Název: Příspěvek k poznání zázemí hradu Věžka u Plzně : fortifikace a komunikace v blízkém okolí hradu
Variantní název:
- A contribution to the study of the economic facilities of the Věžka castle, near Plzeň : the fortifications and communications in the vicinity of the castle
- Das Hinterland von Burg Věžka bei Pilsen : Befestigungen und Verkehrswege in der nahen Umgebung der Burg
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2022, roč. 47, č. 2, s. 625-653
Rozsah
625-653
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2022-2-7
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.76762
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: CC BY-NC-ND 4.0 International
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
V blízkém okolí hradu Věžka jsou dochovány terénní relikty, kterým nebyla dosud věnována pozornost, případně je jejich dosavadní interpretace nejistá. Starší výzkumy přinesly několik nálezů, jejichž pozoruhodná interpretace byla následně literaturou přejímána (nález tzv. převoznického kamene označujícího místo středověkého přívozu, hráz středověké říční přehrady). Archeologická sondáž v okolí hradu v kombinaci s povrchovým a detektorovým průzkumem a se studiem písemných pramenů je pokusem o jednoznačnější interpretaci terénních reliktů i starších nálezů. Získané poznatky se týkají nejen lokalizace a způsobu překonávání řeky v blízkosti hradu, ale i zabezpečení hradu proti obléhání a jeho uplatnění v praxi.
In the vicinity of the Věžka castle there are preserved terrain relics that have not been investigated so far, or whose interpretation is uncertain. Earlier excavations yielded several finds the remarkable interpretation of which was subsequently adopted by specialist literature (the discovery of the so-called ferryman's stone marking the site of a medieval ferry, a medieval river dam). Test digs in the castle's surroundings, combined with surface and metal-detector surveys and the study of written sources, attempted to interpret the terrain relics and earlier finds more clearly. The acquired information is related not only to the location and the manner of crossing the river in the vicinity of the castle, but also to the castle's defence against sieges and its application in practice.
Note
Příspěvek vznikl na základě výzkumné činnosti Národního památkového ústavu financované z institucionální podpory dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace poskytované Ministerstvem kultury (IP DKRVO 2019–2023, VO I. Archeologie).
Der vorliegende Beitrag entstand im Rahmen der Forschungstätigkeit des Nationalen Denkmalinstituts, die von der institutionellen Förderung einer langfristigen konzeptuellen Entwicklung der Forschungsorganisation finanziert und vom Ministerium für Kultur gewährt wird (IP DKRVO 2019-2023, VO I. Archäologie).
Reference
[1] DURDÍK, T., 1977: Zpráva č. j. 3200/77, ulož. v Archivu ARÚ AV ČR, Praha, v. v. i.
[2] GOSLAR, T., 2022: Report on C-14 dating in the Poznan Radiocarbon Laboratory.
[3] CHMELÍŘ, V., 2021: Věžka. Hrad v písemných pramenech. Plzeň.
[4] KOČÁROVÁ, R., 2021: Hrad Věžka, k. ú. Dolany u Plzně (okr. Plzeň sever). Zpráva o antrakologické analýze, Kokořov.
[5] KRAUSOVÁ, A., 2011: Hrad Věžka. Diplomová práce, KAR FF ZČU v Plzni.
[6] LANG, M., 2020: Zpráva o geologickém průzkumu objektu tzv. předsunuté bašty hradu Věžka. Geologický apendix archeologického výzkumu. Muzeum středních Brd, Strašice.
[7] METLIČKA, M., 2000: Hrad Věžka. Hlášení Západočeského muzea v Plzni, oddělení prehistorie, č. j. 17/2000. – 2021: Nádoba z Dolan u Plzně, okr. Plzeň-sever. Západočeské muzeum v Plzni.
[8] NĚMEC, J., 2021: Kovové předměty z lokality Věžka 2020.
[9] UCHYTIL, V., 1963: Zpráva o průzkumu hradu Věžka v roce 1963, Druztová, okr. Plzeň-sever. Archiv ZČM v Plzni.
[10] UCHYTIL, V., 1965: Nepublikovaný rukopis přednášky v Druztové. Rodinný archiv.
[11] UCHYTIL, V., 1968: Výkaz postupu práce na Věžce za léta 1962–1967, Druztová, okr. Plzeň-sever. Archiv ZČM v Plzni.
[12] VASSERBAUEROVÁ, L., 2009: Soubor kovových předmětů z hradu Věžka. Diplomová práce, KAR FF ZČU v Plzni.
[13] ZELENKA, A., 2022: Zpráva o nálezu raně středověké keramiky na hradě Věžka.
[14] BĚLOHLÁVEK, M., 1985: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy. Praha.
[15] BRUNNER, G., 2007: Eine Typologie von Hufnägeln als Mittel für Datierungen, Mittelalter 12, 1–10.
[16] ČTVERÁK, V. a kol., 2003: Čtverák, V.–Lutovský, M.–Slabina, M.–Smejtek, L., Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha.
[17] DURDÍK, T., 1981: Výzkumy v Čechách. Praha.
[18] DURDÍK, T., 2000: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.
[19] DURDÍK, T., 2002: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Praha.
[20] DURDÍK, T.–BOLINA, P., 2001: Středověké hrady v Čechách a na Moravě. Praha.
[21] FOLK, J., 1990: Obec Druztová – stručný přehled událostí od nejstarších dob až po současnost. Druztová.
[22] FOLK, J., 1998: Věžka, Obecní občasník, 6–7.
[23] FRÖHLICH, J., 1991: Středověká opevnění kolem hradu Zvíkova, CB 2, 155–160.
[24] HAJŠMAN, J. a kol., 2021: Hajšman, J.–Novobilský, M.–Vogetlanz, J., Kudy na hrady v Plzeňském kraji. Plzeň.
[25] HALL, J., 1991: Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění. Praha.
[26] HLOŽEK, J.–MENŠÍK, P., 2017: Hrad Věžka a jeho odkryv v rekonstruovaných fototabulkách Václava Uchytila, CB 17, 315–412.
[27] CHUDÁČEK, V., 1928: Hrad Věžka, tvrz Chrást a osada. Plzeň.
[28] KASL, F.–SOKOL, P., 2021: Středověký přívoz pod hradem Věžka. In: Na stopě (pre)historii jihozápadních Čech 5, 65–75. Plzeň.
[29] KOLÁŘ, M., 1878: Památky na Plzeňsku, PA X, 247–262.
[30] KYPTA, J. a kol., 2016: Kypta, J.–Laval, F.–Marounek, J.–Neustupný, Z., Terénní stopy trojího obležení hradu Zbořeného Kostelce (1449, 1450, 1467), PRP 23, č. 1, 103–124.
[31] KYPTA, J. a kol., 2018: Kypta, J.–Laval, F.–Marounek, J.–Neustupný, Z., Valy a příkopy ohrazený areál na předpolí hradu Českého Šternberka. Tábor obléhatelů, anebo předsunutá fortifikace hradu? PSČ 32, č. 2, 1–12.
[32] KYPTA, J.–MAROUNEK, J., 2020: K podobě vojenských táborů pozdního středověku, Nové poznatky o obléhání Konopiště (1467–1468), PSČ 34, č. 2, 11–19.
[33] KYPTA, J.–PODLISKA, J., 2014: Tábor obléhatelů na předpolí Nového hradu u Kunratic (1420/1421). Povrchový průzkum a srovnání s analogickými lokalitami, AR LXVI, 609–932.
[34] KYPTA, J.–RICHTEROVÁ, J., 2003: Tábor obléhatelů u hradu Velkého Vřešťova, Hláska 14, 37–40.
[35] KYPTA, J.–SÝKORA, M., 2014: Předhradí a předpolí hradu Hasištejna. Zemní fortifikace předsunuté bašty a stopy další zástavby, PRP 21, č. 1, 75–88.
[36] MEDUNA, P., 1994: Povrchový průzkum komplexu obléhacích prací u Konopiště z let 1467–1468, CB 4, 243–250.
[37] MENCLOVÁ, D., 1972: České hrady. Díl II. Praha.
[38] MĚŘÍNSKÝ, Z.–PLAČEK, M., 1991: Terénní pozůstatky fortifikačních systémů v předpolí hradu Cornštejna, CB 2, 161–176.
[39] NOVOBILSKÝ, M., 2008: Obléhání hradu Lopaty. Rekonstrukce obléhání hradu z roku 1432–1433. Plzeň.
[40] NOVÝ, R., 1963: Stříbrské vojenství v době předhusitské (Studie k dějinám městského předhusitského vojenství), Historie a vojenství 1963, č. 3, 412–444.
[41] PLAČEK, M., 1997: Externí fortifikace drahotušského hradu, Sborník Společnosti přátel starožitností 1, 95–98.
[42] PODLAHA, A., 1908: Posvátná místa Království Českého 2. Praha.
[43] PROFOUS, A., 1947: Místní jména v Čechách. Praha.
[44] SEDLÁČEK, A., 1905: Hrady, zámky a tvrze království českého. Díl XIII. – Plzeňsko a Loketsko. Praha.
[45] SOKOL, P., 2018: Dokumentace příměstské rekreační krajiny 19. a 20. století archeologickými metodami. Zaniklá výletní restaurace se železniční zastávkou v Zábělé u Plzně, ZPP 78, 225–233.
[46] SOKOL, P.–KASL, F., 2017: Zaniklá ves u Zábělé (okr. Plzeň-město). Využití leteckého laserového skenování pro rekonstrukci středověké kulturní krajiny, AZČ 12, 128–145.
[47] SOKOL, P.–KASL, F., 2021: Archeologické lokality v lesním prostředí – prezentace exkurzí, Veřejná archeologie 6, 179–186.
[48] STRNAD, J., 1891: Listář královského města Plzně a druhdy poddaných osad. Plzeň.
[49] Mapy.cz. Dostupné z: https://mapy.cz/zakladni?x=12.4321806&y=49.7462395&z=14&source=base&id=2307047&-gallery=1, cit. 4. 4. 2022.
[2] GOSLAR, T., 2022: Report on C-14 dating in the Poznan Radiocarbon Laboratory.
[3] CHMELÍŘ, V., 2021: Věžka. Hrad v písemných pramenech. Plzeň.
[4] KOČÁROVÁ, R., 2021: Hrad Věžka, k. ú. Dolany u Plzně (okr. Plzeň sever). Zpráva o antrakologické analýze, Kokořov.
[5] KRAUSOVÁ, A., 2011: Hrad Věžka. Diplomová práce, KAR FF ZČU v Plzni.
[6] LANG, M., 2020: Zpráva o geologickém průzkumu objektu tzv. předsunuté bašty hradu Věžka. Geologický apendix archeologického výzkumu. Muzeum středních Brd, Strašice.
[7] METLIČKA, M., 2000: Hrad Věžka. Hlášení Západočeského muzea v Plzni, oddělení prehistorie, č. j. 17/2000. – 2021: Nádoba z Dolan u Plzně, okr. Plzeň-sever. Západočeské muzeum v Plzni.
[8] NĚMEC, J., 2021: Kovové předměty z lokality Věžka 2020.
[9] UCHYTIL, V., 1963: Zpráva o průzkumu hradu Věžka v roce 1963, Druztová, okr. Plzeň-sever. Archiv ZČM v Plzni.
[10] UCHYTIL, V., 1965: Nepublikovaný rukopis přednášky v Druztové. Rodinný archiv.
[11] UCHYTIL, V., 1968: Výkaz postupu práce na Věžce za léta 1962–1967, Druztová, okr. Plzeň-sever. Archiv ZČM v Plzni.
[12] VASSERBAUEROVÁ, L., 2009: Soubor kovových předmětů z hradu Věžka. Diplomová práce, KAR FF ZČU v Plzni.
[13] ZELENKA, A., 2022: Zpráva o nálezu raně středověké keramiky na hradě Věžka.
[14] BĚLOHLÁVEK, M., 1985: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy. Praha.
[15] BRUNNER, G., 2007: Eine Typologie von Hufnägeln als Mittel für Datierungen, Mittelalter 12, 1–10.
[16] ČTVERÁK, V. a kol., 2003: Čtverák, V.–Lutovský, M.–Slabina, M.–Smejtek, L., Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha.
[17] DURDÍK, T., 1981: Výzkumy v Čechách. Praha.
[18] DURDÍK, T., 2000: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.
[19] DURDÍK, T., 2002: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Praha.
[20] DURDÍK, T.–BOLINA, P., 2001: Středověké hrady v Čechách a na Moravě. Praha.
[21] FOLK, J., 1990: Obec Druztová – stručný přehled událostí od nejstarších dob až po současnost. Druztová.
[22] FOLK, J., 1998: Věžka, Obecní občasník, 6–7.
[23] FRÖHLICH, J., 1991: Středověká opevnění kolem hradu Zvíkova, CB 2, 155–160.
[24] HAJŠMAN, J. a kol., 2021: Hajšman, J.–Novobilský, M.–Vogetlanz, J., Kudy na hrady v Plzeňském kraji. Plzeň.
[25] HALL, J., 1991: Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění. Praha.
[26] HLOŽEK, J.–MENŠÍK, P., 2017: Hrad Věžka a jeho odkryv v rekonstruovaných fototabulkách Václava Uchytila, CB 17, 315–412.
[27] CHUDÁČEK, V., 1928: Hrad Věžka, tvrz Chrást a osada. Plzeň.
[28] KASL, F.–SOKOL, P., 2021: Středověký přívoz pod hradem Věžka. In: Na stopě (pre)historii jihozápadních Čech 5, 65–75. Plzeň.
[29] KOLÁŘ, M., 1878: Památky na Plzeňsku, PA X, 247–262.
[30] KYPTA, J. a kol., 2016: Kypta, J.–Laval, F.–Marounek, J.–Neustupný, Z., Terénní stopy trojího obležení hradu Zbořeného Kostelce (1449, 1450, 1467), PRP 23, č. 1, 103–124.
[31] KYPTA, J. a kol., 2018: Kypta, J.–Laval, F.–Marounek, J.–Neustupný, Z., Valy a příkopy ohrazený areál na předpolí hradu Českého Šternberka. Tábor obléhatelů, anebo předsunutá fortifikace hradu? PSČ 32, č. 2, 1–12.
[32] KYPTA, J.–MAROUNEK, J., 2020: K podobě vojenských táborů pozdního středověku, Nové poznatky o obléhání Konopiště (1467–1468), PSČ 34, č. 2, 11–19.
[33] KYPTA, J.–PODLISKA, J., 2014: Tábor obléhatelů na předpolí Nového hradu u Kunratic (1420/1421). Povrchový průzkum a srovnání s analogickými lokalitami, AR LXVI, 609–932.
[34] KYPTA, J.–RICHTEROVÁ, J., 2003: Tábor obléhatelů u hradu Velkého Vřešťova, Hláska 14, 37–40.
[35] KYPTA, J.–SÝKORA, M., 2014: Předhradí a předpolí hradu Hasištejna. Zemní fortifikace předsunuté bašty a stopy další zástavby, PRP 21, č. 1, 75–88.
[36] MEDUNA, P., 1994: Povrchový průzkum komplexu obléhacích prací u Konopiště z let 1467–1468, CB 4, 243–250.
[37] MENCLOVÁ, D., 1972: České hrady. Díl II. Praha.
[38] MĚŘÍNSKÝ, Z.–PLAČEK, M., 1991: Terénní pozůstatky fortifikačních systémů v předpolí hradu Cornštejna, CB 2, 161–176.
[39] NOVOBILSKÝ, M., 2008: Obléhání hradu Lopaty. Rekonstrukce obléhání hradu z roku 1432–1433. Plzeň.
[40] NOVÝ, R., 1963: Stříbrské vojenství v době předhusitské (Studie k dějinám městského předhusitského vojenství), Historie a vojenství 1963, č. 3, 412–444.
[41] PLAČEK, M., 1997: Externí fortifikace drahotušského hradu, Sborník Společnosti přátel starožitností 1, 95–98.
[42] PODLAHA, A., 1908: Posvátná místa Království Českého 2. Praha.
[43] PROFOUS, A., 1947: Místní jména v Čechách. Praha.
[44] SEDLÁČEK, A., 1905: Hrady, zámky a tvrze království českého. Díl XIII. – Plzeňsko a Loketsko. Praha.
[45] SOKOL, P., 2018: Dokumentace příměstské rekreační krajiny 19. a 20. století archeologickými metodami. Zaniklá výletní restaurace se železniční zastávkou v Zábělé u Plzně, ZPP 78, 225–233.
[46] SOKOL, P.–KASL, F., 2017: Zaniklá ves u Zábělé (okr. Plzeň-město). Využití leteckého laserového skenování pro rekonstrukci středověké kulturní krajiny, AZČ 12, 128–145.
[47] SOKOL, P.–KASL, F., 2021: Archeologické lokality v lesním prostředí – prezentace exkurzí, Veřejná archeologie 6, 179–186.
[48] STRNAD, J., 1891: Listář královského města Plzně a druhdy poddaných osad. Plzeň.
[49] Mapy.cz. Dostupné z: https://mapy.cz/zakladni?x=12.4321806&y=49.7462395&z=14&source=base&id=2307047&-gallery=1, cit. 4. 4. 2022.