Název: Paměť staré silnice : putování podunajskou kulturní krajinou mezi Zemunem a Novým Sadem
Variantní název:
- Memory of the old road : wandering through the Danube cultural landscape between Zemun and Nový Sad
Zdrojový dokument: Porta Balkanica. 2022, roč. 13, č. 1-2, s. [25]-49
Rozsah
[25]-49
-
ISSN1804-2449 (print)2570-5946 (on-line)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.77219
Type: Článek
Licence: Neurčená licence
Přístupová práva
přístupné po uplynutí embarga
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
The article tries to present the old Syrmia road between Zemun and Novi Sad from the point of view of cultural landscape and symbolic geography. The interpretation is conceived as a kind of metaphorical journey, "reflective travelogue", during which emblematic historical events or other socio-cultural phenomena with which this road is directly or indirectly related are presented. This shows the cultural-historical layering of the seemingly peripheral environment, which underwent a specific development especially after the retreat of the Ottoman rule at the end of the 17th and during the first decades of the 18th century. The subsequent reintegration of the Pannonian Plain into the framework of the Habsburg state was accompanied by significant migrations and colonization programs announced by the Habsburg court, within the framework of which the Syrmia area acquired a largely multicultural and ethnically heterogeneous character. The natural axis of these processes was the old Syrmia road, which mainly passes through the territory of the former Military Frontier. Its border regime also largely influenced the urbanism of the settlements there, which were created in a regular layout along the main roads. The study tries to present this road as one of the distinctive elements co-shaping the cultural identity of the region, although many images are forgotten or erased by numerous historical twists. In the form of symbolic stops, the six settlements through which the old Syrmia road number 100 passes are approached: Zemun, Batajnica, Nova and Stara Pazova, Indjija, Banstol and Sremski Karlovci.
Stať se snaží představit starou sremskou silnici mezi Zemunem a Novým Sadem z hlediska úvah o kulturní krajině a symbolické geografii. Výklad je koncipován jako svého druhu metaforické putování, "reflexivní cestopis", během něhož jsou představeny emblematické historické události či jiné sociokulturní reálie, s nimiž tato silnice přímo či nepřímo souvisí. Ukazuje se tak kulturněhistorická vrstevnatost zdánlivě periferního prostředí, jež procházelo specifickým vývojem zejména po ústupu osmanské nadvlády na konci 17. a v průběhu prvních desetiletí 18. století. Následná reintegrace Panonské nížiny do rámce habsburského státu byla doprovázena výraznými migracemi a kolonizačními programy vyhlášenými habsburským dvorem, v jejichž rámci získává oblast Sremu do značné míry multikulturní a etnicky heterogenní charakter. Přirozenou osou těchto procesů byla stará sremská silnice, jež prochází zejména územím někdejší Vojenské krajiny. Její hraničářský režim výrazě ovlivnil také charakter urbanismu tamních sídel, vznikajících v pravidelném půdorysu podél hlavních komunikací. Stať se snaží představit tuto silnici jako jeden z výrazných prvků spoluutvářejících kulturní identitu regionu, třebaže mnohé obrazy jsou pozapomenuty nebo je setřely četné dějinné zvraty. Formou symbolických zastavení je přiblíženo šest sídel, jimiž stará sremská silnice číslo sto prochází: Zemun, Batajnica, Nova a Stara Pazova, Indjija, Banstol a Sremski Karlovci.
Reference
[1] BEŇOVÁ, J. (2020) Divadlo a dráma v živote Jozefa Miloslava Hurbana a Hurbanovcov. In: KOUBA, Miroslav – ŘÍHA, Ivo – SOKOLOVIĆ, Dalibor (eds.). "Pozdrav milý od Polabí k jihu pílí!" Slovanská tematika mezi filologií a historiografií. Pardubice: Univerzita Pardubice, s. 100–112.
[2] BOLINA, P. – KLIMEK, T. – CÍLEK, V. (2018) Staré cesty v krajině středních Čech. Praha: Academia.
[3] BOTÍK, J. (2011) Dolnozemskí Slováci. Tri storoĉia vysťahovaleckých osudov, spôsobu života a identity Slovákov v Maďarsku, Rumunsku, Srbsku a Bulharsku. Nadlak: Vydavateľstvo Ivan Krasko, 2011, dostupné na: https://is.muni.cz/el/phil/jaro2012/ETBB18/um/DOLNOZEMSKI_SLOVACI.pdf [cit. 6. 10. 2022].
[4] BUZOV, M. – LALOŠEVIĆ, V. (2015) Rijeka koja spaja: slika Save u duhovnoj kulturi kasnoantičkih rimskih središta. In: Ostajmer, Branko (ed.). Rijeka Sava u povijesti: zbornik radova znanstvenog skupa održanog u Slavonskom Brodu 18–19. listopada 2013. Slavonski Brod: Hrvatski institut za povijest, Podružnica za povijest Slavonije, Srijema i Baranje, s. 17–41.
[5] CÍLEK, V. (2018) Krajiny domova. Chodit, hledat a dívat se. 2. vyd. V Praze: Albatros.
[6] CÍLEK, V. (2014) Posvátná krajina. Eseje o místech, silách a dracích. Praha: Malvern.
[7] ČAPO ŽMEGAČ, J. (2002) Srijemski Hrvati. Etnološka studija migracije, identifikacije i interakcije. Zagreb: Durieux.
[8] ČERNELIĆ, M. (2020) (ed.). Identitet srijemskih Hrvata kroz prizmu tradicijske baštine. Zagreb: FF press.
[9] ČERNÝ, E. (1979) Zaniklé středověké osady a jejich plužiny. Metodika historickogeografického výzkumu v oblasti Drahanské vrchoviny. Praha: Academia.
[10] ĆURČIĆ, S. (2012) Atlas naselja Vojvodine. I knjiga, Srem. Novi Sad: Matica srpska.
[11] D. M. (2008) Novi sjaj starog "Centrala". Politika, 14. 7. dostupné na: https://www.politika.rs/sr/clanak/48746/Novisjaj-starog-Centrala [cit. 6. 10. 2022].
[12] DABIŽIĆ, A. M. (2014) Značaj kartografskih izvora za proučavanje razvoja Zemuna. In: Građa za proučavanje spomenika kulture Vojvodine XXVII. Novi Sad: Pokrajinski zavod za zaštitu spomenika kulture, s. 125–141.
[13] DABIŽIĆ, A. M. (2015) Zemunska tvrđava na Gardošu – deo kulturnog pejzaža Beograda. Građa za proučavanje spomenika kulture Vojvodine. Novi Sad: Pokrajinski zavod za zaštitu spomenika kulture Vojvodine, s. 97–107.
[14] DIMIĆ, Ž. (2007) Austro-turski rat i dolazak Austrijanaca u Srem. In: Maticki, M. (ed.). Srem kroz vekove. Slojevi kultura Fruške gore i Srema. Beograd: Institut za književnost i umetnost, Vukova zadužbina; Beočin: Ogranak Vukove zadužbine u Beočinu, s. 103–128.
[15] DIMIĆ, Ž. (1999) Veliki bečki rat i Karlovački mir 1683–1699. Beograd: Verzalpress.
[16] GAJIĆ, R. (1993) Petrovaradinska tvrđava. Gibraltar na Dunavu. Sremski Karlovci: Karlovačka umetnička radionica.
[17] GAVRILOVIĆ, S. (1979) Srem od kraja XVII do sredine XVIII veka. Novi Sad: Filozofski fakultet u Novom Sadu.
[18] GAVRILOVIĆ, V. S. (2014) Primeri migracija srpskog naroda u ugarske provincijalne oblasti 1699–1737. Istraživanja. Filozofski fakultet u Novom Sadu 25, s. 139–148.
[19] GOJDA, M. (2000) Archeologie krajiny: vývoj archetypů kulturní krajiny. Praha: Academia.
[20] GRAČANIN, H. (2010) Rimske prometnice i komunikacije u kasnoantičkoj južnoj Panoniji. Scrinia Slavonica 10, s. 9–69.
[21] HENDRYCH, J. (2005) Tvorba krajiny a zahrad. Historické zahrady, parky a krajina jako významné prvky kulturní krajiny; jejich proměny, hodnoty, význam a ochrana. 2. vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT.
[22] ILIĆ J. (2015) Slavonsko-sremska Vojna granica polovinom XVIII veka. Zbornik o Srbima u Hrvatskoj 9, s. 57–98.
[23] IVIĆ, A. [1929] (1996). Istorija Srba u Vojvodini od najstarijich vremena do osnivanja potisko-pomoriške granice (1703). Novi Sad: Matica srpska.
[24] JAKŠIĆ, M. (2015) Rječnik govorā slavonskih, baranjskih i srijemskih. Zagreb: Dominović.
[25] JANJETOVIĆ, Z. (2005) Deca careva, pastorčad kraljeva. Nacionalne manjine u Jugoslaviji 1918–1941. Beograd: Institut za noviju istoriju Srbije.
[26] JANČOVIC, J. (2020) Nebojácny národnokulturny pracovník na Dolnej zemi. Ľudové noviny. Týždenník Slovákov v Maďarsku LXIV, 2020, 40, s. 12–13, dostupné na: http://www.luno.hu/images/pdf/2020/40-2020.pdf [cit. 6. 10. 2022].
[27] JIREČEK, C. J. (1877) Die Heerstrasse von Belgrad nach Constantinopel und die Balkanpässe. Eine historisch-geographische Studie. Prag: Verlag von F. Tempsky.
[28] JURIŠIĆ, Š. (2022) Jenč Franja (Franjo). In: Hrvatski biografski leksikon. Zagreb: Leksikografski zavod "Miroslav Krleža", 2009–2020, dostupné na: https://hbl.lzmk.hr/clanak.aspx?id=8547 [cit. 6. 10. 2022].
[29] KAINDL, R. F. (1911) Geschichte der Deutschen in den Karpathenländern. Dritter Band. Geschichte der Deutschen in Galizien, Ungarn, der Bukowina und Rumänien seit etwa 1770 bis zur Gegenwart. Gotha: Friedrich Andreas Perthes.
[30] KMEŤ, J. (2007) Historik Ļudovít Haan – emblemická osobnosť slovenskej dolnozemskej society. Acta Historica Neosoliensia 10, s. 282–313.
[31] KOSTIĆ, S. (2022) Otkud ruske pozlaćene kupole na Fruškoj gori: Priča o nestalom bratu i nastanku "Putinovog hrama". RTV – Radio-televizija Vojvodine, 6. 10. 2022, dostupné na: https://www.rtv.rs/sr_ci/drustvo/otkud-ruske-pozlacenekupole-na-fruskoj-gori-prica-o-nestalombratu-i-nastanku-putinovog-hrama-(video)_1379552.html [cit. 15. 10. 2022].
[32] KOUBA, M. (2021) Genius loci demarkačního prostoru. K proměnám kulturní krajiny mezi Zemunem a Bělehradem. In: KOUBA, Miroslav (ed.). Skicář slovanský. Člověk v kulturní krajině středovýchodní Evropy. Červený Kostelec: Pavel Mervart, s. 71–129.
[33] KRAUSS, K. P. (2003) Deutsche Auswanderer in Ungarn. Ansiedlung in der Herrschaft Bóly im 18. Jahrhundert. Stuttgart: Franz Steiner Verlag.
[34] KUPKA, J. (2010) Krajiny kulturní a historické. Vliv hodnot kulturní a historické charakteristiky na krajinný ráz naší krajiny. Praha: České vysoké učení technické v Praze.
[35] MÁČEL, O. (1954) Základní problematika urbanistické struktury vesnice v Čechách a na Moravě. Díl I. Brno: Výzkumný ústav výstavby a architektury.
[36] MARKOVIĆ, R. (1923) Inđija. Prilog za proučavanje naselja u Vojvodinu. Novi Sad: Matica srpska.
[37] MARKOVIĆ, T. (2016) Sakralno lice karlovačke kapele mira. Srpska istorija, 30. 9. 2016, dostupné na: https://www.srpskaistorija.com/sakralno-lice-karlovacke-kapele-mira/ [cit. 15. 10. 2022].
[38] MELICHÁREK, M. (2017) Great Migration of the Serbs (1690) and its Reflections in Modern Historiography. Serbian Studies Research 8, 1, s. 87–102.
[39] MIHAJLOVIĆ, V. V. (2012) O Gibraltaru na Dunavu. In: Kostić, Đ. (ed.). Dunavom od Bezdana do Beograda. Beograd: Balkanološki istitut SANU, s. 71–82.
[40] MILIĆ, B. (2020) Tradicionalna kuća vojvođansko-panonskog tipa. Zrenjanin: Zavod za zaštitu spomenika kulture Zrenjanin, dostupné na: http://www.zrenjaninheritage.com/etnologija/tradicionalna-kucavojvodjansko-panonskog-tipa [cit. 6. 10. 2022].
[41] MILOVANOVIĆ, S. – PETIJEVIĆ, A. (2021) (eds.). Bela Rusija. Ruska emigracija u Vojvodini. Novi Sad: Muzej Vojvodine.
[42] MIRKOVIĆ, M. (2017) Sirmium Its History from the First Century AD to 582 AD. Novi Sad: Filozofski fakultet.
[43] MUČIBABIĆ, D. (2012) Kuća na Ćukovcu od 354 leta. Politika, 14. 4. 2012, dostupné na: https://www.politika.rs/scc/clanak/215161/Kuca-na-Cukovcu-od-354-leta [cit. 6. 10. 2022].
[44] MUČIBABIĆ, D. (2020) Obnova – slamka spasa "Belog medveda". Политика, 26. 2. 2020, dostupné na: https://www.politika.rs/sr/clanak/448699/Obnova-slamkaspasa-Belog-medveda [cit. 6. 10. 2022].
[45] NORBERG-SCHULZ, Ch. (2010) Genius loci: krajina, místo, architektura. Překlad Petr Kratochvíl a Pavel Halík. 2. vyd. Praha: Dokořán.
[46] NOVAKOVIĆ, M. (2018) U Banstolu očekuju Putinovu posetu. Radio televizija Srbije, 28. 12. 2018, dostupné na: https://www.rts.rs/page/stories/ci/story/56/srbijadanas/3371274/u-banstolu-ocekujuputinovu-posetu.html [cit. 6. 10. 2022].
[47] ONDRUŠKOVÁ, M. (1984) Ľudovýchovná činnosť slovenských učiteľov – národných buditeľov na Dolnej zemi v 18. a v 19. storočí. In: Slováci v zahraničí 10. Martin: Matica slovenská, s. 111–142.
[48] ONDRUŠKOVÁ, M. (1982) Ľudovýchovná činnosť slovenských učiteľov – národných buditeľov na na území terajšieho Maďarska v 18. – 19. storočí. Pedagogika 54, 5, s. 573–588.
[49] PAUKNEROVÁ, K. (2019) Krajina mezi pamětí a zapomínáním: studie z Čech. První vydání. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum.
[50] POPOVIĆ, D. J. (1990) Srbi u Vojvodini, knj. 2. Od Karlovačkog mira 1699 do Temišvarskog sabora 1790. Novi Sad: Matica srpska.
[51] POPOVIĆ, D. J. (1950) Srbi u Vojvodini, Srbi u Sremu do 1736/7. Istorija naselja i stanovništva. Beograd: Srpska akademija nauka.
[52] POPOVIĆ, D. J. (1954) Velika seoba Srba 1690: Srbi seljaci i plemići. Beograd: Srpska književna zadruga.
[53] PROROKOVIĆ, D. (2020) Russian vector in Serbian politics: impacts and outcomes on regional relations. In: Security challenges and the place of the Balkans and Serbia in a changing world. Belgrade: Institute of International Politics аnd Economics, s. 196–211.
[54] RADOVIĆ. D. (2007) Spomenik belom baronu. Politika, 13. 9. 2007, dostupné na: https://www.politika.rs/scc/clanak/4102/Spomenik-belom-baronu [cit. 6. 10. 2022].
[55] RIEDLER, F. – STEFANOV, N. (2021) (eds.). The Balkan Route. Historical Transformations from Via Militaris to Autoput. Berlin: de Gruyter.
[56] RUKAVINA, V. (1999) Hrvati stvaraoci u Zemunu. Zemun: Hrvatska matica iseljenika Zagreb.
[57] RUKAVINA, V. (2004) Hrvatska strana Zemuna. Hrvatska revija 4, dostupné na: https://www.matica.hr/hr/336/hrvatskastrana-zemuna-20938/ [cit. 6. 10. 2022].
[58] SÁDLO, J a kol. (2005) Krajina a revoluce: významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí. Praha: Malá Skála.
[59] SAMARDŽIĆ, R. (1989) Migrations in Serbian History (The Era of Foreign Rule). In: Ninić, I. (ed.). Migrations in Balkan History. Belgrade: Institute for Balkan Studies, s. 83–89.
[60] SCHAMA, S. (2007) Krajina a paměť. Praha: Argo.
[61] SEDLÁČEK, J. (1982) (ed.) a kol. Srbocharvátsko-český slovník. Praha: Academia.
[62] SEKULIĆ, A. (1997) Hrvatski srijemski mjestopisi. Zagreb: Školska knjiga.
[63] SILAĐI, M. (2011) Interpolacija staro-novo u istorijskoj strukturi banatskih sela tokom XX veka. In: Siljegović, S. (ed.). Zbornik šeste konferencije o integrativnoj zaštiti. Banjaluka: Republički zavod za zaštitu kulturno-istorijskog i prirodnog nasleđa Republike Srpske, s. 124–136, dostupné na: http://nasljedje.org/docs/pdf/zbornik_6_10.pdf [cit. 6. 10. 2022].
[64] STUDENÝ, J. (1992) Křesťanské symboly. Olomouc: [s. n.].
[65] Srijem. (2021) Hrvatska enciklopedija, mrežno izdanje. Zagreb: Leksikografski zavod "Miroslav Krleža", dostupné na: http://www.enciklopedija.hr/Natuknica.aspx?ID=57628 [cit. 6. 10. 2022].
[66] STAMENKOVIĆ, S. Đ. a kol. (2001) Geografska enciklopedija naselja Srbije II (Ž–Lj). Beograd: Univerzitet u Beogradu.
[67] ŠOVLJAKOV, M. (2021) Kolonizacija Srba iz Bosne i Hercegovine u južnu Bačku posle Prvog i Drugog svetskog rata – uporedna analiza. Banjaluka: Arhiv Republike Srpske Udruženje arhivskih radnika Republike Srpske – Novi Sad: Arhiv Vojvodine.
[68] ŠTĚPÁNEK, M. (1967) Plužina jako pramen dějin osídlení. (Příspěvky k dějinám osídlení 1). Československý časopis historický 65, 5, s. 725–746.
[69] ŠTĚPÁNEK, M. (1968) Plužina jako pramen dějin osídlení. (Příspěvky k dějinám osídlení 2). Československý časopis historický 66, 2, s. 247–274.
[70] VAŘEKA, J. (2007) Plužnice. In: Brouček, S. – Jeřábek, R. (eds.). Lidová kultura: národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Věcná část O–Ž. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky v Praze a Ústav evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v nakl. Mladá fronta, s. 748.
[71] Via Militaris. (2016) In: Vici.org, 8. 6. dostupné na: https://vici.org/vici/30117 [cit. 6. 10. 2022].
[72] Vladimír Hurban 1850–1914: monografia. (2014) Báčsky Petrovec: Slovenské vydavateľské centrum.
[73] VLNAS, V. (2001) Princ Evžen Savojský: život a sláva barokního válečníka. Praha: Paseka.
[74] WILD, G. (1980) Die Deutsche Evangelische Landeskirche in Jugoslawien 1918–1941. München: Verlag Des Südostdeutschen Kulturwerkes.
[75] ŽUPANČIĆ, V. (2017) Deutsche Protestanten aus Jugoslawien. Geschichte einer Ausgrenzung, Aufbau und Verfolgung. In: 54. Arbeitstagung des Instituts für Kirchen- und Kulturgeschichte der Deutschen in Ostmittelund Südosteuropa, dostupné na: https://Deutsche_Potestanten_aus_jugoslawischen_Gebieten._Geschichte_von_Vertreibungen_und_Flucht.20200719-90858-4lx60u-libre.pdf [cit. 6. 10. 2022].
[76] ŽUPANČIĆ, V. (2017) Potraga za domovinom. Mala povijest njemačkih evangelika na hrvatskom prostoru. Osijek: Kršćanski centar "Dobroga Pastira".
[2] BOLINA, P. – KLIMEK, T. – CÍLEK, V. (2018) Staré cesty v krajině středních Čech. Praha: Academia.
[3] BOTÍK, J. (2011) Dolnozemskí Slováci. Tri storoĉia vysťahovaleckých osudov, spôsobu života a identity Slovákov v Maďarsku, Rumunsku, Srbsku a Bulharsku. Nadlak: Vydavateľstvo Ivan Krasko, 2011, dostupné na: https://is.muni.cz/el/phil/jaro2012/ETBB18/um/DOLNOZEMSKI_SLOVACI.pdf [cit. 6. 10. 2022].
[4] BUZOV, M. – LALOŠEVIĆ, V. (2015) Rijeka koja spaja: slika Save u duhovnoj kulturi kasnoantičkih rimskih središta. In: Ostajmer, Branko (ed.). Rijeka Sava u povijesti: zbornik radova znanstvenog skupa održanog u Slavonskom Brodu 18–19. listopada 2013. Slavonski Brod: Hrvatski institut za povijest, Podružnica za povijest Slavonije, Srijema i Baranje, s. 17–41.
[5] CÍLEK, V. (2018) Krajiny domova. Chodit, hledat a dívat se. 2. vyd. V Praze: Albatros.
[6] CÍLEK, V. (2014) Posvátná krajina. Eseje o místech, silách a dracích. Praha: Malvern.
[7] ČAPO ŽMEGAČ, J. (2002) Srijemski Hrvati. Etnološka studija migracije, identifikacije i interakcije. Zagreb: Durieux.
[8] ČERNELIĆ, M. (2020) (ed.). Identitet srijemskih Hrvata kroz prizmu tradicijske baštine. Zagreb: FF press.
[9] ČERNÝ, E. (1979) Zaniklé středověké osady a jejich plužiny. Metodika historickogeografického výzkumu v oblasti Drahanské vrchoviny. Praha: Academia.
[10] ĆURČIĆ, S. (2012) Atlas naselja Vojvodine. I knjiga, Srem. Novi Sad: Matica srpska.
[11] D. M. (2008) Novi sjaj starog "Centrala". Politika, 14. 7. dostupné na: https://www.politika.rs/sr/clanak/48746/Novisjaj-starog-Centrala [cit. 6. 10. 2022].
[12] DABIŽIĆ, A. M. (2014) Značaj kartografskih izvora za proučavanje razvoja Zemuna. In: Građa za proučavanje spomenika kulture Vojvodine XXVII. Novi Sad: Pokrajinski zavod za zaštitu spomenika kulture, s. 125–141.
[13] DABIŽIĆ, A. M. (2015) Zemunska tvrđava na Gardošu – deo kulturnog pejzaža Beograda. Građa za proučavanje spomenika kulture Vojvodine. Novi Sad: Pokrajinski zavod za zaštitu spomenika kulture Vojvodine, s. 97–107.
[14] DIMIĆ, Ž. (2007) Austro-turski rat i dolazak Austrijanaca u Srem. In: Maticki, M. (ed.). Srem kroz vekove. Slojevi kultura Fruške gore i Srema. Beograd: Institut za književnost i umetnost, Vukova zadužbina; Beočin: Ogranak Vukove zadužbine u Beočinu, s. 103–128.
[15] DIMIĆ, Ž. (1999) Veliki bečki rat i Karlovački mir 1683–1699. Beograd: Verzalpress.
[16] GAJIĆ, R. (1993) Petrovaradinska tvrđava. Gibraltar na Dunavu. Sremski Karlovci: Karlovačka umetnička radionica.
[17] GAVRILOVIĆ, S. (1979) Srem od kraja XVII do sredine XVIII veka. Novi Sad: Filozofski fakultet u Novom Sadu.
[18] GAVRILOVIĆ, V. S. (2014) Primeri migracija srpskog naroda u ugarske provincijalne oblasti 1699–1737. Istraživanja. Filozofski fakultet u Novom Sadu 25, s. 139–148.
[19] GOJDA, M. (2000) Archeologie krajiny: vývoj archetypů kulturní krajiny. Praha: Academia.
[20] GRAČANIN, H. (2010) Rimske prometnice i komunikacije u kasnoantičkoj južnoj Panoniji. Scrinia Slavonica 10, s. 9–69.
[21] HENDRYCH, J. (2005) Tvorba krajiny a zahrad. Historické zahrady, parky a krajina jako významné prvky kulturní krajiny; jejich proměny, hodnoty, význam a ochrana. 2. vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT.
[22] ILIĆ J. (2015) Slavonsko-sremska Vojna granica polovinom XVIII veka. Zbornik o Srbima u Hrvatskoj 9, s. 57–98.
[23] IVIĆ, A. [1929] (1996). Istorija Srba u Vojvodini od najstarijich vremena do osnivanja potisko-pomoriške granice (1703). Novi Sad: Matica srpska.
[24] JAKŠIĆ, M. (2015) Rječnik govorā slavonskih, baranjskih i srijemskih. Zagreb: Dominović.
[25] JANJETOVIĆ, Z. (2005) Deca careva, pastorčad kraljeva. Nacionalne manjine u Jugoslaviji 1918–1941. Beograd: Institut za noviju istoriju Srbije.
[26] JANČOVIC, J. (2020) Nebojácny národnokulturny pracovník na Dolnej zemi. Ľudové noviny. Týždenník Slovákov v Maďarsku LXIV, 2020, 40, s. 12–13, dostupné na: http://www.luno.hu/images/pdf/2020/40-2020.pdf [cit. 6. 10. 2022].
[27] JIREČEK, C. J. (1877) Die Heerstrasse von Belgrad nach Constantinopel und die Balkanpässe. Eine historisch-geographische Studie. Prag: Verlag von F. Tempsky.
[28] JURIŠIĆ, Š. (2022) Jenč Franja (Franjo). In: Hrvatski biografski leksikon. Zagreb: Leksikografski zavod "Miroslav Krleža", 2009–2020, dostupné na: https://hbl.lzmk.hr/clanak.aspx?id=8547 [cit. 6. 10. 2022].
[29] KAINDL, R. F. (1911) Geschichte der Deutschen in den Karpathenländern. Dritter Band. Geschichte der Deutschen in Galizien, Ungarn, der Bukowina und Rumänien seit etwa 1770 bis zur Gegenwart. Gotha: Friedrich Andreas Perthes.
[30] KMEŤ, J. (2007) Historik Ļudovít Haan – emblemická osobnosť slovenskej dolnozemskej society. Acta Historica Neosoliensia 10, s. 282–313.
[31] KOSTIĆ, S. (2022) Otkud ruske pozlaćene kupole na Fruškoj gori: Priča o nestalom bratu i nastanku "Putinovog hrama". RTV – Radio-televizija Vojvodine, 6. 10. 2022, dostupné na: https://www.rtv.rs/sr_ci/drustvo/otkud-ruske-pozlacenekupole-na-fruskoj-gori-prica-o-nestalombratu-i-nastanku-putinovog-hrama-(video)_1379552.html [cit. 15. 10. 2022].
[32] KOUBA, M. (2021) Genius loci demarkačního prostoru. K proměnám kulturní krajiny mezi Zemunem a Bělehradem. In: KOUBA, Miroslav (ed.). Skicář slovanský. Člověk v kulturní krajině středovýchodní Evropy. Červený Kostelec: Pavel Mervart, s. 71–129.
[33] KRAUSS, K. P. (2003) Deutsche Auswanderer in Ungarn. Ansiedlung in der Herrschaft Bóly im 18. Jahrhundert. Stuttgart: Franz Steiner Verlag.
[34] KUPKA, J. (2010) Krajiny kulturní a historické. Vliv hodnot kulturní a historické charakteristiky na krajinný ráz naší krajiny. Praha: České vysoké učení technické v Praze.
[35] MÁČEL, O. (1954) Základní problematika urbanistické struktury vesnice v Čechách a na Moravě. Díl I. Brno: Výzkumný ústav výstavby a architektury.
[36] MARKOVIĆ, R. (1923) Inđija. Prilog za proučavanje naselja u Vojvodinu. Novi Sad: Matica srpska.
[37] MARKOVIĆ, T. (2016) Sakralno lice karlovačke kapele mira. Srpska istorija, 30. 9. 2016, dostupné na: https://www.srpskaistorija.com/sakralno-lice-karlovacke-kapele-mira/ [cit. 15. 10. 2022].
[38] MELICHÁREK, M. (2017) Great Migration of the Serbs (1690) and its Reflections in Modern Historiography. Serbian Studies Research 8, 1, s. 87–102.
[39] MIHAJLOVIĆ, V. V. (2012) O Gibraltaru na Dunavu. In: Kostić, Đ. (ed.). Dunavom od Bezdana do Beograda. Beograd: Balkanološki istitut SANU, s. 71–82.
[40] MILIĆ, B. (2020) Tradicionalna kuća vojvođansko-panonskog tipa. Zrenjanin: Zavod za zaštitu spomenika kulture Zrenjanin, dostupné na: http://www.zrenjaninheritage.com/etnologija/tradicionalna-kucavojvodjansko-panonskog-tipa [cit. 6. 10. 2022].
[41] MILOVANOVIĆ, S. – PETIJEVIĆ, A. (2021) (eds.). Bela Rusija. Ruska emigracija u Vojvodini. Novi Sad: Muzej Vojvodine.
[42] MIRKOVIĆ, M. (2017) Sirmium Its History from the First Century AD to 582 AD. Novi Sad: Filozofski fakultet.
[43] MUČIBABIĆ, D. (2012) Kuća na Ćukovcu od 354 leta. Politika, 14. 4. 2012, dostupné na: https://www.politika.rs/scc/clanak/215161/Kuca-na-Cukovcu-od-354-leta [cit. 6. 10. 2022].
[44] MUČIBABIĆ, D. (2020) Obnova – slamka spasa "Belog medveda". Политика, 26. 2. 2020, dostupné na: https://www.politika.rs/sr/clanak/448699/Obnova-slamkaspasa-Belog-medveda [cit. 6. 10. 2022].
[45] NORBERG-SCHULZ, Ch. (2010) Genius loci: krajina, místo, architektura. Překlad Petr Kratochvíl a Pavel Halík. 2. vyd. Praha: Dokořán.
[46] NOVAKOVIĆ, M. (2018) U Banstolu očekuju Putinovu posetu. Radio televizija Srbije, 28. 12. 2018, dostupné na: https://www.rts.rs/page/stories/ci/story/56/srbijadanas/3371274/u-banstolu-ocekujuputinovu-posetu.html [cit. 6. 10. 2022].
[47] ONDRUŠKOVÁ, M. (1984) Ľudovýchovná činnosť slovenských učiteľov – národných buditeľov na Dolnej zemi v 18. a v 19. storočí. In: Slováci v zahraničí 10. Martin: Matica slovenská, s. 111–142.
[48] ONDRUŠKOVÁ, M. (1982) Ľudovýchovná činnosť slovenských učiteľov – národných buditeľov na na území terajšieho Maďarska v 18. – 19. storočí. Pedagogika 54, 5, s. 573–588.
[49] PAUKNEROVÁ, K. (2019) Krajina mezi pamětí a zapomínáním: studie z Čech. První vydání. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum.
[50] POPOVIĆ, D. J. (1990) Srbi u Vojvodini, knj. 2. Od Karlovačkog mira 1699 do Temišvarskog sabora 1790. Novi Sad: Matica srpska.
[51] POPOVIĆ, D. J. (1950) Srbi u Vojvodini, Srbi u Sremu do 1736/7. Istorija naselja i stanovništva. Beograd: Srpska akademija nauka.
[52] POPOVIĆ, D. J. (1954) Velika seoba Srba 1690: Srbi seljaci i plemići. Beograd: Srpska književna zadruga.
[53] PROROKOVIĆ, D. (2020) Russian vector in Serbian politics: impacts and outcomes on regional relations. In: Security challenges and the place of the Balkans and Serbia in a changing world. Belgrade: Institute of International Politics аnd Economics, s. 196–211.
[54] RADOVIĆ. D. (2007) Spomenik belom baronu. Politika, 13. 9. 2007, dostupné na: https://www.politika.rs/scc/clanak/4102/Spomenik-belom-baronu [cit. 6. 10. 2022].
[55] RIEDLER, F. – STEFANOV, N. (2021) (eds.). The Balkan Route. Historical Transformations from Via Militaris to Autoput. Berlin: de Gruyter.
[56] RUKAVINA, V. (1999) Hrvati stvaraoci u Zemunu. Zemun: Hrvatska matica iseljenika Zagreb.
[57] RUKAVINA, V. (2004) Hrvatska strana Zemuna. Hrvatska revija 4, dostupné na: https://www.matica.hr/hr/336/hrvatskastrana-zemuna-20938/ [cit. 6. 10. 2022].
[58] SÁDLO, J a kol. (2005) Krajina a revoluce: významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí. Praha: Malá Skála.
[59] SAMARDŽIĆ, R. (1989) Migrations in Serbian History (The Era of Foreign Rule). In: Ninić, I. (ed.). Migrations in Balkan History. Belgrade: Institute for Balkan Studies, s. 83–89.
[60] SCHAMA, S. (2007) Krajina a paměť. Praha: Argo.
[61] SEDLÁČEK, J. (1982) (ed.) a kol. Srbocharvátsko-český slovník. Praha: Academia.
[62] SEKULIĆ, A. (1997) Hrvatski srijemski mjestopisi. Zagreb: Školska knjiga.
[63] SILAĐI, M. (2011) Interpolacija staro-novo u istorijskoj strukturi banatskih sela tokom XX veka. In: Siljegović, S. (ed.). Zbornik šeste konferencije o integrativnoj zaštiti. Banjaluka: Republički zavod za zaštitu kulturno-istorijskog i prirodnog nasleđa Republike Srpske, s. 124–136, dostupné na: http://nasljedje.org/docs/pdf/zbornik_6_10.pdf [cit. 6. 10. 2022].
[64] STUDENÝ, J. (1992) Křesťanské symboly. Olomouc: [s. n.].
[65] Srijem. (2021) Hrvatska enciklopedija, mrežno izdanje. Zagreb: Leksikografski zavod "Miroslav Krleža", dostupné na: http://www.enciklopedija.hr/Natuknica.aspx?ID=57628 [cit. 6. 10. 2022].
[66] STAMENKOVIĆ, S. Đ. a kol. (2001) Geografska enciklopedija naselja Srbije II (Ž–Lj). Beograd: Univerzitet u Beogradu.
[67] ŠOVLJAKOV, M. (2021) Kolonizacija Srba iz Bosne i Hercegovine u južnu Bačku posle Prvog i Drugog svetskog rata – uporedna analiza. Banjaluka: Arhiv Republike Srpske Udruženje arhivskih radnika Republike Srpske – Novi Sad: Arhiv Vojvodine.
[68] ŠTĚPÁNEK, M. (1967) Plužina jako pramen dějin osídlení. (Příspěvky k dějinám osídlení 1). Československý časopis historický 65, 5, s. 725–746.
[69] ŠTĚPÁNEK, M. (1968) Plužina jako pramen dějin osídlení. (Příspěvky k dějinám osídlení 2). Československý časopis historický 66, 2, s. 247–274.
[70] VAŘEKA, J. (2007) Plužnice. In: Brouček, S. – Jeřábek, R. (eds.). Lidová kultura: národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Věcná část O–Ž. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky v Praze a Ústav evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v nakl. Mladá fronta, s. 748.
[71] Via Militaris. (2016) In: Vici.org, 8. 6. dostupné na: https://vici.org/vici/30117 [cit. 6. 10. 2022].
[72] Vladimír Hurban 1850–1914: monografia. (2014) Báčsky Petrovec: Slovenské vydavateľské centrum.
[73] VLNAS, V. (2001) Princ Evžen Savojský: život a sláva barokního válečníka. Praha: Paseka.
[74] WILD, G. (1980) Die Deutsche Evangelische Landeskirche in Jugoslawien 1918–1941. München: Verlag Des Südostdeutschen Kulturwerkes.
[75] ŽUPANČIĆ, V. (2017) Deutsche Protestanten aus Jugoslawien. Geschichte einer Ausgrenzung, Aufbau und Verfolgung. In: 54. Arbeitstagung des Instituts für Kirchen- und Kulturgeschichte der Deutschen in Ostmittelund Südosteuropa, dostupné na: https://Deutsche_Potestanten_aus_jugoslawischen_Gebieten._Geschichte_von_Vertreibungen_und_Flucht.20200719-90858-4lx60u-libre.pdf [cit. 6. 10. 2022].
[76] ŽUPANČIĆ, V. (2017) Potraga za domovinom. Mala povijest njemačkih evangelika na hrvatskom prostoru. Osijek: Kršćanski centar "Dobroga Pastira".