Název: Obléhání hradu Kostomlaty
Variantní název:
- The siege of Kostomlaty Castle
- Die Belagerung von Burg Kostomlaty (Kostenblatt)
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2023, roč. 48, č. 1, s. 113-142
Rozsah
113-142
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2023-1-5
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.78533
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: CC BY-NC-ND 4.0 International
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Studie se věnuje obléhání hradu Kostomlaty (okr. Teplice) v roce 1434 z hlediska písemných a hmotných pramenů. Hejtman husitského žatecko-lounského svazu Jakoubek z Vřesovic hrad obléhal asi tři měsíce a nakonec jej dobyl. V okolí hradu nacházíme dva areály obléhacího tábora, oba určené pouze k blokaci cest a hradu, beze stop po umístění dobývacích zbraní. Z detektorového průzkumu obou pochází menší množství nálezů zařaditelných do tohoto období.
This study focuses on the siege of Kostomlaty Castle (Teplice district) in 1434 in terms of written and material sources. Jakoubek of Vřesovice, the Hussite commander of the Žatec-Louny Union, besieged the castle for about three months and finally conquered it. There were two siege camps around the castle, both of which were only designed to block the roads and the castle, with no traces of conquering weapons. Metal detector prospection of both sites yielded a small collection of finds dating from the observed period.
Reference
[1] BARTOŠEK Z DRAHONIC: Ze zpráv a kronik doby husitské (Hlaváček, I., ed.). Praha 1981.
[2] CIM IV.1: Codex iuris municipalis regni Bohemiae. Tomus IV/1. Privilegia nekrálovských měst českých z let 1232–1452 (Haas, A., ed.). Praha 1954.
[3] JOACHIM, E., 1948: Regesta historico-diplomatica Ordinis S. Mariae Theutonicorum 1198–1525. Pars 1. Vol. 1. Halbband 2. Regesten zum Ordensbriefarchiv 1433–1454. Göttingen.
[4] KRONIKA BARTOŠKA Z DRAHONIC: Prameny dějin českých / Fontes rerum bohemicarum. Díl V. (Emler, J.–Gebauer, J., edd.). Praha 1893.
[5] MAZÁČKOVÁ, J., 2012: Militária z hradu Rokštejna v širším středoevropském kontextu. Disertační práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Brno.
[6] SRL I: Scriptores rerum Lusiticarum, Jahrbuecher des Zittauischen Stadtschreibers Johannes von Guben und einiger seiner Amtsnachfolger (Haupt, E. F., ed.). Görlitz 1839.
[7] SÝKORA, M., 2016: Tvrz v Řisutech (Zpráva o průzkumu). Most.
[8] UB II: Urkundliche Beiträge zur Geschichte des Hussitenkrieges, II. Band (Palacký, F., ed.). Prag 1873.
[9] UBT: Quellen und Urkundenbuch des Bezirkes Teplitz – Schönau bis zum Jahre 1500 (Müller, A., ed.). Prag 1929.
[10] VISINGER, B., 2013: Analýza kovových součástí vozů ve středověku až raném novověku. Bakalářská práce. Filozofická fakulta Západočeské univerzity v Plzni.
[11] ŽÁKOVSKÝ, P., 2014: Tesáky a problematika jednosečných zbraní středověku a raného novověku. Disertační práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno.
[12] ANDĚL, R. a kol., 1984: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. III. díl. Severní Čechy. Praha.
[13] BELCREDI, L., 1989: Terminologie, třídění a kód středověkých kovových předmětů – Terminologie, Klassifizierung und Kode mittelalterlicher metallischer Gegenstände, AH 14, 437–472.
[14] BERANOVÁ, M., 1957: Slovanské žňové nástroje, PA XLVIII, 99–117.
[15] BERNAU, F., 1903: Studien und Materialen zur Specialgeschichte und Heimatkunde des deutschen Sprachgebiets in Böhmen und Mähren. Prag.
[16] BOUKAL, J., 2015: Bitva u Řevničova (1434), Věstník Musejního spolku král. města Rakovníka a polit. okresu LIII, 3–7.
[17] BOUKAL, J., 2016: Jakoubek z Vřesovic († 1462). Cesta chudého moravského rytíře k vládě nad severozápadními Čechami. České Budějovice.
[18] CYMBALAK, T., 2006: Wybrane znaleziska podkówek do butów z terenu Czech na tle analogii środkowo-europejskich, Archaeologia Pragensia 18, 263–282.
[19] ČORNEJ, P., 1992: Lipanská křižovatka. Příčiny, průběh a historický význam jedné bitvy. Praha.
[20] EKDAHL, S., 2010: Das Soldbuch des Deutschen Ordens 1410/1411. Teil II: Indices mit personengeschichtlichen Kommentaren. Köln – Weimar – Wien.
[21] DRNOVSKÝ, P., 2021: Soubor kovových nálezů z hradu Mokřice u Lužan a jeho blízkého okolí (okres Jičín) – Komplex an Metallfunden von Burg Mokřice bei Lužany und ihrer nahen Umgebung (Bezirk Jičín), AH 46, 147–171.
[22] DRNOVSKÝ, P.–BEK, T.–BEKOVÁ, M.. 2021: Militaria z okolí hradu Rychmberka ve východních Čechách jako doklady jeho dobývání – Militaria aus der Umgebung von Burg Rychmberk in Ostböhmen als Belege für ihre Eroberung, AH 46, 413–443.
[23] HALLWICH, H., 1866: Jakoubek von Wřesovitz. Ein Beitrag zur Geschichte der husitischen Bewegung, Mittheilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen 4, 33–51.
[24] HRUZA, K., 1999: Ein Empfehlungsschreiben des böhmisch-mährischen Landkomturs Albrecht von Dubá von 1428, Táborský archiv 9, 103–107.
[25] JÁNSKÝ, J., 2003: Kronika česko-bavorské hranice. Díl II. (1427–1437). Od bouří velkých bitev a spanilých jízd k bazilejským kompaktátům. Domažlice.
[26] JUKL, J. J., 2012: Jan Smiřický ze Smiřic († 1453). Vzestup a pád zakladatele slavného rodu. České Budějovice.
[27] JUROK, J., 2006: Příčiny, struktury a osobnosti husitské revoluce. České Budějovice.
[28] KAŹMIERCZYK, J., 1978: Podkowy na Śląsku w X–XIV wieku. Wrocław – Warszawa – Kraków – Gdańsk.
[29] KOČKA, V., 2009: Dějiny Rakovnicka. S. l.
[30] KRAJÍC, R., 2003: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa. Díl I. Praha – Sezimovo Ústí – Tábor.
[31] KŘESADLO, K., 2011: Město Slaný za husitství, Česká husitská reformace. Slánské rozhovory 2010, 16–23.
[32] KYPTA, J.–MAROUNEK, J., 2022: Terénní stopy obléhání hradů v husitském století. Praha.
[33] LEHKÝ, I.–SÝKORA, M., edd., 2016: Kalich a Panna. Hrady Jana Žižky. Most.
[34] LŮŽEK, B., 1959: Po stopách husitství na Ústecku. Ústí nad Labem.
[35] MAREŠ, J., 2005: Husitské války a jejich důsledky. In: Louny (Roedl, B., ed.), 80–104. Praha.
[36] MAREŠ, J., 2011: Louny mezi Husem a Zikmundem… "propter fugalitatem a lege Dei tempore gwerrarum". In: Česká husitská reformace. Slánské rozhovory 2010, 24–27. Slaný.
[37] NOVOBILSKÝ, M., 2008: Obléhání hradu Lopaty. Rekonstrukce obléhání hradu z roku 1432–1433. Plzeň.
[38] PALACKÝ, F., 1851: Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě. Dílu III částka 2. Od roku 1424 do 1439 čili od Žižkovy do Albrechtovy smrti. Praha.
[39] PEER, P., 1969: Dějiny Teplicka do roku 1848. Teplice.
[40] SEDLÁČEK, A., 1923: Hrady, zámky a tvrze Království českého. XIV. díl. Litoměřicko a Žatecko. Praha.
[41] SEDLÁČEK, A., 1925: Českomoravská heraldika. Část zvláštní. Praha.
[42] ŠMAHEL, F., 1990: Dějiny Tábora. I. díl. 1. svazek. 1422–1452. České Budějovice.
[43] ŠMAHEL, F., 1996: Husitská revoluce. 3. díl. Kronika válečných let. Praha.
[44] TOMAS, J. a kol., 2004: Tomas, J.–Macek, P.–Beránek, J.–Razím, V., Od vzniku institucionálního města do r. 1547. In: Žatec (Ebelová, I.–Holodňák, P., edd.), 115–198. Praha.
[45] TOMEK, V. V., 1879: Dějepis města Prahy. Díl IV. Praha.
[46] TOMEK, V. V., 1898: Dějiny válek husitských (r. 1419–1436). Praha.
[47] URBÁNEK, R., 1934: Lipany a konec polních vojsk. Praha.
[48] VÍCH, D., 2019: Hrad Zítkov u Chocně ve světle archeologických nálezů – Die Burg Zítkov bei Choceň im Lichte der archäologischen Funde, AH 44, 29–63.
[2] CIM IV.1: Codex iuris municipalis regni Bohemiae. Tomus IV/1. Privilegia nekrálovských měst českých z let 1232–1452 (Haas, A., ed.). Praha 1954.
[3] JOACHIM, E., 1948: Regesta historico-diplomatica Ordinis S. Mariae Theutonicorum 1198–1525. Pars 1. Vol. 1. Halbband 2. Regesten zum Ordensbriefarchiv 1433–1454. Göttingen.
[4] KRONIKA BARTOŠKA Z DRAHONIC: Prameny dějin českých / Fontes rerum bohemicarum. Díl V. (Emler, J.–Gebauer, J., edd.). Praha 1893.
[5] MAZÁČKOVÁ, J., 2012: Militária z hradu Rokštejna v širším středoevropském kontextu. Disertační práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Brno.
[6] SRL I: Scriptores rerum Lusiticarum, Jahrbuecher des Zittauischen Stadtschreibers Johannes von Guben und einiger seiner Amtsnachfolger (Haupt, E. F., ed.). Görlitz 1839.
[7] SÝKORA, M., 2016: Tvrz v Řisutech (Zpráva o průzkumu). Most.
[8] UB II: Urkundliche Beiträge zur Geschichte des Hussitenkrieges, II. Band (Palacký, F., ed.). Prag 1873.
[9] UBT: Quellen und Urkundenbuch des Bezirkes Teplitz – Schönau bis zum Jahre 1500 (Müller, A., ed.). Prag 1929.
[10] VISINGER, B., 2013: Analýza kovových součástí vozů ve středověku až raném novověku. Bakalářská práce. Filozofická fakulta Západočeské univerzity v Plzni.
[11] ŽÁKOVSKÝ, P., 2014: Tesáky a problematika jednosečných zbraní středověku a raného novověku. Disertační práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno.
[12] ANDĚL, R. a kol., 1984: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. III. díl. Severní Čechy. Praha.
[13] BELCREDI, L., 1989: Terminologie, třídění a kód středověkých kovových předmětů – Terminologie, Klassifizierung und Kode mittelalterlicher metallischer Gegenstände, AH 14, 437–472.
[14] BERANOVÁ, M., 1957: Slovanské žňové nástroje, PA XLVIII, 99–117.
[15] BERNAU, F., 1903: Studien und Materialen zur Specialgeschichte und Heimatkunde des deutschen Sprachgebiets in Böhmen und Mähren. Prag.
[16] BOUKAL, J., 2015: Bitva u Řevničova (1434), Věstník Musejního spolku král. města Rakovníka a polit. okresu LIII, 3–7.
[17] BOUKAL, J., 2016: Jakoubek z Vřesovic († 1462). Cesta chudého moravského rytíře k vládě nad severozápadními Čechami. České Budějovice.
[18] CYMBALAK, T., 2006: Wybrane znaleziska podkówek do butów z terenu Czech na tle analogii środkowo-europejskich, Archaeologia Pragensia 18, 263–282.
[19] ČORNEJ, P., 1992: Lipanská křižovatka. Příčiny, průběh a historický význam jedné bitvy. Praha.
[20] EKDAHL, S., 2010: Das Soldbuch des Deutschen Ordens 1410/1411. Teil II: Indices mit personengeschichtlichen Kommentaren. Köln – Weimar – Wien.
[21] DRNOVSKÝ, P., 2021: Soubor kovových nálezů z hradu Mokřice u Lužan a jeho blízkého okolí (okres Jičín) – Komplex an Metallfunden von Burg Mokřice bei Lužany und ihrer nahen Umgebung (Bezirk Jičín), AH 46, 147–171.
[22] DRNOVSKÝ, P.–BEK, T.–BEKOVÁ, M.. 2021: Militaria z okolí hradu Rychmberka ve východních Čechách jako doklady jeho dobývání – Militaria aus der Umgebung von Burg Rychmberk in Ostböhmen als Belege für ihre Eroberung, AH 46, 413–443.
[23] HALLWICH, H., 1866: Jakoubek von Wřesovitz. Ein Beitrag zur Geschichte der husitischen Bewegung, Mittheilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen 4, 33–51.
[24] HRUZA, K., 1999: Ein Empfehlungsschreiben des böhmisch-mährischen Landkomturs Albrecht von Dubá von 1428, Táborský archiv 9, 103–107.
[25] JÁNSKÝ, J., 2003: Kronika česko-bavorské hranice. Díl II. (1427–1437). Od bouří velkých bitev a spanilých jízd k bazilejským kompaktátům. Domažlice.
[26] JUKL, J. J., 2012: Jan Smiřický ze Smiřic († 1453). Vzestup a pád zakladatele slavného rodu. České Budějovice.
[27] JUROK, J., 2006: Příčiny, struktury a osobnosti husitské revoluce. České Budějovice.
[28] KAŹMIERCZYK, J., 1978: Podkowy na Śląsku w X–XIV wieku. Wrocław – Warszawa – Kraków – Gdańsk.
[29] KOČKA, V., 2009: Dějiny Rakovnicka. S. l.
[30] KRAJÍC, R., 2003: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa. Díl I. Praha – Sezimovo Ústí – Tábor.
[31] KŘESADLO, K., 2011: Město Slaný za husitství, Česká husitská reformace. Slánské rozhovory 2010, 16–23.
[32] KYPTA, J.–MAROUNEK, J., 2022: Terénní stopy obléhání hradů v husitském století. Praha.
[33] LEHKÝ, I.–SÝKORA, M., edd., 2016: Kalich a Panna. Hrady Jana Žižky. Most.
[34] LŮŽEK, B., 1959: Po stopách husitství na Ústecku. Ústí nad Labem.
[35] MAREŠ, J., 2005: Husitské války a jejich důsledky. In: Louny (Roedl, B., ed.), 80–104. Praha.
[36] MAREŠ, J., 2011: Louny mezi Husem a Zikmundem… "propter fugalitatem a lege Dei tempore gwerrarum". In: Česká husitská reformace. Slánské rozhovory 2010, 24–27. Slaný.
[37] NOVOBILSKÝ, M., 2008: Obléhání hradu Lopaty. Rekonstrukce obléhání hradu z roku 1432–1433. Plzeň.
[38] PALACKÝ, F., 1851: Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě. Dílu III částka 2. Od roku 1424 do 1439 čili od Žižkovy do Albrechtovy smrti. Praha.
[39] PEER, P., 1969: Dějiny Teplicka do roku 1848. Teplice.
[40] SEDLÁČEK, A., 1923: Hrady, zámky a tvrze Království českého. XIV. díl. Litoměřicko a Žatecko. Praha.
[41] SEDLÁČEK, A., 1925: Českomoravská heraldika. Část zvláštní. Praha.
[42] ŠMAHEL, F., 1990: Dějiny Tábora. I. díl. 1. svazek. 1422–1452. České Budějovice.
[43] ŠMAHEL, F., 1996: Husitská revoluce. 3. díl. Kronika válečných let. Praha.
[44] TOMAS, J. a kol., 2004: Tomas, J.–Macek, P.–Beránek, J.–Razím, V., Od vzniku institucionálního města do r. 1547. In: Žatec (Ebelová, I.–Holodňák, P., edd.), 115–198. Praha.
[45] TOMEK, V. V., 1879: Dějepis města Prahy. Díl IV. Praha.
[46] TOMEK, V. V., 1898: Dějiny válek husitských (r. 1419–1436). Praha.
[47] URBÁNEK, R., 1934: Lipany a konec polních vojsk. Praha.
[48] VÍCH, D., 2019: Hrad Zítkov u Chocně ve světle archeologických nálezů – Die Burg Zítkov bei Choceň im Lichte der archäologischen Funde, AH 44, 29–63.