Název: Miniaturní raně středověká sekera zdobená motivem ptáčků z Bašnic (okres Jičín)
Variantní název:
- A miniature early-medieval axe decorated with the motif of birds from Bašnice (Jičín district)
- Eine frühmittelalterliche Miniaturaxt mit Vogelmotivverzierung aus Bašnice (Bezirk Jičín)
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2023, roč. 48, č. 1, s. 219-237
Rozsah
219-237
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2023-1-10
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.78538
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: CC BY-NC-ND 4.0 International
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Na jaře roku 2019 byla nedaleko obce Bašnice nalezena unikátní raně středověká bradatice. Sekery tohoto typu jsou spojovány s velkomoravským prostředím a těžiště jejich výskytu je kladeno do 9. století. Tato sekerka je však jedinečná spojením miniaturních rozměrů a použitím stříbrné inkrustace pro výzdobu, a proto je třeba vnímat ji spíše jako artefakt vyjadřující vysoké společenské postavení. Přes nečetné analogie podobných předmětů a výzdobných motivů byla hledána provenience a šperkařská dílna, kde mohla být výzdoba sekerky provedena, ale i časově přesnější ukotvení.
In spring 2019, a unique early-medieval broad axe was found near the village of Bašnice. Axes of this type are associated with the Great Moravian milieu and the heyday of their occurrence is placed in the 9th century. However, this axe is unique because of its combination of miniature size and the use of silver inlay for decoration, and should therefore be viewed more as an artefact manifesting a high social status. Despite few analogies of similar objects and decorative motifs, the researchers sought to determine the provenance of the item and the jewellery workshop where the decoration could have been executed, as well as a more precise dating.
Reference
[1] BARTOŠKOVÁ, A., 1986: Slovanské depoty železných předmětů v Československu. Praha.
[2] BARTOŠKOVÁ, A., 1995: Kostěná ozdobná destička s motivem páva z budečského předhradí, SPFFBU E 40, 101–110.
[3] BÁRTA, P., 2021: Řemeslně-technologický posudek sekery z Bašnic a návrh na budoucí průzkum. Rkp., ulož. v AÚ AV ČR Brno.
[4] BENDA, K., 1963: Stříbrný terč se sokolníkem ze Starého Města u Uherského Hradiště, PA LIV, 41–66.
[5] BERANOVÁ, M.–LUTOVSKÝ, M., 2009: Slované v Čechách. Archeologie 6.–12. století. Praha.
[6] BIALEKOVÁ, D., 1981: Dávne slovanské kováčstvo. Bratislava.
[7] BOHÁČOVÁ, I.–PROFANTOVÁ, N., 2014: Čechy a Morava – svědectví archeologie. In: Velká Morava a počátky křesťanství (Kouřil, P., ed.), 134–144. Brno.
[8] BUBENÍK, J., 1988: Slovanské osídlení středního Poohří. Praha.
[9] CECHNER, A., 1909: Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Novopackém (XXXI). Praha.
[10] ČERNÁ, A., 2019: Zpráva o sanační konzervaci tauzované sekery. Rkp. zprávy, ulož. na konzervátorském pracovišti Muzea východních Čech v Hradci Králové.
[11] DATABÁZE AO MVČ HK: "Excerpta" Muzeum východních Čech v Hradci Králové.
[12] DOMEČKA, L., 1925: Žárové hroby hradištní u Stéblové, Lhoty Stračovské, Sadové a Lodína, Obzor prehistorický IV, 42–43.
[13] DOHNAL, V., 1991: Slovanská pohřebiště na Olomoucku, ČSZM B XL, 220–246.
[14] DOSTÁL, B., 1966: Slovanská pohřebiště ze střední doby hradištní na Moravě. Praha.
[15] EISNER, J., 1948: Základy kovářství v době hradištní v Československu, SlAnt I, 367–394.
[16] EISNER, J., 1966: Rukověť slovanské archeologie. Praha.
[17] FROLÍK, J.–SMETÁNKA, Z., 2014: Pohřebiště v Lumbeho zahradě na Pražském hradě. Díl II. Studie. Praha.
[18] FROLÍKOVÁ, D.–OTTENWELTER, E.–BARČÁKOVÁ, L., 2020: Dětský pohřeb s náhrdelníkem z pohřebiště Triangl v Praze-Střešovicích, AR LXXII, 260–290.
[19] GALUŠKA, L., 1996: Uherské Hradiště – Sady. Křesťanské centrum říše velkomoravské. Brno.
[20] GALUŠKA, L., 2014: Rex, principes, optimates – elity Velké Moravy. In: Velká Morava a počátky křesťanství (Kouřil, P., ed.), 51–61. Brno.
[21] GALUŠKA, L.–POLÁČEK, L., 2006: Církevní architektura v centrální oblasti velkomoravského státu. In: České země v raném středověku (Sommer, P., ed.), 92–153. Praha.
[22] GIEYSZTOR, A., 2020: Mytologie Slovanů. Praha.
[23] GÓRA, M.–KOTOWICZ, P. N., 2008–2009: Ornamentowany czekan z wczesnośredniowiecznej osady obronnej w Barkowicach Mokrych koło Sulejowa, Prace i Materiały Muzeum Archeologicznego i Etnograficznego w Łodzi 44, 237–263.
[24] ГРИГОРОВ, B., 2007: Метални накити от средновековна България (VII–XI в.). София.
[25] HANULIAK, M., 1993: Pohrebisko slovanskej populácie z 10. storočia v Bučanoch, SlArch XLI, 83–112.
[26] HEJHAL, P., 2005: Stav poznání raně středověkých mohyl v severovýchodních Čechách. In: Archeologie doby hradištní v Čechách (Metlička, M., ed.), 88–92. Plzeň.
[27] HEJHAL, P.–NOVÁK, M., 2015 : Záchranný výzkum pohřebiště z doby hradištní v trase dálnice D11 (k. ú. Stěžery, okr. Hradec Králové), Zprávy české archeologické společnosti – Supplément 97. Archeologické výzkumy v Čechách 2014, 40.
[28] HOCHMANOVÁ-VÁVROVÁ, V., 1962: Velkomoravské pohřebiště ve Starém Městě "Na valách". Výzkum v letech 1957–1959, ČMMZ XLVII, 201–270.
[29] HOLMQUIST-OLAUSSON, L.–PETROVSKI, S., 2007: Curious birds – two Helmet (?) Mounts with a Christian Motif from Birka's Garrison. In: Cultural interaction between east and west. Archeology, artefacts and human contacts in northerm Europe (Fransson, U. et al., edd.), 231–237. Stockholm.
[30] HRALA, J., 1964: Hrob slovanského bojovníka z Nymburka-Zálabí, AR XVI, 115, 118–121.
[31] HRDLIČKA, L., 1959: Sekera doby hradištní v Československu. Rkp. diplomové práce, ulož. v ÚPRAV, Praha.
[32] HRUBÝ, V., 1955: Staré Město. Velkomoravské pohřebiště "Na Valách". Praha.
[33] CHARVÁT, P., 2010: Slyšte volání muezzinovo. České země a arabský svět ve starším středověku (do roku 1300). Plzeň.
[34] JANOWSKI, A., 2010: From the North-Eastern to Central Europe. Silver-inlayed Axe from the Early Medieval Chamber Grave in Pień on the Chelmno Land (Poland), Apхeoлoгия и иcтopия Пcкoвa и Пcкoвcкoй зeмли 55, 164–176.
[35] KALOUSEK, F., 1971: Břeclav – Pohansko I. Velkomoravské pohřebiště u kostela. Brno.
[36] KAVÁNOVÁ, B., 1982: Slovanské pohřebiště v Mutěnicích, okr. Hodonín, AR XXXIV, 504–522.
[37] КИРПИЧНИКОВ, А. Н., 1966: Древнерусское оружие: Вып. 2. Копья, сулицы, боевые топоры, булавы, кистени IX–XIII вв. Mоcква – Лeнингaд.
[38] KLANICA, Z., 1985: Mikulčice – Klášterisko, PA LXXVI, 474–536.
[39] KLANICA, Z., 1991: K interpretaci motivu ptáčka na jihomoravských památkách 8.–9. století. In: XX. Mikulovské sympozium 1990, 181–193. Brno.
[40] KLÁPŠTĚ, J., 2009: Die Frühzeit der böhmischen Adels aus der Sicht eines Archäologen. In: Historia archaeologica. Festschrift für Heiko Steuer zum 70. Geburtstag (Brather, S.–Geuenich, D.–Huth, Ch., edd.), 527–546. Berlin – New York.
[41] KOŠTA, J.–HOŠEK, J., 2008: Meč z hrobu 580 ve III. kostele v Mikulčicích. Příspěvek k diskusi o jednom ze zástupců nejvyšší staromoravské elity, Studia Mediaevalia Pragensia 8, 177–207.
[42] KOTOWICZ, P. N., 2011: Early medieval ornamented axes from the territory of Poland, Studia Universitas Cibiniensis, Series Historica – Supplementum No. 1, 105–132.
[43] KOTOWICZ, P. N., 2013: The Sign of the Cross on the Medieval Axes – A Symbol of Power, Magic and Religion? In: WeaponsBrings Peace? Warfare in Medieval and Early Modern Europe (Marek, L., ed.), 41–55. Wrocław.
[44] KOTOWICZ, P. N., 2014: Topory wczesnośredniowieczne z ziem polskich: Katalog źródel. Rzeszów.
[45] KOTOWICZ, P. N., 2018: Early medieval axes from territory of Poland. Kraków.
[46] KOUŘIL, P., 2004: Raně středověký bojovnický hrob z Hradce nad Moravicí, SlArch LII, 55–76.
[47] KOUŘIL, P., 2006: Zu einigen aüßerungen der materiellen Nomadenkultur auf dem Mikulčicer Burgwall, PV 47, 69–76.
[48] KOUŘIL, P.–TYMONOVÁ, M., 2013: Slovanský kostrový mohylník ve Stěbořicích. Brno.
[49] KRUMPHANZLOVÁ, Z., 1971: Počátky křesťanství v Čechách ve světle archeologických pramenů, PA XLII, 406–456.
[50] KUCYPERA, P.–PRANKE, P.–WADYL, S., 2010: Wczesnośredniowieczne miniaturowe toporki metalowe z Europy Środkowo-Wschodniej i Północnej. Korpus zabytków. In: Życie codzienne przez pryzmat rzecy (Kucypera, P.–Wadyl, S., edd.), 103–176. Toruń.
[51] KUCYPERA, P. et al., 2021: Kucypera, P.–Pydyn, A.–Popek, M.–Lewek, K., Technologia wykonania miecza i czekana odnalezionich w reliktach mostu prowadzacego na wyspe Ledniczke na jeziore Lednica w świetle badań archeometalurgicznych, Studia Lednickie XX, 99–123.
[52] LUŇÁK, P., 2018: Velkomoravské sekery. Rkp. disertační práce, ulož. v ÚAM FF MU, Brno.
[53] LUTOVSKÝ, M., 1989: Územní rozšíření slovanských mohyl ve střední Evropě. K problému mohylových oblastí, AR XLI, 59–74.
[54] MACHÁČEK, J. a kol., 2016: Macháček, J.–Dresler, P.–Přichystalová, R.–Sládek, V., Břeclav – Pohansko VII. Kostelní pohřebiště na Severovýchodním předhradí. Brno.
[55] MAREŠOVÁ, K., 1983: Uherské Hradiště – Sady. Staroslovanské pohřebiště na Horních Kotvicích. Praha.
[56] MĚCHUROVÁ, Z., 2013: Vybíjené ornamenty na středověkých sekerách – Ausgestanzte Ornamente auf mittelalterlichen Äxten, AH 38, 619–630.
[57] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985: Velkomoravské kostrové pohřebiště ve Velkých Bílovicích (k problematice venkovských pohřebišť 9.–10. stol. na Moravě). Brno.
[58] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2002: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I. Praha.
[59] NADOLSKI, A., 1954: Studia nad uzbrojeniem polskim w X, XI i XII wieku. Lódź.
[60] NOVOTNÝ, B., 1956: Tausované sekerky z Čech, PA XLVII, 335–347.
[61] ORGONÁŠOVÁ, Ľ., 2012: Sekera v ranom stredoveku ako nástroj, zbraň a symbol sociálneho postavenia. Rkp. bakalářské práce, ulož. v ÚPRAV, Praha.
[62] PIETA, K., 2014: Bojná. In: Velká Morava a počátky křesťanství (Kouřil, P., ed.), 225–228. Brno.
[63] PIETA, K., 2015: Včasnostredoveké mocenské centrum Bojná – výskumy v rokoch 2007–2013. In: Bojná 2. Nové výsledky výskumov včasnostredovekých hradísk. ASM Fontes. Tomus XX. (Pieta, K.–Robak, Z., edd.), 9–49. Nitra.
[64] PIETA, K.–RUTTKAY, A.–RUTTKAY, M., 2006: Bojná. Hospodárske a politické centrum Nitrianského kniežatstva. Nitra.
[65] PÍČ, J. L., 1904–1905: Dvě ozdobné sekerky, PA XXI, 634–636.
[66] PÍČ, J. L., 1909: Starožitnosti země české. III/1. Praha.
[67] PLESL, E., 1955: Bašnice, okr. Jičín. Rkp. zprávy, ulož. v archivu NZ AÚ AV ČR Praha, čj. 4014/55.
[68] POLÁČEK, L.–MAREK, O.–SKOPAL, R., 2000: Holzfunde aus Mikulčice. In: Studien zum Burgwall in Mikulčice IV. Spisy AÚ AV ČR Brno 18, 177–302. Brno.
[69] POULÍK, J., 1948: Staroslovanská Morava. Praha.
[70] PROFANTOVÁ, N., 2000: Nové poznatky o vybraných nálezech z Libice nad Cidlinou, SPFFBU, 175–181.
[71] PROFANTOVÁ, N., 2001: K průniku prvků franského životního stylu do Čech 9. století (na základě poznatků archeologie). In: Velká Morava mezi východem a západem (Galuška, L.–Kouřil, P.–Měřínský, Z., edd.), 327–338. Brno.
[72] PROFANTOVÁ, N., 2005: Elita v zrcadle dětských pohřbů 9. a 10. století v Čechách, ŠZ AÚ SAV 37, 63–80.
[73] PROFANTOVÁ, N. a kol., 2010: Klecany, raně středověká pohřebiště. II. Praha.
[74] PROFANTOVÁ, N. a kol., 2015: Klecany, raně středověká pohřebiště. I. Praha.
[75] RUTTKAY, A., 1976: Waffen und Reiterausrüstung des 9. bis zur ersten Hälfte des 14. Jahrhunderts in der Slowakei II, SlArch XXIV, 245–395.
[76] SCHULDT, E., 1954: Mecklenburg – urgeschichtlich. Eine gemeinverständliche Einführung. Schwerin.
[77] SCHULZE-DÖRRLAMM, M., 2009: Byzantinische Gürtelschnallen und Gürtelbeschläge. Teil II. Kataloge Vor- und Frühgeschichtlicher Altertümer 30/2. Römisch-Germanisches Zentralmuseum. Mainz.
[78] SIEGL, J., 1955: Bašnice, okr. Jičín. Rkp. zprávy, ulož. v archivu NZ AÚ AV ČR, Praha, čj. 1751/55.
[79] SIGL, J., 1975: Bašnice, okr. Jičín, Výzkumy v Čechách 1971, 7, 1a.
[80] SLAVÍKOVÁ, A., 2007: Středohradištní sekery, francisky a fokoše ve srovnání s meči a šavlemi. Rkp. diplomové práce, ulož. v Ústavu antropologie, PřF MU, Brno.
[81] SMETÁNKA, Z., 2003: Archeologické etudy. Osmnáct kapitol o poznávání středověku. Praha.
[82] SMETÁNKA, Z.–HRDLIČKA, L.–BLAJEROVÁ, M., 1974: Výzkum slovanského pohřebiště za Jízdárnou Pražského hradu r. 1973, AR XXVI, 386–405, 433–438.
[83] SOUDSKÁ, E., 1954: Zbraně v našich hradištních hrobech, ČNM, oddíl věd společenských, CXXIII, 7–27.
[84] STAŠŠÍKOVÁ-ŠTUKOVSKÁ, D., 1995: Pôvod povrchových vrstiev železnej sekery z pohrebiska v Borovciach, ŠZ AÚ SAV 31, 193–202.
[85] STAŠŠÍKOVÁ-ŠTUKOVSKÁ, D., 2001: Vybrané nálezy z pohrebiska v Borovciach z pohľadu začiatkov kostrového pochovávania staromoravských a nitranských Slovanov. In: Velká Morava mezi východem a západem (Galuška, L.–Kouřil, P.–Měřínský, Z., edd.), 371–388. Brno.
[86] SVĚTLÍK, I., 2021: Výsledky radiouhlíkového datování. Rkp. protokolu, ulož. v ÚJF AV ČR, Praha.
[87] ŠNAJDR, L., 1894: Prähistorische Funde in der Umgebung von Smiřitz, MAGW XXIV, Sitzungberichte, 30.
[88] ŠOLLE, M., 1959: Knížecí pohřebiště na Staré Kouřimi, PA L, 353–506.
[89] ŠOLLE, M., 1966: Stará Kouřim a projevy velkomoravské kultury v Čechách. Praha.
[90] ŠOLLE, M., 1981: Slovanská pohřebiště pod Budčí, PA LXXII, 174–216.
[91] ŠTEFAN, I., 2011: Great Moravia, Statehood and Archaeology. The 'Decline and Fall' of One Early Medieval Polity. In: Frühgeschichtliche Zentralorte in Mitteleuropa (Macháček, J.–Ungerman, Š., edd.), 333–354. Bonn.
[92] TOMÁŠKOVÁ, M., 1999: Nález slovanské sekery z katastru Mlázovic, ZMVČ 25, 107–109.
[93] TOMKOVÁ, K., 2014: Prsteny z pohledu nálezů z Levého Hradce a žalovského předpolí, AZČ 7, 78–89.
[94] TUREK, R., 1946: Rozšíření slovanských žárových mohyl v Čechách, ČSPSČ LI–LIII, 25–37.
[95] TUREK, R., 1946a: Prachovské skály na úsvitě dějin. Výzkum hradiště a pohřebišť z VI.–X. věku. Praha.
[96] TUREK, R., 1956: Mohyly českých Charvátů, SlAnt 1954–1956, 103–157.
[97] TUREK, R., 1963: Velkomoravský horizont v českých mohylách (K otázce moravsko-českých vztahů v 9. stol.), PA LIV, 224–233.
[98] TUREK, R., 1976: Libice. Pohřebiště na vnitřním hradisku, SbNM A XXX, 249–316.
[99] TUREK, R., 1978: Hroby na libickém vnitřním hradisku, SbNM A XXXII, 1–150.
[100] ULRYCHOVÁ, E.–PROSTŘEDNÍK, J., 1995: Fričovo muzeum v Lázních Bělohradu. Katalog archeologické sbírky, Zprávy české archeologické společnosti – Supplément 24, 9.
[101] VELLEV, J., 1991: Mammenøksens forskningshistorie. In: Mammen. Grav, kunst og samfund i vikinetid. Jysk Arkaeologisk Selskabs Skrifter. Vol. XXVIII (Iversen, M., ed.), 67–78. Viborg.
[102] ZÁPOTOCKÝ, A., 1965: Slovanské osídlení na Litoměřicku, PA LVI, 205–391.
[103] ZWIEFELHOFER, E., 1927: Přehled nálezů a vykopávek, jež jsou zaznamenány ve spisech Archeologického musea v Hořicích. In: 40 let Archeologického a musejního spolku v Hořicích v Podkrkonoší, 27–31. Hořice v Podkrkonoší.
[104] ŽÁKOVSKÝ, P., 2010: Nález zdobené sekery z Ochozu u Brna, ČSPS CXVII, 198–205.
[2] BARTOŠKOVÁ, A., 1995: Kostěná ozdobná destička s motivem páva z budečského předhradí, SPFFBU E 40, 101–110.
[3] BÁRTA, P., 2021: Řemeslně-technologický posudek sekery z Bašnic a návrh na budoucí průzkum. Rkp., ulož. v AÚ AV ČR Brno.
[4] BENDA, K., 1963: Stříbrný terč se sokolníkem ze Starého Města u Uherského Hradiště, PA LIV, 41–66.
[5] BERANOVÁ, M.–LUTOVSKÝ, M., 2009: Slované v Čechách. Archeologie 6.–12. století. Praha.
[6] BIALEKOVÁ, D., 1981: Dávne slovanské kováčstvo. Bratislava.
[7] BOHÁČOVÁ, I.–PROFANTOVÁ, N., 2014: Čechy a Morava – svědectví archeologie. In: Velká Morava a počátky křesťanství (Kouřil, P., ed.), 134–144. Brno.
[8] BUBENÍK, J., 1988: Slovanské osídlení středního Poohří. Praha.
[9] CECHNER, A., 1909: Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Novopackém (XXXI). Praha.
[10] ČERNÁ, A., 2019: Zpráva o sanační konzervaci tauzované sekery. Rkp. zprávy, ulož. na konzervátorském pracovišti Muzea východních Čech v Hradci Králové.
[11] DATABÁZE AO MVČ HK: "Excerpta" Muzeum východních Čech v Hradci Králové.
[12] DOMEČKA, L., 1925: Žárové hroby hradištní u Stéblové, Lhoty Stračovské, Sadové a Lodína, Obzor prehistorický IV, 42–43.
[13] DOHNAL, V., 1991: Slovanská pohřebiště na Olomoucku, ČSZM B XL, 220–246.
[14] DOSTÁL, B., 1966: Slovanská pohřebiště ze střední doby hradištní na Moravě. Praha.
[15] EISNER, J., 1948: Základy kovářství v době hradištní v Československu, SlAnt I, 367–394.
[16] EISNER, J., 1966: Rukověť slovanské archeologie. Praha.
[17] FROLÍK, J.–SMETÁNKA, Z., 2014: Pohřebiště v Lumbeho zahradě na Pražském hradě. Díl II. Studie. Praha.
[18] FROLÍKOVÁ, D.–OTTENWELTER, E.–BARČÁKOVÁ, L., 2020: Dětský pohřeb s náhrdelníkem z pohřebiště Triangl v Praze-Střešovicích, AR LXXII, 260–290.
[19] GALUŠKA, L., 1996: Uherské Hradiště – Sady. Křesťanské centrum říše velkomoravské. Brno.
[20] GALUŠKA, L., 2014: Rex, principes, optimates – elity Velké Moravy. In: Velká Morava a počátky křesťanství (Kouřil, P., ed.), 51–61. Brno.
[21] GALUŠKA, L.–POLÁČEK, L., 2006: Církevní architektura v centrální oblasti velkomoravského státu. In: České země v raném středověku (Sommer, P., ed.), 92–153. Praha.
[22] GIEYSZTOR, A., 2020: Mytologie Slovanů. Praha.
[23] GÓRA, M.–KOTOWICZ, P. N., 2008–2009: Ornamentowany czekan z wczesnośredniowiecznej osady obronnej w Barkowicach Mokrych koło Sulejowa, Prace i Materiały Muzeum Archeologicznego i Etnograficznego w Łodzi 44, 237–263.
[24] ГРИГОРОВ, B., 2007: Метални накити от средновековна България (VII–XI в.). София.
[25] HANULIAK, M., 1993: Pohrebisko slovanskej populácie z 10. storočia v Bučanoch, SlArch XLI, 83–112.
[26] HEJHAL, P., 2005: Stav poznání raně středověkých mohyl v severovýchodních Čechách. In: Archeologie doby hradištní v Čechách (Metlička, M., ed.), 88–92. Plzeň.
[27] HEJHAL, P.–NOVÁK, M., 2015 : Záchranný výzkum pohřebiště z doby hradištní v trase dálnice D11 (k. ú. Stěžery, okr. Hradec Králové), Zprávy české archeologické společnosti – Supplément 97. Archeologické výzkumy v Čechách 2014, 40.
[28] HOCHMANOVÁ-VÁVROVÁ, V., 1962: Velkomoravské pohřebiště ve Starém Městě "Na valách". Výzkum v letech 1957–1959, ČMMZ XLVII, 201–270.
[29] HOLMQUIST-OLAUSSON, L.–PETROVSKI, S., 2007: Curious birds – two Helmet (?) Mounts with a Christian Motif from Birka's Garrison. In: Cultural interaction between east and west. Archeology, artefacts and human contacts in northerm Europe (Fransson, U. et al., edd.), 231–237. Stockholm.
[30] HRALA, J., 1964: Hrob slovanského bojovníka z Nymburka-Zálabí, AR XVI, 115, 118–121.
[31] HRDLIČKA, L., 1959: Sekera doby hradištní v Československu. Rkp. diplomové práce, ulož. v ÚPRAV, Praha.
[32] HRUBÝ, V., 1955: Staré Město. Velkomoravské pohřebiště "Na Valách". Praha.
[33] CHARVÁT, P., 2010: Slyšte volání muezzinovo. České země a arabský svět ve starším středověku (do roku 1300). Plzeň.
[34] JANOWSKI, A., 2010: From the North-Eastern to Central Europe. Silver-inlayed Axe from the Early Medieval Chamber Grave in Pień on the Chelmno Land (Poland), Apхeoлoгия и иcтopия Пcкoвa и Пcкoвcкoй зeмли 55, 164–176.
[35] KALOUSEK, F., 1971: Břeclav – Pohansko I. Velkomoravské pohřebiště u kostela. Brno.
[36] KAVÁNOVÁ, B., 1982: Slovanské pohřebiště v Mutěnicích, okr. Hodonín, AR XXXIV, 504–522.
[37] КИРПИЧНИКОВ, А. Н., 1966: Древнерусское оружие: Вып. 2. Копья, сулицы, боевые топоры, булавы, кистени IX–XIII вв. Mоcква – Лeнингaд.
[38] KLANICA, Z., 1985: Mikulčice – Klášterisko, PA LXXVI, 474–536.
[39] KLANICA, Z., 1991: K interpretaci motivu ptáčka na jihomoravských památkách 8.–9. století. In: XX. Mikulovské sympozium 1990, 181–193. Brno.
[40] KLÁPŠTĚ, J., 2009: Die Frühzeit der böhmischen Adels aus der Sicht eines Archäologen. In: Historia archaeologica. Festschrift für Heiko Steuer zum 70. Geburtstag (Brather, S.–Geuenich, D.–Huth, Ch., edd.), 527–546. Berlin – New York.
[41] KOŠTA, J.–HOŠEK, J., 2008: Meč z hrobu 580 ve III. kostele v Mikulčicích. Příspěvek k diskusi o jednom ze zástupců nejvyšší staromoravské elity, Studia Mediaevalia Pragensia 8, 177–207.
[42] KOTOWICZ, P. N., 2011: Early medieval ornamented axes from the territory of Poland, Studia Universitas Cibiniensis, Series Historica – Supplementum No. 1, 105–132.
[43] KOTOWICZ, P. N., 2013: The Sign of the Cross on the Medieval Axes – A Symbol of Power, Magic and Religion? In: WeaponsBrings Peace? Warfare in Medieval and Early Modern Europe (Marek, L., ed.), 41–55. Wrocław.
[44] KOTOWICZ, P. N., 2014: Topory wczesnośredniowieczne z ziem polskich: Katalog źródel. Rzeszów.
[45] KOTOWICZ, P. N., 2018: Early medieval axes from territory of Poland. Kraków.
[46] KOUŘIL, P., 2004: Raně středověký bojovnický hrob z Hradce nad Moravicí, SlArch LII, 55–76.
[47] KOUŘIL, P., 2006: Zu einigen aüßerungen der materiellen Nomadenkultur auf dem Mikulčicer Burgwall, PV 47, 69–76.
[48] KOUŘIL, P.–TYMONOVÁ, M., 2013: Slovanský kostrový mohylník ve Stěbořicích. Brno.
[49] KRUMPHANZLOVÁ, Z., 1971: Počátky křesťanství v Čechách ve světle archeologických pramenů, PA XLII, 406–456.
[50] KUCYPERA, P.–PRANKE, P.–WADYL, S., 2010: Wczesnośredniowieczne miniaturowe toporki metalowe z Europy Środkowo-Wschodniej i Północnej. Korpus zabytków. In: Życie codzienne przez pryzmat rzecy (Kucypera, P.–Wadyl, S., edd.), 103–176. Toruń.
[51] KUCYPERA, P. et al., 2021: Kucypera, P.–Pydyn, A.–Popek, M.–Lewek, K., Technologia wykonania miecza i czekana odnalezionich w reliktach mostu prowadzacego na wyspe Ledniczke na jeziore Lednica w świetle badań archeometalurgicznych, Studia Lednickie XX, 99–123.
[52] LUŇÁK, P., 2018: Velkomoravské sekery. Rkp. disertační práce, ulož. v ÚAM FF MU, Brno.
[53] LUTOVSKÝ, M., 1989: Územní rozšíření slovanských mohyl ve střední Evropě. K problému mohylových oblastí, AR XLI, 59–74.
[54] MACHÁČEK, J. a kol., 2016: Macháček, J.–Dresler, P.–Přichystalová, R.–Sládek, V., Břeclav – Pohansko VII. Kostelní pohřebiště na Severovýchodním předhradí. Brno.
[55] MAREŠOVÁ, K., 1983: Uherské Hradiště – Sady. Staroslovanské pohřebiště na Horních Kotvicích. Praha.
[56] MĚCHUROVÁ, Z., 2013: Vybíjené ornamenty na středověkých sekerách – Ausgestanzte Ornamente auf mittelalterlichen Äxten, AH 38, 619–630.
[57] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985: Velkomoravské kostrové pohřebiště ve Velkých Bílovicích (k problematice venkovských pohřebišť 9.–10. stol. na Moravě). Brno.
[58] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2002: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I. Praha.
[59] NADOLSKI, A., 1954: Studia nad uzbrojeniem polskim w X, XI i XII wieku. Lódź.
[60] NOVOTNÝ, B., 1956: Tausované sekerky z Čech, PA XLVII, 335–347.
[61] ORGONÁŠOVÁ, Ľ., 2012: Sekera v ranom stredoveku ako nástroj, zbraň a symbol sociálneho postavenia. Rkp. bakalářské práce, ulož. v ÚPRAV, Praha.
[62] PIETA, K., 2014: Bojná. In: Velká Morava a počátky křesťanství (Kouřil, P., ed.), 225–228. Brno.
[63] PIETA, K., 2015: Včasnostredoveké mocenské centrum Bojná – výskumy v rokoch 2007–2013. In: Bojná 2. Nové výsledky výskumov včasnostredovekých hradísk. ASM Fontes. Tomus XX. (Pieta, K.–Robak, Z., edd.), 9–49. Nitra.
[64] PIETA, K.–RUTTKAY, A.–RUTTKAY, M., 2006: Bojná. Hospodárske a politické centrum Nitrianského kniežatstva. Nitra.
[65] PÍČ, J. L., 1904–1905: Dvě ozdobné sekerky, PA XXI, 634–636.
[66] PÍČ, J. L., 1909: Starožitnosti země české. III/1. Praha.
[67] PLESL, E., 1955: Bašnice, okr. Jičín. Rkp. zprávy, ulož. v archivu NZ AÚ AV ČR Praha, čj. 4014/55.
[68] POLÁČEK, L.–MAREK, O.–SKOPAL, R., 2000: Holzfunde aus Mikulčice. In: Studien zum Burgwall in Mikulčice IV. Spisy AÚ AV ČR Brno 18, 177–302. Brno.
[69] POULÍK, J., 1948: Staroslovanská Morava. Praha.
[70] PROFANTOVÁ, N., 2000: Nové poznatky o vybraných nálezech z Libice nad Cidlinou, SPFFBU, 175–181.
[71] PROFANTOVÁ, N., 2001: K průniku prvků franského životního stylu do Čech 9. století (na základě poznatků archeologie). In: Velká Morava mezi východem a západem (Galuška, L.–Kouřil, P.–Měřínský, Z., edd.), 327–338. Brno.
[72] PROFANTOVÁ, N., 2005: Elita v zrcadle dětských pohřbů 9. a 10. století v Čechách, ŠZ AÚ SAV 37, 63–80.
[73] PROFANTOVÁ, N. a kol., 2010: Klecany, raně středověká pohřebiště. II. Praha.
[74] PROFANTOVÁ, N. a kol., 2015: Klecany, raně středověká pohřebiště. I. Praha.
[75] RUTTKAY, A., 1976: Waffen und Reiterausrüstung des 9. bis zur ersten Hälfte des 14. Jahrhunderts in der Slowakei II, SlArch XXIV, 245–395.
[76] SCHULDT, E., 1954: Mecklenburg – urgeschichtlich. Eine gemeinverständliche Einführung. Schwerin.
[77] SCHULZE-DÖRRLAMM, M., 2009: Byzantinische Gürtelschnallen und Gürtelbeschläge. Teil II. Kataloge Vor- und Frühgeschichtlicher Altertümer 30/2. Römisch-Germanisches Zentralmuseum. Mainz.
[78] SIEGL, J., 1955: Bašnice, okr. Jičín. Rkp. zprávy, ulož. v archivu NZ AÚ AV ČR, Praha, čj. 1751/55.
[79] SIGL, J., 1975: Bašnice, okr. Jičín, Výzkumy v Čechách 1971, 7, 1a.
[80] SLAVÍKOVÁ, A., 2007: Středohradištní sekery, francisky a fokoše ve srovnání s meči a šavlemi. Rkp. diplomové práce, ulož. v Ústavu antropologie, PřF MU, Brno.
[81] SMETÁNKA, Z., 2003: Archeologické etudy. Osmnáct kapitol o poznávání středověku. Praha.
[82] SMETÁNKA, Z.–HRDLIČKA, L.–BLAJEROVÁ, M., 1974: Výzkum slovanského pohřebiště za Jízdárnou Pražského hradu r. 1973, AR XXVI, 386–405, 433–438.
[83] SOUDSKÁ, E., 1954: Zbraně v našich hradištních hrobech, ČNM, oddíl věd společenských, CXXIII, 7–27.
[84] STAŠŠÍKOVÁ-ŠTUKOVSKÁ, D., 1995: Pôvod povrchových vrstiev železnej sekery z pohrebiska v Borovciach, ŠZ AÚ SAV 31, 193–202.
[85] STAŠŠÍKOVÁ-ŠTUKOVSKÁ, D., 2001: Vybrané nálezy z pohrebiska v Borovciach z pohľadu začiatkov kostrového pochovávania staromoravských a nitranských Slovanov. In: Velká Morava mezi východem a západem (Galuška, L.–Kouřil, P.–Měřínský, Z., edd.), 371–388. Brno.
[86] SVĚTLÍK, I., 2021: Výsledky radiouhlíkového datování. Rkp. protokolu, ulož. v ÚJF AV ČR, Praha.
[87] ŠNAJDR, L., 1894: Prähistorische Funde in der Umgebung von Smiřitz, MAGW XXIV, Sitzungberichte, 30.
[88] ŠOLLE, M., 1959: Knížecí pohřebiště na Staré Kouřimi, PA L, 353–506.
[89] ŠOLLE, M., 1966: Stará Kouřim a projevy velkomoravské kultury v Čechách. Praha.
[90] ŠOLLE, M., 1981: Slovanská pohřebiště pod Budčí, PA LXXII, 174–216.
[91] ŠTEFAN, I., 2011: Great Moravia, Statehood and Archaeology. The 'Decline and Fall' of One Early Medieval Polity. In: Frühgeschichtliche Zentralorte in Mitteleuropa (Macháček, J.–Ungerman, Š., edd.), 333–354. Bonn.
[92] TOMÁŠKOVÁ, M., 1999: Nález slovanské sekery z katastru Mlázovic, ZMVČ 25, 107–109.
[93] TOMKOVÁ, K., 2014: Prsteny z pohledu nálezů z Levého Hradce a žalovského předpolí, AZČ 7, 78–89.
[94] TUREK, R., 1946: Rozšíření slovanských žárových mohyl v Čechách, ČSPSČ LI–LIII, 25–37.
[95] TUREK, R., 1946a: Prachovské skály na úsvitě dějin. Výzkum hradiště a pohřebišť z VI.–X. věku. Praha.
[96] TUREK, R., 1956: Mohyly českých Charvátů, SlAnt 1954–1956, 103–157.
[97] TUREK, R., 1963: Velkomoravský horizont v českých mohylách (K otázce moravsko-českých vztahů v 9. stol.), PA LIV, 224–233.
[98] TUREK, R., 1976: Libice. Pohřebiště na vnitřním hradisku, SbNM A XXX, 249–316.
[99] TUREK, R., 1978: Hroby na libickém vnitřním hradisku, SbNM A XXXII, 1–150.
[100] ULRYCHOVÁ, E.–PROSTŘEDNÍK, J., 1995: Fričovo muzeum v Lázních Bělohradu. Katalog archeologické sbírky, Zprávy české archeologické společnosti – Supplément 24, 9.
[101] VELLEV, J., 1991: Mammenøksens forskningshistorie. In: Mammen. Grav, kunst og samfund i vikinetid. Jysk Arkaeologisk Selskabs Skrifter. Vol. XXVIII (Iversen, M., ed.), 67–78. Viborg.
[102] ZÁPOTOCKÝ, A., 1965: Slovanské osídlení na Litoměřicku, PA LVI, 205–391.
[103] ZWIEFELHOFER, E., 1927: Přehled nálezů a vykopávek, jež jsou zaznamenány ve spisech Archeologického musea v Hořicích. In: 40 let Archeologického a musejního spolku v Hořicích v Podkrkonoší, 27–31. Hořice v Podkrkonoší.
[104] ŽÁKOVSKÝ, P., 2010: Nález zdobené sekery z Ochozu u Brna, ČSPS CXVII, 198–205.