Název: Archeologický výzkum u kostela sv. Vavřince ve Vrchlabí (Čechy) : objev nejstarší fáze městského kostela
Variantní název:
- Archaeological research at the Church of St. Lawrence in Vrchlabí (Bohemia) : discovery of the earliest phase of the municipal church
- Die archäologische Grabung an der St. Lorenzkirche in Vrchlabí (Hohenelbe, Böhmen) : Entdeckung der ältesten Phase der Stadtkirche
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2023, roč. 48, č. 2, s. 523-551
Rozsah
523-551
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2023-2-10
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.78657
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: CC BY-NC-ND 4.0 International
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Studie se věnuje vyhodnocení archeologického výzkumu ve Vrchlabí, který proběhl v prostoru náměstí Míru v blízkosti novogotického kostela sv. Vavřince, stavby ze závěru 19. století. Výzkum rozpoznal relikty původního kostela, který byl současným kostelem nahrazen. Jeho podoba byla známa z historických pramenů. Zároveň se podařilo identifikovat starší církevní stavbu, která předcházela výstavbě původního kostela ze 16. století. Získané nálezy z kontextu hrobových jam odpovídají zejména průběhu novověku (18. století). Antropologická analýza přináší informace o rozložení věku a pohlaví ve zkoumaném souboru a také základní paleopatologické zhodnocení.
This study is devoted to the evaluation of archaeological research in Vrchlabí which took place in the area of náměstí Míru Square, near the neo-Gothic Church of St. Lawrence built at the end of the 19th century. The research detected the remains of a church which was replaced by the present one and the form of which is known from historical sources. At the same time, it was possible to identify an older religious structure that preceded the construction of the original 16th-century church. The finds from the context of grave pits mainly correspond to the modern age (18th century). The anthropological analysis provided information on the age and sex distribution in the studied series, as well as its basic palaeopathological assessment.
Reference
[1] ACSÁDI, G.–NEMESKÉRI, J., 1970: History of human life span and mortality. Budapest.
[2] AUFDERHEIDE, A. C.–RODRÍGUEZ-MARTÍN, C., 2011: The Cambridge Encyclopedia of Human Paleopathology. Cambridge.
[3] BERANOVÁ, M., 1989: Kovové vínky pražských dívek ze 17. a první poloviny 18. století, Archaeologica Pragensia 10, 269–280.
[4] BOUDA, J. a kol., 2022: Bouda, J.–Hus, M.–Omelka, M.–Řebounová, O.–Šneberger, J., Archeologický výzkum u kostela sv. Vavřince ve Vrčeni (okres Plzeň-jih) – Archäologische Grabung an der Laurentiuskirche in Vrčeň (Bezirk Pilsen-Süd), AH 47, 687–717.
[5] BRŮŽEK, J., 2002: A Method for Visual Determination of Sex, Using the Human Hip Bone, American Journal of Physical Anthropology 117, 157–168. https://doi.org/10.1002/ajpa.10012
[6] ČERNÝ, M.–KOMENDA, S., 1980: Sexual diagnosis by the measurements of humerus and femur, Sborník prací PedF UP Olomouc – Biologie 2, 147–167.
[7] ČIHÁČKOVÁ, L.–OMELKA, M.–ŘEBOUNOVÁ, O., 2011: Nálezy z archeologického výzkumu hřbitova u kostela sv. Bartoloměje v Rakovníku: příspěvek k poznání pohřební výbavy obyvatel barokního města, ASČ 15, 1029–1049.
[8] ČIHÁK, R., 1987: Anatomie I. Praha.
[9] DOLEŽAL, D., 1992: Trutnovská manská soustava a její kniha z let 1480–1539, Sborník archivních prací 42, č. 2, 207–259.
[10] DRNOVSKÝ, P.–PRŮCHOVÁ, E., 2021: Problematika vícečetných pohřbů v novověku. Případová studie pohřebiště z 18. století v Semonicích u Jaroměře, PA CXIII, 385–431. https://doi.org/10.35686/PA2021.8
[11] DROZDOVÁ, E., 2004: Základy osteometrie. Panoráma biologické a sociokulturní antropologie. Brno.
[12] DUDKOVÁ, V.–ORNA, J., edd., 2015: Od špitálu ke galerii… Archeologické poznání vývoje lokality "U Zvonu": v Plzni. Plzeň.
[13] FELCMAN, O.–MUSIL, F. et al., 2009: Dějiny východních Čech v pravěku a středověku (do roku 1526). Praha.
[14] HALLWICH, H., 1882: Gründung der Bergstadt Hohenelbe, Das Riesengebirge in Wort und Bild 2, sešit 3, 1–17.
[15] HANUŠOVÁ, V., 2011: Pohřební ritus a hmotná kultura pohřebišť 16.–19. století v Čechách, Acta FF ZČU, 52–67.
[16] HENDERSON, Ch., 2008: When hard work is disease: The interpretation of enthesopathies, Oxford British Archaeological Reports: International Series 1743, 17–25.
[17] HOCH, A. a kol., 2020: Svět středověkých her. Jihlava.
[18] HORÁČKOVÁ, L.–STROUHAL, E.–VARGOVÁ, L., 2004: Základy paleopatologie. Panoráma biologické a sociokulturní antropologie. Brno.
[19] HORSKÁ, P., 1990: Dětství, rodina a stáří v dějinách Evropy. Praha.
[20] JAKSCH, W., 2018: Ztracené vesnice, opuštění lidé… Reportáže z českého pohraničí 1924–1928. Praha.
[21] KENNEDY, K. A. R., 1989: Skeletal Markers of Occupational Stress. In: Reconstruction of Life from the Skeleton (Yscan, M. Y.–Kennedy, K. A. R., edd.), 129–160. New York.
[22] KOVÁŘ, D.–THOMOVÁ, Z., 2017: Výsledky záchranného archeologického výzkumu hřbitova a kostela sv. Mikuláše v Českých Budějovicích – Die Ergebnisse der archäologischen Rettungsgrabung auf dem Friedhof und an der Kirche St. Nikolaus in České Budějovice, AH 42, 617–649.
[23] KRÁLÍKOVÁ, M., 2007: Pohřební ritus 16.–18. století na území střední Evropy. Panoráma biologické a sociokulturní antropologie 25 (Malina, J., ed.). Brno.
[24] KREPS, M., 1978: Báňské a hutní podnikání na vrchlabském panství v 1. polovině 17. století, Sborník prací východočeských archivů 4, 187–207.
[25] KUČA, K., 2011: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VIII. díl. V–Ž. Praha.
[26] LOUDA, J., 2012: K současnému stavu poznání stavební historie tvrze a zámku Vrchlabí, Krkonoše – Podkrkonoší 20, 283–291.
[27] LOUDA, J., 2016: Proměny kostelního náměstí, Puls, časopis města Vrchlabí, č. 10, 15.
[28] LOUDA, J.–ZÁZVORKOVÁ, B., 2006: Vrchlabí. Praha – Litomyšl.
[29] LOVEJOY, C. O., 1985: Dental wear in the Libben Population: Its Pattern and Role in the Determination of adult skeletal Age at Death, American Journal of Physical Anthropology 68, 47–56. https://doi.org/10.1002/ajpa.1330680105
[30] MORAVEC, Z. a kol., 2014: Moravec, Z.–Moravcová, I.–Živný, M.–Zedníková-Malá, P., Příběh zapomenutého hřbitova. Ostrava.
[31] MURAIL, P. et al., 2005: DSP: A tool for probalistic sex diagnosis using worldwide variability in hip-bone measurements, Bulletins et mémoires de la Société d'Anthropologie de Paris 17, 167–176.
[32] NÁLEZOVÁ ZPRÁVA, 2010: Nálezová zpráva z 20. 5. 2010. Vrchlabí, akce Čisté horní Labe – základní antropologické zpracování, autor Pavel Kubálek, rkp. uložen v archivu společnosti Labrys, o. p. s.
[33] NOVOTNÝ, V., 1985: Determination of sex from talus and calcaneus, Scripta medica 58, 437.
[34] NOVÝ, R., 1959: Vrchlabská železárna, Acta musei Reginaehradecensis, serie B, 1, sešit 3, 157–183.
[35] OMELKA, M., 2006: Nález neobvykle členěného medailonu s vyobrazením kříže svatého Benedikta a Zachariášova požehnání ze Šporkovy ulice čp. 332/III v Praze, Archeologica Pragensia 18, 144–152.
[36] OMELKA, M. a kol., 2018: Omelka, M.–Petřík, J.–Prokeš, L.–Řebounová, O.–Šlancarová, V., Soubor knoflíků ze zaniklého hřbitova při kostelu sv. Jana v Oboře (Praha – Malá Strana), ASČ 22, 709–744.
[37] OMELKA, M.–ŘEBOUNOVÁ, O., 2008: Soubor korálků ze zaniklého hřbitova při kostelu sv. Jana v Oboře (Praha-Malá Strana), ASČ 12, 605–679.
[38] OMELKA, M.–ŘEBOUNOVÁ, O., 2012: Soubor medailonů a feniků se symbolikou sv. Benedikta ze zaniklého hřbitova při kostelu sv. Jana v Oboře (Praha – Malá Strana), ASČ 16, 983–1019.
[39] OMELKA, M.–ŘEBOUNOVÁ, O., 2012a: A view of the archaeological kontext of the Lesser Town cemetery in Šporkova Street in Prague using Modern period icononography and written sources, Studies in Post-Medieval Archaeology 4, 233–250.
[40] OMELKA, M.–ŘEBOUNOVÁ, O., 2017: Stav a perspektivy bádání novověkého pohřebního ritu v Čechách – Stand und Perspektiven der Forschung bzgl. des neuzeitlichen Bestattungsritus in Böhmen, AH 42, 117–133.
[41] OMELKA, M.–ŘEBOUNOVÁ, O.–ČECHURA, M., 2013: Několik poznámek k novověkému pohřebnímu ritu na příkladu hrobových nálezů poutních medailonů z kostela sv. Jana Křtitele v Jindřichově Hradci – Einige Anmerkungen zum neuzeitlichen Bestattungsritus am Beispiel von Pilgermedaillons in Grabfunden aus der Johannes-der-Täufer-Kirche in Jindřichův Hradec (Neuhaus), AH 38, 379–395.
[42] OMELKA, M.–ŘEBOUNOVÁ, O.–ŠLANCAROVÁ, V., 2009: Soubor křížků ze zaniklého hřbitova při kostelu sv. Jana v Oboře (Praha-Malá Strana). I. Obecné formy kříže, ASČ 13, 1001–1083.
[43] OMELKA, M.–ŘEBOUNOVÁ, O.–ŠLANCAROVÁ, V., 2010: Soubor křížků ze zaniklého hřbitova při kostelu sv. Jana v Oboře (Praha-Malá Strana). II. Speciální kříže, ASČ 14, 467–520.
[44] OMELKA, M.–ŘEBOUNOVÁ, O.–ŠLANCAROVÁ, V., 2011: Špendlík – před hradbou a za hradbou – Die Stecknadel – vor und hinter der Stadtmauer, AH 36, 523–540.
[45] OMELKA, M.–ŠLANCAROVÁ, V., 2007: Soubor prstenů ze zaniklého hřbitova při kostelu sv. Jana v Oboře (Praha-Malá Strana), ASČ 11, 671–709.
[46] OMELKA, M.–ŠLANCAROVÁ, V., 2012: Nálezy šperků, devocionálií a součástí oděvů z kostela svatého Jakuba v Jihlavě, AVV 3, 75–132.
[47] PROSCHWITZER, F., 1949: Chronik von Hohenelbe. In: Hohenelbere Heimatbüchlein (Renner, J., red.), 38–103. Kempten.
[48] SEDLÁČEK, A., 1887: Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl 5. Praha.
[49] SCHAEFER, M. et al., 2009: Juvenile osteology. A laboratory and field manual. Amsterdam.
[50] SCHEUER, L. et al., 2004: The Juvenile Skeleton. London.
[51] SCHMITT, A., 2005: A new method to assessadult age at death from the iliac sacro-pelvic surface, Bulletins et Mémoires de la Société d Anthropologie de Paris 17, 2–13.
[52] SCHÖBEL, F.–MENZEL, B., 1969: Gotteshäuser der Heimat, ein Heimatbuch des Riesengebirges und Braunauer Ländchens. Kempten.
[53] SJØVOLD, T., 1990: Estimation of stature from long bones utilizing the line of organic correlation, Human Evolution 5, 431–447. https://doi.org/10.1007/BF02435593
[54] SMRČKA, V. et al., 2009: Atlas chorob na kostních preparátech horní a dolní končetiny. Praha.
[55] STLOUKAL, M., 1999: Antropologie: příručka pro studium kostry. Praha.
[56] STLOUKAL, M.–HANÁKOVÁ, H., 1978: Die Länge der Längsknochen altslawischer Bevölkerungen unter besonderer Berücksichtigung von Waschstumsfragen, Homo 29, 53–69.
[57] UBELAKER, D. H., 1989: Human Skeletal Remains. Excavation, Analysis, Interpretation. Chicago.
[58] UNGER, J., 2002: Pohřební ritus a zacházení s těly zemřelých v českých zemích (s analogiemi i jinde v Evropě) v 1.–16. století. Panoráma biologické a sociokulturní antropologie. Brno.
[59] VARGOVÁ, L.–VYMAZALOVÁ, K.–HORÁČKOVÁ, L., 2019: A brief history of syphilis in the Czech Lands, Archaeological and Anthropological Sciences 11, 521–530. https://doi.org/10.1007/s12520-017-0558-6
[60] VLČEK, E., 1980: Estimation of age from skeleton material based on the degree of thyreoid cartilage ossification, Soudní lékařství 25, 6–11.
[61] WEISS, E., 1892: Die frühere St. Laurenzikirche in Hohenelbe. Beschreibung und Geschichte derselben, so wie ihrer Umgebung, nebst der Baugeschichte der jetzigen Decanalkirche. Krkonošské muzeum Správy KRNAP Vrchlabí, sbírka rukopisů, sign. R 53(8), 83 s.
[62] WOLF, V., 1967: Vymezení regionu Trutnovska do konce XIV. století a jeho otázky, Krkonoše – Podkrkonoší 3, 14–20.
[63] WOLF, V., 1970: Vrchlabské probošství v dějinách kraje na nejhořejším Labi (příspěvek k církevním dějinám doby předhusitské), Krkonoše – Podkrkonoší 5, 18–27.
[2] AUFDERHEIDE, A. C.–RODRÍGUEZ-MARTÍN, C., 2011: The Cambridge Encyclopedia of Human Paleopathology. Cambridge.
[3] BERANOVÁ, M., 1989: Kovové vínky pražských dívek ze 17. a první poloviny 18. století, Archaeologica Pragensia 10, 269–280.
[4] BOUDA, J. a kol., 2022: Bouda, J.–Hus, M.–Omelka, M.–Řebounová, O.–Šneberger, J., Archeologický výzkum u kostela sv. Vavřince ve Vrčeni (okres Plzeň-jih) – Archäologische Grabung an der Laurentiuskirche in Vrčeň (Bezirk Pilsen-Süd), AH 47, 687–717.
[5] BRŮŽEK, J., 2002: A Method for Visual Determination of Sex, Using the Human Hip Bone, American Journal of Physical Anthropology 117, 157–168. https://doi.org/10.1002/ajpa.10012
[6] ČERNÝ, M.–KOMENDA, S., 1980: Sexual diagnosis by the measurements of humerus and femur, Sborník prací PedF UP Olomouc – Biologie 2, 147–167.
[7] ČIHÁČKOVÁ, L.–OMELKA, M.–ŘEBOUNOVÁ, O., 2011: Nálezy z archeologického výzkumu hřbitova u kostela sv. Bartoloměje v Rakovníku: příspěvek k poznání pohřební výbavy obyvatel barokního města, ASČ 15, 1029–1049.
[8] ČIHÁK, R., 1987: Anatomie I. Praha.
[9] DOLEŽAL, D., 1992: Trutnovská manská soustava a její kniha z let 1480–1539, Sborník archivních prací 42, č. 2, 207–259.
[10] DRNOVSKÝ, P.–PRŮCHOVÁ, E., 2021: Problematika vícečetných pohřbů v novověku. Případová studie pohřebiště z 18. století v Semonicích u Jaroměře, PA CXIII, 385–431. https://doi.org/10.35686/PA2021.8
[11] DROZDOVÁ, E., 2004: Základy osteometrie. Panoráma biologické a sociokulturní antropologie. Brno.
[12] DUDKOVÁ, V.–ORNA, J., edd., 2015: Od špitálu ke galerii… Archeologické poznání vývoje lokality "U Zvonu": v Plzni. Plzeň.
[13] FELCMAN, O.–MUSIL, F. et al., 2009: Dějiny východních Čech v pravěku a středověku (do roku 1526). Praha.
[14] HALLWICH, H., 1882: Gründung der Bergstadt Hohenelbe, Das Riesengebirge in Wort und Bild 2, sešit 3, 1–17.
[15] HANUŠOVÁ, V., 2011: Pohřební ritus a hmotná kultura pohřebišť 16.–19. století v Čechách, Acta FF ZČU, 52–67.
[16] HENDERSON, Ch., 2008: When hard work is disease: The interpretation of enthesopathies, Oxford British Archaeological Reports: International Series 1743, 17–25.
[17] HOCH, A. a kol., 2020: Svět středověkých her. Jihlava.
[18] HORÁČKOVÁ, L.–STROUHAL, E.–VARGOVÁ, L., 2004: Základy paleopatologie. Panoráma biologické a sociokulturní antropologie. Brno.
[19] HORSKÁ, P., 1990: Dětství, rodina a stáří v dějinách Evropy. Praha.
[20] JAKSCH, W., 2018: Ztracené vesnice, opuštění lidé… Reportáže z českého pohraničí 1924–1928. Praha.
[21] KENNEDY, K. A. R., 1989: Skeletal Markers of Occupational Stress. In: Reconstruction of Life from the Skeleton (Yscan, M. Y.–Kennedy, K. A. R., edd.), 129–160. New York.
[22] KOVÁŘ, D.–THOMOVÁ, Z., 2017: Výsledky záchranného archeologického výzkumu hřbitova a kostela sv. Mikuláše v Českých Budějovicích – Die Ergebnisse der archäologischen Rettungsgrabung auf dem Friedhof und an der Kirche St. Nikolaus in České Budějovice, AH 42, 617–649.
[23] KRÁLÍKOVÁ, M., 2007: Pohřební ritus 16.–18. století na území střední Evropy. Panoráma biologické a sociokulturní antropologie 25 (Malina, J., ed.). Brno.
[24] KREPS, M., 1978: Báňské a hutní podnikání na vrchlabském panství v 1. polovině 17. století, Sborník prací východočeských archivů 4, 187–207.
[25] KUČA, K., 2011: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VIII. díl. V–Ž. Praha.
[26] LOUDA, J., 2012: K současnému stavu poznání stavební historie tvrze a zámku Vrchlabí, Krkonoše – Podkrkonoší 20, 283–291.
[27] LOUDA, J., 2016: Proměny kostelního náměstí, Puls, časopis města Vrchlabí, č. 10, 15.
[28] LOUDA, J.–ZÁZVORKOVÁ, B., 2006: Vrchlabí. Praha – Litomyšl.
[29] LOVEJOY, C. O., 1985: Dental wear in the Libben Population: Its Pattern and Role in the Determination of adult skeletal Age at Death, American Journal of Physical Anthropology 68, 47–56. https://doi.org/10.1002/ajpa.1330680105
[30] MORAVEC, Z. a kol., 2014: Moravec, Z.–Moravcová, I.–Živný, M.–Zedníková-Malá, P., Příběh zapomenutého hřbitova. Ostrava.
[31] MURAIL, P. et al., 2005: DSP: A tool for probalistic sex diagnosis using worldwide variability in hip-bone measurements, Bulletins et mémoires de la Société d'Anthropologie de Paris 17, 167–176.
[32] NÁLEZOVÁ ZPRÁVA, 2010: Nálezová zpráva z 20. 5. 2010. Vrchlabí, akce Čisté horní Labe – základní antropologické zpracování, autor Pavel Kubálek, rkp. uložen v archivu společnosti Labrys, o. p. s.
[33] NOVOTNÝ, V., 1985: Determination of sex from talus and calcaneus, Scripta medica 58, 437.
[34] NOVÝ, R., 1959: Vrchlabská železárna, Acta musei Reginaehradecensis, serie B, 1, sešit 3, 157–183.
[35] OMELKA, M., 2006: Nález neobvykle členěného medailonu s vyobrazením kříže svatého Benedikta a Zachariášova požehnání ze Šporkovy ulice čp. 332/III v Praze, Archeologica Pragensia 18, 144–152.
[36] OMELKA, M. a kol., 2018: Omelka, M.–Petřík, J.–Prokeš, L.–Řebounová, O.–Šlancarová, V., Soubor knoflíků ze zaniklého hřbitova při kostelu sv. Jana v Oboře (Praha – Malá Strana), ASČ 22, 709–744.
[37] OMELKA, M.–ŘEBOUNOVÁ, O., 2008: Soubor korálků ze zaniklého hřbitova při kostelu sv. Jana v Oboře (Praha-Malá Strana), ASČ 12, 605–679.
[38] OMELKA, M.–ŘEBOUNOVÁ, O., 2012: Soubor medailonů a feniků se symbolikou sv. Benedikta ze zaniklého hřbitova při kostelu sv. Jana v Oboře (Praha – Malá Strana), ASČ 16, 983–1019.
[39] OMELKA, M.–ŘEBOUNOVÁ, O., 2012a: A view of the archaeological kontext of the Lesser Town cemetery in Šporkova Street in Prague using Modern period icononography and written sources, Studies in Post-Medieval Archaeology 4, 233–250.
[40] OMELKA, M.–ŘEBOUNOVÁ, O., 2017: Stav a perspektivy bádání novověkého pohřebního ritu v Čechách – Stand und Perspektiven der Forschung bzgl. des neuzeitlichen Bestattungsritus in Böhmen, AH 42, 117–133.
[41] OMELKA, M.–ŘEBOUNOVÁ, O.–ČECHURA, M., 2013: Několik poznámek k novověkému pohřebnímu ritu na příkladu hrobových nálezů poutních medailonů z kostela sv. Jana Křtitele v Jindřichově Hradci – Einige Anmerkungen zum neuzeitlichen Bestattungsritus am Beispiel von Pilgermedaillons in Grabfunden aus der Johannes-der-Täufer-Kirche in Jindřichův Hradec (Neuhaus), AH 38, 379–395.
[42] OMELKA, M.–ŘEBOUNOVÁ, O.–ŠLANCAROVÁ, V., 2009: Soubor křížků ze zaniklého hřbitova při kostelu sv. Jana v Oboře (Praha-Malá Strana). I. Obecné formy kříže, ASČ 13, 1001–1083.
[43] OMELKA, M.–ŘEBOUNOVÁ, O.–ŠLANCAROVÁ, V., 2010: Soubor křížků ze zaniklého hřbitova při kostelu sv. Jana v Oboře (Praha-Malá Strana). II. Speciální kříže, ASČ 14, 467–520.
[44] OMELKA, M.–ŘEBOUNOVÁ, O.–ŠLANCAROVÁ, V., 2011: Špendlík – před hradbou a za hradbou – Die Stecknadel – vor und hinter der Stadtmauer, AH 36, 523–540.
[45] OMELKA, M.–ŠLANCAROVÁ, V., 2007: Soubor prstenů ze zaniklého hřbitova při kostelu sv. Jana v Oboře (Praha-Malá Strana), ASČ 11, 671–709.
[46] OMELKA, M.–ŠLANCAROVÁ, V., 2012: Nálezy šperků, devocionálií a součástí oděvů z kostela svatého Jakuba v Jihlavě, AVV 3, 75–132.
[47] PROSCHWITZER, F., 1949: Chronik von Hohenelbe. In: Hohenelbere Heimatbüchlein (Renner, J., red.), 38–103. Kempten.
[48] SEDLÁČEK, A., 1887: Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl 5. Praha.
[49] SCHAEFER, M. et al., 2009: Juvenile osteology. A laboratory and field manual. Amsterdam.
[50] SCHEUER, L. et al., 2004: The Juvenile Skeleton. London.
[51] SCHMITT, A., 2005: A new method to assessadult age at death from the iliac sacro-pelvic surface, Bulletins et Mémoires de la Société d Anthropologie de Paris 17, 2–13.
[52] SCHÖBEL, F.–MENZEL, B., 1969: Gotteshäuser der Heimat, ein Heimatbuch des Riesengebirges und Braunauer Ländchens. Kempten.
[53] SJØVOLD, T., 1990: Estimation of stature from long bones utilizing the line of organic correlation, Human Evolution 5, 431–447. https://doi.org/10.1007/BF02435593
[54] SMRČKA, V. et al., 2009: Atlas chorob na kostních preparátech horní a dolní končetiny. Praha.
[55] STLOUKAL, M., 1999: Antropologie: příručka pro studium kostry. Praha.
[56] STLOUKAL, M.–HANÁKOVÁ, H., 1978: Die Länge der Längsknochen altslawischer Bevölkerungen unter besonderer Berücksichtigung von Waschstumsfragen, Homo 29, 53–69.
[57] UBELAKER, D. H., 1989: Human Skeletal Remains. Excavation, Analysis, Interpretation. Chicago.
[58] UNGER, J., 2002: Pohřební ritus a zacházení s těly zemřelých v českých zemích (s analogiemi i jinde v Evropě) v 1.–16. století. Panoráma biologické a sociokulturní antropologie. Brno.
[59] VARGOVÁ, L.–VYMAZALOVÁ, K.–HORÁČKOVÁ, L., 2019: A brief history of syphilis in the Czech Lands, Archaeological and Anthropological Sciences 11, 521–530. https://doi.org/10.1007/s12520-017-0558-6
[60] VLČEK, E., 1980: Estimation of age from skeleton material based on the degree of thyreoid cartilage ossification, Soudní lékařství 25, 6–11.
[61] WEISS, E., 1892: Die frühere St. Laurenzikirche in Hohenelbe. Beschreibung und Geschichte derselben, so wie ihrer Umgebung, nebst der Baugeschichte der jetzigen Decanalkirche. Krkonošské muzeum Správy KRNAP Vrchlabí, sbírka rukopisů, sign. R 53(8), 83 s.
[62] WOLF, V., 1967: Vymezení regionu Trutnovska do konce XIV. století a jeho otázky, Krkonoše – Podkrkonoší 3, 14–20.
[63] WOLF, V., 1970: Vrchlabské probošství v dějinách kraje na nejhořejším Labi (příspěvek k církevním dějinám doby předhusitské), Krkonoše – Podkrkonoší 5, 18–27.