Výuka herectví na JAMU v době "povinného Stanislavského" : rozhovory s absolventy

Název: Výuka herectví na JAMU v době "povinného Stanislavského" : rozhovory s absolventy
Variantní název:
  • Teaching acting at JAMU in the time of "compulsory Stanislavsky" : interviews with graduates
Zdrojový dokument: Theatralia. 2023, roč. 26, č. 2, s. 59-81
Rozsah
59-81
  • ISSN
    1803-845X (print)
    2336-4548 (online)
Type: Článek
Jazyk
Přístupová práva
otevřený přístup
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Systém K. S. Stanislavského byl před rokem 1989 na českých divadelních školách povinný. Autor se pokouší zachytit reálné vlivy jeho formálního zařazení do školních osnov tím, že vede rozhovory s jedenácti absolventy herectví nebo režie studujícími v letech 1951–1987 na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Studie zachycuje proměny tehdejšího pedagogického prostředí: jeho ideologické zabarvení, personální úroveň, přetrvávající dojmy studentů z účinnosti výuky; mapuje pedagogické osobnosti, které tehdy na škole působily, a to, jakým způsobem k systému Stanislavského přistupovaly; uvádí výhrady a postřehy tehdejších studentů a jejich názory na vliv systému v jejich pozdější divadelní praxi.
Before 1989, the Stanislavsky system was compulsory in Czech theatre schools. The author attempts to capture the real effects of its formal inclusion in the school curricula by conducting interviews with eleven acting or directing graduates, who had been studying at the Janáček Academy of Performing Arts in Brno between 1951 and 1987. The paper captures the changes in the pedagogical environment at the time: its ideological colouring, the level of its personnel, and the students’ lingering impressions of the effectiveness of the teaching. It maps the pedagogical personalities who were active at the school at the time and the way in which they approached the Stanislavsky system; it presents the reservations and observations of the then students and their opinions on the following impact of the system on their careers as theatre practitioners.
Reference
[1] BUNDÁLEK, Karel. 1967. O syntetické herectví. In Vojtěch Jestřáb (ed.). Dvacet let 1947–1967: jubilejní publikace JAMU. Brno: JAMU, 1967.

[2] BUROV, Albert a Pavel LJUBIMCEV. 2005. Masterstvo aktera: Učebnaja programma dlia studentov akterskogo fakulteta [Hercovo mistrovství: učební osnova pro studenty herecké fakulty]. Moskva: Nakladatelství Divadelního institutu Borise Ščukina, 2005.

[3] ČECHOV, Michail. 1990. Hercova cesta. Př. Zoja Oubramová. Praha: Panorama, 1990.

[4] ČECHOV, Michail. 1996. O herecké technice. Př. Zoja Oubramová. Praha: Divadelní ústav, 1996.

[5] HYVNAR, Jan. 2008. O českém dramatickém herectví 20. století. Praha: Kant, 2008.

[6] JOCHMANOVÁ, Andrea. 2020a. Herecký a pedagogický potenciál Zdeňky Gräfové. In Naďa Satková et al. (eds.). Osobnosti divadelní fakulty. Brno: JAMU, 2020: 42–57.

[7] JOCHMANOVÁ, Andrea. 2020b. Pedagogická dráha Marie Waltrové. In Naďa Satková et al. (eds.). Osobnosti divadelní fakulty. Brno: JAMU, 2020: 60–77.

[8] KARLÍK, Josef. 1994. K některým otázkám herecké tvorby a techniky. In Divadelní studie 3. Brno: JAMU, 1994.

[9] KARLÍK, Josef. 2009. Cesty k herectví. Brno: JAMU, 2009.

[10] KOVALČUK, Josef. 2017. Poznámky a postřehy k historii divadelních oborů. In Josef Kovalčuk (ed.). Vivat Academia III: almanach k 70. výročí založení Janáčkovy akademie múzických umění v Brně: JAMU 1947–2017, Brno: JAMU, 2017: 126–162.

[11] KRÁTKÝ, Rudolf. 1969. [sine nomine]. In Rudolf Žák et al. (eds.). Suvenýr divadelní větve JAMU k 85. výročí stálého českého divadla v Brně a k 20. výročí Činoherního studia. Brno: JAMU, 1969.

[12] KUDĚLKA, Viktor. 1979–1984. Rudolf Jurda. In Eugenie Dufková a Bořivoj Srba (eds.). Postavy brněnského jeviště I. (1884–1984). Brno: Státní divadlo v Brně, 1979–1984: 57–59.

[13] KUDĚLKA, Viktor. 1990–1994. Jaroslav Nezval. In Eugenie Dufková a Bořivoj Srba (eds.). Postavy brněnského jeviště III. (1884–1994). Brno: Státní divadlo v Brně, 1990–1994: 741–742.

[14] KUDĚLKA, Viktor. 1990–1994. Jaroslav Novotný. In Eugenie Dufková a Bořivoj Srba (eds.). Postavy brněnského jeviště III. (1884–1994). Brno: Státní divadlo v Brně, 1990–1994: 654–656.

[15] KUDĚLKA, Viktor. 1985–1989. Zdeněk Míka. In Eugenie Dufková a Bořivoj Srba (eds.). Postavy brněnského jeviště II. (1884–1989). Brno: Státní divadlo v Brně, 1985–1989: 699–704.

[16] NEZVAL, Jaroslav. 1950. Mahenova činohra kritisuje svou "Lucernu". Divadlo 1 (1950): 14 (listopad): 860–864.

[17] PŮLPÁNOVÁ, Božena. 1952. [Příspěvek ve sborníku materiálů z konference československých divadelníků o odkazu K. S. Stanislavského 28. 11. 1951.] In Náš učitel Stanislavskij. Praha: Československý spisovatel, 1952: 108–111.

[18] RIEGER, Lukáš. 2016. Cesty k herecké pedagogice: reflexe metod několika současných přístupů. Brno: JAMU, 2016.

[19] SATKOVÁ, Naďa. 2020. Práce na JAMU jako potěšení i poslání (výuka Rudolfa Krátkého). In Naďa Satková et al. (eds.). Osobnosti divadelní fakulty JAMU. Brno: JAMU, 2020: 80–96.

[20] SRBA,Bořivoj. 1985–1989. Antonín Kurš. In Eugenie Dufková a Bořivoj Srba (eds.). Postavy brněnského jeviště II. (1884–1989). Brno: Státní divadlo v Brně, 1985–1989: 755–764.

[21] SRNA, Zdeněk. 1969. [sine nomine]. In Rudolf Žák et al. (eds.). Suvenýr divadelní větve JAMU k 85. výročí stálého českého divadla v Brně a k 20. výročí Činoherního studia. Brno: JAMU, 1969.

[22] SRNA, Zdeněk. 1979–1984. Miloš Hynšt. In Eugenie Dufková a Bořivoj Srba (eds.). Postavy brněnského jeviště I. (1884–1984). Brno: Státní divadlo v Brně, 1979–1984: 369–374.

[23] STANISLAVSKIJ, Konstantin Sergejevič. 1946. Moje výchova k herectví: Z deníku hereckého adepta. Př. Jaroslav Hulák. Praha: Athos, 1946.

[24] STANISLAVSKIJ, Konstantin Sergejevič. 1954. Režisérský plán Othella. Př. Antonín Kurš et al. Praha: Orbis, 1954.

[25] ŠICHMATOV, Leonid Mojsejevič a Věra Konstantinovna ĽVOVOVÁ. 1966. Sceničeskije etiudy [Jevištní etudy]. Moskva: Osvícení, 1966.

[26] ŠKROBÁNKOVÁ, Klára. 2020. Lola Skrbková šířila na JAMU myšlenky divadelní avantgardy. In Naďa Satková et al. (eds.). Osobnosti divadelní fakulty JAMU. Brno: JAMU, 2020: 116–127.

[27] VANĚK, Miroslav a Pavel MÜCKE. 2011. Třetí strana trojúhelníku: Teorie a praxe orální historie. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2011.

[28] VESELÁ, Alena. 2017. Mých 70 let s JAMU. In Josef Kovalčuk (ed.). Vivat Academia III. almanach k 70. výročí založení Janáčkovy akademie múzických umění v Brně: JAMU 1947–2017. Brno: JAMU, 2017: 36–63.

[29] VOSTRÝ, Jaroslav a Zuzana SÍLOVÁ. 2008. Je dnes ještě možné herecké umění? Příspěvek ke scénologii herectví. Praha: Kant, 2008.

[30] VOSTRÝ, Jaroslav. 2014. O hercích a herectví. Praha: Kant, 2014.

[31] VOSTRÝ, Jaroslav. 2018. Stanislavského objev herecké kreativity a jeho sociokulturní souvislosti. Praha: Kant, 2018.

[32] WALTROVÁ, Marie. 1959. Tři vzpomínky. In Artur Závodský (ed.). Velká pochodeň. Brno: Státní divadlo v Brně, 1959: 63–65.

[33] ZACHAVA, Boris Jevgenějevič. 1964. Masterstvo aktera i režisera [Mistrovství herce a režiséra]. Moskva: Sovětské Rusko, 1964.

[34] ZÁVODSKÝ, Artur. 1969. [sine nomine]. In Rudolf Žák et al. (eds.). Suvenýr divadelní větve JAMU k 85. výročí stálého českého divadla v Brně a k 20. výročí Činoherního studia. Brno: JAMU, 1969.