Pojetí irénismu a zorné úhly Karla Čapka

Název: Pojetí irénismu a zorné úhly Karla Čapka
Variantní název:
  • The conception of irenicism and Karel Čapek's angles of vision
Zdrojový dokument: Slavica litteraria. 2023, roč. 26, č. 2, s. 15-31
Rozsah
15-31
  • ISSN
    1212-1509 (print)
    2336-4491 (online)
Type: Článek
Jazyk
Přístupová práva
otevřený přístup
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Autor přítomného článku se zabývá pojetím irénismu u Karla Čapka s obecným úvodem k problémům smíření a harmonie meziosobních vztahů a k otázkám války a míru. Úvodní partie obsahuje jádro Čapkovy tvůrčí aktivity, její recepci se zmínkou o jeho nelítostném anglickém kritikovi Robertu Pynsentovi. Zvláštní rysy Čapkovy představy irénismu jsou úzce spjaty s vývojem jeho filozofie literatury v podobě próz a dramat směřujících od poetiky znejistění, hledání uzlových bodů života, analýzy hrozeb a katastrof na základě jak experimentální technologie, tak biologie, některé napsané spolu s bratrem Josefem. Téma irénismu představuje tematický spodní proud, jenž často odhaluje svou odvrácenou stranu vedoucí od permanentního hledání přes relativismus k totální noetické skepsi.
The author of the present article deals with Karel Čapek's conception of irenicism with the general introduction to the problems of concilliation and harmony of interpersonal relations and the question of war and peace. The introductory part contains the kernel of Čapek's creative activity, its reception mentioning his merciless English critic Robert Pynsent. The specific features of Čapek's vision of irenicism are closely connected with the evolution of his philosophy of literature in the form of prose works and dramas moving from the poetics of uncertainty, search for the nodal points in life, the analysis of threats and disasters on the basis of both experimental technology and biology some of them written together with his brother Josef. The theme of irenicism represents a thematic undercurrent often revealing its darker side leading from the permanent search through relativism to the total noetic scepticism.
Reference
[1] BĚLINSKIJ, Vissarion: O russkoj povesti i povestjach g. Gogolja. Arabeski i Mirgorod. http://az.lib.ru/b/belinskij_w_g/text_0320.shtml (Accessed: 5 July 2023, 9:32).

[2] BRADBROOK, Bohuslava: A Handbook of Czech Prose Writing. Brighton: Sussex Academic Press, 2007.

[3] BRADBROOK, Bohuslava: Británie - můj osud. Ze vzpomínek a korespondence. Praha: ARSCI, 2011.

[4] BRADBROOK, Bohuslava: Karel Čapek. Hledání pravdy, poctivosti a pokory. Praha: Academia, 2005.

[5] BRADBROOK, Bohuslava: Karel Čapek. In Pursuit of Truth, Tolerance, and Trust. Brighton: Sussex Academic Press, 1998.

[6] BRADBROOK, Bohuslava: Karel Čapek: hledání pravdy, poctivosti a pokory. Praha: Academia, 2006.

[7] BRADBROOK, Bohuslava: Osvobozující krása malých věcí. Uprchlická odyssea z Prahy do Cambridge. Brno: Prius, 2022.

[8] BRADBROOK, Bohuslava: The Liberating Beauty of Little Things. Decision, Adversity&Reckoning in a Refugee's Journey from Prague to Cambridge. Cambridge: Alpha Press, 2000.

[9] ČAPEK, Karel: Francouzská poezie (Překlady). Praha: Fr. Borový, 1936.

[10] ČAPEK, Karel: Hordubal. Povětroň. Obyčejný život. Praha: Československý spisovatel, 1965.

[11] ČAPEK, Karel: Spisy (27 svazků). Praha: Československý/Český spisovatel, 1981-1995.

[12] ČAPEK, Karel: Univerzitní studie. Praha: Československý spisovatel, 1987.

[13] Česká a slovenská slavistická komparatistika a wollmanovská tradice. Ed. Ivo Pospíšil. Brno: Česká asociace slavistů - Jan Sojnek-Galium, 2022.

[14] DEWEY, John: Rekonstrukce ve filozofii. Praha: Sfinx - Bohumil Janda, 1929.

[15] DVOŘÁKOVÁ, Jiřina: Státní bezpečnost v letech 1945-1953. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2007.

[16] HULTSCH, Anne: Ein Russe in der Tschechoslowakei. Leben und Werk des Publizisten Valerij S. Vilinskij (1903-1955). Köln: Böhlau, 2010.

[17] KAPLAN, Karel: Protistátní bezpečnost. 1945-1948. Historie vzniku a působení STB jako mocenského nástroje KSČ. Praha: Plus, 2015.

[18] Kniha o Čapkovi. Red. Štěpán Vlašín. Praha: Československý spisovatel, 1988.

[19] KUDĚLKA, Viktor: Boje o K. Čapka. Praha: Academia, 1987.

[20] MALEVIČ, Oleg: Bratři Čapkové. Přel. Hana Štěpánková. Praha: Ivo Železný, 1999.

[21] MALEVIČ, Oleg: Karel Čapek. Kritiko-biografičeskij očerk. Moskva: Chudožestvennaja literatura, 1968.

[22] MALEVIČ, Oleg: Osobitost české literatury. Praha: Malvern, 2009.

[23] MALEVIČ, Oleg: Vladislav Vančura. Kritiko-biografičeskij očerk. Leningrad: Chudožestvennaja literatura, 1973.

[24] MATHAUSER, Zdeněk: Metodologické meditace aneb Tajemství symbolu. Brno: Blok, 1988.

[25] MATUŠKA, Alexander: Člověk proti zkáze. Pokus o K. Čapka. Praha: Československý spisovatel, 1963.

[26] MUŽOVÁ, Hana: Smrt jako symbol: Úmrtí a pohřeb Karla Čapka. Bakalářská práce. Vedoucí práce Jiří Němec. Brno: FF MU, 2022.

[27] NIKOLSKIJ, Sergej: Fantastičeskije proizvedenija Karela Čapeka. Moskva: Mir, 1966.

[28] NIKOLSKIJ, Sergej: Karel Čapek - fantast i satirik. Moskva: Molodaja gvardija, 1967.

[29] NIKOLSKIJ, Sergej: Karel Čapek. Přel. Kamila Jiroudková. Praha: Československý spisovatel, 1952.

[30] NIKOLSKIJ, Sergej: Nad stranicami antiutopij K. Čapeka i M. Bulgakova. Moskva: Indrik, 2009.

[31] NIKOLSKIJ, Sergej: Roman Karela Čapeka Vojna s salamandrami: struktura i žanr. Moskva: Nauka, 1968.

[32] NOVÁK, Arne: Karel Čapek, Obyčejný život. Lidové noviny, 1934, 5/12.

[33] NOVÁKOVÁ, Julie: Komenský – dnes především irénik. Studia Comeniana et historica 23, 1981, s. 100–108.

[34] OPELÍK, Jiří: Čtrnáctero prací o Karlu Čapkovi a ještě jedna o Josefu Čapkovi jako přívažek. Praha: Torst, 2008.

[35] OPELÍK, Jiří: Uklizený stůl aneb Moje druhá knížka o Karlu Čapkovi. A opět s jedním přívažkem o Josefovi. Praha: Torst, 2016.

[36] Otakar Vočadlo (1895–1974), professor of English, Charles University, Prague. Biography and Bibliography of His Works. Ed. by B. R. Bradbrook and L. Vočadlová. Bangor: [s.n.], 1980.

[37] POSPÍŠIL, Ivo – ZELENKA Miloš: René Wellek a meziválečné Československo. Ke kořenům strukturální estetiky. Brno: Masarykova univerzita, 1996.

[38] POSPÍŠIL, Ivo: Arne Novák jako rusista (Poznámky k textům Arna Nováka o ruské literatuře). SPFFBU, řada V 5–6, Bohemica litteraria, roč. 2002–2003, s. 123–127.

[39] POSPÍŠIL, Ivo: Co zbylo z našeho/jejich humanismu. Proudy 2018, č. 2. www.phil.muni.cz/journal/proudy/revue/ceterum/2018/2/pospisil_co_zbylo_z_humanismu.php#articleBegin.

[40] POSPÍŠIL, Ivo: Česká a slovenská próza: problém typologie. In: Kontúry voľnosti. Typológia slovenských a českých textov na prelome 20. a 21. storočia z hľadiska lingvistiky, štylistiky, poetiky a genológie. Eds. Marián Kamenčík – Emília Nemcová – Ivo Pospíšil. Trnava: Univerzita sv. Cyrila a Metoda v Trnave, Filozofická fakulta, Katedra slovenského jazyka a literatúry, 2010, s. 170–195.

[41] POSPÍŠIL, Ivo: Dlhá a bohatá tradícia. História a kľúčové problémy brnianských česko-slovenských konferencií, 1997–2017. Slovenské pohľady, 2018, č. 3, s. 27–33.

[42] POSPÍŠIL, Ivo: Dva moravští slavisté: Alois Augustin Vrzal a Sergij Grigorovič Vilinskij. Slavia Occidentalis (Poznań) 57, 2000, s. 219–233.

[43] POSPÍŠIL, Ivo: Dva poljusa bytija: anglo-amerikanskij empirizm-pragmatizm i "russkaja tema" u Karla Čapeka. In: Związki między literaturami narodów słowiańskich w XIX i XX wieku. Pod redakcją Witolda Kowalczyka. Lublin: Wydawnictwo Uniwersytetu Marii Curie-Skłodowskiej, 1999, s. 225–233.

[44] POSPÍŠIL, Ivo: Frank Wollman a střední Evropa. In: Střední Evropa včera a dnes: proměny koncepcí III. Ed. Ivo Pospíšil. Brno: Středoevropské centrum slovanských studií – Jan Sojnek, 2022, s. 139–154.

[45] POSPÍŠIL, Ivo: Chudožestvennosť starinnych tekstov, Komenskij i teorija istorii literatury. In: Jan Amos Komeński w kontekście kultury i historii europejskiej XVII wieku. Jan Amos Komenský im Kontext der europäischen Kultur und Geschichte des 17. Jahrhundert. Praca zbiorowa pod redakcją naukową Barbary Sitarskiej – Romana Mnicha. Sammelband unter wissenschaftlicher Leitung von Barbara Sitarska und Roman Mnich. Siedlce: Wydawnictwo Akademii Podlaskiej, 2010, s. 237–248.

[46] POSPÍŠIL, Ivo: Individualita a proud: Lev Tolstoj a ruská moderna. In: Problémy ruskej moderny. Nitra: UKF, 1993, s. 95–103.

[47] POSPÍŠIL, Ivo: Izmenenije temy i metoda – Sergij Vilinskij v Universitete im. Masarika. Russkij jazyk kak inoslavjanskij (http://www.slavistickodrustvo.org.rs/izdanja/RJKI.htm), vypusk IV. Beograd: Sovremennoje izučenije russkogo jazyka i russkoj kultury v inoslavjanskom okruženii, Slavističeskoje obščestvo Serbii, 2012, s. 7–19.

[48] POSPÍŠIL, Ivo: Jedna česko-ruská literární spirála (Dostojevskij – Čapek – Těndrjakov). Československá rusistika, 1990, č. 5, s. 257–265.

[49] POSPÍŠIL, Ivo: Karel Čapek – przypadek prawie zapomnianego mistrza człowieczeństwa i tolerancji. In: Dyskursy i przestrzenie (nie)TOLERANCJI. Pod redakcją Grzegorza Gazdy, Ireny Hübner, Jarosława Płuciennika. Łódź: Wydawnictwo Universytetu Łodzkiego, 2008, s. 109–118.

[50] POSPÍŠIL, Ivo: Karel Čapek kak analitik ugroz i katastrof. Karel Čapek as an Analyst of Threats and Disasters. Mirgorod 19, 2022, č. 1, s. 122–134.

[51] POSPÍŠIL, Ivo: Konfrontácie Sugestivita na hraně fact and fiction (Anton Baláž: Povedz slovo čisté. Bratislava: Literárne informačné centrum, 2017). Romboid, 2018, č. 1–2, s. 39–42.

[52] POSPÍŠIL, Ivo: Náš přítel na ostrově Velká Británie (Památce Roberta Burtona Pynsenta). Slavica litteraria 26, 2023, č. 1, s. 119–124.

[53] POSPÍŠIL, Ivo: Personální četba mezi estetikou produkce a recepce. Pavol Winczer: Literatúra v hľadaníčitateľa (20. roky: Karel Čapek, Iľja Erenburg). Bratislava: Veda, 2013. Opera Slavica 24, 2014, č. 1, s. 67–69.

[54] POSPÍŠIL, Ivo: Polsky psaná monografie o Komenském: polsko-německý pohled a problémy. Richter, Manfred: Jan Amos Komeński. Zarys życia i działalności. Litteraria Sedlcensia, Colloquia, tom XIX, Siedlce: Instytut Neofilologii i Badań Interdyscyplinarnych Uniwersytetu Przyrodniczo-Humanistycznego w Siedlcach: Wydawnictwo IKR[i]BL 2016. Philologia 27, 2017, č. 1, s. 117–121.

[55] POSPÍŠIL, Ivo: Potíže s Karlem Čapkem. In: Studie z literárněvědné slavistiky. Ed. Ivan Dorovský. Brno: Masarykova univerzita, 1999, s. 94–100.

[56] POSPÍŠIL, Ivo: Romannaja oderžimost' kamerdinera Aleksandra Puškina. Zagadnienia Rodzajów Literackich 49, z. 1 2, 2006, s. 5–22.

[57] POSPÍŠIL, Ivo: Sergij Vilinskij an der Masaryk-Universität in Brünn: Fakten und Zusammenhänge. Wiener Slavistisches Jahrbuch 42, 1996, s. 223–230.

[58] POSPÍŠIL, Ivo: Singularity and the Czech Interwar Essay among the Currents: František Xaver Šalda, Karel Čapek, and Jaroslav Durych. Primerjalna književnost (Ljubljana) 33, 2010, č. 1, s. 131–142.

[59] POSPÍŠIL, Ivo: Slovakistické reflexe. Brno: Česká asociace slavistů – Jan Sojnek-Galium, 2017.

[60] POSPÍŠIL, Ivo: Velká válka jako velké selhání a dnešní politika – vědomí souvislostí. In: Velká válka a areálové souvislosti: Kultura, literatura a kulturní historie slovanských národů. Brněnské texty z filologicko-areálových studií, sv. 5. Ed. série Ivo Pospíšil. Edice Brno – Bělehrad, sv. 1. Ed. edice Václav Štěpánek. Brno: Masarykova univerzita 2014, s. 17–24.

[61] POSPÍŠIL, Ivo: Významné osobnosti naší univerzity. Zakladatel literárněvědné rusistiky na Masarykově univerzitě (Sergij Grigorovič Vilinskij, 1876–1950). Universitas, 2000, č. 1, s. 36–38.

[62] POSPÍŠIL, Ivo: Wollmanova studie Duch a celistvost slovanské slovesnosti: jen retro, nebo živá koncepce? In: Česká a slovenská slavistická komparatistika a wollmanovská tradice. Ed. Ivo Pospíšil. Brno: Česká asociace slavistů – Jan Sojnek-Galium, 2022, s. 167–178.

[63] POSPÍŠIL, Ivo: Za Sergejem Vasiljevičem Nikolským (1922–2015). Slavica litteraria, X 18, 2005, č. 1, s. 193–196.

[64] POSPÍŠIL, Ivo: Zasvěcené knihy nestárnoucího bohemisty (Sergej Nikolskij). KAM – příloha 2002, č. 9, s. VIII–IX.

[65] POSPÍŠIL, Ivo: Žánrová hledání na hraně a na okraji (Studie k některým dílům slovenské a české prózy posledních let). In: Emília Nemcová – Ivo Pospíšil (Eds.): Pramene a križovatky (Slovensko-české literárne paralely v súčasnosti). Trnava: Univerzita sv. Cyrila a Metoda, Filozofická fakulta, 2012, s. 103–181.

[66] PUTNA, Martin C.: Hořký život Rusů v Čechách. http://www.lidovky.cz/putna-horky-zivot-rusu-v-cechach-do8-/nazory.aspx?c=A111118_183244_ln_nazory_ape, staženo 13. 8. 2016, 9:39.

[67] PYNSENT, Robert: Tolerance and the Karel Čapek Myth. Karel Čapek. In Pursuit of Truth, Tolerance, and Trust by Bohuslava R. Bradbrook; Vzpomínky by Jarmila Čapková, Jiří Opelík; Čeští spisovatelé o toleranci by Daniela Fischerová, Petr A. Bílek, Václav Daněk, Pavel Janoušek; Čapci očima rodiny by Helena Koželuhová, Jaromír Slomek; Živý jako nikdo z nás. O Karlu Čapkovi by Olga Scheinpflugová, František Černý; Česká xenofobie by Petr Žantovsky. The Slavonic and East European Review 78, 2000, č. 2, s. 331–353.

[68] Střední Evropa včera a dnes: proměny koncepcí III. Ed. Ivo Pospíšil. Brno: Středoevropské centrum slovanských studií – Jan Sojnek, 2022.

[69] The Collected Poems of Rupert Brooke with an introduction by George Edward Woodberry and a biographical note by Margaret Lavington. New York: Dodd, Mead and Company, 1934.

[70] Velká válka a areálové souvislosti: Kultura, literatura a kulturní historie slovanských národů. Brněnské texty z filologicko-areálových studií, sv. 5. Ed. série Ivo Pospíšil. Edice Brno – Bělehrad, sv. 1. Ed. edice Václav Štěpánek. Brno – Bělehrad: Masarykova univerzita, 2014.

[71] VILINSKIJ, Valerij: Rus se dívá na ČSR. Praha: Václav Petr, 1931.

[72] VILINSKÝ, Valerij: Dílo P. Augustina Vrzala. Archa (Olomouc) 17, 1929, č. 3, s. 229–238.

[73] ŽÁČEK, Pavel: V–101 (Valerij Vilinskij): agent, ze kterého se dalo žít. In: Matej Medvecký (Ed.): Posledné a prvé slobodné(?) volby – 1946, 1990. Zborník z odborného seminára, Bratislava: Ústav pamäti národa, 2006, s. 102–159.