Název: Elektronické knihy v Městské knihovně v Praze : povědomí, čtenářské preference a vnímaná hodnota služeb
Variantní název:
- E-books in the Municipal library of Prague : awareness, reader preferences and perceived value of services
Zdrojový dokument: ProInflow. 2023, roč. 15, č. 2, s. [129]-154
Rozsah
[129]-154
-
ISSN1804-2406 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/ProIn2023-36820
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.79619
Type: Článek
Jazyk
Licence: CC BY 4.0 International
Přístupová práva
otevřený přístup
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Účel – Článek shrnuje výsledky výzkumu zaměřeného na pořizování a využívání elektronických knih, čtenářské chování a na vnímanou hodnotu elektronických knih. Výzkumná studie navazuje na sérii dotazníkových šetření mezi registrovanými čtenáři Městské knihovny v Praze a umožňuje srovnat situaci v post-pandemickém roce 2022 s předchozími lety.
Design / metodologie / přístup – Průzkum proběhl formou online kvantitativního dotazníkového šetření (CAWI). Dotazníkového šetření realizovaného v roce 2022 se účastnilo 1156 respondentů.
Výsledky – Většina respondentů stále preferuje tištěné knihy a míra využívanosti elektronických knih zůstává přibližně na stejných hodnotách jako v předešlém roce. Zjištěná ochota platit za služby stažení a půjčení e-knih naznačuje, že veřejné knihovny, které se specializují na poskytování digitální literatury, často mají v konkurenci s komerčními službami, které nabízejí kulturní produkty a služby, svou vlastní vnímanou hodnotu. Tato vnímaná hodnota umožňuje knihovnám kvantifikovat sociální přínosy těchto relativně nových služeb.
Originalita / hodnota – Článek představuje výsledky originálního výzkumu. Předkládané výsledky umožní další rozvoj elektronických knih a knihovních služeb na nich postavených.
Design / metodologie / přístup – Průzkum proběhl formou online kvantitativního dotazníkového šetření (CAWI). Dotazníkového šetření realizovaného v roce 2022 se účastnilo 1156 respondentů.
Výsledky – Většina respondentů stále preferuje tištěné knihy a míra využívanosti elektronických knih zůstává přibližně na stejných hodnotách jako v předešlém roce. Zjištěná ochota platit za služby stažení a půjčení e-knih naznačuje, že veřejné knihovny, které se specializují na poskytování digitální literatury, často mají v konkurenci s komerčními službami, které nabízejí kulturní produkty a služby, svou vlastní vnímanou hodnotu. Tato vnímaná hodnota umožňuje knihovnám kvantifikovat sociální přínosy těchto relativně nových služeb.
Originalita / hodnota – Článek představuje výsledky originálního výzkumu. Předkládané výsledky umožní další rozvoj elektronických knih a knihovních služeb na nich postavených.
Purpose – The article summarizes the results of a research focused on the acquisition and utilization of e-books, reader behavior, and the perceived value of e-books. The study builds upon a series of questionnaire surveys among registered readers of the Municipal Library of Prague and allows for a comparison of the situation in the post-pandemic year 2022 with previous years.
Design / methodology / approach – The survey was conducted through online quantitative questionnaire survey (CAWI). A total of 1156 respondents participated in the questionnaire survey conducted in 2022.
Results – The majority of respondents still prefer printed books, and the utilization rate of electronic books remains approximately at the same levels as in the previous year. The observed willingness to pay for downloading and borrowing e-books suggests that public libraries specializing in providing digital literature often possess their own perceived value in competition with commercial services offering cultural products and services. This perceived value enables libraries to quantify the social benefits of these relatively new services.
Originality / value – The article presents the results of original research. The presented results will enable further development of e-books and library services built upon them.
Design / methodology / approach – The survey was conducted through online quantitative questionnaire survey (CAWI). A total of 1156 respondents participated in the questionnaire survey conducted in 2022.
Results – The majority of respondents still prefer printed books, and the utilization rate of electronic books remains approximately at the same levels as in the previous year. The observed willingness to pay for downloading and borrowing e-books suggests that public libraries specializing in providing digital literature often possess their own perceived value in competition with commercial services offering cultural products and services. This perceived value enables libraries to quantify the social benefits of these relatively new services.
Originality / value – The article presents the results of original research. The presented results will enable further development of e-books and library services built upon them.
Note
Článek vznikl jako výstup v rámci projektu "Redesign knihovních služeb 2020: Webové knihy". Projekt (TL04000391) je podpořen Technologickou agenturou ČR v rámci programu Eta.
Reference
[1] Baker, D., & Ellis, L. (2021). Libraries, digital information, and COVID: Practical applications and approaches to challenge and change. In Libraries, Digital Information, and COVID (pp. 1–12). Elsevier. https://doi.org/10.1016/B978-0-323-88493-8.00010-0 | DOI 10.1016/b978-0-323-88493-8.00010-0
[2] Blummer, B. (2006). E-Books Revisited: The Adoption of Electronic Books by Special, Academic, and Public Libraries. Internet Reference Services Quarterly, 11(2), 1–13. https://doi.org/10.1300/J136v11n02_01 | DOI 10.1300/j136v11n02_01
[3] D'Ambra, J., Wilson, C. S., & Akter, S. (2019). Affordance theory and e-books: evaluating the e-reading experience using netnography. Personal and Ubiquitous Computing, 23(5–6), 873–892. https://doi.org/10.1007/s00779-017-1086-1
[4] Griffiths, J.-M., & King, D. W. (2013). Methods and metrics for assessing the return on investment of public, academic and special libraries. In A Handbook of Digital Library Economics (pp. 155–173). Elsevier. https://doi.org/10.1016/B978-1-84334-620-3.50013-1 | DOI 10.1016/b978-1-84334-620-3.50013-1
[5] Hamilton, M. (2021). Look to the future now, it's only just begun. The changing role of libraries during and after COVID-19. In Libraries, Digital Information, and COVID (pp. 281–289). Elsevier. https://doi.org/10.1016/B978-0-323-88493-8.00024-0 | DOI 10.1016/b978-0-323-88493-8.00024-0
[6] Kristensen, L.-B. (2019). How to Choose a Format: Consumers' Evaluation in Choosing a Format for Reading Books in Norway. The Journal of Electronic Publishing, 22(1). https://doi.org/10.3998/3336451.0022.102 | DOI 10.3998/3336451.0022.102
[7] Lorenz, M. (2023). K historii webové knihy. In L. Zbiejczuk, M. Málek, & J. Martinek (Eds.), Digitální transformace čtení (pp. 20–52). Masaryk University Press. https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M280-0345-2023-1 | DOI 10.5817/cz.muni.m280-0345-2023-1
[8] Městská knihovna v Praze. (2023a). Efektivní knihovna v digitálním prostředí: Metodické doporučení. https://issuu.com/mestskaknihovnavpraze/docs/efektivn__knihovna_v_digit_ln_m_prost_ed__-_metodi
[9] Městská knihovna v Praze. (2023b). Hodnota knihovny. https://www.hodnota-knihovny.cz/
[10] Mizrachi, D., & Salaz, A. M. (2022). Reading Format Attitudes in the Time of COVID. The Journal of Academic Librarianship, 48(4), 102552. https://doi.org/10.1016/j.acalib.2022.102552 | DOI 10.1016/j.acalib.2022.102552
[11] Mizrachi, D., Salaz, A. M., Kurbanoglu, S., Boustany, J., & on behalf of the ARFIS Research Group. (2018). Academic reading format preferences and behaviors among university students worldwide: A comparative survey analysis. PLOS ONE, 13(5), e0197444. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0197444 | DOI 10.1371/journal.pone.0197444
[12] Nov, O., & Ye, C. (2009). Resistance to change and the adoption of digital libraries: An integrative model. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 60(8), 1702–1708. https://doi.org/10.1002/asi.21068
[13] Řehák, T. (2015). Neocenitelné služby knihoven a jak je ocenit. Městská knihovna v Praze. https://www.mlp.cz/cz/dokumenty/?act=get&check=f7f156c3df31369dde6845e4954233d7&id=1482&noinc=1
[14] Řehák, T. (2023). Neocenitelné služby knihoven. https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/179477
[15] Serholt, S., Eriksson, E., Dalsgaard, P., Bats, R., & Ducros, A. (2018). Opportunities and challenges for technology development and adoption in public libraries. Proceedings of the 10th Nordic Conference on Human-Computer Interaction, 311–322. https://doi.org/10.1145/3240167.3240198 | DOI 10.1145/3240167.3240198
[16] Stejskal, J. (2013). Měření hodnoty veřejných služeb. Wolters Kluwer ČR
[17] Stejskal, J., Hájek, P., & Řehák, T. (2019). The economic value of library services for children: The case of the Czech public libraries. Library & Information Science Research, 41(3), 100963. https://doi.org/10.1016/j.lisr.2019.100963. | DOI 10.1016/j.lisr.2019.100963
[18] Zbiejczuk Suchá, L., Cibin, R., Kocurek, J., Málek, M., Martinek, J., Vojtíšek, V., & Bartošová, J. (2022). From undistracted to instant reading and back: Prototyping a new digital library service. Qualitative and Quantitative Methods in Libraries, 11(3), 553–572.
[2] Blummer, B. (2006). E-Books Revisited: The Adoption of Electronic Books by Special, Academic, and Public Libraries. Internet Reference Services Quarterly, 11(2), 1–13. https://doi.org/10.1300/J136v11n02_01 | DOI 10.1300/j136v11n02_01
[3] D'Ambra, J., Wilson, C. S., & Akter, S. (2019). Affordance theory and e-books: evaluating the e-reading experience using netnography. Personal and Ubiquitous Computing, 23(5–6), 873–892. https://doi.org/10.1007/s00779-017-1086-1
[4] Griffiths, J.-M., & King, D. W. (2013). Methods and metrics for assessing the return on investment of public, academic and special libraries. In A Handbook of Digital Library Economics (pp. 155–173). Elsevier. https://doi.org/10.1016/B978-1-84334-620-3.50013-1 | DOI 10.1016/b978-1-84334-620-3.50013-1
[5] Hamilton, M. (2021). Look to the future now, it's only just begun. The changing role of libraries during and after COVID-19. In Libraries, Digital Information, and COVID (pp. 281–289). Elsevier. https://doi.org/10.1016/B978-0-323-88493-8.00024-0 | DOI 10.1016/b978-0-323-88493-8.00024-0
[6] Kristensen, L.-B. (2019). How to Choose a Format: Consumers' Evaluation in Choosing a Format for Reading Books in Norway. The Journal of Electronic Publishing, 22(1). https://doi.org/10.3998/3336451.0022.102 | DOI 10.3998/3336451.0022.102
[7] Lorenz, M. (2023). K historii webové knihy. In L. Zbiejczuk, M. Málek, & J. Martinek (Eds.), Digitální transformace čtení (pp. 20–52). Masaryk University Press. https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M280-0345-2023-1 | DOI 10.5817/cz.muni.m280-0345-2023-1
[8] Městská knihovna v Praze. (2023a). Efektivní knihovna v digitálním prostředí: Metodické doporučení. https://issuu.com/mestskaknihovnavpraze/docs/efektivn__knihovna_v_digit_ln_m_prost_ed__-_metodi
[9] Městská knihovna v Praze. (2023b). Hodnota knihovny. https://www.hodnota-knihovny.cz/
[10] Mizrachi, D., & Salaz, A. M. (2022). Reading Format Attitudes in the Time of COVID. The Journal of Academic Librarianship, 48(4), 102552. https://doi.org/10.1016/j.acalib.2022.102552 | DOI 10.1016/j.acalib.2022.102552
[11] Mizrachi, D., Salaz, A. M., Kurbanoglu, S., Boustany, J., & on behalf of the ARFIS Research Group. (2018). Academic reading format preferences and behaviors among university students worldwide: A comparative survey analysis. PLOS ONE, 13(5), e0197444. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0197444 | DOI 10.1371/journal.pone.0197444
[12] Nov, O., & Ye, C. (2009). Resistance to change and the adoption of digital libraries: An integrative model. Journal of the American Society for Information Science and Technology, 60(8), 1702–1708. https://doi.org/10.1002/asi.21068
[13] Řehák, T. (2015). Neocenitelné služby knihoven a jak je ocenit. Městská knihovna v Praze. https://www.mlp.cz/cz/dokumenty/?act=get&check=f7f156c3df31369dde6845e4954233d7&id=1482&noinc=1
[14] Řehák, T. (2023). Neocenitelné služby knihoven. https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/179477
[15] Serholt, S., Eriksson, E., Dalsgaard, P., Bats, R., & Ducros, A. (2018). Opportunities and challenges for technology development and adoption in public libraries. Proceedings of the 10th Nordic Conference on Human-Computer Interaction, 311–322. https://doi.org/10.1145/3240167.3240198 | DOI 10.1145/3240167.3240198
[16] Stejskal, J. (2013). Měření hodnoty veřejných služeb. Wolters Kluwer ČR
[17] Stejskal, J., Hájek, P., & Řehák, T. (2019). The economic value of library services for children: The case of the Czech public libraries. Library & Information Science Research, 41(3), 100963. https://doi.org/10.1016/j.lisr.2019.100963. | DOI 10.1016/j.lisr.2019.100963
[18] Zbiejczuk Suchá, L., Cibin, R., Kocurek, J., Málek, M., Martinek, J., Vojtíšek, V., & Bartošová, J. (2022). From undistracted to instant reading and back: Prototyping a new digital library service. Qualitative and Quantitative Methods in Libraries, 11(3), 553–572.