Název: Vápenné pece v predpolí hradu Červený Kameň : príspevok k stavebným aktivitám Fuggerovcov v roku 1539
Variantní název:
- Lime kilns in the outer ward of Červený Kameň Castle : contribution to the building activities of the Fugger family in 1539
- Kalköfen im Vorfeld von Burg Červený Kameň : ein Beitrag zu den Bauaktivitäten der Fugger im Jahr 1539
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2024, roč. 49, č. 1, s. 129-148
Rozsah
129-148
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2024-1-5
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.80160
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: CC BY-NC-ND 4.0 International
Přístupová práva
otevřený přístup
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Rok 1535 predstavuje pre dejiny hradu Červený Kameň významný zlom. Krátko po prevode do rúk Fuggerovcov, bohatej rodiny obchodníkov z Augsburgu, sa začína s prestavbou stredovekého hradu na modernú renesančnú pevnosť. Stavebné aktivity nových majiteľov zanechali stopy nielen na samotnom hrade, no i v jeho bezprostrednom okolí. K rekonštrukcii priebehu stavebných prác sú mimoriadne prínosné písomné pramene – v prípade hradu Červený Kameň je to hlavná pokladničná kniha z rokov 1539–1542, ktorá okrem iného dokumentuje náklady na stavbu vápenných pecí a výrobu vápna pre fuggerovskú novostavbu. Detailné účtovné záznamy však nezaznamenávajú lokalizáciu pecí – práve tu sa otvára cesta k aplikácii iných vedeckých metód, ktoré dokážu priniesť nový pohľad na riešenie uvedenej otázky. S využitím predikčného modelovania a vizualizácií leteckého laserového skenovania bude predstavený pokus o identifikovanie reliktov dokumentujúcich činnosti spojené s výrobou vápna.
The year 1535 marked a significant turning point in the history of Červený Kameň Castle. The conversion of the medieval castle into a modern renaissance fortress started shortly after its transfer to the Fuggers, a wealthy merchant family from Augsburg. The building activities of the new owners left their mark not only on the castle itself, but also in its immediate surroundings. The reconstruction of the course of the building work was contributed to, in particular, by written sources – in the case of Červený Kameň Castle, it was the main treasury book from 1539–1542 which documents, among other things, the costs of the construction of lime kilns and the production of lime for the Fuggers' new building. However, the detailed accounting records do not document the location of the kilns – in this respect, the path is open for the application of other scientific methods that can bring new insights into the resolution of the above question. Using predictive modelling and airborne laser scanning visualisations, an attempt to identify remains confirming the activities associated with lime production will be presented.
Note
Táto práca bola podporená Agentúrou na podporu výskumu a vývoja na základe Zmluvy č. APVV-22-0151 a projektom VEGA 2/0086/24.
Die vorliegende Arbeit wurde von der Agentur zur Förderung von Forschung und Entwicklung auf Grundlage des Vertrags Nr. APVV-22-0151 und durch das Projekt VEGA 2/0086/24 gefördert.
Reference
[1] BAIERL, P. a kol. (2013). Zaniklá vápenická pec v širším předpolí hradu Příběničky na Táborsku, okr. Tábor. AVJČ 26, 237-248.
[2] BALÁŽ, P.-KÚŠIK, D., edd. (2015). Nerastné suroviny Slovenskej republiky 2015. Bratislava.
[3] BANASZEK, Ł. (2019). The Past amidst the Woods. The Post-Medieval Landscape of Polanów. Poznań.
[4] BEDNÁR, P.-ŠIMKOVIC, M. (2022). Výskum Vinianskeho hradu a jeho zázemia. AVANS 2016, 21-23.
[5] BEDRNA, Z.-JENČO, M. (2016). Pedogeografia. Zákonitosti priestorovej diferenciácie pedosféry. Bratislava.
[6] BINDING, G. (2016). Stavebný proces v stredoveku. Ako sa stavalo v stredovekej Európe. Bratislava.
[7] BISTÁK, P. (2022). Zaniknutá kultúrna krajina Tribečského regiónu. Možnosti archeologického výskumu antropogénnych reliktov nedeštruktívnymi metódami. Dizertačná práca, Nitra.
[8] BITTERLI, T. (1991). Zur Mörtelherstellung beim Burgenbau. Nachrichten des Schweizerischen Burgenvereins 64, 10-15.
[9] CARRAN, D. a kol. (2012). A Short History of the Use of Lime as a Building Material Beyond Europe and North America. International Journal of Architectural Heritage 6, 117-146. https://doi.org/10.1080/15583058.2010.511694 | DOI 10.1080/15583058.2010.511694
[10] ČECHÁKOVÁ, K. (2020). Predikce v archeologii. Možnosti a limity predikčních modelů. AVČ 20, 32-47.
[11] ENDLICHEROVÁ, M.-KORBIČKA, M. (2018). Středověká vápenická pec u hradu Pyšolce. AT 22, 121-130.
[12] FALKENBERG, J.-MUTTERLOSE, J. (2022). Towards a better understanding of historic mortar production - burning experiments on calcareous nannofossils. Archaeological and Anthropological Sciences 14, 66, 1-19. https://doi.org/10.1007/s12520-022-01535-0 | DOI 10.1007/s12520-022-01535-0
[13] FIALOVÁ, H.-FIALA, A. (1966). Hrady na Slovensku. Martin.
[14] FIDLER, P. (1994). Die Bautätigkeit der Familie Pálffy im 17. Jahrhundert und der Umbau des Schlosses Bibersburg - Červený Kameň. Ars 27, č. 3, 213-236.
[15] FRÖHLICH, J. (1981). Nové poznatky o hrádku Křikava. Výběr z prací členů Historického klubu při Jihočeském Muzeu v Českých Budějovicích 18, 47-49.
[16] FRÖHLICH, J. (1984). Vápenictví na Strakonicku a Písecku (12.-18. století). Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami 3, 78-88.
[17] GÁL-MLAKÁR, V. (2010). Füzér, vár. In: Régészeti kutatások Magyarországon 2009 (Kisfaludi, J., ed.), 209. Budapest.
[18] GÁL-MLAKÁR, V.-SÁRKÖZY, S.-SZÖRÉNYI, G. A. (2010). Füzér, Szádvár, Cserépvár, Dédes. Régészeti kutatások Borsod-Abaúj-Zemplén megye váraiban, 2009. Castrum 11, 1, 64-75.
[19] GRÓF, P. (2012). Árpádkori mészégető kemence feltárása Visegrád-Várkertben. Archaeologia - Altum Castrum Online. Visegrád, 2-7. Dostupné z: http://real.mtak.hu/134131/1/grof-arpad-kori-meszegeto-kemence.pdf, cit. 16. 3. 2024.
[20] HEJNA, A. (1979). Tvrz ve Volyni. Její sídlištní a stavební vývoj. Příspěvek k počátkům historického osídlení Volyně a Volyňska. Volyň.
[21] HELAN, B.-KLEMENT, K. (1962). A mész és felhasználása. Budapest.
[22] HLOŽEK, J. a kol. (2016). Rekonstruktionen mittelalterlichen Gebäude auf der Burg Pořešín, Kr. Český Krumlov. Fines Transire 25, 215-222.
[23] HOLČÍK, Š. (1977). Archeologický výskum hradu Červený Kameň. AVANS 1976, 124-125.
[24] HOLČÍK, Š. (1980a). Výskum na hrade Červený Kameň. AVANS 1978, 112-113.
[25] HOLČÍK, Š. (1980b). Pokračovanie výskumu národnej kultúrnej pamiatky Červený Kameň. AVANS 1979, 89-90.
[26] HOLČÍK, Š. (1981). Hrad Červený Kameň NKP - Burg Červený Kameň. AH 6, 1, 429-432.
[27] HRUBÝ, T. (2015). Osídlenie dolného Považia v stredoveku. Príspevok k dejinám sídelného vývoja západného Slovenska. Kraków - Trnava.
[28] JANOTA, Ľ. (1938). Slovenské hrady. Diel prvý. Bratislava.
[29] JEDLICSKA, P. (1882). Kiskárpáti emlékek. Vöröskőtől Szomolányig. Hely- s művelődéstörténeti tanulmány. Budapest.
[30] KARCZAG, Á.-SZABÓ, T. (2018). Felvidék és Kárpátalja erődített helyei. Várak, castellumok, erődített kastélyok, városfalak, templomvárak, barlangvárak, sáncok és erődök a 10. századtól a 19. század végéig. Budapest.
[31] KOHOUTEK, J. (1987). Nález středověké vápenické pece u hradu Šaumburka. Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami 4, 143-145.
[32] KONEČNÝ, L. (1977). Dosavadní výsledky archeologického průzkumu hradu Obřan u Brna - Die bisherigen Ergebnisse der archäologische Erkundung der Burg Obřany bei Brno. AH 2, 229-238.
[33] KOS, P. (2001). Vyškov (okr. Vyškov). PV 43, 300-302.
[34] KOS, P. (2015a). Vápenické pece v údolí Chvojnice u Ketkovic (okr. Brno-venkov). AT 26, 69-78.
[35] KOS, P. (2015b). Neznámý výrobní areál na přilehlém předpolí hradu Vildenberk u Pozořic (okr. Brno-venkov). AT 26, 79-84.
[36] KOS, P. (2018). Vápenické objekty Jánské doliny v Nízkých Tatrách (Výsledky předběžného povrchového průzkumu). AT 29, 54-67.
[37] KOS, P. (2019). Středověká vápenná pec u zříceniny hradu Neuhaus v Pavlovských vrších. RegioM - Sborník Regionálního muzea v Mikulově 28, 82-91.
[38] KOTLÍK, P. a kol. (1999). Stavební materiály historických objektů. Materiály, koroze, sanace. Praha.
[39] LEITMANNOVÁ, K. a kol. (2022). Projekt leteckého laserového skenovania Slovenskej republiky a jeho využitie v manažmente ochrany archeologického dedičstva. Geodetický a kartografický obzor 68/110, 3, 53-68.
[40] LIESKOVSKÝ, J. a kol. (2022). Potential of airborne LiDAR data in detecting cultural landscape features in Slovakia. Landscape Research, 1-20. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/359758419_Potential_of_airborne_LiDAR_data_in_detecting_cultural_landscape_features_in_Slovakia, cit. 16. 3. 2024. | DOI 10.1080/01426397.2022.2045923
[41] LIESKOVSKÝ, T. a kol. (2015). Archeologické predikčné modelovanie z pohľadu geoinformatiky. Metódy a princípy. Bratislava.
[42] MAJTÁN, M. (1996). Z lexiky slovenskej toponymie. Bratislava.
[43] MENCLOVÁ, D.-ŠTECH, V. V. (1954). Červený Kameň. Bratislava.
[44] MERTA, J. (1977). Středověké vápenické pece při Obřanském hradě - Mittelalterliche Kalköfen bei Burg Obřany. AH 2, 239-246.
[45] MERTA, D.-MERTA, J. (2011). Vápenická pec u hradu Holštejna. AT 22, 131-133.
[46] MIGNARDI, S. a kol. (2021). Lime Production in the Late Chalcolithic Period: The Case of Arslantepe (Eastern Anatolia). Heritage 4(5), 91-104. https://doi.org/10.3390/heritage4010005 | DOI 10.3390/heritage4010005
[47] MICHOINOVÁ, D. (2020). Příprava vápenných malt v péči o stavební památky. Praha.
[48] MÜLLER, R. (1981). Mészégető kemencék Magyarországon. In: Iparrégészet. Égetőkemencék (Gömöri, J., ed.), 55-65. Veszprém.
[49] NEUMANN, M. (2016). Vývoj rybnikárstva na Slovensku a pokus o rekonštrukciu rybničnej sústavy na Červenokamenskom panstve v novoveku. HG 42, č. 2, 181-207.
[50] NEUMANN, M. (2019). Doklady o rybničnom hospodárstve na Červenokamenskom panstve - Belege über die Teichwirtschaft in der Herrschaft Červený Kameň. AH 44, 421-441. https://doi.org/10.5817/AH2019-1-17 | DOI 10.5817/ah2019-1-17
[51] OPOROSKOVÁ, S. (2020). Architektúra a stavebné techniky na území severného Slovenska na príklade hradov. Dizertačná práca, Nitra.
[52] PLAČEK, M.-BÓNA, M. (2007). Encyklopédia slovenských hradov. Praha - Bratislava.
[53] PLAŠIENKA, D. (2012). Tatrikum mezozoika. In: Vysvetlivky ku geologickej mape Malých Karpát 1 : 50 000 (Polák, M., ed.), 60-82. Bratislava.
[54] POLÁK, M., ed. (2011). Geologická mapa Malých Karpát 1 : 50 000. Bratislava.
[55] POLÁK, M. a kol. (2012). Regionálny geologický prehľad územia. In: Vysvetlivky ku geologickej mape Malých Karpát 1 : 50 000 (Polák, M., ed.), 15-25. Bratislava.
[56] VON PÖLNITZ, G. F. (1958). Anton Fugger. 1. Band (1453-1535). Tübingen.
[57] PUSZTAI, T. (2007). A keleméri Mohosvár. Egy 13-14. században használt vár kutatásának lehetőségei. Castrum 5, 39-64.
[58] RUTTKAY, A. (1984). O počiatkoch pálenia vápna v Považskom Inovci (Nové poznatky archeologického bádania). In: Zborník prác Ľudmile Kraskovskej (k životnému jubileu), 236-256. Bratislava.
[59] SASINEK, F. V. (1868). Červený Kameň. Letopis Matice slovenskej 5(1), 5-14.
[60] SEDLÁČEK, A. (1897). Hrady, zámky a tvrze království českého. Díl 11. Prachensko. Praha.
[61] SEDLÁK, V. (1994). Die älteste Besiedlung des Komitates Bratislava. In: Beiträge zur ältesten Besiedlung der Slowakei. Studia historica slovaca 18 (Sedlák, V., ed.), 13-128. Bratislava.
[62] SLIVKA, M. (2010). Historiografia spišskej historickej antropológie stredoveku. Kultúrne dejiny 1(1), 44-100.
[63] SNA, Pálfi - ČK I. (1287-1913). Slovenský národný archív, fond Pálfi - panstvo Červený Kameň I. (1287) 1536-1913, inv. č. 28, u. j. 10.
[64] SZABÓ, J. J. (1988). Mészégető a Mátrafűredi Benevár mellett. Agria 24, 81-88.
[65] SZABOVÁ, A. (2019). Súčasný stav výskumu problematiky remeselnej výroby u Germánov v oblasti juhozápadného Slovenska a Moravy v dobe rímskej. Studia archaeologica Brunensia 24, č. 1, 77-112. https://doi.org/10.5817/SAB2019-1-4 | DOI 10.5817/sab2019-1-4
[66] ŠIMŮNEK, R. (2009). Krajina a příroda ve vnímaní a myšlení středověkého člověka. HG 35, 95-146.
[67] ŠÍP, M. (2012). Predikční modelování v archeologii. Disertační práce. Plzeň.
[68] THÉR, R.-DROBERJAR, E. (1999). Technologie výroby vápna a její nejstarší přímé doklady na našem území. Živá archeologie 10, 1-4.
[69] TIBENSKÝ, J. (1998). Poctivá obec budmerická. Starodávna história. Každodenný život slovenskej dediny od najstarších čias do začiatku 18. storočia. Budmerice.
[70] TIBENSKÝ, J. (2011). Červenokamenské panstvo v stredoveku. Kraków - Trnava.
[71] VARSIK, B. (1984). Z osídlenia západného a stredného Slovenska v stredoveku. Bratislava.
[72] ŽUDEL, J. (1972). Červenokamenské panstvo za Fuggerovcov 1535-1583. Kandidátska dizertácia. Bratislava.
[73] ŽUDEL, J. (1974a). K otázke polohy, štruktúry a zániku stredovekého hradu Červený Kameň. Zborník SNM 68, História 14, 195-201.
[74] ŽUDEL, J. (1974b). Hrad Červený Kameň za Fuggerovcov (1535-1583). VlČ 23, 1, 12-18.
[75] ŽUDEL, J. (1991). Fuggerovci na Červenom Kameni 1535-1583. Bratislava.
[2] BALÁŽ, P.-KÚŠIK, D., edd. (2015). Nerastné suroviny Slovenskej republiky 2015. Bratislava.
[3] BANASZEK, Ł. (2019). The Past amidst the Woods. The Post-Medieval Landscape of Polanów. Poznań.
[4] BEDNÁR, P.-ŠIMKOVIC, M. (2022). Výskum Vinianskeho hradu a jeho zázemia. AVANS 2016, 21-23.
[5] BEDRNA, Z.-JENČO, M. (2016). Pedogeografia. Zákonitosti priestorovej diferenciácie pedosféry. Bratislava.
[6] BINDING, G. (2016). Stavebný proces v stredoveku. Ako sa stavalo v stredovekej Európe. Bratislava.
[7] BISTÁK, P. (2022). Zaniknutá kultúrna krajina Tribečského regiónu. Možnosti archeologického výskumu antropogénnych reliktov nedeštruktívnymi metódami. Dizertačná práca, Nitra.
[8] BITTERLI, T. (1991). Zur Mörtelherstellung beim Burgenbau. Nachrichten des Schweizerischen Burgenvereins 64, 10-15.
[9] CARRAN, D. a kol. (2012). A Short History of the Use of Lime as a Building Material Beyond Europe and North America. International Journal of Architectural Heritage 6, 117-146. https://doi.org/10.1080/15583058.2010.511694 | DOI 10.1080/15583058.2010.511694
[10] ČECHÁKOVÁ, K. (2020). Predikce v archeologii. Možnosti a limity predikčních modelů. AVČ 20, 32-47.
[11] ENDLICHEROVÁ, M.-KORBIČKA, M. (2018). Středověká vápenická pec u hradu Pyšolce. AT 22, 121-130.
[12] FALKENBERG, J.-MUTTERLOSE, J. (2022). Towards a better understanding of historic mortar production - burning experiments on calcareous nannofossils. Archaeological and Anthropological Sciences 14, 66, 1-19. https://doi.org/10.1007/s12520-022-01535-0 | DOI 10.1007/s12520-022-01535-0
[13] FIALOVÁ, H.-FIALA, A. (1966). Hrady na Slovensku. Martin.
[14] FIDLER, P. (1994). Die Bautätigkeit der Familie Pálffy im 17. Jahrhundert und der Umbau des Schlosses Bibersburg - Červený Kameň. Ars 27, č. 3, 213-236.
[15] FRÖHLICH, J. (1981). Nové poznatky o hrádku Křikava. Výběr z prací členů Historického klubu při Jihočeském Muzeu v Českých Budějovicích 18, 47-49.
[16] FRÖHLICH, J. (1984). Vápenictví na Strakonicku a Písecku (12.-18. století). Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami 3, 78-88.
[17] GÁL-MLAKÁR, V. (2010). Füzér, vár. In: Régészeti kutatások Magyarországon 2009 (Kisfaludi, J., ed.), 209. Budapest.
[18] GÁL-MLAKÁR, V.-SÁRKÖZY, S.-SZÖRÉNYI, G. A. (2010). Füzér, Szádvár, Cserépvár, Dédes. Régészeti kutatások Borsod-Abaúj-Zemplén megye váraiban, 2009. Castrum 11, 1, 64-75.
[19] GRÓF, P. (2012). Árpádkori mészégető kemence feltárása Visegrád-Várkertben. Archaeologia - Altum Castrum Online. Visegrád, 2-7. Dostupné z: http://real.mtak.hu/134131/1/grof-arpad-kori-meszegeto-kemence.pdf, cit. 16. 3. 2024.
[20] HEJNA, A. (1979). Tvrz ve Volyni. Její sídlištní a stavební vývoj. Příspěvek k počátkům historického osídlení Volyně a Volyňska. Volyň.
[21] HELAN, B.-KLEMENT, K. (1962). A mész és felhasználása. Budapest.
[22] HLOŽEK, J. a kol. (2016). Rekonstruktionen mittelalterlichen Gebäude auf der Burg Pořešín, Kr. Český Krumlov. Fines Transire 25, 215-222.
[23] HOLČÍK, Š. (1977). Archeologický výskum hradu Červený Kameň. AVANS 1976, 124-125.
[24] HOLČÍK, Š. (1980a). Výskum na hrade Červený Kameň. AVANS 1978, 112-113.
[25] HOLČÍK, Š. (1980b). Pokračovanie výskumu národnej kultúrnej pamiatky Červený Kameň. AVANS 1979, 89-90.
[26] HOLČÍK, Š. (1981). Hrad Červený Kameň NKP - Burg Červený Kameň. AH 6, 1, 429-432.
[27] HRUBÝ, T. (2015). Osídlenie dolného Považia v stredoveku. Príspevok k dejinám sídelného vývoja západného Slovenska. Kraków - Trnava.
[28] JANOTA, Ľ. (1938). Slovenské hrady. Diel prvý. Bratislava.
[29] JEDLICSKA, P. (1882). Kiskárpáti emlékek. Vöröskőtől Szomolányig. Hely- s művelődéstörténeti tanulmány. Budapest.
[30] KARCZAG, Á.-SZABÓ, T. (2018). Felvidék és Kárpátalja erődített helyei. Várak, castellumok, erődített kastélyok, városfalak, templomvárak, barlangvárak, sáncok és erődök a 10. századtól a 19. század végéig. Budapest.
[31] KOHOUTEK, J. (1987). Nález středověké vápenické pece u hradu Šaumburka. Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami 4, 143-145.
[32] KONEČNÝ, L. (1977). Dosavadní výsledky archeologického průzkumu hradu Obřan u Brna - Die bisherigen Ergebnisse der archäologische Erkundung der Burg Obřany bei Brno. AH 2, 229-238.
[33] KOS, P. (2001). Vyškov (okr. Vyškov). PV 43, 300-302.
[34] KOS, P. (2015a). Vápenické pece v údolí Chvojnice u Ketkovic (okr. Brno-venkov). AT 26, 69-78.
[35] KOS, P. (2015b). Neznámý výrobní areál na přilehlém předpolí hradu Vildenberk u Pozořic (okr. Brno-venkov). AT 26, 79-84.
[36] KOS, P. (2018). Vápenické objekty Jánské doliny v Nízkých Tatrách (Výsledky předběžného povrchového průzkumu). AT 29, 54-67.
[37] KOS, P. (2019). Středověká vápenná pec u zříceniny hradu Neuhaus v Pavlovských vrších. RegioM - Sborník Regionálního muzea v Mikulově 28, 82-91.
[38] KOTLÍK, P. a kol. (1999). Stavební materiály historických objektů. Materiály, koroze, sanace. Praha.
[39] LEITMANNOVÁ, K. a kol. (2022). Projekt leteckého laserového skenovania Slovenskej republiky a jeho využitie v manažmente ochrany archeologického dedičstva. Geodetický a kartografický obzor 68/110, 3, 53-68.
[40] LIESKOVSKÝ, J. a kol. (2022). Potential of airborne LiDAR data in detecting cultural landscape features in Slovakia. Landscape Research, 1-20. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/359758419_Potential_of_airborne_LiDAR_data_in_detecting_cultural_landscape_features_in_Slovakia, cit. 16. 3. 2024. | DOI 10.1080/01426397.2022.2045923
[41] LIESKOVSKÝ, T. a kol. (2015). Archeologické predikčné modelovanie z pohľadu geoinformatiky. Metódy a princípy. Bratislava.
[42] MAJTÁN, M. (1996). Z lexiky slovenskej toponymie. Bratislava.
[43] MENCLOVÁ, D.-ŠTECH, V. V. (1954). Červený Kameň. Bratislava.
[44] MERTA, J. (1977). Středověké vápenické pece při Obřanském hradě - Mittelalterliche Kalköfen bei Burg Obřany. AH 2, 239-246.
[45] MERTA, D.-MERTA, J. (2011). Vápenická pec u hradu Holštejna. AT 22, 131-133.
[46] MIGNARDI, S. a kol. (2021). Lime Production in the Late Chalcolithic Period: The Case of Arslantepe (Eastern Anatolia). Heritage 4(5), 91-104. https://doi.org/10.3390/heritage4010005 | DOI 10.3390/heritage4010005
[47] MICHOINOVÁ, D. (2020). Příprava vápenných malt v péči o stavební památky. Praha.
[48] MÜLLER, R. (1981). Mészégető kemencék Magyarországon. In: Iparrégészet. Égetőkemencék (Gömöri, J., ed.), 55-65. Veszprém.
[49] NEUMANN, M. (2016). Vývoj rybnikárstva na Slovensku a pokus o rekonštrukciu rybničnej sústavy na Červenokamenskom panstve v novoveku. HG 42, č. 2, 181-207.
[50] NEUMANN, M. (2019). Doklady o rybničnom hospodárstve na Červenokamenskom panstve - Belege über die Teichwirtschaft in der Herrschaft Červený Kameň. AH 44, 421-441. https://doi.org/10.5817/AH2019-1-17 | DOI 10.5817/ah2019-1-17
[51] OPOROSKOVÁ, S. (2020). Architektúra a stavebné techniky na území severného Slovenska na príklade hradov. Dizertačná práca, Nitra.
[52] PLAČEK, M.-BÓNA, M. (2007). Encyklopédia slovenských hradov. Praha - Bratislava.
[53] PLAŠIENKA, D. (2012). Tatrikum mezozoika. In: Vysvetlivky ku geologickej mape Malých Karpát 1 : 50 000 (Polák, M., ed.), 60-82. Bratislava.
[54] POLÁK, M., ed. (2011). Geologická mapa Malých Karpát 1 : 50 000. Bratislava.
[55] POLÁK, M. a kol. (2012). Regionálny geologický prehľad územia. In: Vysvetlivky ku geologickej mape Malých Karpát 1 : 50 000 (Polák, M., ed.), 15-25. Bratislava.
[56] VON PÖLNITZ, G. F. (1958). Anton Fugger. 1. Band (1453-1535). Tübingen.
[57] PUSZTAI, T. (2007). A keleméri Mohosvár. Egy 13-14. században használt vár kutatásának lehetőségei. Castrum 5, 39-64.
[58] RUTTKAY, A. (1984). O počiatkoch pálenia vápna v Považskom Inovci (Nové poznatky archeologického bádania). In: Zborník prác Ľudmile Kraskovskej (k životnému jubileu), 236-256. Bratislava.
[59] SASINEK, F. V. (1868). Červený Kameň. Letopis Matice slovenskej 5(1), 5-14.
[60] SEDLÁČEK, A. (1897). Hrady, zámky a tvrze království českého. Díl 11. Prachensko. Praha.
[61] SEDLÁK, V. (1994). Die älteste Besiedlung des Komitates Bratislava. In: Beiträge zur ältesten Besiedlung der Slowakei. Studia historica slovaca 18 (Sedlák, V., ed.), 13-128. Bratislava.
[62] SLIVKA, M. (2010). Historiografia spišskej historickej antropológie stredoveku. Kultúrne dejiny 1(1), 44-100.
[63] SNA, Pálfi - ČK I. (1287-1913). Slovenský národný archív, fond Pálfi - panstvo Červený Kameň I. (1287) 1536-1913, inv. č. 28, u. j. 10.
[64] SZABÓ, J. J. (1988). Mészégető a Mátrafűredi Benevár mellett. Agria 24, 81-88.
[65] SZABOVÁ, A. (2019). Súčasný stav výskumu problematiky remeselnej výroby u Germánov v oblasti juhozápadného Slovenska a Moravy v dobe rímskej. Studia archaeologica Brunensia 24, č. 1, 77-112. https://doi.org/10.5817/SAB2019-1-4 | DOI 10.5817/sab2019-1-4
[66] ŠIMŮNEK, R. (2009). Krajina a příroda ve vnímaní a myšlení středověkého člověka. HG 35, 95-146.
[67] ŠÍP, M. (2012). Predikční modelování v archeologii. Disertační práce. Plzeň.
[68] THÉR, R.-DROBERJAR, E. (1999). Technologie výroby vápna a její nejstarší přímé doklady na našem území. Živá archeologie 10, 1-4.
[69] TIBENSKÝ, J. (1998). Poctivá obec budmerická. Starodávna história. Každodenný život slovenskej dediny od najstarších čias do začiatku 18. storočia. Budmerice.
[70] TIBENSKÝ, J. (2011). Červenokamenské panstvo v stredoveku. Kraków - Trnava.
[71] VARSIK, B. (1984). Z osídlenia západného a stredného Slovenska v stredoveku. Bratislava.
[72] ŽUDEL, J. (1972). Červenokamenské panstvo za Fuggerovcov 1535-1583. Kandidátska dizertácia. Bratislava.
[73] ŽUDEL, J. (1974a). K otázke polohy, štruktúry a zániku stredovekého hradu Červený Kameň. Zborník SNM 68, História 14, 195-201.
[74] ŽUDEL, J. (1974b). Hrad Červený Kameň za Fuggerovcov (1535-1583). VlČ 23, 1, 12-18.
[75] ŽUDEL, J. (1991). Fuggerovci na Červenom Kameni 1535-1583. Bratislava.