Název: Nález pozdně gotických kachlů v domě čp. 138 na náměstí Míru v Šumperku
Variantní název:
- The find of late Gothic tiles in house no. 138 in náměstí Míru Square, Šumperk
- Spätgotische Kachelfunde in Haus Nr. 138 am Platz des Friedens in Šumperk
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2024, roč. 49, č. 1, s. 343-364
Rozsah
343-364
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2024-1-13
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.80168
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: CC BY-NC-ND 4.0 International
Přístupová práva
otevřený přístup
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
V roce 2018 byla při rekonstrukci domu na náměstí Míru v Šumperku náhodně zachráněna kolekce pozdně gotických kachlů. Archeologické nálezy sesbíral majitel domu a s odstupem času byly předány Josefu Bláhovi do Olomouce. Získaný konvolut obsahuje několik desítek komorových, nádobkových a necičkových kachlů, obkládací desky, torza keramických desek a kusy mazanice. Na základě charakteristických morfologických znaků, celkového provedení a ikonografie na čelních vyhřívacích stěnách lze vznik těchto kachlů klást do doby po roce 1500.
In 2018, a series of late Gothic tiles was accidentally rescued during the reconstruction of a house in náměstí Míru Square in Šumperk. These archaeological finds collected by the owner of the house were later handed over to Josef Bláha in Olomouc. The acquired collection contains several dozen chamber, potshaped and washtub-shaped tiles, lining panels, ceramic plate fragments and pieces of daub. On the basis of the characteristic morphological features, the design and iconography on the front heating walls, the origin of the tiles can be placed in the period after the year 1500.
Reference
[1] BARTOŠ, J. et al. (1993). Bartoš, J.-Müller, K.-Schulz, J.-Spurný, F.-Trapl, M., Místopis. In: Vlastivěda šumperského okresu (Melzer, M., ed.), 183-544. Šumperk.
[2] BLAŽKOVÁ, G. (2013). Vývoj raně novověké kuchyňské a stolní keramiky v Čechách na základě souborů z Pražského hradu - The development of Early Modern ceramic kitchenware and tableware in Bohemia based on assemblages from Prague Castle, PA CIV, 183-230.
[3] BRYCH, V. (2004). Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národního muzea v Praze. Praha.
[4] BYSTROŇ, F. (2018). Šumperk, Radniční ulice: Interpretace vrcholně středověkých a raně novověkých archeologických situací - Šumperk, Radniční Street. Interpretation of Late Medieval and Early Modern archaeological situations, Pravěk NŘ 26, 107-122.
[5] DEHNEROVÁ, H.-DOUPAL, J. (2016). Velké Losiny (okr. Šumperk), PV 57, 322-323.
[6] DRNOVSKÝ, P.-KYPTA, J.-THÉR, R. (2019). Destrukce gotických kamen na zámku v Pardubicích. K sortimentu kamnářské keramiky na přelomu 15. a 16. století - Remnants of a Gothic stove at the château in Pardubice. On the types of stove construction elements at the turn of the 16th century, AR LXXI, 641-681. https://doi.org/10.35686/AR.2019.26 | DOI 10.35686/ar.2019.26
[7] GOŠ, V. (1996). Archeologický výzkum kostela Zvěstování Panny Marie v Šumperku - Archäologische Erforschung der Mariä Verkündungskirche in Šumperk. In: Šumperk - město a jeho obyvatelé (Melzer, M., ed.), 59-68. Šumperk.
[8] GOŠ, V. (2016). Nálezový soubor z Nového hradu u Hanušovic. Etuda z archeologie všedního dne - Set of finds from the Nový hrad castle near Hanušovice - an etude from everyday archaeology, Pravěk NŘ 24, 265-294.
[9] GOŠ, V.-HALAMA, J. (2009). Ceramics from the town fortification moat (?) in Šumperk - Keramika z příkopu městského opevnění (?) v Šumperku, Studies in Post-Medieval Archaeology 3, 125-156.
[10] GOŠ, V.-HALAMA, J. (2013). Šumperk, ulice Na Hradbách: provizorium či lehká dřevohliněná stavba ze 13. století, malé zamyšlení nad velkým problémem - Šumperk, Na Hradbách Street: a temporary feature or a light wood-clay construction from the 13th century; a small reflection on a big issue, AH 38, 203-217.
[11] GOŠ, V.-HALAMA, J. (2014). Šumperk a Frankštát (Nový Malín). Pokus o založení města pod Pradědem ve 13. století - Šumperk and Frankštát (Nový Malín). Origins of the Towns below Praděd in the 13th century, FUMA VIII, 68-79.
[12] HALAMA, J. (2010). První nález meče typu Königsdorf na Moravě - Fund der erste Schwerttyp Königsdorf in Mähren. In: Doba popelnicových polí a doba halštatská: příspěvky z XI. konference (Korený, R., ed.), 87-101. Příbram.
[13] HALAMA, J. (2023). Šumperk (k. ú. Dolní Temenice, okr. Šumperk), PV 64, 242-243.
[14] HALAMA, J.-BAJÁK, M. (2009). Šumperk (okr. Šumperk), PV 50, 300.
[15] HAZLBAUER, Z. (1998). Krása středověkých kamen. Odraz náboženských idejí v českém uměleckém řemesle. Praha.
[16] HAZLBAUER, Z. (1998a). Historické kamnové kachle z hradu Bouzova, okr. Olomouc. Rkp. ulož. na pracovišti Národního památkového ústavu, územní odborní pracoviště Olomouc.
[17] HAZLBAUER, Z.-HEIDENREICH, M.-LAMR, J. (2001). Stavební rekonstrukce pozdně gotických kachlových kamen v Muzeu Mohelnice, okr. Šumperk - Die Baurekonstruktion des spätgotischen Kachelofens im Museum in Mohelnice, Bez. Šumperk, AH 26, 387-402.
[18] HAZLBAUER, Z.-RICHTER, M. (1990). Dva hromadné nálezy gotických nádobkových kachlů v Sezimově Ústí - Zwei Massenfunde der gotischen Gefäßkacheln in Sezimovo Ústí, AR XLII, 416-434, 469-472.
[19] HLUBEK, L. (2013). Archeologické nálezy z hradu Rabštejna (okr. Šumperk) - Archaeological finds from the Rabštejn castle (Šumperk district), ČMM XCVIII, 127-145.
[20] HLUBEK, L. (2015). Příspěvek k výrobě kamnářské keramiky v Lošticích - Contribution to production of stove ceramics at Loštice, Pravěk NŘ 23, 219-230.
[21] HLUBEK, L.-HALAMA, J.-BAJÁK, M. (2023). Současný stav poznání zaniklé středověké vsi Stříteže (k. ú. Svinov u Pavlov) - The current state of knowledge of the deserted medieval village of Střítež (Svinov u Pavlova cadastre), AH 48, 611-639. https://doi.org/10.5817/AH2023-2-14 | DOI 10.5817/ah2023-2-14
[22] HOSÁK, L. (1962). K počátkům dějin Šumperska, Severní Morava 8, 38-47.
[23] KORENÝ, R.-KYPTA, J.-ŠULC, J. (2003). Pozdně gotické a renesanční kachle ze Svatého Pole. Příspěvek k poznání hmotné kultury venkovské fary - Die spätgotische und renaissancenzeitliche Offenkacheln aus Svaté Pole. Der Betrag zur Erkenntnis der materiellen Kultur des Landpfarrhauses, ASČ 7, 720-733.
[24] KOUCKÁ, I. (2007). Středověké kachle z Nového Knína - Medieval stove tiles from Nový Knín. Podbrdsko-Fontes 5. Příbram.
[25] KRAJÍC, R. (1997). Středověká kachlová kamna v Táboře. Archeologický výzkum v Křížkově ulici čp. 28 - Der Mittelalterliche Kachelofen in Tábor (Die archäologische Erforschung in Tábor - Křížkova Strasse, Nr. 28). Tábor.
[26] KRŠKOVÁ, M. (2016). Novověká keramika z Loštic - náměstí Míru - Modern Ceramics from Loštice - náměstí Míru, Archeologické centrum Olomouc, příspěvková organizace, Ročenka 2015, 95-114.
[27] KUČA, K. (2008). Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VII. díl. Str-Vč. Praha.
[28] KYPTA, J.-ŠULC, J. (2006). Kachle ze dvora Votelež u Kouřimi. Ke kultuře bydlení v hospodářském dvoře na přelomu středověku a raného novověku - Kacheln aus dem Hof Votelež. Zur Vohnkultur im Wirtschaftshof um die Wende des Mittelalters und der frühe Neuzeit, PSČ 20, 3-29.
[29] KYPTA, J.-ŽEGKLITZ, J. (2017). Gotické a renesanční kamnářství v českých zemích. In: Svět kachlových kamen. Kachle a kachlová kamna severozápadních Čech (Šrejberová, J., ed.), 20-39. Most.
[30] LOSKOTOVÁ, I. (2008). Rostlinné motivy reliéfní kachlů středověkého Brna - Pflanzenmotive auf Brünner mittelalterlichen Reliefkacheln, AH 33, 529-538.
[31] MICHNA, P. (1998). Pozdněgotické a renesanční kachle ze zámku v Hranicích - Late gothic and renaissance tiles from the Hranice Chateau. In: Pozdněgotické a renesanční kachle ze zámku v Hranicích (Miloš, S.-Sedláčková, H.-Michna, P., edd.), 7-13. Hranice.
[32] MLČÁK, L. (1991). Stavebně historická analýza měšťanského domu čp. 138 v Šumperku. Rkp. analýzy, ulož. u majitele domu, Šumperk.
[33] MORAVEC, Z. (2019). Kachlový soubor z Kostelního náměstí v Ostravě. Ostrava.
[34] MORAVEC, Z.-ODSTRČILOVÁ, S. (2022). Kachlový soubor z Masarykova náměstí v Ostravě. Ostrava.
[35] NOVÁKOVÁ, Š. (2021). Gotická architektura Mohelnice - Gothic Architecture in Mohelnice. Rkp. diplomové práce, ulož. na Katedře dějin umění FF UP, Olomouc.
[36] ORNA, J. (2005). Gotické a renesanční kachle ve sbírkách Západočeského muzea v Plzni. Plzeň.
[37] PAJER, J. (1983). Počátky novověké keramiky ve Strážnici - Anfäge der Neuzeitlichen Keramik in Strážnice. Strážnice.
[38] PAJER, J. (2015). Počátky novokřtěneckých fajánsí na Moravě. (nové poznatky z archeologických výzkumů v Tavíkovicích, okr. Znojmo) - Zu den Anfängen der Wiedertäufer-Fayence in Mähren. (Erkenntnisse aus der archäologischen Erforschung in Tajkowitz, Bezirk Znaim), ČMM C, 245-259.
[39] PAVLÍK, Č. (2008). Náboženské motivy. In: Krása, která hřeje (Menoušková, D.-Měřínský, Z., edd.), 10-35. Uherské Hradiště.
[40] PAVLÍK, Č. (2010). Pozůstatky pozdně gotických kamen z domu čp. 62 v Lošticích, Hláska. Zpravodaj klubu Augusta Sedláčka XXI, 8-10.
[41] PAVLÍK, Č. (2012). Objev destruovaných gotických kachlových kamen na hradě Valečov - Die Entdeckung des gotischen destruierten Kachelofens auf der Burg Valečov, ASČ 16, 401-435.
[42] PAVLÍK, Č. (2017). Velký obrázkový atlas gotických kachlových reliéfů Čechy, Morava a Slezsko. Praha.
[43] PAVLÍK, Č. (2023). Gotické kamnové kachle z Cornštejna. In: Cornštejn. Příběh hradu (Eckl, P.-Rožnovský, D., edd.), 105-135. Znojmo.
[44] PAVLÍK, Č.-ŠEDO, O. (2006). Soubor kachlů z obce Bulhary u Mikulova, RegioM 2006, 18-45.
[45] PAVLÍK, Č.-VITANOVSKÝ, M. (2004). Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ikonografický atlas reliéfů na kachlích gotiky a renesance. Praha.
[46] PERŮTKA, M. (1994). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc-Šumperk.
[47] RAZÍM, V. (2019). Středověká opevnění českých měst. 3. díl. Katalog Morava a Slezsko. Praha.
[48] REMEŠOVÁ, V. (1991). Ikonografie a atributy svatých. Praha.
[49] RULÍŠEK, H. (2006). Postavy, atributy, symboly. Slovník křesťanské ikonografie. Hluboká nad Vltavou.
[50] SMETÁNKA, Z. (1969). K morfologii českých středověkých kachlů, PA LX, 228-262.
[51] SMETÁNKA, Z.-TOPOLOVÁ, O. (1967). Die älteste böhmische Keramik mit Zinn-Bleiglasur, PA LVIII, 499-544.
[52] SPURNÝ, F. (1996). Dějiny Šumperka v datech. In: Šumperk - město a jeho obyvatelé (Melzer, M., ed.), 7-24. Šumperk.
[53] TYMONOVÁ, M. (2011). Gotické a renesanční kachle ze slezských hradů. I.-III. díl - Gothic and Renaissance Tiles from Silesian Castles. Rkp. nepubl. disertační práce, ulož. na ÚAM FF MU, Brno, vedoucí práce doc. PhDr. Pavel Kouřil, CSc.
[54] ZATLOUKAL, R.-HEJHAL, P. (2002). Zjišťovací výzkum v příkopu hradu Kolštejn v Branné (okr. Šumperk), Státní památkový ústav v Olomouci. Výroční zpráva 2001, 128-131.
[55] ŽEGKLITZ, J. (2019). Kachle z dílny hrnčíře Adama Špačka (1531-1572) na Novém Městě pražském. Praha.
[56] ŽEGKLITZ, J.-CHOTĚBOR, P.-HAZLABAUER, Z. (1992). Pokus o rekonstrukci kachlových kamen ze zaniklé renesanční sklárny v Broumech - Versuch einer Rekonstruktion des Kachelofens aus der Renaissanceglashütte in Broumy, AR XLIV, 94-108.
[57] Národní památkový ústav. Památkový katalog. c2015. Dostupné z: https://www.pamatkovykatalog.cz
[2] BLAŽKOVÁ, G. (2013). Vývoj raně novověké kuchyňské a stolní keramiky v Čechách na základě souborů z Pražského hradu - The development of Early Modern ceramic kitchenware and tableware in Bohemia based on assemblages from Prague Castle, PA CIV, 183-230.
[3] BRYCH, V. (2004). Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národního muzea v Praze. Praha.
[4] BYSTROŇ, F. (2018). Šumperk, Radniční ulice: Interpretace vrcholně středověkých a raně novověkých archeologických situací - Šumperk, Radniční Street. Interpretation of Late Medieval and Early Modern archaeological situations, Pravěk NŘ 26, 107-122.
[5] DEHNEROVÁ, H.-DOUPAL, J. (2016). Velké Losiny (okr. Šumperk), PV 57, 322-323.
[6] DRNOVSKÝ, P.-KYPTA, J.-THÉR, R. (2019). Destrukce gotických kamen na zámku v Pardubicích. K sortimentu kamnářské keramiky na přelomu 15. a 16. století - Remnants of a Gothic stove at the château in Pardubice. On the types of stove construction elements at the turn of the 16th century, AR LXXI, 641-681. https://doi.org/10.35686/AR.2019.26 | DOI 10.35686/ar.2019.26
[7] GOŠ, V. (1996). Archeologický výzkum kostela Zvěstování Panny Marie v Šumperku - Archäologische Erforschung der Mariä Verkündungskirche in Šumperk. In: Šumperk - město a jeho obyvatelé (Melzer, M., ed.), 59-68. Šumperk.
[8] GOŠ, V. (2016). Nálezový soubor z Nového hradu u Hanušovic. Etuda z archeologie všedního dne - Set of finds from the Nový hrad castle near Hanušovice - an etude from everyday archaeology, Pravěk NŘ 24, 265-294.
[9] GOŠ, V.-HALAMA, J. (2009). Ceramics from the town fortification moat (?) in Šumperk - Keramika z příkopu městského opevnění (?) v Šumperku, Studies in Post-Medieval Archaeology 3, 125-156.
[10] GOŠ, V.-HALAMA, J. (2013). Šumperk, ulice Na Hradbách: provizorium či lehká dřevohliněná stavba ze 13. století, malé zamyšlení nad velkým problémem - Šumperk, Na Hradbách Street: a temporary feature or a light wood-clay construction from the 13th century; a small reflection on a big issue, AH 38, 203-217.
[11] GOŠ, V.-HALAMA, J. (2014). Šumperk a Frankštát (Nový Malín). Pokus o založení města pod Pradědem ve 13. století - Šumperk and Frankštát (Nový Malín). Origins of the Towns below Praděd in the 13th century, FUMA VIII, 68-79.
[12] HALAMA, J. (2010). První nález meče typu Königsdorf na Moravě - Fund der erste Schwerttyp Königsdorf in Mähren. In: Doba popelnicových polí a doba halštatská: příspěvky z XI. konference (Korený, R., ed.), 87-101. Příbram.
[13] HALAMA, J. (2023). Šumperk (k. ú. Dolní Temenice, okr. Šumperk), PV 64, 242-243.
[14] HALAMA, J.-BAJÁK, M. (2009). Šumperk (okr. Šumperk), PV 50, 300.
[15] HAZLBAUER, Z. (1998). Krása středověkých kamen. Odraz náboženských idejí v českém uměleckém řemesle. Praha.
[16] HAZLBAUER, Z. (1998a). Historické kamnové kachle z hradu Bouzova, okr. Olomouc. Rkp. ulož. na pracovišti Národního památkového ústavu, územní odborní pracoviště Olomouc.
[17] HAZLBAUER, Z.-HEIDENREICH, M.-LAMR, J. (2001). Stavební rekonstrukce pozdně gotických kachlových kamen v Muzeu Mohelnice, okr. Šumperk - Die Baurekonstruktion des spätgotischen Kachelofens im Museum in Mohelnice, Bez. Šumperk, AH 26, 387-402.
[18] HAZLBAUER, Z.-RICHTER, M. (1990). Dva hromadné nálezy gotických nádobkových kachlů v Sezimově Ústí - Zwei Massenfunde der gotischen Gefäßkacheln in Sezimovo Ústí, AR XLII, 416-434, 469-472.
[19] HLUBEK, L. (2013). Archeologické nálezy z hradu Rabštejna (okr. Šumperk) - Archaeological finds from the Rabštejn castle (Šumperk district), ČMM XCVIII, 127-145.
[20] HLUBEK, L. (2015). Příspěvek k výrobě kamnářské keramiky v Lošticích - Contribution to production of stove ceramics at Loštice, Pravěk NŘ 23, 219-230.
[21] HLUBEK, L.-HALAMA, J.-BAJÁK, M. (2023). Současný stav poznání zaniklé středověké vsi Stříteže (k. ú. Svinov u Pavlov) - The current state of knowledge of the deserted medieval village of Střítež (Svinov u Pavlova cadastre), AH 48, 611-639. https://doi.org/10.5817/AH2023-2-14 | DOI 10.5817/ah2023-2-14
[22] HOSÁK, L. (1962). K počátkům dějin Šumperska, Severní Morava 8, 38-47.
[23] KORENÝ, R.-KYPTA, J.-ŠULC, J. (2003). Pozdně gotické a renesanční kachle ze Svatého Pole. Příspěvek k poznání hmotné kultury venkovské fary - Die spätgotische und renaissancenzeitliche Offenkacheln aus Svaté Pole. Der Betrag zur Erkenntnis der materiellen Kultur des Landpfarrhauses, ASČ 7, 720-733.
[24] KOUCKÁ, I. (2007). Středověké kachle z Nového Knína - Medieval stove tiles from Nový Knín. Podbrdsko-Fontes 5. Příbram.
[25] KRAJÍC, R. (1997). Středověká kachlová kamna v Táboře. Archeologický výzkum v Křížkově ulici čp. 28 - Der Mittelalterliche Kachelofen in Tábor (Die archäologische Erforschung in Tábor - Křížkova Strasse, Nr. 28). Tábor.
[26] KRŠKOVÁ, M. (2016). Novověká keramika z Loštic - náměstí Míru - Modern Ceramics from Loštice - náměstí Míru, Archeologické centrum Olomouc, příspěvková organizace, Ročenka 2015, 95-114.
[27] KUČA, K. (2008). Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VII. díl. Str-Vč. Praha.
[28] KYPTA, J.-ŠULC, J. (2006). Kachle ze dvora Votelež u Kouřimi. Ke kultuře bydlení v hospodářském dvoře na přelomu středověku a raného novověku - Kacheln aus dem Hof Votelež. Zur Vohnkultur im Wirtschaftshof um die Wende des Mittelalters und der frühe Neuzeit, PSČ 20, 3-29.
[29] KYPTA, J.-ŽEGKLITZ, J. (2017). Gotické a renesanční kamnářství v českých zemích. In: Svět kachlových kamen. Kachle a kachlová kamna severozápadních Čech (Šrejberová, J., ed.), 20-39. Most.
[30] LOSKOTOVÁ, I. (2008). Rostlinné motivy reliéfní kachlů středověkého Brna - Pflanzenmotive auf Brünner mittelalterlichen Reliefkacheln, AH 33, 529-538.
[31] MICHNA, P. (1998). Pozdněgotické a renesanční kachle ze zámku v Hranicích - Late gothic and renaissance tiles from the Hranice Chateau. In: Pozdněgotické a renesanční kachle ze zámku v Hranicích (Miloš, S.-Sedláčková, H.-Michna, P., edd.), 7-13. Hranice.
[32] MLČÁK, L. (1991). Stavebně historická analýza měšťanského domu čp. 138 v Šumperku. Rkp. analýzy, ulož. u majitele domu, Šumperk.
[33] MORAVEC, Z. (2019). Kachlový soubor z Kostelního náměstí v Ostravě. Ostrava.
[34] MORAVEC, Z.-ODSTRČILOVÁ, S. (2022). Kachlový soubor z Masarykova náměstí v Ostravě. Ostrava.
[35] NOVÁKOVÁ, Š. (2021). Gotická architektura Mohelnice - Gothic Architecture in Mohelnice. Rkp. diplomové práce, ulož. na Katedře dějin umění FF UP, Olomouc.
[36] ORNA, J. (2005). Gotické a renesanční kachle ve sbírkách Západočeského muzea v Plzni. Plzeň.
[37] PAJER, J. (1983). Počátky novověké keramiky ve Strážnici - Anfäge der Neuzeitlichen Keramik in Strážnice. Strážnice.
[38] PAJER, J. (2015). Počátky novokřtěneckých fajánsí na Moravě. (nové poznatky z archeologických výzkumů v Tavíkovicích, okr. Znojmo) - Zu den Anfängen der Wiedertäufer-Fayence in Mähren. (Erkenntnisse aus der archäologischen Erforschung in Tajkowitz, Bezirk Znaim), ČMM C, 245-259.
[39] PAVLÍK, Č. (2008). Náboženské motivy. In: Krása, která hřeje (Menoušková, D.-Měřínský, Z., edd.), 10-35. Uherské Hradiště.
[40] PAVLÍK, Č. (2010). Pozůstatky pozdně gotických kamen z domu čp. 62 v Lošticích, Hláska. Zpravodaj klubu Augusta Sedláčka XXI, 8-10.
[41] PAVLÍK, Č. (2012). Objev destruovaných gotických kachlových kamen na hradě Valečov - Die Entdeckung des gotischen destruierten Kachelofens auf der Burg Valečov, ASČ 16, 401-435.
[42] PAVLÍK, Č. (2017). Velký obrázkový atlas gotických kachlových reliéfů Čechy, Morava a Slezsko. Praha.
[43] PAVLÍK, Č. (2023). Gotické kamnové kachle z Cornštejna. In: Cornštejn. Příběh hradu (Eckl, P.-Rožnovský, D., edd.), 105-135. Znojmo.
[44] PAVLÍK, Č.-ŠEDO, O. (2006). Soubor kachlů z obce Bulhary u Mikulova, RegioM 2006, 18-45.
[45] PAVLÍK, Č.-VITANOVSKÝ, M. (2004). Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ikonografický atlas reliéfů na kachlích gotiky a renesance. Praha.
[46] PERŮTKA, M. (1994). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc-Šumperk.
[47] RAZÍM, V. (2019). Středověká opevnění českých měst. 3. díl. Katalog Morava a Slezsko. Praha.
[48] REMEŠOVÁ, V. (1991). Ikonografie a atributy svatých. Praha.
[49] RULÍŠEK, H. (2006). Postavy, atributy, symboly. Slovník křesťanské ikonografie. Hluboká nad Vltavou.
[50] SMETÁNKA, Z. (1969). K morfologii českých středověkých kachlů, PA LX, 228-262.
[51] SMETÁNKA, Z.-TOPOLOVÁ, O. (1967). Die älteste böhmische Keramik mit Zinn-Bleiglasur, PA LVIII, 499-544.
[52] SPURNÝ, F. (1996). Dějiny Šumperka v datech. In: Šumperk - město a jeho obyvatelé (Melzer, M., ed.), 7-24. Šumperk.
[53] TYMONOVÁ, M. (2011). Gotické a renesanční kachle ze slezských hradů. I.-III. díl - Gothic and Renaissance Tiles from Silesian Castles. Rkp. nepubl. disertační práce, ulož. na ÚAM FF MU, Brno, vedoucí práce doc. PhDr. Pavel Kouřil, CSc.
[54] ZATLOUKAL, R.-HEJHAL, P. (2002). Zjišťovací výzkum v příkopu hradu Kolštejn v Branné (okr. Šumperk), Státní památkový ústav v Olomouci. Výroční zpráva 2001, 128-131.
[55] ŽEGKLITZ, J. (2019). Kachle z dílny hrnčíře Adama Špačka (1531-1572) na Novém Městě pražském. Praha.
[56] ŽEGKLITZ, J.-CHOTĚBOR, P.-HAZLABAUER, Z. (1992). Pokus o rekonstrukci kachlových kamen ze zaniklé renesanční sklárny v Broumech - Versuch einer Rekonstruktion des Kachelofens aus der Renaissanceglashütte in Broumy, AR XLIV, 94-108.
[57] Národní památkový ústav. Památkový katalog. c2015. Dostupné z: https://www.pamatkovykatalog.cz