Název: Husitství, historismus a hledání národních dějin : (na příkladu próz Poslední orebita a Poslední táborita)
Variantní název:
- Hussites, historicism and the search for national history : (a look at The Last of the Orebites and The Last of the Taborites)
Zdrojový dokument: Bohemica litteraria. 2024, roč. 27, č. 1, s. 23-37
Rozsah
23-37
-
ISSN1213-2144 (print)2336-4394 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/BL2024-1-2
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.80193
Type: Článek
Jazyk
Licence: CC BY-NC-ND 4.0 International
Přístupová práva
otevřený přístup
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
This study examines the approaches to the themes of governance, state and society as explored in two prose texts from the Vormärz period written by authors from the Bohemian lands, Jan Erazim Vocel's short story The Last of the Orebites and Karl Herloßsohn's novel The Last of the Taborites. Set in the medieval Hussite era and steeped in romantic historicist aesthetics, the two texts reflect the authors' political attitudes to questions important to early 19th century society in the Bohemian lands and Austria in general. The questions of conflict, dialogue and conciliation between nations, faiths and social classes are evoked within larger idealist constructions in which aesthetic conventions associated with romanticism carry narratives with Biedermeier and loyalist overtones.
Reference
[1] ČECH, Svatopluk. 1868. "Husita na Baltu", in SLÁDEK, Josef Václav (ed.): Ruch. Básně české omladiny, vydané roku 1868 k upomínce na založení národního divadla (Praha: s. n.), s. 9–13
[2] HERLOßSOHN, Karl Georg Reginald. 1834. Der letzte Taborit oder Böhmen im fünfzehnten Jahrhundert I–II (Leipzig: Wigand)
[3] HERLOßSOHN, Karl Georg Reginald. 1850. Der letzte Taborit oder Böhmen im funfzehnten Jahrhundert I–III (Tábor: I. L. Kober)
[4] HERLOßSOHN, Karl Georg Reginald. 1851. Poslední Táborita aneb Čechy v patnáctém století I–II (Praha: Jaroslav Pospíšil) [autor uveden jako K. Herloš]
[5] PELZEL, Franz Martin. 1817. Geschichte von Böhmen, von den ältesten bis auf die neuesten Zeiten I, 4., rozš. vyd. (Prag: Verlag des k. k. privil. Zeitungs- und Intelligenz-Comptoirs)
[6] VOCEL, Jan Erazim. 1825. Harfa (Hradec Králové: J. H. Pospíšil)
[7] VOCEL, Jan Erazim. 1832. "Der letzte Orebit. Historische Novelle", Der Jugendfreund, roč. 1, č. 12, s. 260–285
[8] VOCEL, Jan Erazim. 1837. "Poslední orebita, obraz historický", Květy, roč. 4, č. 1, s. 26–27, č. 5., s. 34–36, č. 6, s. 42–44
[9] VOCEL, Jan Erazim. 1841. "Die Entnationalisirung der Slaven", Augsburger Allgemeine Zeitung, roč. 9, příloha, č. 256, 13. 9., s. 2 042–2 044, č. 257, 14. 9., s. 2 051–2 053
[10] VOCEL, Jan Erazim. 1843. Poslední orebita, obraz historický (Praha: Jaroslav Pospíšil)
[11] VOCEL, Jan Erazim. 1844. "Der letzte Orebit", Prag. Beiblätter zu "Ost und West", roč. 4, č. 197–209, 9. 12. – 30. 12., s. 795–844
[12] ČORNEJ, Petr. 2013. "Vnímání husitství v české moderní a postmoderní společnosti", Acta Universitatis Carolinae. Historia Universitatis Carolinae Pragensis, roč. 53, č. 1, s. 25–34
[13] DOBIÁŠ, Dalibor. 2019. "Staří Češi Rukopisů královédvorského a zelenohorského a husité. K proměnám zobrazení fundující minulosti v české literatuře 19. století", in DOBIÁŠ, Dalibor (ed.): Rukopisy královédvorský a zelenohorský v kultuře a umění I (Praha: Academia), s. 561–595
[14] FUTTERA, Ladislav. 2019. "‚Čechové budou žíti, dlouho žíti, pro spásu svou a spásu Slavie.‘ Proroctví v kultuře českého osvícenství a romantismu", in HRDINA, Martin – PIORECKÁ, Kateřina – BENDOVÁ, Eva (eds.): Pochopit vteřinu. Prožívání času v české kultuře 19. století (Praha: Academia), s. 167–180
[15] MACURA, Vladimír. 2015. "Sen o chaloupce", in týž: Znamení zrodu a české sny (Praha: Academia), s. 435–454
[16] NEKULA, Marek. 2017. Smrt a zmrtvýchvstání národa. Sen o Slavíně v české literatuře a kultuře (Praha: Karolinum)
[17] NUTZ, Walter. 1999. Trivialliteratur und Populärkultur. Vom Heftromanleser zum Fernsehzuschauer. Eine literatursoziologische Analyse unter Einschluß der Trivialliteratur der DDR (Opladen/Wiesbaden: Westdeutscher Verlag)
[18] RAK, Jiří. 1994. Bývali Čechové... České historické mýty a stereotypy (Jinočany: H & H)
[19] RECKWITZ, Andreas. 2020. Das hybride Subjekt. Eine Theorie der Subjektkulturen von der bürgerlichen Moderne zur Postmoderne (Berlin: Suhrkamp Taschenbuch Wissenschaft)
[20] SKLENÁŘ, Karel. 2023. Jan Erazim Vocel. Život a dílo zakladatele české archeologické vědy (Praha: Národní muzeum)
[21] SMYČKA, Václav. 2021. Objevení dějin. Dějepisectví, fikce a historický čas na přelomu 18. a 19. století (Praha: Academia)
[22] SMYČKA, Václav – BUDŇÁK, Jan – FUTTERA, Ladislav – NĚMEC, Mirek – TUREK, Matouš – PETRBOK, Václav. 2021. "Fünf Entscheidungen für eine synoptische Literaturgeschichte der böhmischen Länder im langen 19. Jahrhundert", Brücken. Zeitschrift für Sprach-, Literatur- und Kulturwissenschaft, roč. 28, č. 1, s. 123–132
[23] ŠTAIF, Jiří. 2005. Obezřetná elita. Česká společnost mezi tradicí a revolucí 1830–1851 (Praha: Dokořán)
[24] URVÁLKOVÁ, Zuzana. 2009. Dvojlomná zrcadlení. Dílo Karla Herloše-Herloßsohna v českém literárním kontextu (Praha: ARSCI)
[25] URVÁLKOVÁ, Zuzana. 2022. Tajemství úspěchu. Německojazyčná knižnice Album nakladatele Ignáce Leopolda Kobra v širších literárních souvislostech (Brno: Host)
[26] VAŠÁK, Pavel. 1979. "Roviny máchovského zápasu", Česká Literatura, roč. 27, č. 3, s. 228–241
[27] WÖGERBAUER, Michael a kol. 2015. V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře 1749–2014. I/1749–1938 (Praha: Academia – Ústav pro českou literaturu AV ČR)
[2] HERLOßSOHN, Karl Georg Reginald. 1834. Der letzte Taborit oder Böhmen im fünfzehnten Jahrhundert I–II (Leipzig: Wigand)
[3] HERLOßSOHN, Karl Georg Reginald. 1850. Der letzte Taborit oder Böhmen im funfzehnten Jahrhundert I–III (Tábor: I. L. Kober)
[4] HERLOßSOHN, Karl Georg Reginald. 1851. Poslední Táborita aneb Čechy v patnáctém století I–II (Praha: Jaroslav Pospíšil) [autor uveden jako K. Herloš]
[5] PELZEL, Franz Martin. 1817. Geschichte von Böhmen, von den ältesten bis auf die neuesten Zeiten I, 4., rozš. vyd. (Prag: Verlag des k. k. privil. Zeitungs- und Intelligenz-Comptoirs)
[6] VOCEL, Jan Erazim. 1825. Harfa (Hradec Králové: J. H. Pospíšil)
[7] VOCEL, Jan Erazim. 1832. "Der letzte Orebit. Historische Novelle", Der Jugendfreund, roč. 1, č. 12, s. 260–285
[8] VOCEL, Jan Erazim. 1837. "Poslední orebita, obraz historický", Květy, roč. 4, č. 1, s. 26–27, č. 5., s. 34–36, č. 6, s. 42–44
[9] VOCEL, Jan Erazim. 1841. "Die Entnationalisirung der Slaven", Augsburger Allgemeine Zeitung, roč. 9, příloha, č. 256, 13. 9., s. 2 042–2 044, č. 257, 14. 9., s. 2 051–2 053
[10] VOCEL, Jan Erazim. 1843. Poslední orebita, obraz historický (Praha: Jaroslav Pospíšil)
[11] VOCEL, Jan Erazim. 1844. "Der letzte Orebit", Prag. Beiblätter zu "Ost und West", roč. 4, č. 197–209, 9. 12. – 30. 12., s. 795–844
[12] ČORNEJ, Petr. 2013. "Vnímání husitství v české moderní a postmoderní společnosti", Acta Universitatis Carolinae. Historia Universitatis Carolinae Pragensis, roč. 53, č. 1, s. 25–34
[13] DOBIÁŠ, Dalibor. 2019. "Staří Češi Rukopisů královédvorského a zelenohorského a husité. K proměnám zobrazení fundující minulosti v české literatuře 19. století", in DOBIÁŠ, Dalibor (ed.): Rukopisy královédvorský a zelenohorský v kultuře a umění I (Praha: Academia), s. 561–595
[14] FUTTERA, Ladislav. 2019. "‚Čechové budou žíti, dlouho žíti, pro spásu svou a spásu Slavie.‘ Proroctví v kultuře českého osvícenství a romantismu", in HRDINA, Martin – PIORECKÁ, Kateřina – BENDOVÁ, Eva (eds.): Pochopit vteřinu. Prožívání času v české kultuře 19. století (Praha: Academia), s. 167–180
[15] MACURA, Vladimír. 2015. "Sen o chaloupce", in týž: Znamení zrodu a české sny (Praha: Academia), s. 435–454
[16] NEKULA, Marek. 2017. Smrt a zmrtvýchvstání národa. Sen o Slavíně v české literatuře a kultuře (Praha: Karolinum)
[17] NUTZ, Walter. 1999. Trivialliteratur und Populärkultur. Vom Heftromanleser zum Fernsehzuschauer. Eine literatursoziologische Analyse unter Einschluß der Trivialliteratur der DDR (Opladen/Wiesbaden: Westdeutscher Verlag)
[18] RAK, Jiří. 1994. Bývali Čechové... České historické mýty a stereotypy (Jinočany: H & H)
[19] RECKWITZ, Andreas. 2020. Das hybride Subjekt. Eine Theorie der Subjektkulturen von der bürgerlichen Moderne zur Postmoderne (Berlin: Suhrkamp Taschenbuch Wissenschaft)
[20] SKLENÁŘ, Karel. 2023. Jan Erazim Vocel. Život a dílo zakladatele české archeologické vědy (Praha: Národní muzeum)
[21] SMYČKA, Václav. 2021. Objevení dějin. Dějepisectví, fikce a historický čas na přelomu 18. a 19. století (Praha: Academia)
[22] SMYČKA, Václav – BUDŇÁK, Jan – FUTTERA, Ladislav – NĚMEC, Mirek – TUREK, Matouš – PETRBOK, Václav. 2021. "Fünf Entscheidungen für eine synoptische Literaturgeschichte der böhmischen Länder im langen 19. Jahrhundert", Brücken. Zeitschrift für Sprach-, Literatur- und Kulturwissenschaft, roč. 28, č. 1, s. 123–132
[23] ŠTAIF, Jiří. 2005. Obezřetná elita. Česká společnost mezi tradicí a revolucí 1830–1851 (Praha: Dokořán)
[24] URVÁLKOVÁ, Zuzana. 2009. Dvojlomná zrcadlení. Dílo Karla Herloše-Herloßsohna v českém literárním kontextu (Praha: ARSCI)
[25] URVÁLKOVÁ, Zuzana. 2022. Tajemství úspěchu. Německojazyčná knižnice Album nakladatele Ignáce Leopolda Kobra v širších literárních souvislostech (Brno: Host)
[26] VAŠÁK, Pavel. 1979. "Roviny máchovského zápasu", Česká Literatura, roč. 27, č. 3, s. 228–241
[27] WÖGERBAUER, Michael a kol. 2015. V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře 1749–2014. I/1749–1938 (Praha: Academia – Ústav pro českou literaturu AV ČR)