Název: Образное поле "сердце/душа" в поэтическом тексте (на материале русской поэзии XIX–XX веков)
Transliterovaný název
Obraznoje pole "serdce/duša" v poètičeskom tekste (na materiale russkoj poèzii XIX–XX vekov)
Variantní název:
- The figurative field "heart/soul" in the poetic text (based on the Russian poetry of the 19th–20th centuries)
Zdrojový dokument: Новая русистика. 2024, roč. 17, č. 1, s. 5-21
Rozsah
5-21
-
ISSN1803-4950 (print)2336-4564 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/NR2024-1-1
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.80329
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Přístupová práva
otevřený přístup
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
The article is devoted to the study of the figurative designations heart and soul. For analysis, the author uses metaphors, comparisons and nominal periphrases taken from the works of Russian poets of the 19th–20th centuries. The concept of a figurative field is substantiated, its composition is established, and its system relationships are described. The article considers stable images and ways of their reinterpretation in a number of idiostyles and traces the evolution of tropes. The continuity of some images (fire; water bodies; birds etc.), the weakening and fading of traditional semantic connections (for example, heart/soul — temple) and the emergence of new ones are noted. Semantic connections, only outlined in the poetry of the 19th century, become widespread in the 20th century (heart/soul — music; flora; human; animals, insects, fish). The 20th century sees the emergence of a figurative likening of the soul/heart to a dwelling, a home. The poetry of the 20th century is characterised by reduced associations and depoeticisation of traditionally lofty images.
Reference
[1] BAKINA, M. A. (1995): Ustojčivyje jazykovyje formuly v poèzii XX veka (na materiale poèzii D. Bednogo i B. Sluckogo). In: GRIGOR'JEV, V. P. (red.): Očerki istorii jazyka russkoj poèzii XX veka. Obraznyje sredstva poètičeskogo jazyka i ich transformacija. Moskva, s. 106–143.
[2] FATEJEVA, N. A. (1995): Semantičeskije preobrazovanija v poèzii i proze odnogo avtora i v sisteme poètičeskogo jazyka. In: GRIGOR'JEV, V. P. (red.): Očerki istorii jazyka russkoj poèzii XX veka. Obraznyje sredstva poètičeskogo jazyka i ich transformacija. Moskva, s. 178–260.
[3] GRIGOR'JEVA, A. D. (1980): Slovo v poèzii Tjutčeva. Moskva.
[4] CHOCHONIN, D. Je. (2015): Leksika semantičeskoj sfery «muzyka» v metaforičeskom upotreblenii. Avtoreferat dis. kandidata filologičeskich nauk. Voronež.
[5] KOVTUNOVA, I. I. (2003): Očerki po jazyku russkich poètov. Moskva.
[6] KOVTUNOVA, I. I. (1986): Poètičeskij sintaksis. Moskva.
[7] KOŽEVNIKOVA, N. A. (1986): Slovoupotreblenije v russkoj poèzii načala XX veka. Moskva.
[8] KOŽEVNIKOVA, N. A. (1995): Èvoljucija tropov. In: GRIGOR'JEV, V. P. (red.): Očerki istorii jazyka russkoj poèzii XX veka. Obraznyje sredstva poètičeskogo jazyka i ich transformacija. Moskva, s. 6–79.
[9] KOŽEVNIKOVA, N. A., PETROVA, Z. Ju. (2017): Materialy k slovarju metafor i sravnenij russkoj literatury XIX–XX vv. Vyp. 4. Kamni, metally. Moskva.
[10] KOŽEVNIKOVA, N. A., PETROVA, Z. Ju. (2000): Materialy k slovarju metafor i sravnenij russkoj literatury XIX–XX vv. Vyp. 1. Pticy. Moskva.
[11] KOŽEVNIKOVA, N. A., PETROVA, Z. Ju. (2017): Materialy k slovarju metafor i sravnenij russkoj literatury XIX–XX vv. Vyp. 5. Tkani, izdelija iz tkanej. Moskva.
[12] KOŽEVNIKOVA, N. A., PETROVA, Z. Ju. (2010): Materialy k slovarju metafor i sravnenij russkoj literatury XIX–XX vv. Vyp. 2. Zveri, nasekomyje, ryby, zmei. Moskva.
[13] NEKRASOVA, Je. A. (1994): Olicetvorenije v idiostile (funkcional'nyj aspekt). In: GRIGOR'JEV, V. P. (red.): Očerki istorii jazyka russkoj poèzii XX veka. Tropy v individual'nom stile i poètičeskom jazyke. Moskva, s. 54–105.
[14] PAVLOVIČ, N. V. (2004): Jazyk obrazov: paradigmy obrazov. Moskva.
[15] PAVLOVIČ, N. V. (2007): Slovar' poètičeskich obrazov. V 2 t. Moskva.
[16] PETROVA, Z. Ju. (1995): Obraznyje oboznačenija èmocij v russkoj poèzii XX veka. In: GRIGOR'JEV, V. P.: Očerki istorii jazyka russkoj poèzii XX veka. Obraznyje sredstva poètičeskogo jazyka i ich transformacija. Moskva, s. 79–106.
[17] PETROVA, Z. Ju., FATEJEVA, N. A. (2021): Materialy k slovarju metafor i sravnenij russkoj literatury XIX–XX vv. Vyp. 6. Čelovek. Žizn', smert', sud'ba, vremja. Moskva.
[18] SINEL'NIKOVA, L. N. (1975): Imennaja perifraza v jazyke sovremennoj sovetskoj poèzii: strukturno-semantičeskaja i stilističeskaja charakteristika. Avtoreferat dis. kandidata filologičeskich nauk. Moskva.
[19] SINEL'NIKOVA, L. N. (2022): Kognitivnyj potencial nazvanij rastitel'nogo mira v poètičeskom diskurse. In: STOJANOVA, Je. (red.): Problemy kognitivnogo i funkcional'nogo opisanija russkogo i bolgarskogo jazykov. Vypusk 16/1. Šumen, s. 47–57.
[20] STEPANČENKO, I. I. (1991): Poètičeskij jazyk Sergeja Jesenina (analiz leksiki). Char'kov.
[21] TIL'MAN, Ju. D. (1999): «Duša» kak bazovyj kul'turnyj koncept v poèzii F. I. Tjutčeva. In: TELIJA, V. N. (red.): Frazeologija v kontekste kul'tury. Moskva, s. 203–213.
[2] FATEJEVA, N. A. (1995): Semantičeskije preobrazovanija v poèzii i proze odnogo avtora i v sisteme poètičeskogo jazyka. In: GRIGOR'JEV, V. P. (red.): Očerki istorii jazyka russkoj poèzii XX veka. Obraznyje sredstva poètičeskogo jazyka i ich transformacija. Moskva, s. 178–260.
[3] GRIGOR'JEVA, A. D. (1980): Slovo v poèzii Tjutčeva. Moskva.
[4] CHOCHONIN, D. Je. (2015): Leksika semantičeskoj sfery «muzyka» v metaforičeskom upotreblenii. Avtoreferat dis. kandidata filologičeskich nauk. Voronež.
[5] KOVTUNOVA, I. I. (2003): Očerki po jazyku russkich poètov. Moskva.
[6] KOVTUNOVA, I. I. (1986): Poètičeskij sintaksis. Moskva.
[7] KOŽEVNIKOVA, N. A. (1986): Slovoupotreblenije v russkoj poèzii načala XX veka. Moskva.
[8] KOŽEVNIKOVA, N. A. (1995): Èvoljucija tropov. In: GRIGOR'JEV, V. P. (red.): Očerki istorii jazyka russkoj poèzii XX veka. Obraznyje sredstva poètičeskogo jazyka i ich transformacija. Moskva, s. 6–79.
[9] KOŽEVNIKOVA, N. A., PETROVA, Z. Ju. (2017): Materialy k slovarju metafor i sravnenij russkoj literatury XIX–XX vv. Vyp. 4. Kamni, metally. Moskva.
[10] KOŽEVNIKOVA, N. A., PETROVA, Z. Ju. (2000): Materialy k slovarju metafor i sravnenij russkoj literatury XIX–XX vv. Vyp. 1. Pticy. Moskva.
[11] KOŽEVNIKOVA, N. A., PETROVA, Z. Ju. (2017): Materialy k slovarju metafor i sravnenij russkoj literatury XIX–XX vv. Vyp. 5. Tkani, izdelija iz tkanej. Moskva.
[12] KOŽEVNIKOVA, N. A., PETROVA, Z. Ju. (2010): Materialy k slovarju metafor i sravnenij russkoj literatury XIX–XX vv. Vyp. 2. Zveri, nasekomyje, ryby, zmei. Moskva.
[13] NEKRASOVA, Je. A. (1994): Olicetvorenije v idiostile (funkcional'nyj aspekt). In: GRIGOR'JEV, V. P. (red.): Očerki istorii jazyka russkoj poèzii XX veka. Tropy v individual'nom stile i poètičeskom jazyke. Moskva, s. 54–105.
[14] PAVLOVIČ, N. V. (2004): Jazyk obrazov: paradigmy obrazov. Moskva.
[15] PAVLOVIČ, N. V. (2007): Slovar' poètičeskich obrazov. V 2 t. Moskva.
[16] PETROVA, Z. Ju. (1995): Obraznyje oboznačenija èmocij v russkoj poèzii XX veka. In: GRIGOR'JEV, V. P.: Očerki istorii jazyka russkoj poèzii XX veka. Obraznyje sredstva poètičeskogo jazyka i ich transformacija. Moskva, s. 79–106.
[17] PETROVA, Z. Ju., FATEJEVA, N. A. (2021): Materialy k slovarju metafor i sravnenij russkoj literatury XIX–XX vv. Vyp. 6. Čelovek. Žizn', smert', sud'ba, vremja. Moskva.
[18] SINEL'NIKOVA, L. N. (1975): Imennaja perifraza v jazyke sovremennoj sovetskoj poèzii: strukturno-semantičeskaja i stilističeskaja charakteristika. Avtoreferat dis. kandidata filologičeskich nauk. Moskva.
[19] SINEL'NIKOVA, L. N. (2022): Kognitivnyj potencial nazvanij rastitel'nogo mira v poètičeskom diskurse. In: STOJANOVA, Je. (red.): Problemy kognitivnogo i funkcional'nogo opisanija russkogo i bolgarskogo jazykov. Vypusk 16/1. Šumen, s. 47–57.
[20] STEPANČENKO, I. I. (1991): Poètičeskij jazyk Sergeja Jesenina (analiz leksiki). Char'kov.
[21] TIL'MAN, Ju. D. (1999): «Duša» kak bazovyj kul'turnyj koncept v poèzii F. I. Tjutčeva. In: TELIJA, V. N. (red.): Frazeologija v kontekste kul'tury. Moskva, s. 203–213.