Název: Nálezy z doby římské z Radimi (okr. Kolín) a jejich vztah k pohřebištím Dobřichov-Pičhora a Dobřichov-Třebická
Variantní název:
- Roman Period finds from Radim (Kolín District) and their relation to the Dobřichov-Pičhora and Dobřichov-Třebická burial grounds
Zdrojový dokument: Studia archaeologica Brunensia. 2024, roč. 29, č. 1, s. 25-56
Rozsah
25-56
-
ISSN1805–918X (print)2336–4505 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/SAB2024-1-2
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.80453
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: CC BY-SA 4.0 International
Přístupová práva
otevřený přístup
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Jan Waněk, spolupracovník Josefa Ladislava Píče, daroval na konci 19. a na začátku 20. století do Národního muzea řadu artefaktů z doby římské nalezených na katastru Radimi (okr. Kolín), ležící západně od pohřebišť Dobřichov-Pičhora a Dobřichov-Třebická. Na základě rozboru dochovaných nálezů, pocházejících převážně ze žárových hrobů, bylo možné zkoumat strukturu osídlení regionu a charakter pohřebišť z doby římské v okolí Pičhory a Třebické. Tato pohřebiště se lišila rozsahem, délkou trvání i dalšími atributy. Celková rekonstrukce osídlení pak ukázala rozmístění sídlištních a pohřebních areálů v krajině a jejich vzájemné vztahy.
Jan Waněk, a collaborator of Josef Ladislav Píč, donated at the end of the 19th and the beginning of the 20th century various Roman Period finds to the National Museum. The artefacts were unearthed at several locations in Radim (Kolín District), near the burial grounds Dobřichov-Pičhora and Dobřichov-Třebická. These burial grounds were part of the settlement network around the river Výrovka. The preserved archaeological finds were analysed to investigate the development of the network of settlements in the region during the Roman Period and to study differences between the sites of Pičhora and Třebická and other burial grounds in the region. The burial grounds varied in their size, length of existence and other attributes.
Reference
[1] Almgren, O. 1923: Studien über nordeuropäische Fibelformen der ersten nachchristlichen Jahrhunderte mit Berücksichtung der provinzialrömischen und südrussischen Formen. Mannus-Bibliothek 32. Leipzig.
[2] Andrzejowski, J. 1991: Okucia rogów do picia z młodszego okresu przedrzymskiego i okresu wpływów rzymskich w Europie Środkowej i Północnej. Próba klasyfikacji i analizy chronologiczno-terytorialnej. Materiały starożytne i wczesnośredniowieczn 6, 7–120.
[3] Beckmann, B. 1966: Studien über die Metallnadeln der römischen Kaiserzeit im freien Germanien. Eine Untersuchung ihrer Formen, Zeitstellung und Verbreitung. Saalburg Jahrbuch 23, 5–100.
[4] Blankenfeldt, R. 2015: Die persönlichen Ausrüstungen. Das Thorsberger Moor, Band 2. Schleswig.
[5] Bursák, D. kol. 2022: Archaeometric perspective on the emergence of brass north of the Alps around the turn of the Era. Scientific Reports 12:374.
[6] Culek, M. 2005: Biogeografické členění České republiky. Praha.
[7] Černý, M. 2013: Germánské spony starší doby římské v Čechách. Magisterská diplomová práce, depon. in Ústav pro archeologii, FF UK. Praha.
[8] Demek, J. a kol. 1965: Geomorfologie českých zemí. Praha.
[9] Demek, J. a kol. 1987: Zeměpisný lexikon ČSR – Hory a nížiny. Praha.
[10] Dreslerová, D. – Kočár, P. – Chuman, T. 2016: Pravěké osídlení, půdy a zemědělské strategie. Archeologické rozhledy LXVIII/1, 19–46.
[11] Dreslerová, D. – Sádlo, J. 2000: Les jako součást pravěké kulturní krajiny. Archeologické rozhledy LII/2, 330–346.
[12] Droberjar, E. 1997: Studien zu den germanischen Siedlungen der älteren römischen Kaiserzeit in Mähren. Fontes archaeologici Pragenses 21. Praha.
[13] Droberjar, E. 1999: Dobřichov-Pičhora. Ein Brandgräberfeld der älteren römischen Kaiserzeit in Böhmen, Fontes Archaeologici Pragenses 23. Praha.
[14] Droberjar, E. 2002: Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě. Praha.
[15] Droberjar, E. 2006: Hornolabští Svébové. K problematice dalšího vývoje grossromstedtské kultury ve stupni Eggers B1 ("Zeitgruppe 3") v Čechách (dobřichovská skupina). Archeologie ve středních Čechách 10/2, 599–712.
[16] Droberjar, E. – Knápek, R. 2017: K labskogermánské radélkované keramice. Zborník Slovenského národného múzea CXI. Archeológia 27, 205–212.
[17] Dvořák, F. 1936: Pravěk Kolínska. Soupis archeologických památek Kolínska a Kouřimska. Kolín.
[18] Fridrich, J. 1964: Žárový hrob ze střední doby římské z Peček. Archeologické rozhledy XVI/6, 889–891.
[19] Garbsch, J. 1965: Die norisch pannonische Frauentracht im 1. und 2. Jahrhundert. Münchner Beiträge zur Vor- und Frühgeschichte, Bd. 11. München.
[20] Geisler, H. 1976: Östliche Elemente im Fundmaterial des mittleren Havelgebietes in der frühen römischen Kaiserzeit. Zeszyty naukowe Uniwersytetu Jagiellonskiego. Prace archeologiczne 22, 321–328.
[21] Godłowski, K. 1992: Die Chronologie der jüngeren und spaten Kaiserzeit in den Gebieten südlich der Sudeten und Karpaten. In: K. Godłowski – R. Madyda-Legutko (red.): Probleme der relativen und absoluten Chronologie ab Latènezeit bis zum Frühmittelalter. Materialien des III. Internationalen Symposiums: Grundprobleme der frühgeschichtlichen Entwicklung im nördlichen Mitteldonaugebiet, Krakow-Karniowice 1990. Krakow, 23–54.
[22] Hellich J. 1922: Nové předhistorické objevy v cukrovaru v Plaňanech. Památky archeologické XXXIII, 115–132.
[23] Ilkjær, J. 1993: Illerup Ådal, 3–4. Die Gürtel. Bestandteile und Zubehör. Aarhus.
[24] Ilkjær, J. 2000: Illerup Ådal –ein archäologischer Zauberspiegel. Moesgård.
[25] Ioniţă, I. 1998: Die Fibeln mit umgeschlagenem Fuß Almgren Gruppe VI, 1. In: J. Kunow (Hrsg.): 100 Jahre Fibelformen nach Oscar Almgren. Internationale Arbeitstagung, Kleinmachnow, Land Brandenburg 25.–28. Mai 1997. Forsch. Arch. Land Brandenburg 5 Wünsdorf, 231–240.
[26] Justová, J. 1964: Žárový hrob ze starší doby římské v Pečkách. Archeologické rozhledy XVI/2, 289–290.
[27] Kacl, P. 2015: Nálezy fajánsových předmětů z doby římské v Čechách. Praehistorica XXXII/2, 125–142.
[28] Krištofová, V. 2010: Noricko-panónske opaskové garnitúry a ich sociálne-etnický význam. Magisterská diplomová práce, depon. in Ústav pro klasickou archeologii, FF UK. Praha.
[29] Kuna, M. 1991: The structuring of prehistoric landscape. Antiquity 65, 332–347.
[30] Kytlicová, O. 1970: Pohřebiště z doby římské v Lužci nad Vltavou (o. Mělník). Památky archeologické LXI/2, 291–377.
[31] Kvetánová, I. 2006: Noricko-panónske súčasti odevu v germánskych hroboch zo severnej časti stredného Podunajska. In: E. Droberjar – M. Lutovský (eds.): Archeologie barbarů 2005. Sborník příspěvků z I. Protohistorické konference "Pozdně keltské, germánské a časně slovanské osídlení", Kounice, 20.–22. září 2005. Praha, 379–404.
[32] Neuhäuslová, Z. a kol. 1998: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Praha.
[33] Madyda-Legutko, R. 1986: Die Gürtelschnallen der römischen Kaiserzeit und der frühen Völkerwanderungszeit im mitteleuropäischen Barbaricum, BAR 360. Oxford.
[34] Militký, J. 2013: Nálezy řeckých, římských a raně byzantských mincí v Čechách. Praha.
[35] Motyková-Šneidrová, K. 1961: Nálezy z doby římské v Pečkách, Archeologické rozhledy XIII/1, 33–40.
[36] Motyková-Šneidrová, K. 1963: Die Anfänge der römischen Kaiserzeit in Böhmen. Fontes archaeologici Pragenses 6. Praha.
[37] Motyková-Šneidrová, K. 1964: Noricko-panonská kování opasků a jejich napodobeniny v Čechách. Památky archeologické LV/2, 350–359.
[38] Motyková-Šneidrová, K. 1967: Weiterentwicklung und Ausklang der älteren römischen Kaiserzeit in Böhmen. Fontes Archaeologici Pragenses 11. Praha.
[39] Píč, J. L. 1905: Starožitnosti země české II/3. Žárové hroby v Čechách a příchod Slovanů. Praha.
[40] Pleinerová, I. 1995: Opočno: ein Brandgräberfeld der jüngeren und späten Kaiserzeit in Nordwestböhmen. Kraków.
[41] Riha, E. 1979: Die römischen Fibeln aus Augst und Kaiseraugst. Forschungen in Augst 3. Augst.
[42] Rybová, A. 1970: Das Brandgräberfeld der jüngeren römischen Kaiserzeit von Pňov. Archeologické studijní materiály, sv. 9. Praha.
[43] Rybová, A. 1979: Plotiště nad Labem. Eine Nekropole aus dem 2.–5. Jahrhundert u. Z. I. Teil. Památky archeologické LXX/2, 353–489.
[44] Rybová, A. 1980: Plotiště nad Labem. Eine Nekropole aus dem 2.–5. Jahrhundert u. Z. II. Teil. Památky archeologické LXXI/1, 93–224.
[45] Sakař, V. 1970: Roman imports in Bohemia. Fontes Archaeologici Pragenses 14. Praha.
[46] Sedláčková, H. 1972: Žárový hrob z doby římské z Ratenic. Archeologické rozhledy XXIV/4, 437–439.
[47] Schulze, M. 1977: Die spätkaiserzeitlichen Armbrustfibeln mit festem Nadehalter (Gruppe Almgren VI, 2). Antiquitas, Reihe 3, Abhandlungen zur Vor- und Frühgeschichte, zur klassischen und provinzial-römischen Archäologie und zur Geschichte des Altertums 19. Bonn.
[48] Schulte, L. 1998: Die Fibeln mit hohem Nadelhalter in Deutschland – Forschnungsgeschichte und Forschungsätze. In: J. Kunow (Hrsg.): 100 Jahre Fibelformen nach Oscar Almgren. Internationale Arbeitstagung, Kleinmachnow, Land Brandenburg 25.–28. Mai 1997. Forsch. Arch. Land Brandenburg 5. Wünsdorf, 285–298.
[49] Schulte, L. 2011: Die Fibeln mit hohem Nadelhalter (Almgren Gruppe VII). Göttinger Schriften zur Vor- und Frühgeschichte 32. Neumünster.
[50] Schuster, J. 1998: Die "klassischen" Fibeln Almgren Fig. 181. In: J. Kunow (Hrsg.): 100 Jahre Fibelformen nach Oscar Almgren. Internationale Arbeitstagung, Kleinmachnow, Land Brandenburg 2 5. 28. Mai 1997. Forsch. Arch. Land Brandenburg 5. Wünsdorf 1998, 249–253.
[51] Sklenář, K. 2005: Biografický slovních českých, moravských a slezských archeologů. Praha.
[52] Thomas, S. 1960: Studien zu den germanischen Kämmen der römischen Kaiserzeit, Arbeitsund Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege 8, 54–215.
[53] Thomas, S. 1967: Die provinzialrömischen und germanischen Scheibenfibeln der römischen Kaiserzeit im freien Germanien, Berliner Jahrbuch für Vor- u. Frühgeschichte 7, 1–187.
[54] Tolasz, R. – Míková, T. – Valeriánová, A. – Voženílek, V. 2007: Atlas podnebí Česka. Praha – Olomouc.
[55] Vaněk, J. 1970: Radim, okr. Kolín. Výzkumy v Čechách 1970, 130.
[56] Vencl, S. 1971: Radim, o. Kolín. Výzkumy v Čechách 1971, 126.
[57] Vlček, V. a kol. 1984: Zeměpisný lexikon ČSR – Vodní toky a nádrže. Praha.
[58] Vokolek, V. 2004: Katalog staré sbírky Oddělení prehistorie a protohistorie Národního muzea. Fontes archaeologici Pragenses 30. Praha.
[59] Vokolek, V. 2007: Katalog staré sbírky Oddělení prehistorie a protohistorie Národního muzea 3, Nálezy do roku 1913. Fontes archaeologici Pragenses 33. Praha.
[60] Volf, J. 2018: Žárové hroby z mladší doby římské ze dvora cukrovaru v Plaňanech, okr. Kolín. Archeologie ve středních Čechách 22, 253–274.
[61] Volf, J. a kol. 2021: Sídliště z doby římské v Plaňanech (okr. Kolín) v poloze U silnice. Archeologie ve středních Čechách 25/2, 567–638.
[2] Andrzejowski, J. 1991: Okucia rogów do picia z młodszego okresu przedrzymskiego i okresu wpływów rzymskich w Europie Środkowej i Północnej. Próba klasyfikacji i analizy chronologiczno-terytorialnej. Materiały starożytne i wczesnośredniowieczn 6, 7–120.
[3] Beckmann, B. 1966: Studien über die Metallnadeln der römischen Kaiserzeit im freien Germanien. Eine Untersuchung ihrer Formen, Zeitstellung und Verbreitung. Saalburg Jahrbuch 23, 5–100.
[4] Blankenfeldt, R. 2015: Die persönlichen Ausrüstungen. Das Thorsberger Moor, Band 2. Schleswig.
[5] Bursák, D. kol. 2022: Archaeometric perspective on the emergence of brass north of the Alps around the turn of the Era. Scientific Reports 12:374.
[6] Culek, M. 2005: Biogeografické členění České republiky. Praha.
[7] Černý, M. 2013: Germánské spony starší doby římské v Čechách. Magisterská diplomová práce, depon. in Ústav pro archeologii, FF UK. Praha.
[8] Demek, J. a kol. 1965: Geomorfologie českých zemí. Praha.
[9] Demek, J. a kol. 1987: Zeměpisný lexikon ČSR – Hory a nížiny. Praha.
[10] Dreslerová, D. – Kočár, P. – Chuman, T. 2016: Pravěké osídlení, půdy a zemědělské strategie. Archeologické rozhledy LXVIII/1, 19–46.
[11] Dreslerová, D. – Sádlo, J. 2000: Les jako součást pravěké kulturní krajiny. Archeologické rozhledy LII/2, 330–346.
[12] Droberjar, E. 1997: Studien zu den germanischen Siedlungen der älteren römischen Kaiserzeit in Mähren. Fontes archaeologici Pragenses 21. Praha.
[13] Droberjar, E. 1999: Dobřichov-Pičhora. Ein Brandgräberfeld der älteren römischen Kaiserzeit in Böhmen, Fontes Archaeologici Pragenses 23. Praha.
[14] Droberjar, E. 2002: Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě. Praha.
[15] Droberjar, E. 2006: Hornolabští Svébové. K problematice dalšího vývoje grossromstedtské kultury ve stupni Eggers B1 ("Zeitgruppe 3") v Čechách (dobřichovská skupina). Archeologie ve středních Čechách 10/2, 599–712.
[16] Droberjar, E. – Knápek, R. 2017: K labskogermánské radélkované keramice. Zborník Slovenského národného múzea CXI. Archeológia 27, 205–212.
[17] Dvořák, F. 1936: Pravěk Kolínska. Soupis archeologických památek Kolínska a Kouřimska. Kolín.
[18] Fridrich, J. 1964: Žárový hrob ze střední doby římské z Peček. Archeologické rozhledy XVI/6, 889–891.
[19] Garbsch, J. 1965: Die norisch pannonische Frauentracht im 1. und 2. Jahrhundert. Münchner Beiträge zur Vor- und Frühgeschichte, Bd. 11. München.
[20] Geisler, H. 1976: Östliche Elemente im Fundmaterial des mittleren Havelgebietes in der frühen römischen Kaiserzeit. Zeszyty naukowe Uniwersytetu Jagiellonskiego. Prace archeologiczne 22, 321–328.
[21] Godłowski, K. 1992: Die Chronologie der jüngeren und spaten Kaiserzeit in den Gebieten südlich der Sudeten und Karpaten. In: K. Godłowski – R. Madyda-Legutko (red.): Probleme der relativen und absoluten Chronologie ab Latènezeit bis zum Frühmittelalter. Materialien des III. Internationalen Symposiums: Grundprobleme der frühgeschichtlichen Entwicklung im nördlichen Mitteldonaugebiet, Krakow-Karniowice 1990. Krakow, 23–54.
[22] Hellich J. 1922: Nové předhistorické objevy v cukrovaru v Plaňanech. Památky archeologické XXXIII, 115–132.
[23] Ilkjær, J. 1993: Illerup Ådal, 3–4. Die Gürtel. Bestandteile und Zubehör. Aarhus.
[24] Ilkjær, J. 2000: Illerup Ådal –ein archäologischer Zauberspiegel. Moesgård.
[25] Ioniţă, I. 1998: Die Fibeln mit umgeschlagenem Fuß Almgren Gruppe VI, 1. In: J. Kunow (Hrsg.): 100 Jahre Fibelformen nach Oscar Almgren. Internationale Arbeitstagung, Kleinmachnow, Land Brandenburg 25.–28. Mai 1997. Forsch. Arch. Land Brandenburg 5 Wünsdorf, 231–240.
[26] Justová, J. 1964: Žárový hrob ze starší doby římské v Pečkách. Archeologické rozhledy XVI/2, 289–290.
[27] Kacl, P. 2015: Nálezy fajánsových předmětů z doby římské v Čechách. Praehistorica XXXII/2, 125–142.
[28] Krištofová, V. 2010: Noricko-panónske opaskové garnitúry a ich sociálne-etnický význam. Magisterská diplomová práce, depon. in Ústav pro klasickou archeologii, FF UK. Praha.
[29] Kuna, M. 1991: The structuring of prehistoric landscape. Antiquity 65, 332–347.
[30] Kytlicová, O. 1970: Pohřebiště z doby římské v Lužci nad Vltavou (o. Mělník). Památky archeologické LXI/2, 291–377.
[31] Kvetánová, I. 2006: Noricko-panónske súčasti odevu v germánskych hroboch zo severnej časti stredného Podunajska. In: E. Droberjar – M. Lutovský (eds.): Archeologie barbarů 2005. Sborník příspěvků z I. Protohistorické konference "Pozdně keltské, germánské a časně slovanské osídlení", Kounice, 20.–22. září 2005. Praha, 379–404.
[32] Neuhäuslová, Z. a kol. 1998: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Praha.
[33] Madyda-Legutko, R. 1986: Die Gürtelschnallen der römischen Kaiserzeit und der frühen Völkerwanderungszeit im mitteleuropäischen Barbaricum, BAR 360. Oxford.
[34] Militký, J. 2013: Nálezy řeckých, římských a raně byzantských mincí v Čechách. Praha.
[35] Motyková-Šneidrová, K. 1961: Nálezy z doby římské v Pečkách, Archeologické rozhledy XIII/1, 33–40.
[36] Motyková-Šneidrová, K. 1963: Die Anfänge der römischen Kaiserzeit in Böhmen. Fontes archaeologici Pragenses 6. Praha.
[37] Motyková-Šneidrová, K. 1964: Noricko-panonská kování opasků a jejich napodobeniny v Čechách. Památky archeologické LV/2, 350–359.
[38] Motyková-Šneidrová, K. 1967: Weiterentwicklung und Ausklang der älteren römischen Kaiserzeit in Böhmen. Fontes Archaeologici Pragenses 11. Praha.
[39] Píč, J. L. 1905: Starožitnosti země české II/3. Žárové hroby v Čechách a příchod Slovanů. Praha.
[40] Pleinerová, I. 1995: Opočno: ein Brandgräberfeld der jüngeren und späten Kaiserzeit in Nordwestböhmen. Kraków.
[41] Riha, E. 1979: Die römischen Fibeln aus Augst und Kaiseraugst. Forschungen in Augst 3. Augst.
[42] Rybová, A. 1970: Das Brandgräberfeld der jüngeren römischen Kaiserzeit von Pňov. Archeologické studijní materiály, sv. 9. Praha.
[43] Rybová, A. 1979: Plotiště nad Labem. Eine Nekropole aus dem 2.–5. Jahrhundert u. Z. I. Teil. Památky archeologické LXX/2, 353–489.
[44] Rybová, A. 1980: Plotiště nad Labem. Eine Nekropole aus dem 2.–5. Jahrhundert u. Z. II. Teil. Památky archeologické LXXI/1, 93–224.
[45] Sakař, V. 1970: Roman imports in Bohemia. Fontes Archaeologici Pragenses 14. Praha.
[46] Sedláčková, H. 1972: Žárový hrob z doby římské z Ratenic. Archeologické rozhledy XXIV/4, 437–439.
[47] Schulze, M. 1977: Die spätkaiserzeitlichen Armbrustfibeln mit festem Nadehalter (Gruppe Almgren VI, 2). Antiquitas, Reihe 3, Abhandlungen zur Vor- und Frühgeschichte, zur klassischen und provinzial-römischen Archäologie und zur Geschichte des Altertums 19. Bonn.
[48] Schulte, L. 1998: Die Fibeln mit hohem Nadelhalter in Deutschland – Forschnungsgeschichte und Forschungsätze. In: J. Kunow (Hrsg.): 100 Jahre Fibelformen nach Oscar Almgren. Internationale Arbeitstagung, Kleinmachnow, Land Brandenburg 25.–28. Mai 1997. Forsch. Arch. Land Brandenburg 5. Wünsdorf, 285–298.
[49] Schulte, L. 2011: Die Fibeln mit hohem Nadelhalter (Almgren Gruppe VII). Göttinger Schriften zur Vor- und Frühgeschichte 32. Neumünster.
[50] Schuster, J. 1998: Die "klassischen" Fibeln Almgren Fig. 181. In: J. Kunow (Hrsg.): 100 Jahre Fibelformen nach Oscar Almgren. Internationale Arbeitstagung, Kleinmachnow, Land Brandenburg 2 5. 28. Mai 1997. Forsch. Arch. Land Brandenburg 5. Wünsdorf 1998, 249–253.
[51] Sklenář, K. 2005: Biografický slovních českých, moravských a slezských archeologů. Praha.
[52] Thomas, S. 1960: Studien zu den germanischen Kämmen der römischen Kaiserzeit, Arbeitsund Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege 8, 54–215.
[53] Thomas, S. 1967: Die provinzialrömischen und germanischen Scheibenfibeln der römischen Kaiserzeit im freien Germanien, Berliner Jahrbuch für Vor- u. Frühgeschichte 7, 1–187.
[54] Tolasz, R. – Míková, T. – Valeriánová, A. – Voženílek, V. 2007: Atlas podnebí Česka. Praha – Olomouc.
[55] Vaněk, J. 1970: Radim, okr. Kolín. Výzkumy v Čechách 1970, 130.
[56] Vencl, S. 1971: Radim, o. Kolín. Výzkumy v Čechách 1971, 126.
[57] Vlček, V. a kol. 1984: Zeměpisný lexikon ČSR – Vodní toky a nádrže. Praha.
[58] Vokolek, V. 2004: Katalog staré sbírky Oddělení prehistorie a protohistorie Národního muzea. Fontes archaeologici Pragenses 30. Praha.
[59] Vokolek, V. 2007: Katalog staré sbírky Oddělení prehistorie a protohistorie Národního muzea 3, Nálezy do roku 1913. Fontes archaeologici Pragenses 33. Praha.
[60] Volf, J. 2018: Žárové hroby z mladší doby římské ze dvora cukrovaru v Plaňanech, okr. Kolín. Archeologie ve středních Čechách 22, 253–274.
[61] Volf, J. a kol. 2021: Sídliště z doby římské v Plaňanech (okr. Kolín) v poloze U silnice. Archeologie ve středních Čechách 25/2, 567–638.