Název: Dvě středověké ostruhy z Obecnice (okr. Příbram)
Variantní název:
- Two medieval spurs from Obecnice (Příbram district)
Zdrojový dokument: Studia archaeologica Brunensia. 2024, roč. 29, č. 2, s. 75-94
Rozsah
75-94
-
ISSN1805–918X (print)2336–4505 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/SAB2024-2-4
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.81269
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: CC BY-SA 4.0 International
Přístupová práva
otevřený přístup
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Ve sbírkách příbramského muzea (střední Čechy) jsou uloženy dvě ostruhy z místa, kde se od 16. století připomíná důl na těžbu stříbrné rudy. Dle analogií lze jednu ostruhu datovat do 2. poloviny 13. století až 1. poloviny 14. století, druhou pak do 15. století. V prvním případě se jedná o běžný typ, pro druhou ostruhu se přesnou analogii najít nepodařilo. Na základě sídelně-historického rozboru diskutujeme hypotézu, že ostruhy mohou souviset s těžbou stříbra v těchto místech již ve středověkém období.
The collections of the Příbram Museum (Central Bohemia) include two spurs from a place where a silver ore mine has been mentioned since the 16th century. According to analogies, one spur can be dated from the 2nd half of the 13th century to the 1st half of the 14th century, the other to the 15th century. The first spur is a common type, for the second spur we could not find an exact analogy. Based on the historical settlement analysis, we discuss the hypothesis that the spurs may be related to silver mining in this area already in the medieval period.
Note
Příspěvek vznikl za podpory MŠMT ČR udělené UP v Olomouci (IGA_FF_2024_035). Příspěvek využil databázi Czech Medieval Sources online, kterou poskytuje výzkumná infrastruktura LINDAT/CLARIAH-CZ (https://lindat.cz) podporovaná MŠMT ČR (projekt č. LM2023062).
Reference
[1] AČ I: Archiv český čili Staré pjsemné památky České i Morawské z archivůw domácjch i cizjch. Djl prwý (Palacky, F., ed.). Praha 1840.
[2] AI VII: Soudní akta konsistoře pražské – Acta judiciaria consistorii Pragensis. Část VII. (1420–1424 a Dodatky) (Tadra, F., ed.). Praha 1901.
[3] AMČR: Záznam C-9003846A [cit. 2024-02-21]. Archeologická mapa České republiky. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-9003846A.
[4] AMČR: Záznam C-9148369A [cit. 2024-02-21]. Archeologická mapa České republiky. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-9148369A.
[5] anonym, 1941: Dokument C-TX-194100417. [amaterský archeolog/zájemce]. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-TX-194100417.
[6] Belcredi, L. 2006: Bystřec. O založení, životě a zániku středověké vsi: archeologický výzkum zaniklé středověké vsi na Drahanské vrchovině 1975–2005. Brno.
[7] Bělohlávek, M. a kol. 1985: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy. Praha.
[8] Beneš, F. 1868: Plešivec a Ostrý na Jinecku. Památky archeologické VII, 427–434.
[9] Boháč, Z. 1969: Pokus o rekonstrukci obrazu středověkých cest středního Povltaví. Historická geografie 2, 27–37.
[10] Boháč, Z. 1978: Dějiny osídlení středního Povltaví v době předhusitské. Praha.
[11] Bolina, P. – Klímek, T. – Cílek, V. 2018: Staré cesty v krajině středních Čech. Praha.
[12] Burian, V. 1982: Jezdecké ostruhy posádek na Tepenci a Kartouze (1340–1425). Zprávy vlastivědného muzea v Olomouci 218, 23–29.
[13] Derner, K. 2018: Hornické sídliště na Kremsigeru. In: K. Derner (ed.): Středověké hornictví a hutnictví na Přísečnicku ve středním Krušnohoří – Mittelalterlicher Bergbau und Hüttenwesen in der Region Preßnitz im mittleren Erzgebirge. Veröffentlichungen des Landesamtes für Archäologie Sachsen. Band 68. ArchaeoMontan 5. Dresden, 217–379.
[14] Derner, K. et al. 2019: Hornické revíry vrcholného středověku a raného novověku ve srovnávacím pohledu. Archaeologia historica 44/2, 925–947. https://doi.org/10.5817/AH2019-2-18
[15] DRCB: Decem registra censuum Bohemica compilata aetate bellum Husiticum praecedente. Deset urbářů českých z doby před válkami husitskými (Emler, J., ed.). Praha 1881.
[16] Drda, M. 1978: Soubor nálezů ze Sezimova Ústí. Husitský Tábor 1, 7–44.
[17] Drnovský, P. 2018: Hmotná kultura šlechtických sídel severovýchodních Čech. Každodennost ve středověku pohledem archeologie. Červený Kostelec.
[18] Drnovský, P. – Mazáčkova, J. – Šrámek, J. 2019: Hrad u Božanova na Broumovsku a jeho možná úloha při stabilizaci broumovského klášterního dominia. Archaeologia historica 44/2, 559–605. https://doi.org/10.5817/AH2019-2-4
[19] Durdík, T. – Frolík, J. 1993: Hrad Vildštejn na Chrudimsku. Castellologica Bohemica 3, 47–72.
[20] Guricová, L. 2016: Nálezy dokládající jezdectví a využití koňské síly uložené v tzv. staré sbírce v Muzeu východních Čech v Hradci Králové. Rkp. diplomové práce uložen na FF ÚHK. Hradec Králové.
[21] Hofmann, G. 1981: Staré železářství na Podbrdsku (Vlastivědný sborník Podbrdska 19). Příbram.
[22] Hrubý, P. 2011: Jihlava – Staré Hory: Archeologický výzkum středověkého důlního, úpravnického a obytného areálu v letech 2002–2006. Příspěvek ke studiu středověkého rudného hornictví. Dissertationes Archaeologicae Brunenses/Pragensesque 9. Praha.
[23] Hrubý, P. 2019: Metalurgická produkční sféra na Českomoravské vrchovině v závěru přemyslovské éry. Brno.
[24] Hrubý, P. et al. 2019: Středověká úpravna rud u Koječína na Českomoravské vrchovině: k poznání technologií produkce stříbra ve státě posledních Přemyslovců. Archaeologia historica 44/2, 949–981. https://doi.org/10.5817/AH2019-2-19
[25] Charvátová, K. 2014: Dějiny cisterckého řádu v Čechách 1142–1420. II. Kláštery založené ve 13. a 14. století. Praha.
[26] Klápště, J. 2012: Proměna českých zemí ve středověku. Praha.
[27] Koóšová, P. 2004: Ku klasifikácii vrcholnostredovekých ostrôh z územia Slovenska (12.–15. storočie). Archaeologia historica 29, 523–547.
[28] Koóšová, P. 2007: Ku klasifikácii neskorostredovekých a včasnonovovekých ostrôh z územia Slovenska. Zborník Filozofickej fakulty Univerzity Komenského – Musaica 25, 257–276.
[29] Kopičková, B. 1977: Privilegia města Příbramě. Vlastivědný sborník Podbrdska 11/12. Příbram.
[30] Kouřil, P. – Prix, D. – Wihoda, M. 2000: Hrady českého Slezska. Brno – Opava.
[31] Krajíc, R. 2003a: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa. Díl 1. Praha – Sezimovo Ústí – Tábor.
[32] Krajíc, R. 2003b: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa. Díl 2. Praha – Sezimovo Ústí – Tábor.
[33] Krofta, T. 2022: Doklady lidských aktivit v pohoří Brdy do konce středověku. Archeologie ve středních Čechách 26/1, 215–255.
[34] Kubát, J. 1971: Prameny k dějinám staršího příbramského dolování. Vlastivědný sborník Podbrdska 5, 64–75.
[35] LISTY KLÁŠTERA ZBRASLAVSKÉHO: Listy kláštera zbraslavského (Tadra, F., ed.). Praha 1904.
[36] Mazáčková, J. 2012: Militária z hradu Rokštejna v širším středoevropském kontextu. Rkp. disertační práce uložen na FF MU. Brno.
[37] Míka, A. 1960: Nástin vývoje zemědělské výroby v českých zemích v epoše feudalismu. Praha.
[38] Nekuda, R. – Nekuda, V. 1997: Mstěnice. Zaniklá středověká ves u Hrotovic 2. Dům a dvůr ve středověké vesnici. Brno.
[39] Nováček, K. 1987: Dokument C-TX-198701274. Univerzita Karlova - Filozofická fakulta. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/CTX-198701274.
[40] Nováček, K. 1989: Obecnice, okr. Příbram. Výzkumy v Čechách 1986–1987, 125.
[41] Nováček, K. 1992: Středověké osídlení Příbramska a jeho vztah k surovinovým zdrojům. Rkp. diplomové práce uložen na FF UK. Praha.
[42] Nováček, K. 1995: Zaniklé náhorní osídlení na Jinecku. K formám vrcholně středověké kolonizace brdského lesa. Podbrdsko 2, 7–37.
[43] Nováček, K. 2003: Rezidualita v městských souvrstvích. In: L. Šmejda, – P. Vařeka, (eds.): Sedmdesát neustupných let. Plzeň, 131–146.
[44] Nováček, K. – Pátková, H. – Škácha, P. 2016: Založení města a jeho počátky. In: V. Smolová (ed.): Příbram. Praha, 39–66.
[45] Nový, P. 2016: Opidum Gablona. Příspěvek k lokalizaci zaniklého městečka z listin zbraslavského kláštera. Historická geografie 42/2, 169–180.
[46] Nový, P. 2019: Pozůstatky montánní činnosti spojené s prospekcí ložiska zlata v místech zaniklého středověkého městečka. Archaeologia historica 44/1, 443–457. https://doi.org/10.5817/AH2019-1-18
[47] Pátková, H. – Škácha, P. – Stehlík, F. 2016: Politické, hospodářské a kulturní dějiny města od husitství do roku 1579. In: V. Smolová (ed.): Příbram. Praha, 67–88.
[48] Píč, J. L. 1909: Starožitnosti země České. Díl III. Čechy za doby knížecí. Svazek 1. Část archeologická. Praha.
[49] Profous, A. 1949: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl II. CH–L. Praha.
[50] Profous, A. 1951: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl III. M–Ř. Praha.
[51] RBM II: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. Pars II. Annorum 1253–1310 (Emler, J., ed.). Pragae 1882.
[52] RBM III: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. Pars III. Annorum 1311–1333 (Emler, J., ed.). Pragae 1890.
[53] RBM IV: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. Pars IV. Annorum 1333–1346 (Emler, J., ed.). Pragae 1892.
[54] Richter, M. 1982: Hradišťko u Davle – městečko ostrovského kláštera. Praha.
[55] Ruttkay, A. 1975: Waffen und Reiterausrüstung des 9. bis zur ersten Hälfte des 14. Jahrhunderts in der Slowakei I. Slovenská archeológia 23/1, 119–216.
[56] Ruttkay, A. 1976: Waffen und Reiterausrüstung des 9. bis zur ersten Hälfte des 14. Jahrhunderts in der Slowakei II. Slovenská archeológia 24/2, 245–395.
[57] Sedláček, A. 1995: Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl šestý. Podbrdsko. 3. nezměněné vydání. Praha.
[58] Sedláčková, L. 2007: Česká 10. Brněnská městská parcela do poloviny 14. století v odrazu hmotné kultury. Rkp. diplomové práce uložen na FF MU. Brno.
[59] Smolová, V. (ed.) 2016: Příbram. Praha.
[60] Sněmy VII: Sněmy české od léta 1526 až po naši dobu VII. 1586–1591 (Ginely, A., ed.). Praha 1891.
[61] Summa Gerhardi: Summa Gerhardi. Ein Formelbuch aus der Zeit des Königs Johann von Böhmen (c. 1336–45) (Tadra, F., ed.). Wien 1882.
[62] Svoboda, L. et al. 1998: Encyklopedie českých tvrzí. I. díl. A–J. Praha.
[63] Šolle, M. 1941: Dokument C-TX-194100338. Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i.. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/CTX-194100338.
[64] Štolba, M. – Rypka, L. 2014: Soubor ostruh z Českého středohoří. Archeologie ve středních Čechách 18, 363–377.
[65] Unger, J. 1990: Pět let soustavného archeologického výzkumu středověkého hradu v Lelekovicích, okr. Brno-venkov. Vlastivědný věstník moravský 42/2, 145–158.
[66] Unger, J. 1999: Život na lelekovickém hradě ve 14. století. Antropologická sociokulturní studie. Brno.
[67] Valta, K. 1936: Po stopách utrpení a slávy hornictví na Příbramsku. Příbram.
[68] Vránová, V. – Vrána, J. 2012: Nálezy ostruh z hradu Tepence z archeologických výzkumů v letech 1997–1999 a 2007–2008. In: J. Doležal –
[69] M. Wihoda (eds): Mezi raným a vrcholným středověkem. Pavlu Kouřilovi k šedesátým narozeninám přátelé, kolegové a žáci. Brno, 653–663.
[70] Vích, D. 2016a: Hrad v Hrádníkách u Zářecké Lhoty na Choceňsku. Archaeologia historica 41/2, 133–166. https://doi.org/10.5817/AH2016-2-6
[71] Vích, D. 2016b: Archeologické nálezy z předpolí drobné vrcholně středověké fortifikace v k. ú. Lanšperk. Castellologica Bohemica 13, 321–333.
[72] Vích, D. – Žakovsky, P. 2016: Vojenské vybavení bojové družiny před husitskou revolucí. Soubor militárií z hradu Orlík u Brandýsa na Orlicí ve východních Čechách. Památky archeologické CVII, 279–351.
[73] Waldhauser, J. 1989: Sádek, okr. Příbram. Výzkumy v Čechách 1986–1987, 173.
[74] Žákovský, P. 2011: Středověká a raně novověká militaria ze sbírek Lovecko-lesnického muzea Úsov na Moravě. Acta Militaria Mediaevalia 7, 105–159.
[75] Žákovský, P. – Schenk, Z. 2017: Středověké a raně novověké zbraně Přerovska. Zbraně a zbroj od kolapsu Velké Moravy do konce třicetileté války. Přerov – Brno.
[76] Žákovský, P. – Vich, D. 2019: Pár zlacených ostruh od hradu Zítkova u Chocně ve východních Čechách. Archeologické rozhledy 71/1, 82–104. https://doi.org/10.35686/AR.2019.5
[2] AI VII: Soudní akta konsistoře pražské – Acta judiciaria consistorii Pragensis. Část VII. (1420–1424 a Dodatky) (Tadra, F., ed.). Praha 1901.
[3] AMČR: Záznam C-9003846A [cit. 2024-02-21]. Archeologická mapa České republiky. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-9003846A.
[4] AMČR: Záznam C-9148369A [cit. 2024-02-21]. Archeologická mapa České republiky. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-9148369A.
[5] anonym, 1941: Dokument C-TX-194100417. [amaterský archeolog/zájemce]. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-TX-194100417.
[6] Belcredi, L. 2006: Bystřec. O založení, životě a zániku středověké vsi: archeologický výzkum zaniklé středověké vsi na Drahanské vrchovině 1975–2005. Brno.
[7] Bělohlávek, M. a kol. 1985: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy. Praha.
[8] Beneš, F. 1868: Plešivec a Ostrý na Jinecku. Památky archeologické VII, 427–434.
[9] Boháč, Z. 1969: Pokus o rekonstrukci obrazu středověkých cest středního Povltaví. Historická geografie 2, 27–37.
[10] Boháč, Z. 1978: Dějiny osídlení středního Povltaví v době předhusitské. Praha.
[11] Bolina, P. – Klímek, T. – Cílek, V. 2018: Staré cesty v krajině středních Čech. Praha.
[12] Burian, V. 1982: Jezdecké ostruhy posádek na Tepenci a Kartouze (1340–1425). Zprávy vlastivědného muzea v Olomouci 218, 23–29.
[13] Derner, K. 2018: Hornické sídliště na Kremsigeru. In: K. Derner (ed.): Středověké hornictví a hutnictví na Přísečnicku ve středním Krušnohoří – Mittelalterlicher Bergbau und Hüttenwesen in der Region Preßnitz im mittleren Erzgebirge. Veröffentlichungen des Landesamtes für Archäologie Sachsen. Band 68. ArchaeoMontan 5. Dresden, 217–379.
[14] Derner, K. et al. 2019: Hornické revíry vrcholného středověku a raného novověku ve srovnávacím pohledu. Archaeologia historica 44/2, 925–947. https://doi.org/10.5817/AH2019-2-18
[15] DRCB: Decem registra censuum Bohemica compilata aetate bellum Husiticum praecedente. Deset urbářů českých z doby před válkami husitskými (Emler, J., ed.). Praha 1881.
[16] Drda, M. 1978: Soubor nálezů ze Sezimova Ústí. Husitský Tábor 1, 7–44.
[17] Drnovský, P. 2018: Hmotná kultura šlechtických sídel severovýchodních Čech. Každodennost ve středověku pohledem archeologie. Červený Kostelec.
[18] Drnovský, P. – Mazáčkova, J. – Šrámek, J. 2019: Hrad u Božanova na Broumovsku a jeho možná úloha při stabilizaci broumovského klášterního dominia. Archaeologia historica 44/2, 559–605. https://doi.org/10.5817/AH2019-2-4
[19] Durdík, T. – Frolík, J. 1993: Hrad Vildštejn na Chrudimsku. Castellologica Bohemica 3, 47–72.
[20] Guricová, L. 2016: Nálezy dokládající jezdectví a využití koňské síly uložené v tzv. staré sbírce v Muzeu východních Čech v Hradci Králové. Rkp. diplomové práce uložen na FF ÚHK. Hradec Králové.
[21] Hofmann, G. 1981: Staré železářství na Podbrdsku (Vlastivědný sborník Podbrdska 19). Příbram.
[22] Hrubý, P. 2011: Jihlava – Staré Hory: Archeologický výzkum středověkého důlního, úpravnického a obytného areálu v letech 2002–2006. Příspěvek ke studiu středověkého rudného hornictví. Dissertationes Archaeologicae Brunenses/Pragensesque 9. Praha.
[23] Hrubý, P. 2019: Metalurgická produkční sféra na Českomoravské vrchovině v závěru přemyslovské éry. Brno.
[24] Hrubý, P. et al. 2019: Středověká úpravna rud u Koječína na Českomoravské vrchovině: k poznání technologií produkce stříbra ve státě posledních Přemyslovců. Archaeologia historica 44/2, 949–981. https://doi.org/10.5817/AH2019-2-19
[25] Charvátová, K. 2014: Dějiny cisterckého řádu v Čechách 1142–1420. II. Kláštery založené ve 13. a 14. století. Praha.
[26] Klápště, J. 2012: Proměna českých zemí ve středověku. Praha.
[27] Koóšová, P. 2004: Ku klasifikácii vrcholnostredovekých ostrôh z územia Slovenska (12.–15. storočie). Archaeologia historica 29, 523–547.
[28] Koóšová, P. 2007: Ku klasifikácii neskorostredovekých a včasnonovovekých ostrôh z územia Slovenska. Zborník Filozofickej fakulty Univerzity Komenského – Musaica 25, 257–276.
[29] Kopičková, B. 1977: Privilegia města Příbramě. Vlastivědný sborník Podbrdska 11/12. Příbram.
[30] Kouřil, P. – Prix, D. – Wihoda, M. 2000: Hrady českého Slezska. Brno – Opava.
[31] Krajíc, R. 2003a: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa. Díl 1. Praha – Sezimovo Ústí – Tábor.
[32] Krajíc, R. 2003b: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa. Díl 2. Praha – Sezimovo Ústí – Tábor.
[33] Krofta, T. 2022: Doklady lidských aktivit v pohoří Brdy do konce středověku. Archeologie ve středních Čechách 26/1, 215–255.
[34] Kubát, J. 1971: Prameny k dějinám staršího příbramského dolování. Vlastivědný sborník Podbrdska 5, 64–75.
[35] LISTY KLÁŠTERA ZBRASLAVSKÉHO: Listy kláštera zbraslavského (Tadra, F., ed.). Praha 1904.
[36] Mazáčková, J. 2012: Militária z hradu Rokštejna v širším středoevropském kontextu. Rkp. disertační práce uložen na FF MU. Brno.
[37] Míka, A. 1960: Nástin vývoje zemědělské výroby v českých zemích v epoše feudalismu. Praha.
[38] Nekuda, R. – Nekuda, V. 1997: Mstěnice. Zaniklá středověká ves u Hrotovic 2. Dům a dvůr ve středověké vesnici. Brno.
[39] Nováček, K. 1987: Dokument C-TX-198701274. Univerzita Karlova - Filozofická fakulta. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/CTX-198701274.
[40] Nováček, K. 1989: Obecnice, okr. Příbram. Výzkumy v Čechách 1986–1987, 125.
[41] Nováček, K. 1992: Středověké osídlení Příbramska a jeho vztah k surovinovým zdrojům. Rkp. diplomové práce uložen na FF UK. Praha.
[42] Nováček, K. 1995: Zaniklé náhorní osídlení na Jinecku. K formám vrcholně středověké kolonizace brdského lesa. Podbrdsko 2, 7–37.
[43] Nováček, K. 2003: Rezidualita v městských souvrstvích. In: L. Šmejda, – P. Vařeka, (eds.): Sedmdesát neustupných let. Plzeň, 131–146.
[44] Nováček, K. – Pátková, H. – Škácha, P. 2016: Založení města a jeho počátky. In: V. Smolová (ed.): Příbram. Praha, 39–66.
[45] Nový, P. 2016: Opidum Gablona. Příspěvek k lokalizaci zaniklého městečka z listin zbraslavského kláštera. Historická geografie 42/2, 169–180.
[46] Nový, P. 2019: Pozůstatky montánní činnosti spojené s prospekcí ložiska zlata v místech zaniklého středověkého městečka. Archaeologia historica 44/1, 443–457. https://doi.org/10.5817/AH2019-1-18
[47] Pátková, H. – Škácha, P. – Stehlík, F. 2016: Politické, hospodářské a kulturní dějiny města od husitství do roku 1579. In: V. Smolová (ed.): Příbram. Praha, 67–88.
[48] Píč, J. L. 1909: Starožitnosti země České. Díl III. Čechy za doby knížecí. Svazek 1. Část archeologická. Praha.
[49] Profous, A. 1949: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl II. CH–L. Praha.
[50] Profous, A. 1951: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl III. M–Ř. Praha.
[51] RBM II: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. Pars II. Annorum 1253–1310 (Emler, J., ed.). Pragae 1882.
[52] RBM III: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. Pars III. Annorum 1311–1333 (Emler, J., ed.). Pragae 1890.
[53] RBM IV: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. Pars IV. Annorum 1333–1346 (Emler, J., ed.). Pragae 1892.
[54] Richter, M. 1982: Hradišťko u Davle – městečko ostrovského kláštera. Praha.
[55] Ruttkay, A. 1975: Waffen und Reiterausrüstung des 9. bis zur ersten Hälfte des 14. Jahrhunderts in der Slowakei I. Slovenská archeológia 23/1, 119–216.
[56] Ruttkay, A. 1976: Waffen und Reiterausrüstung des 9. bis zur ersten Hälfte des 14. Jahrhunderts in der Slowakei II. Slovenská archeológia 24/2, 245–395.
[57] Sedláček, A. 1995: Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl šestý. Podbrdsko. 3. nezměněné vydání. Praha.
[58] Sedláčková, L. 2007: Česká 10. Brněnská městská parcela do poloviny 14. století v odrazu hmotné kultury. Rkp. diplomové práce uložen na FF MU. Brno.
[59] Smolová, V. (ed.) 2016: Příbram. Praha.
[60] Sněmy VII: Sněmy české od léta 1526 až po naši dobu VII. 1586–1591 (Ginely, A., ed.). Praha 1891.
[61] Summa Gerhardi: Summa Gerhardi. Ein Formelbuch aus der Zeit des Königs Johann von Böhmen (c. 1336–45) (Tadra, F., ed.). Wien 1882.
[62] Svoboda, L. et al. 1998: Encyklopedie českých tvrzí. I. díl. A–J. Praha.
[63] Šolle, M. 1941: Dokument C-TX-194100338. Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i.. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/CTX-194100338.
[64] Štolba, M. – Rypka, L. 2014: Soubor ostruh z Českého středohoří. Archeologie ve středních Čechách 18, 363–377.
[65] Unger, J. 1990: Pět let soustavného archeologického výzkumu středověkého hradu v Lelekovicích, okr. Brno-venkov. Vlastivědný věstník moravský 42/2, 145–158.
[66] Unger, J. 1999: Život na lelekovickém hradě ve 14. století. Antropologická sociokulturní studie. Brno.
[67] Valta, K. 1936: Po stopách utrpení a slávy hornictví na Příbramsku. Příbram.
[68] Vránová, V. – Vrána, J. 2012: Nálezy ostruh z hradu Tepence z archeologických výzkumů v letech 1997–1999 a 2007–2008. In: J. Doležal –
[69] M. Wihoda (eds): Mezi raným a vrcholným středověkem. Pavlu Kouřilovi k šedesátým narozeninám přátelé, kolegové a žáci. Brno, 653–663.
[70] Vích, D. 2016a: Hrad v Hrádníkách u Zářecké Lhoty na Choceňsku. Archaeologia historica 41/2, 133–166. https://doi.org/10.5817/AH2016-2-6
[71] Vích, D. 2016b: Archeologické nálezy z předpolí drobné vrcholně středověké fortifikace v k. ú. Lanšperk. Castellologica Bohemica 13, 321–333.
[72] Vích, D. – Žakovsky, P. 2016: Vojenské vybavení bojové družiny před husitskou revolucí. Soubor militárií z hradu Orlík u Brandýsa na Orlicí ve východních Čechách. Památky archeologické CVII, 279–351.
[73] Waldhauser, J. 1989: Sádek, okr. Příbram. Výzkumy v Čechách 1986–1987, 173.
[74] Žákovský, P. 2011: Středověká a raně novověká militaria ze sbírek Lovecko-lesnického muzea Úsov na Moravě. Acta Militaria Mediaevalia 7, 105–159.
[75] Žákovský, P. – Schenk, Z. 2017: Středověké a raně novověké zbraně Přerovska. Zbraně a zbroj od kolapsu Velké Moravy do konce třicetileté války. Přerov – Brno.
[76] Žákovský, P. – Vich, D. 2019: Pár zlacených ostruh od hradu Zítkova u Chocně ve východních Čechách. Archeologické rozhledy 71/1, 82–104. https://doi.org/10.35686/AR.2019.5