Název: Poetika "ďábelského" na hranici mezi děsivým blouzněním a groteskním šklebem : nad prózami bulharského diabolismu. 2. část
Variantní název:
- The poetics of the "devilish” on the border between terrifying delirium and grotesque grin : (on the prose of Bulgarian diabolism). Part 2
Zdrojový dokument: Porta Balkanica. 2024, roč. 15, č. 1-2, s. [33]-46
Rozsah
[33]-46
-
ISSN1804-2449 (print)2570-5946 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.81516
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
This study continuously follows on from the 1st part of the work of the same name, which focused primarily on the literary-historical definition of Bulgarian diabolism. In this continuation, its roughly one-hundred-year existence is divided into the peak period (the "founding four” - Minkov, Polyanov, Raychev and Mutafov - also include its companions: Dimităr Hadzhiliev [1895–1960], Aleksandăr Panicherski [?–?], Konstantin Gălăbov [1892–1980], Aleksandăr Karparov [1904–1983] and Yasen Valkovski [née Asen Vălkadinov] and on neodiabolical inspirations (Dragomir Asenov [1926–1981]), Boris Hristov [*1945], Krasimir Damyanov [1948–2015], Viktor Paskov [1949–2009], Nataliya Andreeva [*1955], Emiliya Dvoryanova [*1958], Alek Popov [1966–2024]). The study deals in more detail with current research tasks related to the research of unknown or neglected personalities of Bulgarian diabolism. Thanks to the playfulness and "welcoming currents” of postmodernism, diabolism has not yet been exhausted in Bulgarian literature, and thus, in new variations and metamorphoses, it can participate in the shaping of contemporary fiction, but also poetry and drama in the future.
Tato studie kontinuálně navazuje na 1. část práce téhož názvu, jež se zamýšlela především nad literárněhistorickým vymezením bulharského diabolismu. Jeho zhruba stoletá existence je v tomto pokračování vývojově rozčleněna na období vrcholné (k "zakladatelské čtveřici" – Minkov, Poljanov, Rajčev a Mutafov – patří také její souputníci: Dimităr Chadžiliev [1895–1960], Aleksandăr Paničerski [?–?], Konstantin Gălăbov [1892–1980], Aleksandăr Karparov [1904–1983] a Jasen Valkovski [vl. jm. Asen Vălkadinov; 1902–1960]) a na neodiabolistické inspirace a ohlasy (Dragomir Asenov [1926–1981], Evgeni Kuzmanov [*1941], Boris Christov [*1945], Krasimir Damjanov [1948–2015], Viktor Paskov [1949–2009], Natalija Andreeva [*1955], Emilija Dvorjanova [*1958], Alek Popov [1966–2024]). Studie se detailněji věnuje zejména aktuálním badatelským úkolům, souvisejícím s výzkumem neznámých či opomíjených osobností bulharského diabolismu. Díky hravosti a "vstřícným proudům" postmoderny se diabolismus v bulharské literatuře doposud nevyčerpal, a tak se v nových variacích a metamorfózách může na utváření nejsoučasnější beletrie, ale též poezie a dramatu podílet i v budoucnu.
Reference
[1] ASENOV, D. (1985) Nejtěžší hřích. Přel. Naděžda Maršíčková. Praha: Melantrich.
[2] ATANASOVA, C. (2013) "Chiperion". Bălgarskijat literaturen modernizăm – Institut za literatura BAN, [on-line], s. p. Dostupné z: https://bgmodernism.com/analitichni_statii/Hiperion_review.
[3] ČERNÝ, M. (2012) Zlověstný čas. K jednomu minkovovskému motivu bulharského diabolismu. Tvar 23 (20), s. 6–7.
[4] ČERNÝ, M. (et al.) (2014): Půlnoční historky. Antologie bulharského diabolismu. Praha: Euroslavica.
[5] ČERNÝ, M. (2023a) Poetika "ďábelského" na hranici mezi děsivým blouzněním a groteskním šklebem (Nad prózami bulharského diabolismu - 1. část). Porta Balkanica 14 (1–2), s. 43–64.
[6] ČERNÝ, M. (2023b) Stihomam, přeludy a metafyzická tíseň v morbidně fantaskních i groteskně parodistických variacích bulharského diabolismu. In: Stehlík, Petr – Pilch, Pavel (eds.): Slovanské literatury v evropském kontextu: zvláštnosti vývoje a promýšlení alternativ. Brno: Masarykova univerzita, s. 93–114.
[7] DALČEV, A. (1970) Svátky v drobných starostech. Přel. Vilém Závada a Dana Hronková. Praha: Svoboda.
[8] DANOVSKI, B. (1923) Osvoboždenie. Chiperion 2 (2), s. 68–84.
[9] DANOVSKI, B. (1924) Echova. Chiperion 3 (4–5), s. 196–199.
[10] DANOVSKI, B. (1927) Imanjari. Chiperion 6 (3), s. 113–116.
[11] DJULGEROV, T. (1930) Magija. Chiperion 9 (1–2), s. 21–27.
[12] FURNADŽIEV, N. – RAZCVETNIKOV, A. (1988) Hvězdné noci. Přel. Vlastimil Maršíček za spolupráce Jany Markové. Praha: Odeon.
[13] GĂLĂBOV, K. (1934) Vălšebnijat igrač. Razkazi. Sofija: Chemus.
[14] GĂRKOVA, Z. (2018) Diabolizmăt na Emilija Dvorjanova – obraznost i razvitie. In: Uzunova, Desislava (săst.) (et al.): Glasovete na bălgarskija diabolizăm. Sofija: Izdatelstvo "Paradigma", s. 207–212.
[15] GEORGIEVA, C. (2013) Gradăt na bălgarskija literaturen ekspresionizăm. Bălgarskijat literaturen modernizăm – Institut za literatura BAN, [on-line], s. p. Dostupné z: https://bgmodernism.com/our_modernism/cv_georgieva.
[16] CHADŽILIEV, D (1929) Kamănite govorjat. Razkazi. Sofija: Chr. G. Danov.
[17] JEŘÁBKOVÁ, Z. (2012) Západoevropské impulsy bulharského diabolismu (Pohled na bulharskou literaturu ve 20. letech XX. století). Doktorská disertace. Vedoucí práce PhDr. Milada Černá, CSc. Praha: Ústav slavistických a východoevropských studií FF UK, Též [on-line]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/43678/140015993.-pdf?sequence=1&isAllowed=y.
[18] KARPAROV, A. (1926) Žestokijat săn. Chiperion 5 (8), s. 402–407.
[19] KARPAROV, A. (1927) Pratenikăt. Chiperion 6 (3), s. 108–109.
[20] KARPAROV, A (1930) Prilepite. Chiperion 9 (8), s. 336–340.
[21] MARTIN, T. M. (1993) Der bulgarische Diabolismus. Eine Studie zur bulgarischen Phantastik zwischen 1920 und 1934. Opera Slavica. Neue Folge, 22. Wiesbaden: Harrassowitz Verlag.
[22] MIKULECKÝ, J. (2021) Mezi disentem, undergroundem a šedou zónou. Neoficiální bulharská literatura 1944–1989. Praha: Academia.
[23] NEDELČEV, M. – TRAJKOVA, E. – IVANOVA-GIRGINOVA, M. (eds.) (2018) Bălgarski poetičeski avangard. Antologija – Bolhars'kyj poetyčnyj avanhard. Antolohija. Sofija: Bojan Penev.
[24] NIKOLOVA, Ž. (1934) "Vălšebnijat igrač" – razkazi ot K. Gălăbov. Bălgarska misăl 9 (10), s. 660–663.
[25] PANIČERSKI, A. (1924) Sinăt. Chiperion 3 (2), s. 76–77.
[26] PANIČERSKI, A. (1925a) Smărt. In: Stubel, Jordan – Poljanov, Vladimir (eds.): Pet godini. Literaturen sbornik. Sofija: Al. Paskalev, s. 197–203.
[27] PANIČERSKI, A. (1925b) Les. In: Stubel, Jordan – Poljanov, Vladimir (eds.): Pet godini. Literaturen sbornik. Sofija: Al. Paskalev, s. 204–207.
[28] PANIČERSKI, A. (1931) Vlakăt. Glava ot roman. Chiperion 10 (5–6), s. 214–233.
[29] RADOSLAVOV, I. (1927) Botjo Savov: Strannijat pătnik. Chiperion 6 (9–10), s. 442–443.
[30] SAVOV, B. (1927) Strannijat pătnik. Sofija: Izdanije na avtora.
[31] STOJANOVA, N. (2018) Izobretateljat i "čarăt na Lunata". In: Stojanova, Nadežda (ed.) (et al.): Literatura i technika. Sbornik s dokladi ot naučna konferencija, provedena v Sofijskija universitet "Sv. Kliment Ochridski", 9–11 mart 2018 g. Sofija: Sofijski universitet "Sv. Kliment Ochridski", s. 245–253.
[32] STOJČEVA, S. Evgeni Kuzmanov. Rečnik na bălgarskata literatura sled Osvoboždenieto, Institut za literatura na BAN, 2018–2022 [online]. Dostupné z: http://dictionarylit-bg.eu/Евгени-Георгиев-Кузманов?sa=1.
[33] VALKOVSKI, J. (1923) 13 nekrolozi v žălto. Sofija: Rodopi.
[2] ATANASOVA, C. (2013) "Chiperion". Bălgarskijat literaturen modernizăm – Institut za literatura BAN, [on-line], s. p. Dostupné z: https://bgmodernism.com/analitichni_statii/Hiperion_review.
[3] ČERNÝ, M. (2012) Zlověstný čas. K jednomu minkovovskému motivu bulharského diabolismu. Tvar 23 (20), s. 6–7.
[4] ČERNÝ, M. (et al.) (2014): Půlnoční historky. Antologie bulharského diabolismu. Praha: Euroslavica.
[5] ČERNÝ, M. (2023a) Poetika "ďábelského" na hranici mezi děsivým blouzněním a groteskním šklebem (Nad prózami bulharského diabolismu - 1. část). Porta Balkanica 14 (1–2), s. 43–64.
[6] ČERNÝ, M. (2023b) Stihomam, přeludy a metafyzická tíseň v morbidně fantaskních i groteskně parodistických variacích bulharského diabolismu. In: Stehlík, Petr – Pilch, Pavel (eds.): Slovanské literatury v evropském kontextu: zvláštnosti vývoje a promýšlení alternativ. Brno: Masarykova univerzita, s. 93–114.
[7] DALČEV, A. (1970) Svátky v drobných starostech. Přel. Vilém Závada a Dana Hronková. Praha: Svoboda.
[8] DANOVSKI, B. (1923) Osvoboždenie. Chiperion 2 (2), s. 68–84.
[9] DANOVSKI, B. (1924) Echova. Chiperion 3 (4–5), s. 196–199.
[10] DANOVSKI, B. (1927) Imanjari. Chiperion 6 (3), s. 113–116.
[11] DJULGEROV, T. (1930) Magija. Chiperion 9 (1–2), s. 21–27.
[12] FURNADŽIEV, N. – RAZCVETNIKOV, A. (1988) Hvězdné noci. Přel. Vlastimil Maršíček za spolupráce Jany Markové. Praha: Odeon.
[13] GĂLĂBOV, K. (1934) Vălšebnijat igrač. Razkazi. Sofija: Chemus.
[14] GĂRKOVA, Z. (2018) Diabolizmăt na Emilija Dvorjanova – obraznost i razvitie. In: Uzunova, Desislava (săst.) (et al.): Glasovete na bălgarskija diabolizăm. Sofija: Izdatelstvo "Paradigma", s. 207–212.
[15] GEORGIEVA, C. (2013) Gradăt na bălgarskija literaturen ekspresionizăm. Bălgarskijat literaturen modernizăm – Institut za literatura BAN, [on-line], s. p. Dostupné z: https://bgmodernism.com/our_modernism/cv_georgieva.
[16] CHADŽILIEV, D (1929) Kamănite govorjat. Razkazi. Sofija: Chr. G. Danov.
[17] JEŘÁBKOVÁ, Z. (2012) Západoevropské impulsy bulharského diabolismu (Pohled na bulharskou literaturu ve 20. letech XX. století). Doktorská disertace. Vedoucí práce PhDr. Milada Černá, CSc. Praha: Ústav slavistických a východoevropských studií FF UK, Též [on-line]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/43678/140015993.-pdf?sequence=1&isAllowed=y.
[18] KARPAROV, A. (1926) Žestokijat săn. Chiperion 5 (8), s. 402–407.
[19] KARPAROV, A. (1927) Pratenikăt. Chiperion 6 (3), s. 108–109.
[20] KARPAROV, A (1930) Prilepite. Chiperion 9 (8), s. 336–340.
[21] MARTIN, T. M. (1993) Der bulgarische Diabolismus. Eine Studie zur bulgarischen Phantastik zwischen 1920 und 1934. Opera Slavica. Neue Folge, 22. Wiesbaden: Harrassowitz Verlag.
[22] MIKULECKÝ, J. (2021) Mezi disentem, undergroundem a šedou zónou. Neoficiální bulharská literatura 1944–1989. Praha: Academia.
[23] NEDELČEV, M. – TRAJKOVA, E. – IVANOVA-GIRGINOVA, M. (eds.) (2018) Bălgarski poetičeski avangard. Antologija – Bolhars'kyj poetyčnyj avanhard. Antolohija. Sofija: Bojan Penev.
[24] NIKOLOVA, Ž. (1934) "Vălšebnijat igrač" – razkazi ot K. Gălăbov. Bălgarska misăl 9 (10), s. 660–663.
[25] PANIČERSKI, A. (1924) Sinăt. Chiperion 3 (2), s. 76–77.
[26] PANIČERSKI, A. (1925a) Smărt. In: Stubel, Jordan – Poljanov, Vladimir (eds.): Pet godini. Literaturen sbornik. Sofija: Al. Paskalev, s. 197–203.
[27] PANIČERSKI, A. (1925b) Les. In: Stubel, Jordan – Poljanov, Vladimir (eds.): Pet godini. Literaturen sbornik. Sofija: Al. Paskalev, s. 204–207.
[28] PANIČERSKI, A. (1931) Vlakăt. Glava ot roman. Chiperion 10 (5–6), s. 214–233.
[29] RADOSLAVOV, I. (1927) Botjo Savov: Strannijat pătnik. Chiperion 6 (9–10), s. 442–443.
[30] SAVOV, B. (1927) Strannijat pătnik. Sofija: Izdanije na avtora.
[31] STOJANOVA, N. (2018) Izobretateljat i "čarăt na Lunata". In: Stojanova, Nadežda (ed.) (et al.): Literatura i technika. Sbornik s dokladi ot naučna konferencija, provedena v Sofijskija universitet "Sv. Kliment Ochridski", 9–11 mart 2018 g. Sofija: Sofijski universitet "Sv. Kliment Ochridski", s. 245–253.
[32] STOJČEVA, S. Evgeni Kuzmanov. Rečnik na bălgarskata literatura sled Osvoboždenieto, Institut za literatura na BAN, 2018–2022 [online]. Dostupné z: http://dictionarylit-bg.eu/Евгени-Георгиев-Кузманов?sa=1.
[33] VALKOVSKI, J. (1923) 13 nekrolozi v žălto. Sofija: Rodopi.