Název: Slavnosti a lidová víra v Makedonii
Variantní název:
- Celebrations and folk religion in Macedonia
Zdrojový dokument: Porta Balkanica. 2015, roč. 7, č. 1, s. [27]-38
Rozsah
[27]-38
-
ISSN1804-2449
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/135419
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
The text summarizes several indings from ethnographic ield research in the region of Poreče in northwest Macedonia (FYROM) in the years 2011–2014. hree presented annual festivities (Vodici, slava Petrovden, kukjna slava) are treated within the research of everyday culture in rural areas in the Balkans. Within the scope of folk religion the contribution deals with contemporary meanings of the festivities, their social function as manifestation of individual and group identity (individual religious identity, kin group maalo identity, identity of community of villagers and compatriots).
Text shrnuje několik poznatků z terénního výzkumu v regionu Poreče v severozápadní Makedonii (FYROM) v letech 2011–2014. Pojednává o současných slavnostech (Vodici, slava Petrovden, kukjna slava), které sleduje v rámci výzkumu každodennosti rurálního prostředí na Balkáně. V kontextu náboženství a lidové víry sleduje současný význam festivit s důrazem na jejich sociální funkci; jako projev individuální a skupinové identity (náboženská identita jednotlivce, identita příbuzenské skupiny maalo, sounáležitost společenství obyvatel vesnice a vysídlených rodáků).
Reference
[1] Bočková, H. (2010) Balkánská velkorodina. In H. Bočková, J. Langer Obydlí v Karpatech a přilehlých oblastech balkánských. Ostrava: Šmíra-Print, s. 772–779.
[2] Burke, P. (2005) Lidová kultura v raně novověké Evropě. Praha: Argo.
[3] Eliade, M. (1993) Mýtus o věčném návratu. Praha: ISE.
[4] Eriksen, T. H. (2008) Sociální a kulturní antropologie. Praha: Portál.
[5] Fatková, G. (2014) Lévi-Straussův koncept společností založených na domech a jeho aplikace ve výzkumu společností v jihovýchodní Evropě. Porta Balkanica. Roč. VI, č. 2, s. 50–61.
[6] Giddens, A. (2000) Unikající svět. Praha: Slon.
[7] Halík, T. (2003) Globalizace a náboženství. In V. Mezřický (Ed.) Globalizace. Praha: Portál.
[8] Hobsbawm, E., Ranger, T. (1983) The Invention of Tradition. New York: Cambridge University Press.
[9] Christov, P. (2004) Obštnosti i praznici. Soija: BAN.
[10] Christov, P. (2002) Za propagandnata upotreba na praznika ("srăbskata" slava i/ili "bălgarskijat" săbor). [cit. 2014–10–8] Dostupný z: http://liternet.bg/publish7/phristov/praznika.htm
[11] Kaka, L. (2007) Pouť. In S. Brouček, R. Jeřábek (Eds.) Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 2. svazek. Praha – Brno: Etnologický ústav AV ČR– Ústav evropské etnologie FF MU, s. 786–787.
[12] Karlová, J. (2013) Slavnosti a rituály jako zpráva o obrazu světa. Červený Kostelec: Pavel Mervart.
[13] Kitevski, M. (2013) Makedonski praznici i praznični običaji. Skopje: Kameleon.
[14] Kitevski, M. (2001) Makedonski praznici. Skopje: Menora.
[15] Kitevski, M. (1996) Makedonski praznični običaji. In K. Tomovski (Ed.) Etnologija na Makedoncite. Skopje: MANU.
[16] Lefebvre, H. (1991) Critique of Everyday Life: Introduction. London: Verso.
[17] Luckmann, T. (1967) The invisible religion: The problem of religion in modern society. New York, Macmillan.
[18] Mitterauer, M. (2012) Family contexts. The Balkans in European comparison. In K. Kaser (Ed.) Household and family in the Balkans. Wien: Lit, s. 67–88.
[19] Obrembski, J. (2001) Makedonski etnosociološki studii II. Skopje: Matica makedonska.
[20] Sanders, I. (1949) Balkan Village. Lexington: The University of Kentucky Press.
[21] Selištev, A. M. (1929) Semejna "služba" (kurban) v Bălgarija i Makedonija i srăbskata "slava". Makedonski pregled. Roč. V, č. 2, s. 33–77.
[22] Skenderija, I. (2014) Srbská slava v Bosně a Hercegovině. In D. Bittnerová, M. Moravcová (Eds.) Etnické komunity. Lidé Bosny a Hercegoviny. Praha: FHS UK.
[23] Taševa, M. a kol. (1998) Etničkite grupi vo Makedonija. Sovremenni sostojbi. Skopje: Filozofski fakultet.
[24] Todorova, M. (2010): Bălgarija, Balkanite, svetăt: idei, procesi, săbitija. Prosveta: Soija.
[25] Tyllner, L. (2011): Tradice. In J. Jančář et al. Malý etnologický slovník. Strážnice: Národní ústav lidové kultury, s. 98–99.
[26] Večerková, E. (2007) Posvícení. In S. Brouček, R. Jeřábek (Eds.) Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 2. svazek. Praha – Brno: Etnologický ústav AV ČR – Ústav evropské etnologie FF MU, s. 781–783.
[27] Archiv na Makedonija, Prilep. Fond 5.422.3. Sobranija na mesnite komiteti (partijni organizacii) v selata na opština Makedonski Brod (1948–1952), fol. 614, 287, 291, 448.
[2] Burke, P. (2005) Lidová kultura v raně novověké Evropě. Praha: Argo.
[3] Eliade, M. (1993) Mýtus o věčném návratu. Praha: ISE.
[4] Eriksen, T. H. (2008) Sociální a kulturní antropologie. Praha: Portál.
[5] Fatková, G. (2014) Lévi-Straussův koncept společností založených na domech a jeho aplikace ve výzkumu společností v jihovýchodní Evropě. Porta Balkanica. Roč. VI, č. 2, s. 50–61.
[6] Giddens, A. (2000) Unikající svět. Praha: Slon.
[7] Halík, T. (2003) Globalizace a náboženství. In V. Mezřický (Ed.) Globalizace. Praha: Portál.
[8] Hobsbawm, E., Ranger, T. (1983) The Invention of Tradition. New York: Cambridge University Press.
[9] Christov, P. (2004) Obštnosti i praznici. Soija: BAN.
[10] Christov, P. (2002) Za propagandnata upotreba na praznika ("srăbskata" slava i/ili "bălgarskijat" săbor). [cit. 2014–10–8] Dostupný z: http://liternet.bg/publish7/phristov/praznika.htm
[11] Kaka, L. (2007) Pouť. In S. Brouček, R. Jeřábek (Eds.) Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 2. svazek. Praha – Brno: Etnologický ústav AV ČR– Ústav evropské etnologie FF MU, s. 786–787.
[12] Karlová, J. (2013) Slavnosti a rituály jako zpráva o obrazu světa. Červený Kostelec: Pavel Mervart.
[13] Kitevski, M. (2013) Makedonski praznici i praznični običaji. Skopje: Kameleon.
[14] Kitevski, M. (2001) Makedonski praznici. Skopje: Menora.
[15] Kitevski, M. (1996) Makedonski praznični običaji. In K. Tomovski (Ed.) Etnologija na Makedoncite. Skopje: MANU.
[16] Lefebvre, H. (1991) Critique of Everyday Life: Introduction. London: Verso.
[17] Luckmann, T. (1967) The invisible religion: The problem of religion in modern society. New York, Macmillan.
[18] Mitterauer, M. (2012) Family contexts. The Balkans in European comparison. In K. Kaser (Ed.) Household and family in the Balkans. Wien: Lit, s. 67–88.
[19] Obrembski, J. (2001) Makedonski etnosociološki studii II. Skopje: Matica makedonska.
[20] Sanders, I. (1949) Balkan Village. Lexington: The University of Kentucky Press.
[21] Selištev, A. M. (1929) Semejna "služba" (kurban) v Bălgarija i Makedonija i srăbskata "slava". Makedonski pregled. Roč. V, č. 2, s. 33–77.
[22] Skenderija, I. (2014) Srbská slava v Bosně a Hercegovině. In D. Bittnerová, M. Moravcová (Eds.) Etnické komunity. Lidé Bosny a Hercegoviny. Praha: FHS UK.
[23] Taševa, M. a kol. (1998) Etničkite grupi vo Makedonija. Sovremenni sostojbi. Skopje: Filozofski fakultet.
[24] Todorova, M. (2010): Bălgarija, Balkanite, svetăt: idei, procesi, săbitija. Prosveta: Soija.
[25] Tyllner, L. (2011): Tradice. In J. Jančář et al. Malý etnologický slovník. Strážnice: Národní ústav lidové kultury, s. 98–99.
[26] Večerková, E. (2007) Posvícení. In S. Brouček, R. Jeřábek (Eds.) Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 2. svazek. Praha – Brno: Etnologický ústav AV ČR – Ústav evropské etnologie FF MU, s. 781–783.
[27] Archiv na Makedonija, Prilep. Fond 5.422.3. Sobranija na mesnite komiteti (partijni organizacii) v selata na opština Makedonski Brod (1948–1952), fol. 614, 287, 291, 448.