Pedagogika a nové výzvy výzkumu ICT: role digitálních technologií v každodenním životě a učení mládeže

Název: Pedagogika a nové výzvy výzkumu ICT: role digitálních technologií v každodenním životě a učení mládeže
Variantní název:
  • Pedagogy and new challenges in ICT research: on the role of digital technologies in everyday life and youth learning
Zdrojový dokument: Studia paedagogica. 2016, roč. 21, č. 1, s. [87]-110
Rozsah
[87]-110
  • ISSN
    1803-7437 (print)
    2336-4521 (online)
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Stať diskusního charakteru se zabývá problematikou učení mládeže v různých kontextech a prostředích v éře digitálních technologií. Mládež se s digitálními technologiemi běžně setkává jak ve škole, tak zejména mimo školu, tradičně se však pedagogický výzkum věnuje především školnímu využití ICT. Je tedy velkou výzvou pro pedagogiku tyto oblasti propojit s cílem poznat komplexněji život a učení současné mládeže. V úvodní části se zaměřujeme na současný stav pedagogického výzkumu, ukazujeme také, že ICT nelze považovat pouze za moderní didaktickou pomůcku. V dalších částech diskutujeme možná teoretická východiska tématu. Následně se zabýváme metodologickými otázkami empirického výzkumu, přičemž prezentujeme také příklady realizovaných výzkumů, které jdou za rámec tradičních výzkumů formálního učení s ICT. V závěru se pak zamýšlíme nad teoretickými, metodologickými i aplikačními otázkami, jež souvisejí s takto komplexně pojatým pedagogickým výzkumem mládeže. Jedním z cílů této stati je motivovat k diskusi o pedagogické teorii a výzkumu učení dnešní mládeže s ICT a podnítit tak teoretickou i výzkumnou činnost v této oblasti.
This paper deals with some issues that young people face in various contexts while learning in the digital age. Even though young people more commonly encounter digital technologies outside school than inside it, pedagogical research has focused mostly on school use of ICT. Hence a challenge arises to connect these two areas for a more complex understanding of the life and learning of young people. The introductory part of the paper examines the current state of research in ICT and shows that ICT should not be considered a modern didactic tool only. Subsequent parts discuss possible theoretical solutions of this matter and address some methodological questions of empirical research while also commenting on examples of research that go beyond the traditional way of researching ICT. In its conclusion, the paper explores questions related to theory, methodology and application of the complex research of youth and ICT described above. One of the aims of this paper is to create a discussion on pedagogical theory and research of youth learning aided by ICT and thus to motivate further theoretical and research activity in this area.
Reference
[1] 21st Century Skills Definitions. (nd). Washington, DC: Institute of Museum and Library services. Retrieved from http://www.imls.gov/about/21st_century_skills_list.aspx.

[2] Ala-Mutka, K. (2011). Mapping Digital Competence: Towards a Conceptual Understanding. Luxembourg: European Union. Retrieved from http://ftp.jrc.es/EURdoc/JRC67075_TN.pdf.

[3] Alaszewski, A. (2012). Researching Diaries. In SAGE Biographical Research (s. 1–33, online verze knihy). London: SAGE Publications, Ltd.

[4] Alheit, P. (1999). Biographical learning – within the new lifelong learning discourse. In K. Illeris, Contemporary Theories of Learning: Learning Theorists… in Their Own Words. London: Routledge.

[5] Anderson, R. E. (2008). Implications of the information and knowledge society for education. In J. Voogt & G. Knezek (Eds.), International Handbook of Information Technology. Primary and Secondary Education (s. 5–22). New York: Springer Science + BussinessMedia, LLC.

[6] Basl, J., Bird, L., Boudová, S., & Tomášek, V. (2015a). Mezinárodní šetření ICILS 2013. Shody a rozdíly v počítačové a informační gramotnosti mezi vybranými evropskými zeměmi. Praha: Česká školní inspekce.

[7] Basl, J., Bird, L., Boudová, S., & Tomášek, V. (2015b). Mezinárodní šetření ICILS 2013. Silné a slabé stránky českých žáků v testu počítačové a informační gramotnosti. Praha: Česká školní inspekce.

[8] Bertrand, Y. (1998). Soudobé teorie vzdělávání. Praha: Portál.

[9] Coiro, J., Knobel, M., Lankshear, C., & Leu, D. J. (2008). Handbook of Research on New Literacies. New York: Lawrence Erlbaum.

[10] Černochová, M. (2015). Úvodník. Pedagogika, 65(3), 249–257.

[11] Edwards, R., Biesta, G., & Thorpe, M. (Eds.). (2009). Rethinking Contexts for Learning and Teaching. Communities, Activities and Networks. London: Routledge.

[12] Erstad, O. et al. (2005). ITU Monitor 2005. On the Way Towards Digital Competence in Compulsory Schooling. Oslo: University Press.

[13] Erstad, O. et al. (2009). Exploring 'learning lives': Community, identity, literacy and meaning. Literacy, 43(2), 100–106. | DOI 10.1111/j.1741-4369.2009.00518.x

[14] Erstad, O. (2010). Educating the digital generation. Nordic Journal of Digital Literacy, 5(1), 56–72.

[15] Erstad, O. (2011). Weaving the context of digital literacy. In S. R. Ludvigsen, A. Lund, I. Rasmussen, & R. Säljö, Learning Across Sites New Tools, Infrastructures and Practices (s. 295–308). New York: Routledge.

[16] Erstad, O. (2012). The learning lives of digital youth—beyond the formal and informal. Oxford Review of Education, 38(1), 25–43. | DOI 10.1080/03054985.2011.577940

[17] Erstad, O. (2013). Digital Learning Lives: Trajectories, Literacies, and Schooling. New York: Peter Lang.

[18] Faltýn, J., Nemčíková, K., & Zelendová, E. (eds.). (2010). Gramotnosti ve vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický.

[19] Gallardo Echenique, E. (2015). An integrative review of literature on learners in the digital era. Studia paedagogica, 19(4), 161–184. | DOI 10.5817/SP2014-4-8

[20] Gunstein, E. et al. (2012). Monitor 2011. Skolens digitale tilstand [The Digital State of Affairs in Norwegian Schools.] Report. Oslo: The Norwegian centre for ICT in Education.

[21] Haddon, L., Livingstone, S., & EU Kids Online network. (2012). EU Kids Online: National Perspectives. London: EU Kids Online, The London School of Economics and Political Science.

[22] Harasim, L. (2012). Learning Theory and Online Technologies. New York: Routledge.

[23] Hatlevik, E. O., Guðmundsdóttir, G. B., & Loi, M. (2015). Digital diversity among upper secondary students: A multilevel analysis of the relationship between cultural capital, self-efficacy, strategic use of information and digital competence. Computers & Education, 81(14), 345–353. | DOI 10.1016/j.compedu.2014.10.019

[24] Holloway, D., Green, L., & Livingstone, S. (2013). Zero to Eight. Young Children and Their Internet Use. LSE, London: EU Kids Online.

[25] Chaudron, S. (2015). Young Children (0–8) and Digital Technology: A Qualitative Exploratory Study Across Seven Countries. Luxembourg: Publications Office of the European Union.

[26] Illeris, K. (2009). Contemporary Theories of Learning: Learning Theorists… in Their Own Words. London: Routledge.

[27] Ito, M. et al. (2010). Hanging Out, Messing Around, and Geeking Out. Cambridge: MIT Press.

[28] Jewitt, C., & Kress, G. (2003). Multimodal Literacy. New York: Peter Lang.

[29] Juhaňák, L. (2013). Analytika učení a dolování dat v oblasti e-learningu. In XXI. konference České asociace pedagogického výzkumu. Efektivita vzdělávání v proměnách společnosti. 16.–18. září 2013, Pedagogická fakulta UJEP, Ústí nad Labem.

[30] Kløvstad, V. et al. (2009). ITU Monitor 2009. Oslo: University Press.

[31] Knobel, M., & Lankshear, C. (2014). Studying New Literacies. Journal of Adolescent & Adult Literacy, 58(2), 97–101. | DOI 10.1002/jaal.314

[32] Kontríková, V., Černíková, M., & Šmahel, D. (2015). Byl jednou jeden tablet: Děti (0–8) a digitální technologie. Kvalitativní studie. Národní report – Česká republika. Brno: Masarykova univerzita. Retrieved from http://irtis.fss.muni.cz/category/publications/reports/.

[33] Kozinets, R. (2010). Netnography: Doing Ethnographic Research Online. Los Angeles: Sage.

[34] Lankshear, C., & Knobel, M. (2006). New Literacies, Everyday Practices and Classroom Learning. Maidenhead: Open University Press.

[35] Lankshear, C., & Knobel, M. (eds.). (2008). Digital Literacies: Concepts, Policies and Practices. New York: Peter Lang Publishing Inc.

[36] Larson, J., & Marsh, J. (2005). Making Literacy Real: Theories and Practices for Learning and Teaching. London: SAGE Publications Ltd.

[37] Leander, K. M., Phillips, N. C., & Taylor, K. H. (2010). The changing social spaces of learning: Mapping new mobilities. Review of Research in Education, 34(1), 329–394. | DOI 10.3102/0091732X09358129

[38] Lévy, P. (2000). Kyberkultura: Zpráva pro Radu Evropy v rámci projektu "Nové technologie: Kulturní spolupráce a komunikace". Praha: Karolinum.

[39] Lupač, P., Chrobáková, A., & Sládek, J. (2014). Internet v České republice 2014. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

[40] Macek, P. (1999). Adolescence. Praha: Portál.

[41] Martin, A., & Grudziecki, J. (2006). DigEuLit: Concepts and tools for digital literacy development. ITALICS: Innovations in Teaching & Learning in Information & Computer Sciences, 5(4), 246–264.

[42] Mazurek, J. (2011). Srovnání výsledků počítačem podporované a frontální výuky fyziky. Pedagogika, 61(1), 45–52.

[43] Neuwirthová, B. (2013). Kudy vede cesta mezi školním a neškolním učením? Diskuse nad metodologií. In V. Laufková, H. Moraová, & T. Medřická (Eds.), Metodologické přístupy v pedagogických a psychologických doktorských výzkumech (s. 147–154). Praha: Univerzita Karlova v Praze.

[44] Neuwirthová, B. (2015). Média ve škole – ano, nebo ne? (Pohled dětí). In L. Krejčová & V. Mertin, Škola jako místo setkávání 2015 aneb Učíme se pro život, ne pro školu (s. 33–43). Praha: Univerzita Karlova v Praze.

[45] Oblinger, G. D., & Oblinger L. J. (Eds.). (2005). Educating the Net Generation. Educause Learning Initiative. Retrieved from http://www.educause.edu/educatingthenetgen.

[46] Oers van B. (2008). Learning and learning theory from cultural-historical point of view. In B. van Oers, W. Wardekker, E. Elbers, & R. van der Veer, The Transformation of Learning: Advances in Cultural-Historical Activity Theory (s. 3–12). New York: Cambridge University Press.

[47] Průcha, J. (2006). Pedagogická věda a nové výzvy edukační praxe. Pedagogika, 56(4), 307–315.

[48] Rabušicová, M., & Rabušic, L. (2008). Učíme se po celý život?: O vzdělávání dospělých v České republice. Brno: Masarykova univerzita.

[49] Rabušicová, M. (2002). Gramotnost: Staré téma v novém pohledu. Brno: Georgetown.

[50] Rabušicová, M., Kamanová, L., & Pevná, K. (2011). O mezigeneračním učení. Brno: Masarykova univerzita.

[51] Sefton-Green, J., Nixon, H., & Erstad, O. (2009). Reviewing approaches and perspectives on "Digital Literacy". Pedagogies: An International Journal, 3(2), 107–125. | DOI 10.1080/15544800902741556

[52] Selwyn, N. (2012). Education and Technology: Key Issues and Debates. London: Continuum.

[53] Selwyn, N. (2014). Distrusting Educational Technology: Critical Questions for Changing Times. New York: Routledge.

[54] Skalková, J. (2004). Pedagogika a výzvy nové doby. Brno: Paido.

[55] Smith-Sullivan, K. (2008). Diaries and Journals. In L. M. Given, The Sage Encyclopedia of Qualitative Research Methods (s. 1–8, online verze knihy). Thousand Oaks: SAGE Publications.

[56] Strauss, A., & Corbin, J. (1999). Základy kvalitativního výzkumu: Postupy a techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert.

[57] Street, B. V. (2003). What's "new" in new literacy studies? Critical approaches to literacy in theory and practice. Current Issues in Comparative Education, 5(2), 77–91. Retrieved from http://devweb.tc.columbia.edu/i/a/document/25734_5_2_Street.pdf.

[58] Subrahmanyam, K., & Šmahel, D. (2010). Digital Youth: The Role of Media in Development. New York: Springer.

[59] Ševčíková, A. (2014). Děti a dospívající online: Vybraná rizika používání internetu: závislost na internetu, navazování kontaktů online, soukromí na sociálních sítích, online komunity. Praha: Grada.

[60] Šmahel, D. (2003). Psychologie a internet: Děti dospělými, dospělí dětmi. Praha: Triton.

[61] Švaříček, R. (2013). Konec pedagogiky: Kritický esej. Studia paedagogica, 18(2–3), 55–72. | DOI 10.5817/SP2013-2-3-4

[62] Tsitouridou, M., & Vryzas, K. (2011). Digital literacies: Definitions, concepts and educational implications. In L. Stergioulas & H. Drenoyianni, Pursuing Digital Literacy in Compulsory Education (s. 3–46). New York: Peter Lang.

[63] Voňková, H., & Hrabák, J. (2015). Řešení nesrovnatelnosti hodnocení ICT znalostí a dovedností žáků skrze ukotvující viněty. Pedagogika, 65(3), 274–291.

[64] Voogt, J., & Knezek, G. (eds.). (2008). International Handbook of Information Technology in Primary and Secondary Education. New York: Springer Science + BussinessMedia, LLC.

[65] Vygotskij, L. S. (1976a). Vývoj vyšších psychických funkcí. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.

[66] Vygotskij, L. S. (1976b). Myšlení a řeč. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.

[67] Wertsch, J. (1998). Mind as Action. New York: Oxford University Press.

[68] Ziehe, T. (2009). "Normal learning problems" in youth. In the context of underlying cultural convictions. In K. Illeris, Contemporary Theories of Learning: Learning Theorists… in Their Own Words. London: Routledge.

[69] Zounek, J. (2006). ICT v životě základních škol. Praha: Triton.

[70] Zounek, J., & Šeďová, K. (2009). Učitelé a technologie: Mezi tradičním a moderním pojetím. Brno: Paido.

[71] Zounek, J., & Sudický, P. (2012). E-learning: Učení (se) s online technologiemi. Praha: Wolters Kluwer Česká republika.

[72] Zounek, J., & Tůma, F. (2014). Problematika ICT ve vzdělávání v českých pedagogických časopisech (1990–2012). Studia paedagogica, 19(3), 65–87. | DOI 10.5817/SP2014-3-5