K problematice moravského halštatu - II : halštatská malovaná keramika

V prvé části této práce jsme nastínili vývojový sled kultur mladé a pozdní doby bronzové na Moravě a pokusili jsme se zejména uvést do vzájemných vztahů periody jiho- a severomoravské. V této části nechceme bezprostředně navázat na stať prvou; nemá zde být probrána periodizace a genetika kultur vlastní doby halštatské. Toto, zároveň ještě se závažnou otázkou vyústění moravských halštatských kultur do laténu zůstává vyhrazeno závěrečné části práce. Chceme nejprve pojednat o malované keramice (MK) doby halštatské, která je tak výrazným charakteristikem doby, že v některých oblastech vtiskla název celé periodě a stala se "pars pro totem" tohoto věku. Jsme si vědomi, že zužování problematiky doby halštatské pouze na MK by se příčilo skutečnému vývoji a ponechalo by stranou další množství mnohdy daleko význačnějšího pramenného materiálu. Proto se pokusíme dospět nejprve k určitým historickým soudům na základě rozboru moravské halštatské MK a těchto pak využít k celkovému pohledu na tuto epochu. Je na místě úvodem připomenout, že MK nebyla u nás vůbec literárně zhodnocena a že dosti malovaných nádob zůstalo do dnešní doby buď vůbec nepublikováno, nebo zveřejněno jen nedokonale; mnohdy stopy po původní malbě povrchu nádoby unikly vůbec pozornosti a jindy opět barevný ornament zanikl v reprodukci fotografií, čímž nejednou ušel pozornosti čtenáře. A přece právě MK odráží věrně a nanejvýš názorně poměry halštatské doby. I v moravském prostředí se to potvrzuje, neboť Morava, styčná oblast dvou rozdílných kulturních okruhů, což samo se projevuje i v MK, byla navíc otevřena obchodnímu styku severojižnímu a tím i kulturním vlivům tento styk provázejícím. A tak správně zodpovězená otázka vzniku a šíření halštatského malování může mnoho napovědět k původu našich halštatských kultur vůbec. Také při studiu sociálněekonomických poměrů není neužitečné pokusit se využít některých momentů, jimiž je výskyt MK provázen. K závažným výsledkům vede i podrobné studium ornamentace MK, a to jak s hlediska rozšíření jednotlivých motivů, tak i s hlediska jejich významu ve společenském vědomí. Konečně nelze pominout ani technickou stránku MK a otázky chronologické. Je tedy s MK svázána řada závažných problémů, jež tato stať nemůže plně vyčerpat, ba dokonce vyřešit. Dotkne se jen otázek základních, jejichž řešení spíše naznačí, spokojujíc se především shrnutím dostupného pramenného materiálu, pokud lze i s nálezovými okolnostmi, a jeho zhodnocením a zařazením do středoevropského systému halštatské doby.