People and their soil in Italy under Theoderic the Great

The aim of the paper is to discuss some of the questions regarding the basic economic sources and nationwide wealth within the environment of the late ancient Italy during the rule of the Ostrogothic monarchs. In the process of a full and organic continuity of its social-economic networks to the later imperial developments and trends, the Ostrogothic state embarked largely on a broad range of activities centred primarily at ensuring an overall security, protection and inviolability of both public and private landed property. Both on the propagandistic and technical side of its actions and being fully aware of the pivotal import that the convenient stimuli and effective motivations could generate for a further assistance and development of the key agents influencing the nationwide material base, the governmental circles paid a considerable attention to the maintaining of the still existing agricultural structures and to expanding of new agrarian sources together with their labour force, factors, which represented the most important and overwhelming fount of the contemporaneous corporate wealth.

Text se zabývá některými otázkami péče věnované základním hospodářským zdrojům v prostředí pozdně antické Itálie za vlády ostrogótských panovníků. V organické návaznosti hospodářského života Theoderichova státu na pozdně imperiální sociálně-ekonomický vývoj šlo ve zmíněné oblasti zejména o aktivity zaměřené na zajištění celkové bezpečnosti, ochrany a nedotknutelnosti jak veřejného, tak soukromého pozemkového vlastnictví. V oficiální vládní politické linii, která zahrnovala jak složku reálného působení na společensko – hospodářské úrovni, tak i prvky čistě propagandistické, však byla v adekvátních přístupech řídících státních složek vzhledem k určujícímu významu vhodných stimulů a motivací pro další podporu a růst klíčových prvků materiální základny společnosti rovnocenná pozornost zaměřena také na udržení stávajících a rozvoj nových půdních zdrojů a k nim vázaných výrobních sil jako pramenů, které představovaly naprosto nejvýznamnější a převažující formu soudobého společenského bohatství.