Konjunktiv versus Indikativ in den indirekten Fragen der Plautus-Komödie Aulularia

Title: Konjunktiv versus Indikativ in den indirekten Fragen der Plautus-Komödie Aulularia
Author: Žáková, Anna
Source document: Graeco-Latina Brunensia. 2012, vol. 17, iss. 1, pp. [107]-123
Extent
[107]-123
  • ISSN
    1803-7402 (print)
    2336-4424 (online)
Type: Article
Language
License: Not specified license
 

Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.

Abstract(s)
While in classical period, the so-called indirect questions are characterized by the subjunctive according to the consecutio temporum, in old Latin, we often meet indirect questionclauses with indicative. Can preconditions be discerned, that in particular cases favour either using of indicative (as in direct questions), or modal shift into the subjunctive? It seems that the key to clarify this problem is to be found mainly at semantic-pragmatic level. Thus, an important factor for the analysis of the indirect questions may be the communication status and discourse function. On the indirect questions of Plautine comedy Aulularia, factors relevant for using of verbal mood in the indirect questions in old Latin will be suggested.
Na základě textu Plautovy komedie Aulularia byl zkoumán výskyt slovesného modu v nepřímých otázkách archaické latiny – zda existují předpoklady, které v dané situaci způsobují buď posun ke konjunktivu, nebo naopak zachování indikativu. Bylo nalezeno 55 nepřímých otázek, z nichž 38 má konjunktiv, 14 indikativ. Indikativní nepřímé otázky tvoří tedy asi 25% všech nepřímých otázek komedie Aulularia. Nepřímé otázky byly rozděleny dle Stephensovy klasifikace většinou na základě komunikativní situace a funkce výpovědi. Bylo navrženo rozšíření Stephensových deseti tříd o další, indikativní třídu (zvolání a zároveň otázka týkající se přítomných událostí) a rozdělení Stephensovy 3. třídy na indikativní a konjunktivní s ohledem na čas děje nepřímé otázky – popisy otázek, jejichž děj probíhal v minulosti, mívají indikativ. Zdá se, že nepřímá otázka ve starší latině zpravidla nezískává konjunktiv, pokud 1) věta, na které je nepřímá otázka závislá, má stejnou komunikativní funkci jako nepřímá otázka a slouží toliko jako modulátor funkce výpovědi; 2) mluvčí předpokládá, že adresát zná odpověď na otázku, popř. má předmět (obsah) nepřímé otázky přímo před očima; 3) podmět nepřímé otázky není předmětem řídící věty. Výsledek analýzy může být však částečně ovlivněn i sémanticko-pragmatickým charakterem dramatického žánru komedie.
References
[1] Bodelot, Colette. 1987. L'interrogation indirecte en latin. Syntaxe – Valeur illocutoire – Formes, Paris – Louvain: Peeters.

[2] Bodelot, Colette. 1990. Termes introducteurs et modes dans l'interrogation indirecte en latin de Plaute à Juvenal, Avignon: "Vita Latina".

[3] Bodelot, Colette. 2003. "L'interrogation indirecte." In Bodelot, Colette – Serbat, Guy [eds.]. Gramaire fondamentale du latin. Vol. 10: Les propositions complétives en latin, Louvain: Peeters, 193–333.

[4] Grepl, Miroslav – Karlík, Petr. 1986. Skladba spisovné češtiny, Praha: Státní pedagogické nakladatelství.

[5] Stephens, Laurence. 1985. "Indirect Questions in Old Latin: Syntactic and Pragmatic Factors Conditioning Modal Shift". Illinois Classical Studies, 10, 195–214.

[6] Stockert, Walter [ed.]. 1983. T. Maccius Plautus. Aulularia, Stuttgart: B. G. Teubner