Biology, sociology and the study of religions : two lectures

Stať rozvržená do obecné a případové studie se zabývá "naturalizujícími" koncepcemi jako možnou základnou studia náboženství. V první části "Biologie, sociologie a náboženství" jsou připomenuty dosavadní "naturalizující" teorie náboženství počínaje přirozeným náboženstvím osvícenství, přes etologii a sociobiologii až po současné zkoumání v kognitivních vědách, na jejichž pozadí formuloval Walter Burkert ve své nejnovější práci tezi o kulturních konstrukcích jako výtvorech vyrůstajících z "biologické krajiny". -- Oborovým polem, v němž byla podle autora koncepce kultury nejzřetelněji vypracována "nad" biologií, je sociologie. S odvoláním na W. Robertsona Smithe autor klade proti sobě společnosti budované na principu příbuzenství (kinship) a společnosti vyrůstající z konzolidace moci (kingship) jako dva ideální typy všech společenských formací, včetně reformací náboženských, vede ke studiu dějin, tj. ke studiu těchto formací v čase a v pojmech podmíněných prostorovou odlišností. Jinými slovy jde o teoretický posun od biologie, přes sociologii k historii, a to - v našem případě - k historii náboženství. -- V druhé části "Sociologie a studium náboženství: Případ helénistických náboženských komunit" se autor pokouší ilustrovat uvedenou tezi historicky, prostřednictvím tří typů religiozity, které vymezil ve své knize Hellenistic Religions. V protikladu k mocenským typům náboženství jako je náboženství oficiální, státní či říšské (kingship) vymezuje "pietistickou" zbožnost, která je nejnázornější příkladem náboženství založeného na principu příbuznosti (kinship), a gnostické tradice, které se otevřeně dovolávají principu příbuzenství se samotnými božstvy. Autor usiluje o prověření dokladů pro třetí a nejspornější příklad - helénistické mysterijní kulty, které se pokouší interpretovat jako fitkivní příbuzenská společenství odpovídající dobrovolným helénistickým sdružením.