Title: [Urbańczyk, Przemysłav, ed. "Neslované" o počátcích Slovanů]
Source document: Linguistica Brunensia. 2013, vol. 61, iss. 1-2, pp. 244-248
Extent
244-248
-
ISSN1803-7410 (print)2336-4440 (online)
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/127171
Type: Review
Language
License: Not specified license
Reviewed work
Urbańczyk, Przemysław, ed. "Neslované" o počátcích Slovanů. Z anglického, německého a polského originálu přeložil a doslov napsal Ivo Štefan; text F. Curty přeložil Petr Charvát. České vyd. 1. Praha: Karolinum, 2011. 137 s. ISBN 978-80-246-1945-3.
Rights access
embargoed access
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Note
Text vznikl za podpory grantu Grantové agentury České republiky "Praslovanština v zrcadle jazykového kontaktu: fonologie a gramatika" (č. P406/11/P670).
References
[1] Barford, P. M. 2001. The Early Slavs. Culture and Society in Early Medieval Eastern Europe. London – New York.
[2] Bermel, N. 2007. Linguistic Authority, Language Ideology, and Metaphor. The Czech Orthography Wars. Berlin – New York.
[3] Biermann, F. 2009. Kommentar zum Aufsatz von Florin Curta: Utváření Slovanů (se zvláštním zřetelem k Čechám a Moravě) – The Making of the Slavs (with a special emphasis on Bohemia and Moravia). Archeologické rozhledy 60. Archeologické rozhledy 61, 337–349.
[4] Boček, V. (v tisku). Praslovanština – lingua franca anebo koiné? In: Beiträge der Europäischen Slavistischen Linguistik (POLYSLAV) 16.
[5] Brather, S. 2001. Archäologie der westlichen Slawen. Siedlung, Wirtschaft und Gesellschaft im früh- und hochmittelalterlichen Ostmitteleuropa. Berlin – New York.
[6] Curta, F. 2001. The Making of the Slavs. History and Archeology of the Lower Danube Region c. 500–700. Cambridge – New York.
[7] Curta, F. 2004. The Slavic Lingua Franca (Linguistic Notes of an Archaeologist Turned Historian). East Central Europe 31, 125–148. | DOI 10.1163/187633004X00134
[8] Curta, F. 2008. Utváření Slovanů (se zvláštním zřetelem k Čechám a Moravě). Archeologické rozhledy 60, 643–694.
[9] Curta, F. 2009. The early Slavs in Bohemia and Moravia: a response to my critics. Archeologické rozhledy 61, 725–754.
[10] Greenberg, M. L. 2002–2003. Common Slavic: Progress or Crisis in Its Reconstruction? Notes on Recent Archaeological Challenges to Historical Linguistics. International Journal of Slavic Linguistics and Poetics 44–45, 197–209.
[11] Holzer, G. 2008. Strukturelle Besonderheiten des Urslavischen. In: Lubotsky, A. – Schaeken, J. – Wiedenhof, J. (eds.): Evidence and Counter-Evidence. Essays in honour of Frederik Kortlandt. Volume 1: Balto-Slavic and Indo-European Linguistics. Amsterdam – New York, 201–212.
[12] Izdebski, A. 2011. The Slavs' political institutions and the Byzantine policies (ca. 530–650). Byzantinoslavica 69, 50–69.
[13] Květina, P. 2010. Archeologie smyšlené identity. Archeologické rozhledy 62, 629–660.
[14] Lunt, H. G. 1984–1985. On Common Slavic. Zbornik Matice srpske za filologiju i lingvistiku 27–28, 417–422.
[15] Lunt, H. G. 1985. Slavs, Common Slavic, and Old Church Slavonic. In: Litterae Slavicae Medii Aevi Francisco Venceslao Mareš Sexagenario Oblatae. Ed. J. Reinhart, München, 185–204.
[16] Nuorluoto, J. 1994. Die Bezeichnung der konsonantischen Palatalität im Altkirchenslavischen. Eine graphematisch-phonologische Untersuchung zur Rekonstruktion und handschriftlichen Überlieferung. München.
[17] Pleterski, A. 2009. The inventing of the Slavs or inventive Slavs? O ideovém světě a způsobu bydlení starých Slovanů. Archeologické rozhledy 61, 331–336.
[18] Pritsak, O. 1983. The Slavs and the Avars. In: Gli Slavi occidentali e meridionali nell'alto medioevo, Spoleto, 15–21 aprile 1982, t. I. Spoleto, 353–435. (Settimane di studio del Centro italiano di studi sull’alto medioevo XXX.)
[19] Profantová, N. 2009. Kultura s keramikou pražského typu a problém šíření slavinity do střední Evropy. K článku Florina Curty. Archeologické rozhledy 61, 303–330.
[20] Šaur, V. 1996. recenze Nuorluota 1994. Slavia 65, 378–381.
[21] Trubačev, O. N. 1982–1984. Jazykoznanie i etnogenez slavjan. Drevnie slavjane po dannym etimologii i onomastiki. Voprosy jazykoznanija 1982, č. 4, 10–26, č. 5, 3–17, 1984, č. 2, 15–30, č. 3, 18–29.
[22] Trubačev, O. N. 1991. Etnogenez i kul'tura drevnejšich slavjan. Lingvističeskije issledovanija. Moskva.
[23] Tuten, D. N. 2003. Koineization in Medieval Spanish. Berlin – New York.
[24] Udolph, J. 1979. Studien zu slavischen Gewässernamen und Gewässerbezeichnungen. Ein Beitrag zur Frage nach der Urheimat der Slaven. Heidelberg.
[25] Urbańczyk, P. 2000. Władza i polityka we wczesnym średniowieczu. Wrocław.
[26] Urbańczyk, P. (red.) 2006. Nie-Słowianie o początkach Słowian. Poznań – Warszawa.
[27] Vykypěl, B. 2008. Recenze Bermela 2007. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity A 56, 284–285.
[28] Wihoda, M. 2002. Recenze Urbańczyka 2000. Archeologické rozhledy 54, 544–546.
[2] Bermel, N. 2007. Linguistic Authority, Language Ideology, and Metaphor. The Czech Orthography Wars. Berlin – New York.
[3] Biermann, F. 2009. Kommentar zum Aufsatz von Florin Curta: Utváření Slovanů (se zvláštním zřetelem k Čechám a Moravě) – The Making of the Slavs (with a special emphasis on Bohemia and Moravia). Archeologické rozhledy 60. Archeologické rozhledy 61, 337–349.
[4] Boček, V. (v tisku). Praslovanština – lingua franca anebo koiné? In: Beiträge der Europäischen Slavistischen Linguistik (POLYSLAV) 16.
[5] Brather, S. 2001. Archäologie der westlichen Slawen. Siedlung, Wirtschaft und Gesellschaft im früh- und hochmittelalterlichen Ostmitteleuropa. Berlin – New York.
[6] Curta, F. 2001. The Making of the Slavs. History and Archeology of the Lower Danube Region c. 500–700. Cambridge – New York.
[7] Curta, F. 2004. The Slavic Lingua Franca (Linguistic Notes of an Archaeologist Turned Historian). East Central Europe 31, 125–148. | DOI 10.1163/187633004X00134
[8] Curta, F. 2008. Utváření Slovanů (se zvláštním zřetelem k Čechám a Moravě). Archeologické rozhledy 60, 643–694.
[9] Curta, F. 2009. The early Slavs in Bohemia and Moravia: a response to my critics. Archeologické rozhledy 61, 725–754.
[10] Greenberg, M. L. 2002–2003. Common Slavic: Progress or Crisis in Its Reconstruction? Notes on Recent Archaeological Challenges to Historical Linguistics. International Journal of Slavic Linguistics and Poetics 44–45, 197–209.
[11] Holzer, G. 2008. Strukturelle Besonderheiten des Urslavischen. In: Lubotsky, A. – Schaeken, J. – Wiedenhof, J. (eds.): Evidence and Counter-Evidence. Essays in honour of Frederik Kortlandt. Volume 1: Balto-Slavic and Indo-European Linguistics. Amsterdam – New York, 201–212.
[12] Izdebski, A. 2011. The Slavs' political institutions and the Byzantine policies (ca. 530–650). Byzantinoslavica 69, 50–69.
[13] Květina, P. 2010. Archeologie smyšlené identity. Archeologické rozhledy 62, 629–660.
[14] Lunt, H. G. 1984–1985. On Common Slavic. Zbornik Matice srpske za filologiju i lingvistiku 27–28, 417–422.
[15] Lunt, H. G. 1985. Slavs, Common Slavic, and Old Church Slavonic. In: Litterae Slavicae Medii Aevi Francisco Venceslao Mareš Sexagenario Oblatae. Ed. J. Reinhart, München, 185–204.
[16] Nuorluoto, J. 1994. Die Bezeichnung der konsonantischen Palatalität im Altkirchenslavischen. Eine graphematisch-phonologische Untersuchung zur Rekonstruktion und handschriftlichen Überlieferung. München.
[17] Pleterski, A. 2009. The inventing of the Slavs or inventive Slavs? O ideovém světě a způsobu bydlení starých Slovanů. Archeologické rozhledy 61, 331–336.
[18] Pritsak, O. 1983. The Slavs and the Avars. In: Gli Slavi occidentali e meridionali nell'alto medioevo, Spoleto, 15–21 aprile 1982, t. I. Spoleto, 353–435. (Settimane di studio del Centro italiano di studi sull’alto medioevo XXX.)
[19] Profantová, N. 2009. Kultura s keramikou pražského typu a problém šíření slavinity do střední Evropy. K článku Florina Curty. Archeologické rozhledy 61, 303–330.
[20] Šaur, V. 1996. recenze Nuorluota 1994. Slavia 65, 378–381.
[21] Trubačev, O. N. 1982–1984. Jazykoznanie i etnogenez slavjan. Drevnie slavjane po dannym etimologii i onomastiki. Voprosy jazykoznanija 1982, č. 4, 10–26, č. 5, 3–17, 1984, č. 2, 15–30, č. 3, 18–29.
[22] Trubačev, O. N. 1991. Etnogenez i kul'tura drevnejšich slavjan. Lingvističeskije issledovanija. Moskva.
[23] Tuten, D. N. 2003. Koineization in Medieval Spanish. Berlin – New York.
[24] Udolph, J. 1979. Studien zu slavischen Gewässernamen und Gewässerbezeichnungen. Ein Beitrag zur Frage nach der Urheimat der Slaven. Heidelberg.
[25] Urbańczyk, P. 2000. Władza i polityka we wczesnym średniowieczu. Wrocław.
[26] Urbańczyk, P. (red.) 2006. Nie-Słowianie o początkach Słowian. Poznań – Warszawa.
[27] Vykypěl, B. 2008. Recenze Bermela 2007. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity A 56, 284–285.
[28] Wihoda, M. 2002. Recenze Urbańczyka 2000. Archeologické rozhledy 54, 544–546.