Title: Spory o moravské diluvium Jana Kniese
Variant title:
- Disputes surrounding the Moravian diluvium of Jan Knies
- Streitigkeiten um das mährische Diluvium von Jan Knies
Source document: Moravskoslezská škola doktorských studií. Seminář 1. Měřínský, Zdeněk (Editor); Klápště, Jan (Editor); Magar, Bernd (Translator); Charvátová, Irma (Translator); Long, Tony (Translator). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, pp. 14-27
Extent
14-27
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/127687
Type
Article
Language
Czech
Summary language
Rights access
open access
License: Not specified license
Description
Článek pojednává o pozoruhodné osobnosti amatérského archeologa Jana Kniese (1860–1937), jednoho z významných reprezentantů moravské paleolitické archeologie konce 19. a první třetiny 20. stol. Jan Knies se zaměřoval především na výzkum paleolitických sídlišť v moravských jeskyních. V roce 1906 vybudoval nejstarší specializované muzeum věnované Moravskému krasu a archeologii. Spletité osudy jeho životní dráhy a konflikty, které vedl s jinými představiteli naší archeologie, dokumentují atmosféru a dobové souvislosti, které stály a formovaly vznik moravské archeologie.
The article introduces the remarkable figure of Jan Knies (1860–1937), an amateur archaeologist and one of the leading exponents of Moravian Palaeolithic archaeology in the late 19th and early 20th centuries. Knies was particularly devoted to research into Palaeolithic Moravian cave settlements. In 1906 he established the first museum specialising in the Moravian karst and archaeology. His intricate life paths and conflicts with other protagonists of Czech archaeology reflect the period atmosphere and context, factors that lent shape to Moravian archaeology.
References
[1] Absolon, K. 1905–1911: Kras moravský a jeho podzemní svět. Monografie krasového fenoménu v devonských vápencích planiny Drahanské. Praha.
[2] Absolon, K. 1909: Problém podzemních toků Punkvy v dějinném svém vývoji od stol. XVII. do 80. let min. století. Příspěvek ku historické geografii Moravy, Věstník klubu přírodovědeckého v Prostějově 12, 5–127.
[3] Augusta, J. 1937: Život a dílo Jana Kniese, ČVSMO L, 260–266.
[4] Hýsek, M. 1911: Literární Morava v letech 1849–1885. Moravská Ostrava.
[5] Hýsek, M. 1970: Paměti. Brno.
[6] Kladivo, B. 1936: Jan Knies (Doplňky k vlastnímu životopisu), Blanenský školák 1/1936, 14–18.
[7] Klíma, B. 1990: Lovci mamutů z Předmostí. Praha.
[8] Knies, A. 1994: Jan Knies, jeho životní dílo a seznam publikací. Blansko.
[9] Knies, J. 1902: Blanenský okres. Vlastivěda moravská. Místopis, sv. II, č. 4. Brno.
[10] Knies, J. 1903: List z dějin moravské praehistorie, ČVSMO XX, 138–141.
[11] Knies, J. 1903a: Soupis palaeontologicko-archeologických sbírek konservatora moravského musea zemského Jana Kniese, ČMMZ III, č. 2, 60–78.
[12] Knies, J. 1904: Boskovický okres. Vlastivěda moravská. Místopis, sv. II, č. 5. Brno.
[13] Knies, J. 1905: Nový nález diluviálního člověka u Mladče na Moravě, Věstník Klubu přírodovědeckého v Prostějově VIII, 3–19.
[14] Knies, J. 1906: Kniesovo museum Moravského Krasu ve Sloupě. Prostějov.
[15] Knies, J. 1907: "Kniesovo museum Mor. Krasu" ve Sloupě, Pravěk 3, č. 2, 43–48.
[16] Knies, J. 1909: Punkva a její krasové přítoky, Sborník české spol. zeměvědné v Praze. Praha.
[17] Knies, J. 1910: Přátelům turistiky v Mor. Krase. Boskovice.
[18] Knies, J. 1910a: Jeskyně Kůlna, Pravěk 6, 26–28.
[19] Knies, J. 1911: Nové nálezy ze sídliště diluviálního člověka v Kůlně u Sloupu, ČVSMO XXIX, 16–18.
[20] Knies, J. 1912: Nové doklady přítomnosti palaeolitického člověka v Kůlně u Sloupu, ČMMZ XII, 310–330.
[21] Knies, J. 1925: Přehled moravského paleolitu, Obzor prehistorický 4, 89–116.
[22] Knies, J. 1927: Dějiny výzkumu moravského diluvia se soupisem literatury (rukopis uložený na ÚAM FF MU a Ústavu Anthropos MZM v Brně). Brno.
[23] Knies, J. 1929: Jan Knies, jeho životní dílo a seznam publikací. Kroměříž.
[24] Kostrhun, P. 2003: Mamutí projekty prof. Karla Absolona, AR LV, 76–129.
[25] Kostrhun, P. 2005: Štípaná industrie magdalénienu z jeskyně Kůlny, AMM, scientae sociales LXXX, 79–128.
[26] Kovařík, L. 1967: Kulturní a společenský život v Krasové. Adamov.
[27] Měřínský, Z. 1977–1978: První archeologické výzkumy zaniklých středověkých osad na Moravě. (Příspěvek k dějinám moravské archeologie), SPFFBU E 22–23, 177–192.
[28] Měřínský, Z. 1995: Výročí narození Jana Bohumila Kniese, Pravěk NŘ 5, 294–295.
[29] Musil, R. 2002: Sloupsko-šošůvské jeskyně. Jeskynní bludiště pod Bradinami – jeho historie a význam. Brno.
[30] Nesvadbík, F. – Boček, A. 1913: Moravský kras aneb dr. Karel Absolon v pravém světle. Praha.
[31] Oliva, M. 1996: 60 let od úmrtí Jana Kniese, AMM, scientae sociales LXXXI, 205–206.
[32] Oliva, M. 2003: Pohřebiště kromaňonců v Mladečských jeskyních, Archeologické památky střední Moravy sv. 6. Olomouc.
[33] Pernes, J. 1979: Kniesovo muzeum Moravského krasu ve Sloupě, Sb. okresního muzea v Blansku 11, 24–32.
[34] Sklenář, K. 2005: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha.
[35] Skutil, J. 1974: Jan Knies (1860–1937), Sb. Okr. vlastivědného muzea v Blansku 6–7, 177–182.
[36] Svoboda, J. – Havlíček, P. – Ložek, V. – Macoun, J. – Musil, R. – Přichystal, A. – Svobodová, H. – Vlček, E. 2002: Paleolit Moravy a Slezska, Dolnověstonické studie 8. Brno.
[37] Sýkora, J. 1911: Kapitoly za očistu v Mor. Krasu. Brno.
[38] Šembera, V. A. 1870: Páni z Boskovic a potomní držitelé hradu Boskovického na Moravě. Vídeň.
[2] Absolon, K. 1909: Problém podzemních toků Punkvy v dějinném svém vývoji od stol. XVII. do 80. let min. století. Příspěvek ku historické geografii Moravy, Věstník klubu přírodovědeckého v Prostějově 12, 5–127.
[3] Augusta, J. 1937: Život a dílo Jana Kniese, ČVSMO L, 260–266.
[4] Hýsek, M. 1911: Literární Morava v letech 1849–1885. Moravská Ostrava.
[5] Hýsek, M. 1970: Paměti. Brno.
[6] Kladivo, B. 1936: Jan Knies (Doplňky k vlastnímu životopisu), Blanenský školák 1/1936, 14–18.
[7] Klíma, B. 1990: Lovci mamutů z Předmostí. Praha.
[8] Knies, A. 1994: Jan Knies, jeho životní dílo a seznam publikací. Blansko.
[9] Knies, J. 1902: Blanenský okres. Vlastivěda moravská. Místopis, sv. II, č. 4. Brno.
[10] Knies, J. 1903: List z dějin moravské praehistorie, ČVSMO XX, 138–141.
[11] Knies, J. 1903a: Soupis palaeontologicko-archeologických sbírek konservatora moravského musea zemského Jana Kniese, ČMMZ III, č. 2, 60–78.
[12] Knies, J. 1904: Boskovický okres. Vlastivěda moravská. Místopis, sv. II, č. 5. Brno.
[13] Knies, J. 1905: Nový nález diluviálního člověka u Mladče na Moravě, Věstník Klubu přírodovědeckého v Prostějově VIII, 3–19.
[14] Knies, J. 1906: Kniesovo museum Moravského Krasu ve Sloupě. Prostějov.
[15] Knies, J. 1907: "Kniesovo museum Mor. Krasu" ve Sloupě, Pravěk 3, č. 2, 43–48.
[16] Knies, J. 1909: Punkva a její krasové přítoky, Sborník české spol. zeměvědné v Praze. Praha.
[17] Knies, J. 1910: Přátelům turistiky v Mor. Krase. Boskovice.
[18] Knies, J. 1910a: Jeskyně Kůlna, Pravěk 6, 26–28.
[19] Knies, J. 1911: Nové nálezy ze sídliště diluviálního člověka v Kůlně u Sloupu, ČVSMO XXIX, 16–18.
[20] Knies, J. 1912: Nové doklady přítomnosti palaeolitického člověka v Kůlně u Sloupu, ČMMZ XII, 310–330.
[21] Knies, J. 1925: Přehled moravského paleolitu, Obzor prehistorický 4, 89–116.
[22] Knies, J. 1927: Dějiny výzkumu moravského diluvia se soupisem literatury (rukopis uložený na ÚAM FF MU a Ústavu Anthropos MZM v Brně). Brno.
[23] Knies, J. 1929: Jan Knies, jeho životní dílo a seznam publikací. Kroměříž.
[24] Kostrhun, P. 2003: Mamutí projekty prof. Karla Absolona, AR LV, 76–129.
[25] Kostrhun, P. 2005: Štípaná industrie magdalénienu z jeskyně Kůlny, AMM, scientae sociales LXXX, 79–128.
[26] Kovařík, L. 1967: Kulturní a společenský život v Krasové. Adamov.
[27] Měřínský, Z. 1977–1978: První archeologické výzkumy zaniklých středověkých osad na Moravě. (Příspěvek k dějinám moravské archeologie), SPFFBU E 22–23, 177–192.
[28] Měřínský, Z. 1995: Výročí narození Jana Bohumila Kniese, Pravěk NŘ 5, 294–295.
[29] Musil, R. 2002: Sloupsko-šošůvské jeskyně. Jeskynní bludiště pod Bradinami – jeho historie a význam. Brno.
[30] Nesvadbík, F. – Boček, A. 1913: Moravský kras aneb dr. Karel Absolon v pravém světle. Praha.
[31] Oliva, M. 1996: 60 let od úmrtí Jana Kniese, AMM, scientae sociales LXXXI, 205–206.
[32] Oliva, M. 2003: Pohřebiště kromaňonců v Mladečských jeskyních, Archeologické památky střední Moravy sv. 6. Olomouc.
[33] Pernes, J. 1979: Kniesovo muzeum Moravského krasu ve Sloupě, Sb. okresního muzea v Blansku 11, 24–32.
[34] Sklenář, K. 2005: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha.
[35] Skutil, J. 1974: Jan Knies (1860–1937), Sb. Okr. vlastivědného muzea v Blansku 6–7, 177–182.
[36] Svoboda, J. – Havlíček, P. – Ložek, V. – Macoun, J. – Musil, R. – Přichystal, A. – Svobodová, H. – Vlček, E. 2002: Paleolit Moravy a Slezska, Dolnověstonické studie 8. Brno.
[37] Sýkora, J. 1911: Kapitoly za očistu v Mor. Krasu. Brno.
[38] Šembera, V. A. 1870: Páni z Boskovic a potomní držitelé hradu Boskovického na Moravě. Vídeň.