Title: K otázce horákovské "expanze" do oblasti lužických popelnicových polí
Variant title:
- On the issue of the Horákov culture "expansion" to the urn fields area, Lusatia
- Zur Frage der Horakower "Expansion" in das Gebiet der Lausitzer Urnenfelder
Source document: Moravskoslezská škola doktorských studií. Seminář 2. Měřínský, Zdeněk (Editor); Klápště, Jan (Editor). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011, pp. 54-65
Extent
54-65
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/127718
Type
Article
Language
Czech
Summary language
Rights access
open access
License: Not specified license
Description
Práce shrnuje výsledky zpracování vybraných lokalit z doby halštatské z prostoru Vyškovské brány, na jejichž základě řeší problematiku kontaktu horákovské a platěnické kultury. Tématem vzájemného působení těchto dvou kultur se podrobně zabýval především J. Nekvasil, který v 60. letech 20. století formuloval teorii o expanzi horákovské kultury do oblasti KLPP. Za hranicemi souvislého horákovského osídlení evidoval několik horákovských lokalit, vlivy z jihu spatřoval i v určitých projevech pohřebního ritu. Cílem článku je kritické zhodnocení materiálu z těchto i nově prozkoumaných lokalit.
This article sums up the results of research into selected Hallstatt Age locations in the Vyškovska brána area, on the basis of which it addresses the issue of contacts between the Horákov and Platěnice cultures. The interaction between these two cultures was investigated in detail by J. Nekvasil who, in the 1960's, formulated a theory about the expansion of the Horákov culture into the area of the Lusatian urn fields culture. He noted several Horákov culture locations beyond the borders of the Horákov culture settlement, and saw influences from the south in certain manifestations of the Lusatian burial rite. The objective of this article is a critical assessment of material from these locations, as well as from others recently researched.
References
[1] BAAROVÁ, Z., 2006: Halštatské pohřebiště "Člupy" u Maref, Pravěk NŘ 2004/14, 333–364.
[2] BAAROVÁ, Z., 2007: Halštatské hradisko Křižanovice-"Zámeček", Pravěk NŘ 2005/15, 395–418.
[3] BAAROVÁ, Z., 2007a: Platěnické pohřebiště s komorovými hroby v Pustiměři. In: Doba popelnicových polí a doba halštatská. Příspěvky z IX. konference, Bučovice 3. – 6. 10. 2006, 13–33. Brno: ÚAM FF MU.
[4] BAAROVÁ, Z. – MIKULKOVÁ, B., 2006: Halštatské žárové pohřebiště v Drnovicích (okr. Vyškov), Pravěk NŘ 2004/14, 287–331.
[5] BUKOWSKI, Z., 1969: Bemerkungen zur Problematik der südlichen und südöstlichen Zone der Lausitzer Kultur, Beiträge zur Lausitzer Kultur. Berlin.
[6] DOBISÍKOVÁ, M. – GEISLER, M. – KALA, J. – KOS, P. – MIKULKOVÁ, B. – PARMA, D., v tisku: Halštatské pohřebiště ze Slavkova (okr. Vyškov).
[7] FOJTÍK, P. – GOLEC, M., 2007: Časně halštatské hradisko "Na valech" u Podivic, okr. Vyškov a jeho přínos k poznání stupně Ha C1 na Moravě, Pravěk 16/2006, 37–75.
[8] GEDL, M., 1991: Die Hallstatteinflüsse auf den polnischen Gebieten in der Früheisenzeit, Prace Archeologiczne 48. Warszawa–Kraków.
[9] GOLEC, M., 2003: Těšetice-Kyjovice 6. Horákovská kultura v těšetickém mikroregionu, Brno.
[10] GOLEC, M., 2004: Ein Dromos in Mähren, AR LVI/2, 532–560.
[11] GOLEC, M., 2005: Horákovská kultura. Nepubl. disertační práce. Brno: Masarykova univerzita.
[12] GOTTVALD, A., 1928: Žárové hroby u Seloutek, Ročenka národopisného a průmyslového muzea města Prostějova a Hané 5, 7–20.
[13] GOTTVALD, A., 1931: Můj archeologický výzkum. Prostějov.
[14] HOLUBOVÁ, Z., 2008: Osídlení hradiska Zelená Hora v době halštatské, Pravěk 17/2007, 357–382.
[15] JANÁK, V., 1982: Pozůstatky řemeslné výroby z doby halštatské v Radslavicích, okr. Vyškov, Archeologia Polski XXVII/2, 395–413.
[16] KŘIVÁNEK, G., 1970: Slezsko-platěnický žárový hrob z Nemojan (okr. Vyškov), PV 1968, 26.
[17] NEKVASIL, J., 1960: Výzkum platěnického osídlení v Drysicích, PV 1959, 62.
[18] NEKVASIL, J., 1962: Pronikání horákovské kultury do oblasti lužických popelnicových polí, SbČSSA 2, 141–163.
[19] NEKVASIL, J., 1967: Stopy vlivů ze západu a severozápadu na lužickou kulturu na Moravě v době halštatské, Acta universitatis wratislaviensis 56, Studia archeologiczne II, 165–175. Wrocław.
[20] NEKVASIL, J., 1969: Überblick über die Entwicklung der märischen Lausitzer Kultur unter Berücksichtigung der Einflüsse aus dem donauländischen Milieu und ihrer Specifikation im Rahmen der Lausitzer Kultur, Beiträge zur Lausitzer Kultur. Berlin.
[21] NEKVASIL, J., 1973: Mladohalštatská sídliště na Mohelnicku, PA LXIV/1, 42–85.
[22] NEKVASIL, J., 1974: Die jüngere und späte Stufe des Hallstattabschnittes der Lausitzer Kultur in Mähren. In: Symposium zu Problemen der jüngeren Hallstattzeit in Mitteleuropa, 253–310. Bratislava.
[23] NEKVASIL, J., 1981: Hroby lužické kultury z Pustiměře, PV 1980, 14.
[24] NEKVASIL, J., 1983: Początki halstatyzacji morawskiej grupy kultury łużyckiej, Silesia Antiqua, 61–83.
[25] NEKVASIL, J., 1987: Mähren in der Hallstattzeit, Mitteilungen der österreichischen Arbeitsgemeinschaft für Ur- und Frühgeschichte XXXVII, 115–120.
[26] PODBORSKÝ, V., 1963: K problematice moravského halštatu II. Halštatská malovaná keramika, SPFFBU E 8, s. 15–47.
[27] PODBORSKÝ, V., 1970: Mähren in der Spätbronzezeit und an der Schwelle der Eisenzeit. Brno.
[28] PODBORSKÝ, V., 1980: Kulturní a sociální proměny jižní Moravy v době halštatské. In: Rola oddziałyvań kręgu halsztackiego w rozwoju społeczeństw epoki żelaza w Polsce zachodniej na tle środkowoeuropejskim, 47–57. Wrocław.
[29] PODBORSKÝ, V., 1980a: Dvě nová halštatská pohřebiště na jižní Moravě, SPFFBU E25, 75–124.
[30] PODBORSKÝ, V., 1982: Vztah lužického a podunajsko-karpatského komplexu popelnicových polí jako historický problém. In: Południowa strefa kultury łužickiej i powązania tej kultury z poludniem, 183–189. Kraków–Przemyśl.
[31] POULÍK, J., 1939–1946: Halštatský hrob ve Velaticích, PA 42, 162–165.
[32] ŘÍHOVSKÝ, J., 1958: Problém expanse lidu s lužickou kulturou do středního Podunají, AR X, 203–232.
[33] ŘÍHOVSKÝ, J., 1960: K otázce pronikání lidu s velatickou kulturou k severu. Sb. AÚ ČSAV Brno 1, 45–49.
[34] SMRŽ, Z., 1975: Enkláva lužického osídlení v oblasti Boskovské brázdy. Studie AÚ ČSAV v Brně III/3. Praha.
[35] STEGMANN-RAJTÁR, S., 1992: Grabfunde der älteren Hallstattzeit aus Südmähren. Košice.
[36] STEGMANN-RAJTÁR, S., 1993: Mitteldonauländische Hallstattkultur und Lausitzer Kulturkreis – Einige Bemerkungen zur Entwicklung gegenseitiger Beziehungen in Mähren, Ber. RGK 74, 444–459.
[2] BAAROVÁ, Z., 2007: Halštatské hradisko Křižanovice-"Zámeček", Pravěk NŘ 2005/15, 395–418.
[3] BAAROVÁ, Z., 2007a: Platěnické pohřebiště s komorovými hroby v Pustiměři. In: Doba popelnicových polí a doba halštatská. Příspěvky z IX. konference, Bučovice 3. – 6. 10. 2006, 13–33. Brno: ÚAM FF MU.
[4] BAAROVÁ, Z. – MIKULKOVÁ, B., 2006: Halštatské žárové pohřebiště v Drnovicích (okr. Vyškov), Pravěk NŘ 2004/14, 287–331.
[5] BUKOWSKI, Z., 1969: Bemerkungen zur Problematik der südlichen und südöstlichen Zone der Lausitzer Kultur, Beiträge zur Lausitzer Kultur. Berlin.
[6] DOBISÍKOVÁ, M. – GEISLER, M. – KALA, J. – KOS, P. – MIKULKOVÁ, B. – PARMA, D., v tisku: Halštatské pohřebiště ze Slavkova (okr. Vyškov).
[7] FOJTÍK, P. – GOLEC, M., 2007: Časně halštatské hradisko "Na valech" u Podivic, okr. Vyškov a jeho přínos k poznání stupně Ha C1 na Moravě, Pravěk 16/2006, 37–75.
[8] GEDL, M., 1991: Die Hallstatteinflüsse auf den polnischen Gebieten in der Früheisenzeit, Prace Archeologiczne 48. Warszawa–Kraków.
[9] GOLEC, M., 2003: Těšetice-Kyjovice 6. Horákovská kultura v těšetickém mikroregionu, Brno.
[10] GOLEC, M., 2004: Ein Dromos in Mähren, AR LVI/2, 532–560.
[11] GOLEC, M., 2005: Horákovská kultura. Nepubl. disertační práce. Brno: Masarykova univerzita.
[12] GOTTVALD, A., 1928: Žárové hroby u Seloutek, Ročenka národopisného a průmyslového muzea města Prostějova a Hané 5, 7–20.
[13] GOTTVALD, A., 1931: Můj archeologický výzkum. Prostějov.
[14] HOLUBOVÁ, Z., 2008: Osídlení hradiska Zelená Hora v době halštatské, Pravěk 17/2007, 357–382.
[15] JANÁK, V., 1982: Pozůstatky řemeslné výroby z doby halštatské v Radslavicích, okr. Vyškov, Archeologia Polski XXVII/2, 395–413.
[16] KŘIVÁNEK, G., 1970: Slezsko-platěnický žárový hrob z Nemojan (okr. Vyškov), PV 1968, 26.
[17] NEKVASIL, J., 1960: Výzkum platěnického osídlení v Drysicích, PV 1959, 62.
[18] NEKVASIL, J., 1962: Pronikání horákovské kultury do oblasti lužických popelnicových polí, SbČSSA 2, 141–163.
[19] NEKVASIL, J., 1967: Stopy vlivů ze západu a severozápadu na lužickou kulturu na Moravě v době halštatské, Acta universitatis wratislaviensis 56, Studia archeologiczne II, 165–175. Wrocław.
[20] NEKVASIL, J., 1969: Überblick über die Entwicklung der märischen Lausitzer Kultur unter Berücksichtigung der Einflüsse aus dem donauländischen Milieu und ihrer Specifikation im Rahmen der Lausitzer Kultur, Beiträge zur Lausitzer Kultur. Berlin.
[21] NEKVASIL, J., 1973: Mladohalštatská sídliště na Mohelnicku, PA LXIV/1, 42–85.
[22] NEKVASIL, J., 1974: Die jüngere und späte Stufe des Hallstattabschnittes der Lausitzer Kultur in Mähren. In: Symposium zu Problemen der jüngeren Hallstattzeit in Mitteleuropa, 253–310. Bratislava.
[23] NEKVASIL, J., 1981: Hroby lužické kultury z Pustiměře, PV 1980, 14.
[24] NEKVASIL, J., 1983: Początki halstatyzacji morawskiej grupy kultury łużyckiej, Silesia Antiqua, 61–83.
[25] NEKVASIL, J., 1987: Mähren in der Hallstattzeit, Mitteilungen der österreichischen Arbeitsgemeinschaft für Ur- und Frühgeschichte XXXVII, 115–120.
[26] PODBORSKÝ, V., 1963: K problematice moravského halštatu II. Halštatská malovaná keramika, SPFFBU E 8, s. 15–47.
[27] PODBORSKÝ, V., 1970: Mähren in der Spätbronzezeit und an der Schwelle der Eisenzeit. Brno.
[28] PODBORSKÝ, V., 1980: Kulturní a sociální proměny jižní Moravy v době halštatské. In: Rola oddziałyvań kręgu halsztackiego w rozwoju społeczeństw epoki żelaza w Polsce zachodniej na tle środkowoeuropejskim, 47–57. Wrocław.
[29] PODBORSKÝ, V., 1980a: Dvě nová halštatská pohřebiště na jižní Moravě, SPFFBU E25, 75–124.
[30] PODBORSKÝ, V., 1982: Vztah lužického a podunajsko-karpatského komplexu popelnicových polí jako historický problém. In: Południowa strefa kultury łužickiej i powązania tej kultury z poludniem, 183–189. Kraków–Przemyśl.
[31] POULÍK, J., 1939–1946: Halštatský hrob ve Velaticích, PA 42, 162–165.
[32] ŘÍHOVSKÝ, J., 1958: Problém expanse lidu s lužickou kulturou do středního Podunají, AR X, 203–232.
[33] ŘÍHOVSKÝ, J., 1960: K otázce pronikání lidu s velatickou kulturou k severu. Sb. AÚ ČSAV Brno 1, 45–49.
[34] SMRŽ, Z., 1975: Enkláva lužického osídlení v oblasti Boskovské brázdy. Studie AÚ ČSAV v Brně III/3. Praha.
[35] STEGMANN-RAJTÁR, S., 1992: Grabfunde der älteren Hallstattzeit aus Südmähren. Košice.
[36] STEGMANN-RAJTÁR, S., 1993: Mitteldonauländische Hallstattkultur und Lausitzer Kulturkreis – Einige Bemerkungen zur Entwicklung gegenseitiger Beziehungen in Mähren, Ber. RGK 74, 444–459.