Title: Příklad nezdařené lokace hradu na Sedlčansku
Variant title:
- An example of aborted positioning of a castle in the Sedlčansko region
- Beispiel für die misslungene Lokation einer Burg in der Region Sedlčany
Source document: Archaeologia historica. 2012, vol. 37, iss. 2, pp. 433-444
Extent
433-444
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/128270
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
V roce 2010 byla uskutečněna terénní prospekce na lokalitě Pačíska na Sedlčansku. Terénní prospekcí reliktů na vrcholu kopce, téměř výlučně spojovaných s pravěkou činností, se podařilo základně zmapovat a podle všech aspektů zařadit spíše ke šlechtickým hradům palácové dispozice ze 14. století. Více než nápadná je výrazná shoda s nedalekým hradem Vysoký Chlumec. Jeho dispozici odpovídají převážně všechny zemní práce prováděné na lokalitě Pačíska. Lze se domnívat, že se jedná o nezdařenou lokaci pozdějšího Vysokého Chlumce, přestože důvod zůstává nejasný. Mohlo se jednat o nevhodné geologické podmínky stavby, mocenské zájmy nebo jiné aspekty. V nadcházejících sezonách proběhne přesné terénní zaměření a další dokumentační metody.
Terrain prospecting at the Pačíska location in the Sedlčansko region in 2010, as well as disclosing relics from the top of the hill almost exclusively associated with prehistoric activities, enabled the approximate mapping and classification of a site that appeared, in all respects, appropriate to an aristocratic castle with a palace layout dating to the 14th century. Similarities with the Vysoký Chlumec castle situated nearby are striking, and its layout is identical with pre-building work done at the Pačíska location. It may be presumed that Pačíska was an initial site and aborted positioning for the later Vysoký Chlumec castle, although the reasons for abandoning it remain unknown. These could include inappropriate geological conditions, power politics, or other factors. More exact terrain examination and further documentation methods are scheduled for the coming years.
References
[1] RBM II: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moravice II. (Emler, J., ed.). Praha 1882.
[2] RBM I: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moravice I. (Erben, K. J., ed.). Praha 1855.
[3] ANDERLE, J., 1991: Nedostavěný hrad u Strašína – Die nicht vollendete Burg in Strašín, CB 2, 327–330. Praha.
[4] BERÁNEK, J.–DOLEŽAL, D.–KORENÝ, R.–KŘIVÁNEK, R.–VAŘEKA, P., 1998: Větrný mlýn holandského typu v Příčovech – The Windmill in Příčovy, Podbrdsko 5, 30–52. Příbram.
[5] DURDÍK, T., 2000: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.
[6] DURDÍK, T.–KAŠPAR, V.–ÚLOVEC, J., 2000: Povrchový průzkum hradu Zvěřince – Oberflächenuntersuchung der Burg Zvěřinec, CB 7, 75–92. Praha.
[7] HABART, Č., 1928: Sedlčansko, Sedlecko a Voticko II. Popis a dějiny krajiny mezi stříbropěnnou Vltavou a památným Blaníkem a vylíčení života jejího lidu. Sedlčany.
[8] HÁNA, J.–KORENÝ, R.–MILITKÝ, J., 2006: Depot pražských grošů Václava IV. z Mašova (okr. Příbram) – A hoard of Prague grossi struck under Václav (Wenceslas) IV. found in Mašov (Příbram district), Numismatický sborník 21, 256–266. Praha.
[9] HEJNA, A., 1964: Krašovice – příspěvek k výzkumu středověké vesnice v Čechách – Beitrag zur Erforschung des mittelalterlichen Dorfes in Böhmen, PA LV, 178–221. Praha.
[10] HEJNA, A., 1983: Archeologický výzkum zaniklé tvrze ve Zvíroticích, okr. Příbram. Příspěvek ke zhodnocení nálezů dvou mincovních depotů – Die archäologische Ausgrabung der untergegangenen Feste in Zvírotice, Bez. Příbram, Numismatický sborník 16, 23–34. Praha.
[11] HEROUT, J.–PREISNEROVÁ, O., 1966: O obnově hradu Vysokého Chlumce – Zur Renovierung der Burg in Vysoký Chlumec, Památková péče 26, 296–307. Praha.
[12] HORÁKOVÁ-JANSOVÁ, L., 1951: Eneolitické výšinné sídliště Malé kolo na střední Vltavě – Station énéolithique de Malé kolo, AR III, 300–304. Praha.
[13] CHOTĚBOR, P., 1977: Výsledky povrchového průzkumu středověké tvrze v Plešišti, Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 18, 141–148. Praha.
[14] JANSOVÁ, K., 1965: Hrazany, keltské oppidum na Sedlčansku – Hrazany, ein keltisches Oppidum an der Moldau nördlich von Sedlčany. Praha.
[15] KAŠPAR, V.–SMEJTEK, L., 1997: Archeologická památková péče v žijící vesnici – Křepenice 1996 – Archaeo logical heritage of the present – day village – Křepenice 1996, Archeologie ve středních Čechách 1, 445–459. Praha.
[16] KAŠPAR, V.–SMEJTEK, L.–VAŘEKA, P., 1999: Zaniklý sídlištní komplex Ústupenice na Sedlčansku. Archeolo gický výzkum mlýna z pozdního středověku (předběžná zpráva) – Verwüsteter Siedlungskomplex Ústupenice auf dem Sedlčansko – Gebiet. Archäologische Erforschung einer Mühle aus dem Spätmittelalter (Vorbericht), AH 24, 101–109. Brno.
[17] KORENÝ, R.–VAŘEKA, P., 1998: Archeologické výzkumy v Sedlčanech v letech 1995–97 (předběžné zprávy) – Archeological Research in Sedlčany in the Years 1995 - 1997, Podbrdsko 5, 199–201. Příbram.
[18] MACHAČOVÁ, V., 2006: Opevněná sídla vrcholného a pozdního středověku na Sedlčansku – The fortified manors of medieval times in Sedlčansko region, rkp. nepubl. bakalářské práce ulož. na Katedře archeologie FF ZČU v Plzni.
[19] MACHAČOVÁ, V., 2009: Areál hradu Vysoký Chlumec v proměnách času a prostředí – Castle district Vysoky Chlumec in the changes of time and environment, rkp. nepubl. dipl. práce ulož. na Katedře archeologie FF ZČU v Plzni.
[20] MENCLOVÁ, D., 1972: České hrady 1, 2. Praha.
[21] NOVOSADOVÁ, O.–VILÍMKOVÁ, M.–HEROUTOVÁ, M., 1977: Vysoký Chlumec. Stavebně historický průzkum. Pasport, SÚRPMO, rkp. ulož. v NPÚ ÚOP středních Čech, inv. č. 86. Praha.
[22] PÁNEK, J.–ŠIMŮNEK, R.–VANÍČEK, V., 2011: Páni z Rožmberka – nástin historie rodu. In: Rožmberkové. Rod českých velmožů a jeho cesta dějinami. České Budějovice.
[23] SEDLÁČEK, A., 1927: Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl patnáctý, Kouřimsko, Vltavsko a j.-z. Boleslavsko. Praha.
[24] SKLENÁŘOVÁ, Z., 1991: Neznámý středověký hrádek u Lovčic na Sedlčansku – Die unbekannte kleine mittelalterliche Burg bei Lovčice, CB 2, 335–340. Praha.
[25] SLÁMA, J., 1991: Raně středověké hradiště u Nalžovického Podhájí na Sedlčansku – Ein frühmittelalterlicher Burgwall bei Nalžovické Podhájí im Gebiet von Sedlčany, Praehistorica 18, Varia Archaeologica 5, 85–117. Praha.
[26] SMEJTEK, L., 1987: Vývoj osídlení Příbramska v mladším pravěku a jeho vztah k přírodnímu prostředí – Die Besiedlungsentwicklung der Příbramer Umgebung in jüngerer Urzeit und ihre Beziehung zum Naturmilieu, Vlastivědný Sborník Podbrdska 38–39, 313–367. Příbram.
[27] ŠIMEČEK, P., 2011: Zrození hradu. K technologii počáteční fáze nedokončeného hradu u Újezdu u Kunštátu. In: Hrad jako technický problém: Technologie a formy výstavby středověkých opevněných sídel. Archeologia mediaevalis Moravica at Silesiana II/2010, 117–122.
[28] VAŘEKA, P., 1997: Záchranný archeologický výzkum pozdně středověkého domu v Sedlčanech – předběžná zpráva – Rescue excavations of the late medieval house in Sedlčany – preliminary report, Archeologie ve středních Čechách 1, 399–406. Praha.
[29] ŽIŽKA, J., 2000: Z oprav fasád čtyř zámků na Příbramsku – Drahenice, Rožmitál pod Třemšínem, Vysoký Chlumec a Čelina – Aus der Renovierung der Fasaden von vier Schlössern in der Region Příbram/Pribrans – Drahenice/Drahenitz, Rožmitál pod Třemšínem/Rosenthal, Vysoký Chlumec/Hoch Chlumetz und Čelina/Czellin, PSČ 14/2, 60–72. Praha.
[30] ŽIŽKA, J., 2001: K podobě a stavebním dějinám hradu Vysokého Chlumce – Zur Gestalt und Baugeschichte der Burg Vysoký Chlumec/Hoch Chlumetz, PSČ 15/2, 1–18. Praha.
[31] GEOLOGICKÉ A GEOVĚDNÍ MAPY, http://www.geologicke-mapy.cz/mapy-internet/mapa/, cit. 02.02.2012
[2] RBM I: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moravice I. (Erben, K. J., ed.). Praha 1855.
[3] ANDERLE, J., 1991: Nedostavěný hrad u Strašína – Die nicht vollendete Burg in Strašín, CB 2, 327–330. Praha.
[4] BERÁNEK, J.–DOLEŽAL, D.–KORENÝ, R.–KŘIVÁNEK, R.–VAŘEKA, P., 1998: Větrný mlýn holandského typu v Příčovech – The Windmill in Příčovy, Podbrdsko 5, 30–52. Příbram.
[5] DURDÍK, T., 2000: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.
[6] DURDÍK, T.–KAŠPAR, V.–ÚLOVEC, J., 2000: Povrchový průzkum hradu Zvěřince – Oberflächenuntersuchung der Burg Zvěřinec, CB 7, 75–92. Praha.
[7] HABART, Č., 1928: Sedlčansko, Sedlecko a Voticko II. Popis a dějiny krajiny mezi stříbropěnnou Vltavou a památným Blaníkem a vylíčení života jejího lidu. Sedlčany.
[8] HÁNA, J.–KORENÝ, R.–MILITKÝ, J., 2006: Depot pražských grošů Václava IV. z Mašova (okr. Příbram) – A hoard of Prague grossi struck under Václav (Wenceslas) IV. found in Mašov (Příbram district), Numismatický sborník 21, 256–266. Praha.
[9] HEJNA, A., 1964: Krašovice – příspěvek k výzkumu středověké vesnice v Čechách – Beitrag zur Erforschung des mittelalterlichen Dorfes in Böhmen, PA LV, 178–221. Praha.
[10] HEJNA, A., 1983: Archeologický výzkum zaniklé tvrze ve Zvíroticích, okr. Příbram. Příspěvek ke zhodnocení nálezů dvou mincovních depotů – Die archäologische Ausgrabung der untergegangenen Feste in Zvírotice, Bez. Příbram, Numismatický sborník 16, 23–34. Praha.
[11] HEROUT, J.–PREISNEROVÁ, O., 1966: O obnově hradu Vysokého Chlumce – Zur Renovierung der Burg in Vysoký Chlumec, Památková péče 26, 296–307. Praha.
[12] HORÁKOVÁ-JANSOVÁ, L., 1951: Eneolitické výšinné sídliště Malé kolo na střední Vltavě – Station énéolithique de Malé kolo, AR III, 300–304. Praha.
[13] CHOTĚBOR, P., 1977: Výsledky povrchového průzkumu středověké tvrze v Plešišti, Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 18, 141–148. Praha.
[14] JANSOVÁ, K., 1965: Hrazany, keltské oppidum na Sedlčansku – Hrazany, ein keltisches Oppidum an der Moldau nördlich von Sedlčany. Praha.
[15] KAŠPAR, V.–SMEJTEK, L., 1997: Archeologická památková péče v žijící vesnici – Křepenice 1996 – Archaeo logical heritage of the present – day village – Křepenice 1996, Archeologie ve středních Čechách 1, 445–459. Praha.
[16] KAŠPAR, V.–SMEJTEK, L.–VAŘEKA, P., 1999: Zaniklý sídlištní komplex Ústupenice na Sedlčansku. Archeolo gický výzkum mlýna z pozdního středověku (předběžná zpráva) – Verwüsteter Siedlungskomplex Ústupenice auf dem Sedlčansko – Gebiet. Archäologische Erforschung einer Mühle aus dem Spätmittelalter (Vorbericht), AH 24, 101–109. Brno.
[17] KORENÝ, R.–VAŘEKA, P., 1998: Archeologické výzkumy v Sedlčanech v letech 1995–97 (předběžné zprávy) – Archeological Research in Sedlčany in the Years 1995 - 1997, Podbrdsko 5, 199–201. Příbram.
[18] MACHAČOVÁ, V., 2006: Opevněná sídla vrcholného a pozdního středověku na Sedlčansku – The fortified manors of medieval times in Sedlčansko region, rkp. nepubl. bakalářské práce ulož. na Katedře archeologie FF ZČU v Plzni.
[19] MACHAČOVÁ, V., 2009: Areál hradu Vysoký Chlumec v proměnách času a prostředí – Castle district Vysoky Chlumec in the changes of time and environment, rkp. nepubl. dipl. práce ulož. na Katedře archeologie FF ZČU v Plzni.
[20] MENCLOVÁ, D., 1972: České hrady 1, 2. Praha.
[21] NOVOSADOVÁ, O.–VILÍMKOVÁ, M.–HEROUTOVÁ, M., 1977: Vysoký Chlumec. Stavebně historický průzkum. Pasport, SÚRPMO, rkp. ulož. v NPÚ ÚOP středních Čech, inv. č. 86. Praha.
[22] PÁNEK, J.–ŠIMŮNEK, R.–VANÍČEK, V., 2011: Páni z Rožmberka – nástin historie rodu. In: Rožmberkové. Rod českých velmožů a jeho cesta dějinami. České Budějovice.
[23] SEDLÁČEK, A., 1927: Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl patnáctý, Kouřimsko, Vltavsko a j.-z. Boleslavsko. Praha.
[24] SKLENÁŘOVÁ, Z., 1991: Neznámý středověký hrádek u Lovčic na Sedlčansku – Die unbekannte kleine mittelalterliche Burg bei Lovčice, CB 2, 335–340. Praha.
[25] SLÁMA, J., 1991: Raně středověké hradiště u Nalžovického Podhájí na Sedlčansku – Ein frühmittelalterlicher Burgwall bei Nalžovické Podhájí im Gebiet von Sedlčany, Praehistorica 18, Varia Archaeologica 5, 85–117. Praha.
[26] SMEJTEK, L., 1987: Vývoj osídlení Příbramska v mladším pravěku a jeho vztah k přírodnímu prostředí – Die Besiedlungsentwicklung der Příbramer Umgebung in jüngerer Urzeit und ihre Beziehung zum Naturmilieu, Vlastivědný Sborník Podbrdska 38–39, 313–367. Příbram.
[27] ŠIMEČEK, P., 2011: Zrození hradu. K technologii počáteční fáze nedokončeného hradu u Újezdu u Kunštátu. In: Hrad jako technický problém: Technologie a formy výstavby středověkých opevněných sídel. Archeologia mediaevalis Moravica at Silesiana II/2010, 117–122.
[28] VAŘEKA, P., 1997: Záchranný archeologický výzkum pozdně středověkého domu v Sedlčanech – předběžná zpráva – Rescue excavations of the late medieval house in Sedlčany – preliminary report, Archeologie ve středních Čechách 1, 399–406. Praha.
[29] ŽIŽKA, J., 2000: Z oprav fasád čtyř zámků na Příbramsku – Drahenice, Rožmitál pod Třemšínem, Vysoký Chlumec a Čelina – Aus der Renovierung der Fasaden von vier Schlössern in der Region Příbram/Pribrans – Drahenice/Drahenitz, Rožmitál pod Třemšínem/Rosenthal, Vysoký Chlumec/Hoch Chlumetz und Čelina/Czellin, PSČ 14/2, 60–72. Praha.
[30] ŽIŽKA, J., 2001: K podobě a stavebním dějinám hradu Vysokého Chlumce – Zur Gestalt und Baugeschichte der Burg Vysoký Chlumec/Hoch Chlumetz, PSČ 15/2, 1–18. Praha.
[31] GEOLOGICKÉ A GEOVĚDNÍ MAPY, http://www.geologicke-mapy.cz/mapy-internet/mapa/, cit. 02.02.2012