Title: Artefacts from organic materials in Neolithic graves: selected cases
Variant title:
- Artefakty z organických materiálů v neolitických hrobech: vybrané druhy nálezů
Source document: Studia archaeologica Brunensia. 2014, vol. 19, iss. 1, pp. [5]-21
Extent
[5]-21
-
ISSN1805-918X (print)2336-4505 (online)
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/129969
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Although adornments made from animal bones and teeth are only rarely found in graves from the Neolithic period, they can be used to indicate the uniqueness and originality of local cultures and local artists. The main focus of this article is to provide an overview of such artefacts in Neolithic graves in Central Europe – their location in the grave, the age and sex of the buried individuals. Archaeological records indicate that the societies of Hinkelstein, Großgartach and primarily Lengyel Culture were inclined to make sex and gender distinctions in the case of body adornments.
Ozdoby vyrobené ze zvířecích kostí se v hrobech z období neolitu objevují velmi vzácně. Vzhledem k tomu, že nepředstavují standardní složku hrobové výbavy, ukazují unikátnost a originálnost lokálních kultur a místních tvůrců. Cílem práce je podat přehled těchto artefaktů v neolitických hrobech, které jsou evidovány na území střední Evropy. V případě kostěných ozdob byly sledovány samotné artefakty, jejich umístění v hrobech a také věk a pohlaví pohřbených jedinců. Na základě archeologických pramenů se zdá, že společnosti hinkelsteinské, grossgartašské a lengyelské kultury měly tendenci se genderově odlišovat prostřednictvím ozdob.
References
[1] Bánffy, E. 2008: The deer tooth necklace from grave 12 at Bodrogzsadány, Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungariae 59, 163–169. | DOI 10.1556/AArch.59.2008.2.3
[2] Brink-Kloke, H. B. 1990: Das linienbandkeramische Gräberfeld von Essenbach-Ammerbreite, Ldkr. Landshut, Niederbayern, Germania 68, 427–481.
[3] Bukovanská, M. – Březinová, D. 1996: Neolitické mramorové náramky z Čech, Kámen 3/2, 153–159.
[4] Čermáková, E. 2008: Symbolika neolitických ženských pásů, Acta archaeologica Opaviensia 3, 25–31.
[5] Čižmář, Z. – Geislerová, K. 1997: Pohřby v jamách na sídlišti kultury s lineární keramikou v Žádovicích, o. Hodonín, Pravěk NŘ 7, 39–64.
[6] Crubézy, E. 1996: Surgery at the Origins of Agriculture: The Case of Central Europe, Anthropologie XXXIV/3, 329–332.
[7] Czerniak, L. 2002: Settlements of the Brześć Kujawski Type on the Polish Lowlands, Archeologické rozhledy LIV, 9–22.
[8] Dammers, B. 2003: Hinkelstein – Großgartach – Rössen. Zum Mittelneolithikum im Rheinhessen, Leipziger online-Beiträge zur Ur- und Frühgeschichtlichen Archäologie 5 (http://www.gko.unileipzig.de/fileadmin/user_upload/historisches_seminar/02urundfruehgeschichte/Online_Beitraege/OnlBei05.pdf, retrieved 16. 8. 2013.).
[9] Davies, S. M. 2012: Catalogue of Artefacts associated with Andrew Goldie in the Queensland Museum and the Museum of the Cumbraes, Millport, Scotland. In: Memoirs of the Queensland Museum – Culture 6. Brisbane, 163–208.
[10] Demján, P. 2010: Hroby na sídlisku Lengyelskej kultúry vo Svodíne. Bratislava (master diploma thesis, deposited: The Faculty of Arts, Comenius University, Bratislava).
[11] Dočkalová, M. – Čižmář, Z. 2008: Antropologie a pohřbívání v moravském neolitu. In: Čižmář, Z. (ed.), Život a smrt v mladší době kamenné. Brno, 236–247.
[12] Dočkalová, M. – Koštuřík, P. 1996: Seskupení hrobů nositelů kultury s lineární keramikou na neolitickém sídlišti v Těšeticích-Kyjovicích, okr. Znojmo, Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity M 1, 5–30.
[13] Dombay, J. 1960: Die Siedlung und Gräberfeld in Zengővárkony. Beiträge zur Kultur des Aeneolithikums in Ungarn. Budapest.
[14] Dzieduszycka, A. 1959: Cmentarzysko i osada kultury starszej ceramiky wstęgowej w Giebułtowie, pow. Krakow, Materialy archeologiczne 1, 23–45.
[15] Dzieduszycka, A. 1964: Sprawozdanie z badań osady kultury ceramiki wstęgowej rytej i osady eneolitycznej w Złotnikach, pow. Proszowice, w 1962 roku, Sprawozdania Archeologiczne 16, 26–29.
[16] Farkaš, Z. 2002: Nálezy ľudských pozostatkov v prostredí kultúry ľudu s lineárnou keramikou na Slovensku, Archeologické rozhledy LIV, 23–43.
[17] Gallay, G. – Mathieu, G. 1988: Grabbeigaben der Bandkeramik von Ensisheim, Dép. Haut Rhin (Elsaß), Germania 66, 371–389.
[18] Hladilová, Š. 2002: Výsledky paleontologického studia ozdob z lokality Vedrovice. In: Podborský, V. et al., Dvě pohřebiště neolitického lidu s lineární keramikou ve Vedrovicích na Moravě. Brno, 257–264.
[19] Höckmann, O. 1982: Zur Verteilung von Männer- und Frauengräbern auf Gräberfeldern des Frühneolithikums und des älteren Mittelneolithikums, Jahrbuch des Römisch-Germanischen Zentralmuseum Mainz 29, 13–74.
[20] Hodder, I. 1982: Symbols in Action: Ethnoarchaeological Studies of Material Culture. New York.
[21] Humpolová, A. 1992: Žárové pohřby v kultuře s moravskou malovanou keramikou, Pravěk NŘ 2, 61–75.
[22] Jażdżewski, K. 1938: Cmentarzyska kultury ceramiki wstęgowej i związane z nimi ślady osadnictwa w Brześciu Kujawskim, Wiadomości Archeologiczne 15, 1–105.
[23] John, J. 2011: Status of Spondylus Artifacts within the LBK Grave Goods. In: Ifantidis, F. – Nikolaidou, M. (eds.), Spondylus in Prehistory – New Data and Approaches. British Archaeological Reports, International Series 2216. Oxford, 39–45.
[24] Kahlke, H. D. 2004: Sondershausen und Bruchstedt. Zwei Gräberfelder mit älterer Linienbandkeramik in Thüringen. Weimar.
[25] Kaufmann, D. – Kürbis, O. 2002: Gräberfelder der Rössener Kultur am östlichen Harzrand, Archeologické rozhledy LIV, 157–178.
[26] Komárek, S. 2011: Ochlupení bližní: zvířata v kulturních kontextech. Praha.
[27] Koštuřík, P. – Lorencová, A. 1989/1990: Kostrový hrob H 11 kultury s lineární keramikou z neolitického sídliště u Těšetic-Kyjovic, okr. Znojmo, Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university E 34/35, 103–126.
[28] Král, J. 1956: Hrob s moravskou malovanou keramikou v Brně-Králově Poli, Archeologické rozhledy VIII, 9–13, 39–40.
[29] Lichardus, J. – Vladár, J. 1964: Zu Problemen der Ludanice-Gruppe in der Slowakei (K problémom ludanickej skupiny na Slovensku), Slovenská archeológia XII, 69–157.
[30] Lӧnne, P. 2003: Das Mittelneolithikum im südlichen Niedersachsen. Untersuchungen zum Kulturenkomplex Großgartach – Planig-Friedberg – Rössen und zur Stichbandkeramik. Materialhefte zur Ur- und Frühgeschichte Niedersachsens 31. Rahden/Westf.
[31] Maier, R. A. 1964: Ein Neolithgrab mit tierischen Hornzapfen-Beigaben, Germania 42, 244–250.
[32] Modderman, P. J. R. 1970: Linearbandkeramik aus Elsloo und Stein. Analecta Praehistorica Leidensia III. Leiden.
[33] Neugebauer-Maresch, Ch. – Neugebauer, J. W. – Groszschmidt, K. – Randl, U. – Seemann, R. 2002: Die Gräbergruppe vom Beginn der Bemaltkeramik im Zentrum der Kreisgrabenanlagen Friebritz-Süd, Niederösterreich, Preistoria Alpina 37, 187–253.
[34] Nieszery, N. 1995: Linearbandkeramische Gräberfelder in Bayern. Internationale Archäologie 16. Espelkamp.
[35] Oakley, A. 2000: Experiments in Knowing: Gender and Method in the Social Sciences. Cambridge.
[36] Ondruš, V. 1967: Kostěné a parohové předměty mladší doby kamenné na Moravě. Brno (dissertation thesis, deposited: Library of the Faculty of Arts, Masaryk University, Brno).
[37] Ondruš, V. 2002: Dvě pohřebiště lidu s neolitickou keramikou ve Vedrovicích. In: Podborský, V. et al., Dvě pohřebiště neolitického lidu s lineární keramikou ve Vedrovicích na Moravě (Zwei Gräberfelder des neolithischen Volkes mit Linearbandkeramik in Vedrovice in Mähren). Brno, 9–15.
[38] Pape, W. 1993: Ein großes steinzeitliches Gräberfeld am Kaiserstuhl. In: Sangmeister, E. (ed.), Zeitspuren. Archäologisches aus Baden. Freiburg, 40.
[39] Pavlů, I. 2004: Neolit mírného evropského pásma (5600–4200 BC) a jeho současníci. Manuscript (http://www.bylany.com/pdf/neolit_stredni_evropy.pdf).
[40] Pavúk, J. 1972: Neolithisches Gräberfeld in Nitra, Slovenská archeológia XX, 5–104.
[41] Peschel, Ch. 1992: Regel und Ausnahme – Linearbandkeramische Bestattungssitten in Deutschland und angrenzenden Gebieten, unter besonderer Berücksichtigung der Sonderbestattungen. Internationale Archäologie 9. Buch am Erlbach.
[42] Plesl, E. 1952: Pohřebiště lidu s volutovou keramikou v Mlynárcích na Slovensku, Archeologické rozhledy IV, 9–15.
[43] Podborský, V. et al. 1993: Pravěké dějiny Moravy. Brno.
[44] Podborský, V. 2002a: Vedrovická pohřebiště ve starším moravském a středoevropském neolitu. In: Podborský, V. et al., Dvě pohřebiště neolitického lidu s lineární keramikou ve Vedrovicích na Moravě (Zwei Gräberfelder des neolithischen Volkes mit Linearbandkeramik in Vedrovice in Mähren). Brno, 293–338.
[45] Podborský, V. 2002b: Spondylový šperk z vedrovických pohřebišť. In: Podborský, V. et al., Dvě pohřebiště neolitického lidu s lineární keramikou ve Vedrovicích na Moravě (Zwei Gräberfelder des neolithischen Volkes mit Linearbandkeramik in Vedrovice in Mähren). Brno, 235–255.
[46] Raetzel-Fabian, D. 1986: Phasenkartierung des mitteleuropäischen Neolithikums. Chronologie und Chorologie. British Archaeological Reports, International Series 316. Oxford.
[47] Rötting, H. 1977: Gräberfeld Wittmar. Ldkr. Wolfenbüttel. In: Rötting, H. (Hrsg.), Archäologische Denkmalpflege Braunschweig. Grabungsergebnisse 1976, Braunschweig – Wenden, 29–46.
[48] Rulf, J. 1984: Příspěvek k poznání neolitické kostěné industrie v Čechách. Výsledky předstihového archeologického výzkumu na stavbě měnírny v Roztokách, Archeologické rozhledy XXXVI, 241–260.
[49] Ruttkay, E. 1970: Das jungsteinzeitliche Hornsteinbergwerk mit Bestattung von der Antonshöhe bei Mauer (Wien 23), Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien 100, 70–83.
[50] Sázelová, S. 2012: Symbolismus u mobilních společností Sibiře. Lidé a zvířata v etnologické analogii a archeologickém kontextu. Brno (dissertation thesis, http://is.muni.cz/th/85279/prif_d/).
[51] Seeger, A. 1975: The Meaning of Body Ornaments: A Suya Example. Ethnology 14/3, 211–224. | DOI 10.2307/3773253
[52] Siklósi, Z. 2010: A társadalmi egyenlőtlenség nyomai a késő neolitikumban a Kárpát-medence keleti felén. Budapest (dissertation thesis, deposited: Eötvös Loránd University Budapest).
[53] Spatz, H. 1999: Das mittelneolithische Gräberfeld von Trebur, Kreis Groß-Gerau, Textteil I. Materialien zur Vor- und Frühgeschichte von Hessen. Wiesbaden.
[54] Steklá, M. 1956: Pohřby lidu s volutovou a vypíchanou keramikou, Archeologické rozhledy VIII, 697–723.
[55] Storch, H.-P. 1984/1985: Frühneolithische Bestattungssitten. Ein Beitrag zur Urgeschichte des südlichen Oberrheins. Acta praehistorica et archaeologica 16/17, 23–53.
[56] Švédová, J. 2003: Kostěná a parohová industrie kultury s lineární keramikou z Vedrovic. Brno (seminar year paper, Faculty of Arts, Masaryk University, Brno).
[57] Svobodová, E. 2012: Rituální význam zvířat v době kamenné. Brno (dissertation thesis, Faculty of Arts, Masaryk University, Brno, http://is.muni.cz/th/224911/ff_d).
[58] Vencl, S. 1959: Spondylové šperky v podunajském neolitu, Archeologické rozhledy XI, 699–742.
[59] Vlčková, Z. 2002: Masité milodary v pravěku. Plzeň (bachelor thesis, deposited: Faculty of Arts, University of West Bohemia, Pilsen).
[60] Willms, Ch. 1985: Neolithischer Spondylusschmuck. Hundert Jahre Forschung, Germania 63, 331–344.
[61] Zalai-Gaál, I. 2010: Die soziale Differenzierung im Spätneolithikum Südtransdanubiens. Die Funde und Befunde aus den alten Ausgrabungen. Budapest.
[62] Zalai-Gaál, I. – Gál, E. – Kӧhler, K. – Osztás, A. 2009: Eberhauerschmuck und Schweinekiefer- Beigaben in den neolithischen und kupferzeitlichen Bestattungssitten des Karpatenbeckens, Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungaricae 60, 303–355.
[63] Zápotocká, M. 1972: Die Hinkelsteinkeramik und ihre Beziehungen zum zentralen Gebiet der Stichbandkeramik. Analyse und Auswertung der Gräberfelder Worms-Rheingewann und Rheindürkheim, Památky archeologické LXIII, 267–374.
[64] Zápotocká, M. 1984: Armringe aus Marmor und anderen Rohstoffen im jüngeren Neolithikum Böhmens und Mitteleuropas, Památky archeologické LXXV, 50–130.
[65] Zápotocká, M. 1998: Bestattungsritus des Böhmischen Neolithikums (5500–4200 B. C.): Gräber und Bestattungen der Kultur mit Linear-, Stichband- und Lengyelkeramik. Prag.
[2] Brink-Kloke, H. B. 1990: Das linienbandkeramische Gräberfeld von Essenbach-Ammerbreite, Ldkr. Landshut, Niederbayern, Germania 68, 427–481.
[3] Bukovanská, M. – Březinová, D. 1996: Neolitické mramorové náramky z Čech, Kámen 3/2, 153–159.
[4] Čermáková, E. 2008: Symbolika neolitických ženských pásů, Acta archaeologica Opaviensia 3, 25–31.
[5] Čižmář, Z. – Geislerová, K. 1997: Pohřby v jamách na sídlišti kultury s lineární keramikou v Žádovicích, o. Hodonín, Pravěk NŘ 7, 39–64.
[6] Crubézy, E. 1996: Surgery at the Origins of Agriculture: The Case of Central Europe, Anthropologie XXXIV/3, 329–332.
[7] Czerniak, L. 2002: Settlements of the Brześć Kujawski Type on the Polish Lowlands, Archeologické rozhledy LIV, 9–22.
[8] Dammers, B. 2003: Hinkelstein – Großgartach – Rössen. Zum Mittelneolithikum im Rheinhessen, Leipziger online-Beiträge zur Ur- und Frühgeschichtlichen Archäologie 5 (http://www.gko.unileipzig.de/fileadmin/user_upload/historisches_seminar/02urundfruehgeschichte/Online_Beitraege/OnlBei05.pdf, retrieved 16. 8. 2013.).
[9] Davies, S. M. 2012: Catalogue of Artefacts associated with Andrew Goldie in the Queensland Museum and the Museum of the Cumbraes, Millport, Scotland. In: Memoirs of the Queensland Museum – Culture 6. Brisbane, 163–208.
[10] Demján, P. 2010: Hroby na sídlisku Lengyelskej kultúry vo Svodíne. Bratislava (master diploma thesis, deposited: The Faculty of Arts, Comenius University, Bratislava).
[11] Dočkalová, M. – Čižmář, Z. 2008: Antropologie a pohřbívání v moravském neolitu. In: Čižmář, Z. (ed.), Život a smrt v mladší době kamenné. Brno, 236–247.
[12] Dočkalová, M. – Koštuřík, P. 1996: Seskupení hrobů nositelů kultury s lineární keramikou na neolitickém sídlišti v Těšeticích-Kyjovicích, okr. Znojmo, Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity M 1, 5–30.
[13] Dombay, J. 1960: Die Siedlung und Gräberfeld in Zengővárkony. Beiträge zur Kultur des Aeneolithikums in Ungarn. Budapest.
[14] Dzieduszycka, A. 1959: Cmentarzysko i osada kultury starszej ceramiky wstęgowej w Giebułtowie, pow. Krakow, Materialy archeologiczne 1, 23–45.
[15] Dzieduszycka, A. 1964: Sprawozdanie z badań osady kultury ceramiki wstęgowej rytej i osady eneolitycznej w Złotnikach, pow. Proszowice, w 1962 roku, Sprawozdania Archeologiczne 16, 26–29.
[16] Farkaš, Z. 2002: Nálezy ľudských pozostatkov v prostredí kultúry ľudu s lineárnou keramikou na Slovensku, Archeologické rozhledy LIV, 23–43.
[17] Gallay, G. – Mathieu, G. 1988: Grabbeigaben der Bandkeramik von Ensisheim, Dép. Haut Rhin (Elsaß), Germania 66, 371–389.
[18] Hladilová, Š. 2002: Výsledky paleontologického studia ozdob z lokality Vedrovice. In: Podborský, V. et al., Dvě pohřebiště neolitického lidu s lineární keramikou ve Vedrovicích na Moravě. Brno, 257–264.
[19] Höckmann, O. 1982: Zur Verteilung von Männer- und Frauengräbern auf Gräberfeldern des Frühneolithikums und des älteren Mittelneolithikums, Jahrbuch des Römisch-Germanischen Zentralmuseum Mainz 29, 13–74.
[20] Hodder, I. 1982: Symbols in Action: Ethnoarchaeological Studies of Material Culture. New York.
[21] Humpolová, A. 1992: Žárové pohřby v kultuře s moravskou malovanou keramikou, Pravěk NŘ 2, 61–75.
[22] Jażdżewski, K. 1938: Cmentarzyska kultury ceramiki wstęgowej i związane z nimi ślady osadnictwa w Brześciu Kujawskim, Wiadomości Archeologiczne 15, 1–105.
[23] John, J. 2011: Status of Spondylus Artifacts within the LBK Grave Goods. In: Ifantidis, F. – Nikolaidou, M. (eds.), Spondylus in Prehistory – New Data and Approaches. British Archaeological Reports, International Series 2216. Oxford, 39–45.
[24] Kahlke, H. D. 2004: Sondershausen und Bruchstedt. Zwei Gräberfelder mit älterer Linienbandkeramik in Thüringen. Weimar.
[25] Kaufmann, D. – Kürbis, O. 2002: Gräberfelder der Rössener Kultur am östlichen Harzrand, Archeologické rozhledy LIV, 157–178.
[26] Komárek, S. 2011: Ochlupení bližní: zvířata v kulturních kontextech. Praha.
[27] Koštuřík, P. – Lorencová, A. 1989/1990: Kostrový hrob H 11 kultury s lineární keramikou z neolitického sídliště u Těšetic-Kyjovic, okr. Znojmo, Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university E 34/35, 103–126.
[28] Král, J. 1956: Hrob s moravskou malovanou keramikou v Brně-Králově Poli, Archeologické rozhledy VIII, 9–13, 39–40.
[29] Lichardus, J. – Vladár, J. 1964: Zu Problemen der Ludanice-Gruppe in der Slowakei (K problémom ludanickej skupiny na Slovensku), Slovenská archeológia XII, 69–157.
[30] Lӧnne, P. 2003: Das Mittelneolithikum im südlichen Niedersachsen. Untersuchungen zum Kulturenkomplex Großgartach – Planig-Friedberg – Rössen und zur Stichbandkeramik. Materialhefte zur Ur- und Frühgeschichte Niedersachsens 31. Rahden/Westf.
[31] Maier, R. A. 1964: Ein Neolithgrab mit tierischen Hornzapfen-Beigaben, Germania 42, 244–250.
[32] Modderman, P. J. R. 1970: Linearbandkeramik aus Elsloo und Stein. Analecta Praehistorica Leidensia III. Leiden.
[33] Neugebauer-Maresch, Ch. – Neugebauer, J. W. – Groszschmidt, K. – Randl, U. – Seemann, R. 2002: Die Gräbergruppe vom Beginn der Bemaltkeramik im Zentrum der Kreisgrabenanlagen Friebritz-Süd, Niederösterreich, Preistoria Alpina 37, 187–253.
[34] Nieszery, N. 1995: Linearbandkeramische Gräberfelder in Bayern. Internationale Archäologie 16. Espelkamp.
[35] Oakley, A. 2000: Experiments in Knowing: Gender and Method in the Social Sciences. Cambridge.
[36] Ondruš, V. 1967: Kostěné a parohové předměty mladší doby kamenné na Moravě. Brno (dissertation thesis, deposited: Library of the Faculty of Arts, Masaryk University, Brno).
[37] Ondruš, V. 2002: Dvě pohřebiště lidu s neolitickou keramikou ve Vedrovicích. In: Podborský, V. et al., Dvě pohřebiště neolitického lidu s lineární keramikou ve Vedrovicích na Moravě (Zwei Gräberfelder des neolithischen Volkes mit Linearbandkeramik in Vedrovice in Mähren). Brno, 9–15.
[38] Pape, W. 1993: Ein großes steinzeitliches Gräberfeld am Kaiserstuhl. In: Sangmeister, E. (ed.), Zeitspuren. Archäologisches aus Baden. Freiburg, 40.
[39] Pavlů, I. 2004: Neolit mírného evropského pásma (5600–4200 BC) a jeho současníci. Manuscript (http://www.bylany.com/pdf/neolit_stredni_evropy.pdf).
[40] Pavúk, J. 1972: Neolithisches Gräberfeld in Nitra, Slovenská archeológia XX, 5–104.
[41] Peschel, Ch. 1992: Regel und Ausnahme – Linearbandkeramische Bestattungssitten in Deutschland und angrenzenden Gebieten, unter besonderer Berücksichtigung der Sonderbestattungen. Internationale Archäologie 9. Buch am Erlbach.
[42] Plesl, E. 1952: Pohřebiště lidu s volutovou keramikou v Mlynárcích na Slovensku, Archeologické rozhledy IV, 9–15.
[43] Podborský, V. et al. 1993: Pravěké dějiny Moravy. Brno.
[44] Podborský, V. 2002a: Vedrovická pohřebiště ve starším moravském a středoevropském neolitu. In: Podborský, V. et al., Dvě pohřebiště neolitického lidu s lineární keramikou ve Vedrovicích na Moravě (Zwei Gräberfelder des neolithischen Volkes mit Linearbandkeramik in Vedrovice in Mähren). Brno, 293–338.
[45] Podborský, V. 2002b: Spondylový šperk z vedrovických pohřebišť. In: Podborský, V. et al., Dvě pohřebiště neolitického lidu s lineární keramikou ve Vedrovicích na Moravě (Zwei Gräberfelder des neolithischen Volkes mit Linearbandkeramik in Vedrovice in Mähren). Brno, 235–255.
[46] Raetzel-Fabian, D. 1986: Phasenkartierung des mitteleuropäischen Neolithikums. Chronologie und Chorologie. British Archaeological Reports, International Series 316. Oxford.
[47] Rötting, H. 1977: Gräberfeld Wittmar. Ldkr. Wolfenbüttel. In: Rötting, H. (Hrsg.), Archäologische Denkmalpflege Braunschweig. Grabungsergebnisse 1976, Braunschweig – Wenden, 29–46.
[48] Rulf, J. 1984: Příspěvek k poznání neolitické kostěné industrie v Čechách. Výsledky předstihového archeologického výzkumu na stavbě měnírny v Roztokách, Archeologické rozhledy XXXVI, 241–260.
[49] Ruttkay, E. 1970: Das jungsteinzeitliche Hornsteinbergwerk mit Bestattung von der Antonshöhe bei Mauer (Wien 23), Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien 100, 70–83.
[50] Sázelová, S. 2012: Symbolismus u mobilních společností Sibiře. Lidé a zvířata v etnologické analogii a archeologickém kontextu. Brno (dissertation thesis, http://is.muni.cz/th/85279/prif_d/).
[51] Seeger, A. 1975: The Meaning of Body Ornaments: A Suya Example. Ethnology 14/3, 211–224. | DOI 10.2307/3773253
[52] Siklósi, Z. 2010: A társadalmi egyenlőtlenség nyomai a késő neolitikumban a Kárpát-medence keleti felén. Budapest (dissertation thesis, deposited: Eötvös Loránd University Budapest).
[53] Spatz, H. 1999: Das mittelneolithische Gräberfeld von Trebur, Kreis Groß-Gerau, Textteil I. Materialien zur Vor- und Frühgeschichte von Hessen. Wiesbaden.
[54] Steklá, M. 1956: Pohřby lidu s volutovou a vypíchanou keramikou, Archeologické rozhledy VIII, 697–723.
[55] Storch, H.-P. 1984/1985: Frühneolithische Bestattungssitten. Ein Beitrag zur Urgeschichte des südlichen Oberrheins. Acta praehistorica et archaeologica 16/17, 23–53.
[56] Švédová, J. 2003: Kostěná a parohová industrie kultury s lineární keramikou z Vedrovic. Brno (seminar year paper, Faculty of Arts, Masaryk University, Brno).
[57] Svobodová, E. 2012: Rituální význam zvířat v době kamenné. Brno (dissertation thesis, Faculty of Arts, Masaryk University, Brno, http://is.muni.cz/th/224911/ff_d).
[58] Vencl, S. 1959: Spondylové šperky v podunajském neolitu, Archeologické rozhledy XI, 699–742.
[59] Vlčková, Z. 2002: Masité milodary v pravěku. Plzeň (bachelor thesis, deposited: Faculty of Arts, University of West Bohemia, Pilsen).
[60] Willms, Ch. 1985: Neolithischer Spondylusschmuck. Hundert Jahre Forschung, Germania 63, 331–344.
[61] Zalai-Gaál, I. 2010: Die soziale Differenzierung im Spätneolithikum Südtransdanubiens. Die Funde und Befunde aus den alten Ausgrabungen. Budapest.
[62] Zalai-Gaál, I. – Gál, E. – Kӧhler, K. – Osztás, A. 2009: Eberhauerschmuck und Schweinekiefer- Beigaben in den neolithischen und kupferzeitlichen Bestattungssitten des Karpatenbeckens, Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungaricae 60, 303–355.
[63] Zápotocká, M. 1972: Die Hinkelsteinkeramik und ihre Beziehungen zum zentralen Gebiet der Stichbandkeramik. Analyse und Auswertung der Gräberfelder Worms-Rheingewann und Rheindürkheim, Památky archeologické LXIII, 267–374.
[64] Zápotocká, M. 1984: Armringe aus Marmor und anderen Rohstoffen im jüngeren Neolithikum Böhmens und Mitteleuropas, Památky archeologické LXXV, 50–130.
[65] Zápotocká, M. 1998: Bestattungsritus des Böhmischen Neolithikums (5500–4200 B. C.): Gräber und Bestattungen der Kultur mit Linear-, Stichband- und Lengyelkeramik. Prag.