Title: Polozapomenutá pohřebiště z doby bronzové ve Svatobořicích
Variant title:
- Half-forgotten Bronze Age burial grounds in Svatobořice
- Halbvergessene bronzezeitliche Gräberfelder von Svatobořice
Source document: Studia archaeologica Brunensia. 2014, vol. 19, iss. 1, pp. [123]-137
Extent
[123]-137
-
ISSN1805-918X (print)2336-4505 (online)
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/129975
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Ze Svatobořic na jižní Moravě pochází soubor keramiky a bronzové industrie, který byl většinou zařazován do střední doby bronzové. Z podrobného rozboru materiálu však vyplynulo, že část bronzové industrie patří věteřovské skupině ze závěru starší doby bronzové. Druhou složku tvoří keramika, která náleží mladšímu období středodunajské mohylové kultury. Několik bronzových jehlic můžeme datovat do mladší doby bronzové. Z toho vyplývá, že v trati Odměrky ve Svatobořicích byla postupně založena tři samostatná a chronologicky odlišná pohřebiště.
An assemblage of pottery and bronze industry from Svatobořice in South Moravia has usually been dated to the Middle Bronze Age. A detailed analysis of the material, however, shows that a portion of the bronze artefacts can be classed as originating from the Věteřov Group of the end of the Early Bronze Age. The other component, represented by pottery, falls within the later phase of the Middle Danube Tumulus Culture. Several bronze pins can be dated to the Late Bronze Age. From the above, it is evident that in the tract of land known as "Odměrky" in Svatobořice three separate and chronologically distinguishable burial grounds were laid out one after the other.
References
[1] Angeli, W. 1959: Unveröffentlichte Funde aus der Prähistorischen Sammlung in Naturhistorischen Museum in Wien, Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft 88–89, 125–129.
[2] Bátora, J. 2000: Das Gräberfeld von Jelšovce/Slowakei. Ein Beitrag zur Frühbronzezeit im nordwestlichen Karpatenbecken. Kiel.
[3] Benkovsky-Pivovarová, Z. 1988: Zur Enddatierung des bronzezeitlichen Gräberfeldes von Statzendorf in Niederösterreich, Slovenská archeológia XXXVI, 19–23.
[4] Bóna, I. 1975: Die mittlere Bronzezeit Ungarns und ihre südöstlichen Beziehungen. Budapest.
[5] Čujanová-Jílková, E. 1970: Mittelbronzezeitliche Hügelgräberfelder in Westböhmen. Archeologické studijní materiály 8. Praha.
[6] Eibner, C. – Schrattbauer, K. 1963: Urnenfelderzeitliche Brandgräber aus Michelhausen, p. B. Tulln, N.Ö., Archaeologia Austriaca 33, 10–19.
[7] Franz, L. 1931: Die vorgeschichtlichen Altertümer Kärntens, Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft 61, 98–122.
[8] Furmánek, V. 1973: Bronzová industrie středodunajské mohylové kultury na Moravě, Slovenská archeológia XXI, 25–145.
[9] Hájek, L. 1961: Zur relativen Chronologie des Äneolithikums und der Bronzezeit in der Slowakei. In: Kommission für das Äneolithikum und die ältere Bronzezeit. Nitra, 59–76.
[10] Horálková-Enderová, P. – Štrof, A. 2000: Pohřebiště a sídliště kultury únětické ze Slavkova u Brna, okr. Vyškov. Pravěk – Supplementum 6. Brno.
[11] Hrubý, V. 1949: Průzkum mohyl středodunajské kultury u Čeložnic, Časopis Moravského muzea v Brně XXXIV, 164–185.
[12] Hrubý, V. 1950: Středodunajské lidstvo mohylové a jeho kultura. Brno (rkp. disertační práce, ulož. na ÚAM FF MU),.
[13] Chropovský, B. 1958: Birituálne maďarovské pohrebisko v Majcichove na Slovensku, Archeologické rozhledy X, 448–492, 499–501, 509–510.
[14] Neugebauer, J.-W. 1991: Die Nekropole F von Gemeinlebarn, Niederösterreich. Mainz am Rhein.
[15] Novák, P. 2011: Die Dolchen in Tschechien. Prähistorische Bronzefunde VI, 13. Stuttgart.
[16] Novotná, M. 1980: Die Nadeln in der Slowakei. Prähistorische Bronzefunde XIII, 6. München.
[17] Novotná, M. – Novotný, B. 1984: Aunjetitzer Kultur. In: Tasić, N. (ed.), Kulturen der Frühbronzezeit das Karpatenbeckens und Nordbalkans. Beograd, 307–314.
[18] Olexa, L. 2003: Nižná Myšľa. Osada a pohrebisko z doby bronzovej. Košice.
[19] Ondráček, J. 1962: Únětické pohřebiště u Rebešovic. In: Sborník Československé společnosti archeologické 2. Brno, 5–100.
[20] Podborský, V. 1970: Mähren in der Spätbronzezeit und an der Schwelle der Eisenzeit. Brno.
[21] Ruckdeschel, W. 1978: Die frühbronzezetlichen Gräber Südbayerns. Bonn.
[22] Říhovský, J. 1979: Die Nadeln in Mähren und im Ostalpengebiet. Prähistorische Bronzefunde XIII, 5. München.
[23] Říhovský, J. 1982: Základy středodunajských popelnicových polí na Moravě. Studie Archeologického ústavu ČSAV v Brně X/1. Praha.
[24] Salaš, M. 2005: Bronzové depoty střední až pozdní doby bronzové na Moravě a ve Slezsku. Brno.
[25] Scheibenreiter, F. 1958: Das Aunjetitzer Gräberfeld Steinleiten in Roggerdorf, N.Ö., Archaeologia Austriaca 23, 51–86.
[26] Schránil, J. 1928: Die Vorgeschichte Böhmens und Mährens. Berlin – Leipzig.
[27] Schubert, E. 1973: Studien zur frühen Bronzezeit an der mittleren Donau, Berichte der Römisch-Germanischen Kommission 54, 1–105.
[28] Spurný, V. 1957: Pohřbívání na sídlištích střední doby bronzové na Kroměřížsku, Studie Krajského musea v Gottwaldově 11, 20–25.
[29] Stuchlík, S. 1979: K poznání vzniku a staršího vývoje lidu středodunajské mohylové kultury na jižní Moravě. Brno (rkp. kandidátské disertační práce, ulož. na Archeologickém ústavu AV ČR Brno).
[30] Stuchlík, S. 1981: Časně velatický žárový hrob z Ivančic (okr. Brno-venkov), Přehled výzkumů 1979, 23–24.
[31] Stuchlík, S. 1987: Únětické pohřebiště v Mušově. Studie Archeologického ústavu ČSAV v Brně XIV/2. Brno.
[32] Stuchlík, S. 1988: Bronzové sekeromlaty na Moravě, Památky archeologické LXXIX, 269–328.
[33] Stuchlík, S. 1990: Počátky mohylového pohřbívání v době bronzové na Moravě. In: Pravěké a slovanské osídlení Moravy. Sborník k 80. narozeninám Josefa Poulíka. Brno, 128–145.
[34] Stuchlík, S. 2006: Borotice. Mohylové pohřebiště z doby bronzové. Brno.
[35] Szombathy, J. 1929: Prähistorische Flachgräberfeld bei Gemeilebarn in Niederösterreich. Berlin – Leipzig.
[36] Šikulová, V. 1963–1964: Únětický pohřeb přikrytý torsy nádob ze Svatobořic u Kyjova. In: Skutil, J. (ed.), Sborník III. Karlu Tihelkovi k pětašedesátinám. Brno, 62–64.
[37] Tihelka, K. 1953: Moravská únětická pohřebiště, Památky archeologické XLIV, 229–328.
[38] Tihelka, K. 1957: Sídliště věteřovského typu v Dolních Kounicích, Archeologické rozhledy IX, 25–31, 40–42.
[39] Tihelka, K. 1960: Moravský věteřovský typ, Památky archeologické LI, 27–135.
[40] Točík, A. 1979: Výčapy-Opatovce und weitere altbronzezeitliche Gräberfelder in der Südwestslowakei. Nitra.
[41] Torbrügge, W. 1959: Die Bronzezeit in der Oberpfalz. Kallmünz/Opf.
[42] Willvonseder, K. 1937: Zwei Gräberfelder der älteren Bronzezeit in Statzendorf, NÖ, Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft LXVII, 276–287.
[2] Bátora, J. 2000: Das Gräberfeld von Jelšovce/Slowakei. Ein Beitrag zur Frühbronzezeit im nordwestlichen Karpatenbecken. Kiel.
[3] Benkovsky-Pivovarová, Z. 1988: Zur Enddatierung des bronzezeitlichen Gräberfeldes von Statzendorf in Niederösterreich, Slovenská archeológia XXXVI, 19–23.
[4] Bóna, I. 1975: Die mittlere Bronzezeit Ungarns und ihre südöstlichen Beziehungen. Budapest.
[5] Čujanová-Jílková, E. 1970: Mittelbronzezeitliche Hügelgräberfelder in Westböhmen. Archeologické studijní materiály 8. Praha.
[6] Eibner, C. – Schrattbauer, K. 1963: Urnenfelderzeitliche Brandgräber aus Michelhausen, p. B. Tulln, N.Ö., Archaeologia Austriaca 33, 10–19.
[7] Franz, L. 1931: Die vorgeschichtlichen Altertümer Kärntens, Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft 61, 98–122.
[8] Furmánek, V. 1973: Bronzová industrie středodunajské mohylové kultury na Moravě, Slovenská archeológia XXI, 25–145.
[9] Hájek, L. 1961: Zur relativen Chronologie des Äneolithikums und der Bronzezeit in der Slowakei. In: Kommission für das Äneolithikum und die ältere Bronzezeit. Nitra, 59–76.
[10] Horálková-Enderová, P. – Štrof, A. 2000: Pohřebiště a sídliště kultury únětické ze Slavkova u Brna, okr. Vyškov. Pravěk – Supplementum 6. Brno.
[11] Hrubý, V. 1949: Průzkum mohyl středodunajské kultury u Čeložnic, Časopis Moravského muzea v Brně XXXIV, 164–185.
[12] Hrubý, V. 1950: Středodunajské lidstvo mohylové a jeho kultura. Brno (rkp. disertační práce, ulož. na ÚAM FF MU),.
[13] Chropovský, B. 1958: Birituálne maďarovské pohrebisko v Majcichove na Slovensku, Archeologické rozhledy X, 448–492, 499–501, 509–510.
[14] Neugebauer, J.-W. 1991: Die Nekropole F von Gemeinlebarn, Niederösterreich. Mainz am Rhein.
[15] Novák, P. 2011: Die Dolchen in Tschechien. Prähistorische Bronzefunde VI, 13. Stuttgart.
[16] Novotná, M. 1980: Die Nadeln in der Slowakei. Prähistorische Bronzefunde XIII, 6. München.
[17] Novotná, M. – Novotný, B. 1984: Aunjetitzer Kultur. In: Tasić, N. (ed.), Kulturen der Frühbronzezeit das Karpatenbeckens und Nordbalkans. Beograd, 307–314.
[18] Olexa, L. 2003: Nižná Myšľa. Osada a pohrebisko z doby bronzovej. Košice.
[19] Ondráček, J. 1962: Únětické pohřebiště u Rebešovic. In: Sborník Československé společnosti archeologické 2. Brno, 5–100.
[20] Podborský, V. 1970: Mähren in der Spätbronzezeit und an der Schwelle der Eisenzeit. Brno.
[21] Ruckdeschel, W. 1978: Die frühbronzezetlichen Gräber Südbayerns. Bonn.
[22] Říhovský, J. 1979: Die Nadeln in Mähren und im Ostalpengebiet. Prähistorische Bronzefunde XIII, 5. München.
[23] Říhovský, J. 1982: Základy středodunajských popelnicových polí na Moravě. Studie Archeologického ústavu ČSAV v Brně X/1. Praha.
[24] Salaš, M. 2005: Bronzové depoty střední až pozdní doby bronzové na Moravě a ve Slezsku. Brno.
[25] Scheibenreiter, F. 1958: Das Aunjetitzer Gräberfeld Steinleiten in Roggerdorf, N.Ö., Archaeologia Austriaca 23, 51–86.
[26] Schránil, J. 1928: Die Vorgeschichte Böhmens und Mährens. Berlin – Leipzig.
[27] Schubert, E. 1973: Studien zur frühen Bronzezeit an der mittleren Donau, Berichte der Römisch-Germanischen Kommission 54, 1–105.
[28] Spurný, V. 1957: Pohřbívání na sídlištích střední doby bronzové na Kroměřížsku, Studie Krajského musea v Gottwaldově 11, 20–25.
[29] Stuchlík, S. 1979: K poznání vzniku a staršího vývoje lidu středodunajské mohylové kultury na jižní Moravě. Brno (rkp. kandidátské disertační práce, ulož. na Archeologickém ústavu AV ČR Brno).
[30] Stuchlík, S. 1981: Časně velatický žárový hrob z Ivančic (okr. Brno-venkov), Přehled výzkumů 1979, 23–24.
[31] Stuchlík, S. 1987: Únětické pohřebiště v Mušově. Studie Archeologického ústavu ČSAV v Brně XIV/2. Brno.
[32] Stuchlík, S. 1988: Bronzové sekeromlaty na Moravě, Památky archeologické LXXIX, 269–328.
[33] Stuchlík, S. 1990: Počátky mohylového pohřbívání v době bronzové na Moravě. In: Pravěké a slovanské osídlení Moravy. Sborník k 80. narozeninám Josefa Poulíka. Brno, 128–145.
[34] Stuchlík, S. 2006: Borotice. Mohylové pohřebiště z doby bronzové. Brno.
[35] Szombathy, J. 1929: Prähistorische Flachgräberfeld bei Gemeilebarn in Niederösterreich. Berlin – Leipzig.
[36] Šikulová, V. 1963–1964: Únětický pohřeb přikrytý torsy nádob ze Svatobořic u Kyjova. In: Skutil, J. (ed.), Sborník III. Karlu Tihelkovi k pětašedesátinám. Brno, 62–64.
[37] Tihelka, K. 1953: Moravská únětická pohřebiště, Památky archeologické XLIV, 229–328.
[38] Tihelka, K. 1957: Sídliště věteřovského typu v Dolních Kounicích, Archeologické rozhledy IX, 25–31, 40–42.
[39] Tihelka, K. 1960: Moravský věteřovský typ, Památky archeologické LI, 27–135.
[40] Točík, A. 1979: Výčapy-Opatovce und weitere altbronzezeitliche Gräberfelder in der Südwestslowakei. Nitra.
[41] Torbrügge, W. 1959: Die Bronzezeit in der Oberpfalz. Kallmünz/Opf.
[42] Willvonseder, K. 1937: Zwei Gräberfelder der älteren Bronzezeit in Statzendorf, NÖ, Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft LXVII, 276–287.