Title: Autoritativní obrazy Ruska jako vzorek českého prostoru a času
Source document: Новая русистика. 2015, vol. 8, iss. 1, pp. [48]-61
Extent
[48]-61
-
ISSN1803-4950 (print)2336-4564 (online)
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/133991
Type: Review
Language
License: Not specified license
Reviewed work
Putna, Martin C. Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2015. 335 s. ISBN 978-80-7429-534-8.
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
The author of the present reflection comments upon the study by Martin C. Putna concerning the history of Russian religiousness connected with Russian imperial thought. The author of the reflection critizes the one-sidedness, weaker presence of a wider comparative aspect and non-historical updating of phenomena and events.
References
[1] BODEN, D. (1968): Das Amerikabild im russischen Schrifttum: bis zum Ende des 19. Jahrhunderts. Hamburg.
[2] Cross Currents: A Yearbook of Central European Culture. 9. 1990. Michigan, s. 135–145.
[3] Cross Currents: A Yearbook of Central European Culture. 10. 1991. New Haven, s. 235–251.
[4] Cross Currents: A Yearbook of Central European Culture. 11. 1992. New Haven, s. 79–92.
[5] Česká slavistika 2012–2013: Josef Dobrovský a problémy současné slavistiky. (2012) In: SOBOTKOVÁ,M., FIALA,J., POSPÍŠIL,I., MAIELLO,G. (eds.). Brno, s. 13–24.
[6] KAUTMAN, F. (2015): O českou národní identitu. Praha.
[7] KEENAN, E. L. (1971): The Kurbskii-Groznyi apocrypha: the seventeenth-century genesis of the "correspondence" attributed to Prince A. M. Kurbskii and Tsar Ivan IV. Cambridge.
[8] KEENAN, E. L. (2003): Josef Dobrovský and the origins of the Igor' Tale. Cambridge.
[9] KOŁBUSZEWSKI, S. (1958): Zagadnienia pojęcia i terminu "literatury slowiańskie". In: Z polskich studiów slawistycznych. Práce historycznoliterackie, IV. Międzynarodowy kongres slawistów w Moskwie 1958, Warszawa.
[10] MARČENKO, O. V. (2006): Hryhorìj Skovoroda ta Žozef de Mestr (pro odyn pryzabutyj sjužet). Do juvìleju Leonìda Volodymyrovyča Uškalova. In: Zbìrnyk Charkìvs'koho ìstoryko-fìlolohìčnoho tovarystva. Nova serìja. Charkìv, s. 71–84.
[11] MARČENKO, O. V. (2008): Grigorij Skovoroda i Žozef de Mestr (ob odnom zabytom sjužete). Slavica Litteraria, č. 1, s. 11–25.
[12] MARČENKO, O. V. (2009): Ob odnom zabytom sjužete: Grigorij Skovoroda i Žozef de Mestr. In: Conversatoria Litteraria. Międzynarodowy Rocznik Naukowy. 2. W kręgu zagadnień komparatystyki: teoria i praktika związków literackich. Siedlce – Banská Bystrica, s. 167–182.
[13] POSPÍŠIL, I.(1973a): Dynamika rusko-amerických literárních vztahů od počátku do konce 19. století. Universitas, č. 5, s. 28-35.
[14] POSPÍŠIL, I. (1973b): Konec jedné legendy (o údajném výroku F. M. Dostojevského "Všichni jsme vyšli z Gogolova Pláště..."). Rovnost 14. 2. 1973.
[15] POSPÍŠIL, I. (1973c): Záhadný Gogol (Záhadný Gogol, Praha 1973). Rovnost 7. 2. 1974, s. 5.
[16] POSPÍŠIL, I. (1974): A. A. Jelistratova, Gogol a problémy západoevropského románu (Nauka, Moskva 1972, 304 strany). SPFFBU D 12, s. 222–225.
[17] POSPÍŠIL, I. (1975): Fakta a legendy (V. Kožinov, in: Russkaja literatura 1975, č. 2). Rovnost 3. 9. 1975, s. 5.
[18] POSPÍŠIL, I. (1981): Mučivý labyrint umělcovy duše. Světová literatura, č. 1, s. 232–233.
[19] POSPÍŠIL, I. (1983): The Writing of History. Literary Form and Historical Understanding. Edited by Robert H.Canary and Henry Kozicki. The University of Wisconsin Press 1978. Donald Fanger, Gogol and His Reader. In: Literature and Society in Imperial Russia 1800–1914. University Press, Stanford 1978. SPFFBU D 30, s. 105–106.
[20] POSPÍŠIL, I. (1984a): Gogolovi starosvětští statkáři jako polyvalenční text. In: Gogol a naše doba. Olomouc, s. 92–99.
[21] POSPÍŠIL, I. (1984b): Rozpětí slova. K 175. výročí N. V. Gogola. Věda a život, č. 4, s. 266–267.
[22] POSPÍŠIL, I. (1988): Problém autorského typu: Fadděj Bulgarin. Slavica Slovaca, č. 4, s. 366–384.
[23] POSPÍŠIL, I. (1992): Hořkost a sen (N. V. Gogol). Rovnost 3. 4. 1992, s. 5.
[24] POSPÍŠIL, I. (1993a): Hledání živé duše (J. Mann: V poiskach živoj duši, Moskva 1987) – překlad a parafráze. Lidová demokracie 13. 2. 1992, s. 14.
[25] POSPÍŠIL, I. (1993b): Hořce ironická science fiction Fadděje Bulgarina. Svět literatury, č. 5, s. 22–28.
[26] POSPÍŠIL, I. (1994a): Osudové partnerky dvou velikánů. Zůstanou ženy Gogolovým tajemstvím? Láska jako fascinace a oběť (o manželce F. M. Dostojevského). Rt příloha 27. 5. 1994, s. 6–7.
[27] POSPÍŠIL, I. (1994b): Podivínství a šílenství jako podloží tvorby N. V. Gogola. SPFFBU D 41, s. 91–100.
[28] POSPÍŠIL, I. (1998): Fadděj Bulgarin jako literární inspirátor. In: Biele miesta II. Nitra, s. 29–44.
[29] POSPÍŠIL, I. (1999): Gogol jako experimentátor (Gogol: Exploring Absence. Negativity in 19th-Century Russian Literature. Edited by Sven Spieker. Slavica, Bloomington, Indiana University, 1999, 216s. ISSN: 0-89357-280-2). Alternativa Plus, č. 1–2, s. 98–100.
[30] POSPÍŠIL, I. et al. (2001): Slovník ruských, ukrajinských a běloruských spisovatelů. Praha.
[31] POSPÍŠIL, I. (2004): Gogolovi Starosvětští statkáři, mýtus o Filemonovi a Baukidě a problém ruského středověku a novověku. In: NECHUTOVÁ, J. (ed.): Druhý život antického mýtu. Brno, s. 227–235.
[32] POSPÍŠIL, I. (2007): Slovo o pluku Igorově v kontextu současných významů: Keenanova hypotéza a její souvislosti. (K pokusu o "nové řešení" dávného problému původu Slova o pluku Igorově). Památce prof. Romana Mrázka. Slavica Slovaca 42, č. 1, s. 37–48.
[33] POSPÍŠIL, I. (2009): Nápaditá knížka o Gogolovi (Mark Georgievič Sokoljanskij: Gogol’: grani tvorčestva. Stat’ji. Očerki. «Astroprint»‚ Odessa 2009). Novaja rusistika 2, č. 1, s. 105–108.
[34] POSPÍŠIL, I. (2002): Tvorčestvo Gogolja v dvojnoj projekcii (K sovremennym tendencijam gogolevedenija). In: DOHNAL, J., POSPÍŠIL, I. (eds.): Litteraria Humanitas XV. N. V. Gogol: Bytí díla v prostoru a čase (Studie o živém dědictví). Brno, s. 339–347.
[35] POSPÍŠIL, I. (2012): Postava "patriarchy slavistiky" u Edwarda L. Keenana. (Josef Dobrovský and the Origins of the Igor’ Tale, 2003). Slavica litteraria 15, č. 2,s. 13–25.
[36] POSPÍŠIL, I. (2014): Stará literatura východních Slovanů a ruská literatura 18. století: (přehled a exkurzy s ukázkami textů z literatury 11.–17. století). Brno.
[37] POSPÍŠIL, I. (2015): Frank Vol’man i jego polemiki o panslavizme. Siedlce. (V tisku.)
[38] POSPÍŠIL, I., ZELENKA, M. (1996): René Wellek a meziválečné Československo: (ke kořenům strukturální estetiky). Brno.
[39] PUTNA, M. C. (2010): Obrazy z kulturních dějin americké religiozity. Praha.
[40] PUTNA, M. C. (2015): Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity. Praha.
[41] SAMMONS, J. L. (1981): The Mystery of the Missing Bildungsroman, or: What Happened to Wilhelm Meister’s Legacy? Genre XIV, č. 2, s. 229–246.
[42] SCHALER, H. (2002): Der Nazionalsozialismus und die slawische Welt. Regensburg.
[43] WOLLMAN, F. (1928): Slovesnost Slovanů. Praha.
[44] WOLLMAN, F. (1936): K methodologii srovnávací slovesnosti slovanské. Brno.
[45] WOLLMAN, F. (1961): Kdo "nasugeroval Evropě mythus o jednotě Slovanstva"? SPFFBU C 8, s. 348–361.
[2] Cross Currents: A Yearbook of Central European Culture. 9. 1990. Michigan, s. 135–145.
[3] Cross Currents: A Yearbook of Central European Culture. 10. 1991. New Haven, s. 235–251.
[4] Cross Currents: A Yearbook of Central European Culture. 11. 1992. New Haven, s. 79–92.
[5] Česká slavistika 2012–2013: Josef Dobrovský a problémy současné slavistiky. (2012) In: SOBOTKOVÁ,M., FIALA,J., POSPÍŠIL,I., MAIELLO,G. (eds.). Brno, s. 13–24.
[6] KAUTMAN, F. (2015): O českou národní identitu. Praha.
[7] KEENAN, E. L. (1971): The Kurbskii-Groznyi apocrypha: the seventeenth-century genesis of the "correspondence" attributed to Prince A. M. Kurbskii and Tsar Ivan IV. Cambridge.
[8] KEENAN, E. L. (2003): Josef Dobrovský and the origins of the Igor' Tale. Cambridge.
[9] KOŁBUSZEWSKI, S. (1958): Zagadnienia pojęcia i terminu "literatury slowiańskie". In: Z polskich studiów slawistycznych. Práce historycznoliterackie, IV. Międzynarodowy kongres slawistów w Moskwie 1958, Warszawa.
[10] MARČENKO, O. V. (2006): Hryhorìj Skovoroda ta Žozef de Mestr (pro odyn pryzabutyj sjužet). Do juvìleju Leonìda Volodymyrovyča Uškalova. In: Zbìrnyk Charkìvs'koho ìstoryko-fìlolohìčnoho tovarystva. Nova serìja. Charkìv, s. 71–84.
[11] MARČENKO, O. V. (2008): Grigorij Skovoroda i Žozef de Mestr (ob odnom zabytom sjužete). Slavica Litteraria, č. 1, s. 11–25.
[12] MARČENKO, O. V. (2009): Ob odnom zabytom sjužete: Grigorij Skovoroda i Žozef de Mestr. In: Conversatoria Litteraria. Międzynarodowy Rocznik Naukowy. 2. W kręgu zagadnień komparatystyki: teoria i praktika związków literackich. Siedlce – Banská Bystrica, s. 167–182.
[13] POSPÍŠIL, I.(1973a): Dynamika rusko-amerických literárních vztahů od počátku do konce 19. století. Universitas, č. 5, s. 28-35.
[14] POSPÍŠIL, I. (1973b): Konec jedné legendy (o údajném výroku F. M. Dostojevského "Všichni jsme vyšli z Gogolova Pláště..."). Rovnost 14. 2. 1973.
[15] POSPÍŠIL, I. (1973c): Záhadný Gogol (Záhadný Gogol, Praha 1973). Rovnost 7. 2. 1974, s. 5.
[16] POSPÍŠIL, I. (1974): A. A. Jelistratova, Gogol a problémy západoevropského románu (Nauka, Moskva 1972, 304 strany). SPFFBU D 12, s. 222–225.
[17] POSPÍŠIL, I. (1975): Fakta a legendy (V. Kožinov, in: Russkaja literatura 1975, č. 2). Rovnost 3. 9. 1975, s. 5.
[18] POSPÍŠIL, I. (1981): Mučivý labyrint umělcovy duše. Světová literatura, č. 1, s. 232–233.
[19] POSPÍŠIL, I. (1983): The Writing of History. Literary Form and Historical Understanding. Edited by Robert H.Canary and Henry Kozicki. The University of Wisconsin Press 1978. Donald Fanger, Gogol and His Reader. In: Literature and Society in Imperial Russia 1800–1914. University Press, Stanford 1978. SPFFBU D 30, s. 105–106.
[20] POSPÍŠIL, I. (1984a): Gogolovi starosvětští statkáři jako polyvalenční text. In: Gogol a naše doba. Olomouc, s. 92–99.
[21] POSPÍŠIL, I. (1984b): Rozpětí slova. K 175. výročí N. V. Gogola. Věda a život, č. 4, s. 266–267.
[22] POSPÍŠIL, I. (1988): Problém autorského typu: Fadděj Bulgarin. Slavica Slovaca, č. 4, s. 366–384.
[23] POSPÍŠIL, I. (1992): Hořkost a sen (N. V. Gogol). Rovnost 3. 4. 1992, s. 5.
[24] POSPÍŠIL, I. (1993a): Hledání živé duše (J. Mann: V poiskach živoj duši, Moskva 1987) – překlad a parafráze. Lidová demokracie 13. 2. 1992, s. 14.
[25] POSPÍŠIL, I. (1993b): Hořce ironická science fiction Fadděje Bulgarina. Svět literatury, č. 5, s. 22–28.
[26] POSPÍŠIL, I. (1994a): Osudové partnerky dvou velikánů. Zůstanou ženy Gogolovým tajemstvím? Láska jako fascinace a oběť (o manželce F. M. Dostojevského). Rt příloha 27. 5. 1994, s. 6–7.
[27] POSPÍŠIL, I. (1994b): Podivínství a šílenství jako podloží tvorby N. V. Gogola. SPFFBU D 41, s. 91–100.
[28] POSPÍŠIL, I. (1998): Fadděj Bulgarin jako literární inspirátor. In: Biele miesta II. Nitra, s. 29–44.
[29] POSPÍŠIL, I. (1999): Gogol jako experimentátor (Gogol: Exploring Absence. Negativity in 19th-Century Russian Literature. Edited by Sven Spieker. Slavica, Bloomington, Indiana University, 1999, 216s. ISSN: 0-89357-280-2). Alternativa Plus, č. 1–2, s. 98–100.
[30] POSPÍŠIL, I. et al. (2001): Slovník ruských, ukrajinských a běloruských spisovatelů. Praha.
[31] POSPÍŠIL, I. (2004): Gogolovi Starosvětští statkáři, mýtus o Filemonovi a Baukidě a problém ruského středověku a novověku. In: NECHUTOVÁ, J. (ed.): Druhý život antického mýtu. Brno, s. 227–235.
[32] POSPÍŠIL, I. (2007): Slovo o pluku Igorově v kontextu současných významů: Keenanova hypotéza a její souvislosti. (K pokusu o "nové řešení" dávného problému původu Slova o pluku Igorově). Památce prof. Romana Mrázka. Slavica Slovaca 42, č. 1, s. 37–48.
[33] POSPÍŠIL, I. (2009): Nápaditá knížka o Gogolovi (Mark Georgievič Sokoljanskij: Gogol’: grani tvorčestva. Stat’ji. Očerki. «Astroprint»‚ Odessa 2009). Novaja rusistika 2, č. 1, s. 105–108.
[34] POSPÍŠIL, I. (2002): Tvorčestvo Gogolja v dvojnoj projekcii (K sovremennym tendencijam gogolevedenija). In: DOHNAL, J., POSPÍŠIL, I. (eds.): Litteraria Humanitas XV. N. V. Gogol: Bytí díla v prostoru a čase (Studie o živém dědictví). Brno, s. 339–347.
[35] POSPÍŠIL, I. (2012): Postava "patriarchy slavistiky" u Edwarda L. Keenana. (Josef Dobrovský and the Origins of the Igor’ Tale, 2003). Slavica litteraria 15, č. 2,s. 13–25.
[36] POSPÍŠIL, I. (2014): Stará literatura východních Slovanů a ruská literatura 18. století: (přehled a exkurzy s ukázkami textů z literatury 11.–17. století). Brno.
[37] POSPÍŠIL, I. (2015): Frank Vol’man i jego polemiki o panslavizme. Siedlce. (V tisku.)
[38] POSPÍŠIL, I., ZELENKA, M. (1996): René Wellek a meziválečné Československo: (ke kořenům strukturální estetiky). Brno.
[39] PUTNA, M. C. (2010): Obrazy z kulturních dějin americké religiozity. Praha.
[40] PUTNA, M. C. (2015): Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity. Praha.
[41] SAMMONS, J. L. (1981): The Mystery of the Missing Bildungsroman, or: What Happened to Wilhelm Meister’s Legacy? Genre XIV, č. 2, s. 229–246.
[42] SCHALER, H. (2002): Der Nazionalsozialismus und die slawische Welt. Regensburg.
[43] WOLLMAN, F. (1928): Slovesnost Slovanů. Praha.
[44] WOLLMAN, F. (1936): K methodologii srovnávací slovesnosti slovanské. Brno.
[45] WOLLMAN, F. (1961): Kdo "nasugeroval Evropě mythus o jednotě Slovanstva"? SPFFBU C 8, s. 348–361.