Title: Ke stavu poznání stavebních dějin bývalého kláštera premonstrátek Rosa Coeli v Dolních Kounicích : nález románského obytného objektu pod stavbou barokního konventu
Variant title:
- The state of knowledge of the building history of the Rosa Coeli Premonstratensian convent in Dolní Kounice : the find of a Romanesque residential feature under the Baroque convent
- Zum Erkenntnisstand über die Baugeschichte des ehemaligen Prämonstratenserinnenklosters Rosa Coeli in Dolní Kounice : Fund eines romanischen Wohnobjektes unter dem Bau des Barockkonvents
Source document: Archaeologia historica. 2015, vol. 40, iss. 2, pp. 819-837
Extent
819-837
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2015-2-23
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/134209
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Příspěvek informuje o výsledcích záchranného archeologického výzkumu v areálu někdejšího kláštera premonstrátek v Dolních Kounicích, který založil v roce 1181 moravský šlechtic Vilém z Pulína. Nejvýznamnějším výsledkem výzkumu, probíhajícího v letech 2012 až 2013, bylo odkrytí románské (závěr 12. století) jednotraktové budovy o rozměrech 18,6 × 8,6 m, situované severně od gotické patrové kvadratury pod dnešním barokním konventem. Objekt byl podsklepen a nenavazovaly na něj žádné další stavby. V rámci jeho stavebního vývoje bylo identifikováno celkem pět stavebních fází a jeho zánik lze spojit s výstavbou barokního konventu v závěru 17. století. Dle autorů nemusel být primárně konventní stavbou, ale lze jej s jistou opatrností považovat za sídlo Viléma z Pulína darované premonstrátkám snad i spolu se starším vlastnickým kostelem.
This contribution brings information about the results of rescue archaeological research in the complex of the former Premonstratensian convent in Dolní Kounice, established by Moravian nobleman Vilém of Pulín in 1181. The most important outcome of the research that took place in 2012–2013 was the unearthing of a Romanesque (late 12th century) single-wing building of 18.6 × 8.6 m situated north of the Gothic one-floor quadrature, under the present baroque convent. The construction had a cellar and was not adjoined by any other buildings. Five construction phases have been identified within its building development; its decline was probably associated with the construction of the baroque convent in the late 17th century. The authors believe that it was not primarily a convent-type building but could be considered the seat of Vilém of Pulín made over to the Premonstratensians, possibly together with an older affiliated church.
References
[1] BARTÁKOVÁ, A., 2006: Stavební vývoj kláštera Rosa Coeli v Dolních Kounicích na pozadí historických událostí, nepubl. bakalářská diplomová práce, Ústav hudební vědy, sdružená uměnovědná studia FF MU.
[2] BARZ, D., 1993: Das "Feste Haus" – ein früher Bautyp der Adelsburg, Burgen und Schlösser 93/I, 10–24.
[3] BARZ, D., 2006: Zur baulichen Entwicklung der "Adelsburg" im 10. und 11. Jahrhundert in Mittel- und Westeuropa. Forschungen zu Burgen und Schlössern. Band 9. Neue Forschungen zum frühen Burgenbau, 67–84. München – Berlin.
[4] BINDING, G.–UNTERMANN, M., 2001: Kleine Kunstgeschichte der mittelalterlichen Ordensbaukunst in Deutschland. Darmstadt.
[5] BISTŘICKÝ, J. a kol., 1991: Bystřický, J.–Spurný, F.–Václavek, L.–Zemek, M., Moravské a slezské listiny liechtenštejnského archivu ve Vaduzu 1173–1380. Brno.
[6] BOROVSKÝ, T., 2005: Kláštery, panovník a zakladatelé na středověké Moravě. Brno.
[7] BŘICHÁČEK, P., 2009: Archeologický výzkum jádra premonstrátského kláštera v Milevsku (okr. Písek). In: Vladislav II. Druhý král z Přemyslova rodu, k 850. výročí jeho korunovace (Mašek, M., ed.), 91–106. Praha.
[8] ČERNOUŠKOVÁ, D.–BORSKÝ, P., 1999: Kostel sv. Kunhuty v Brně-Zábrdovicích. Stavebněhistorický průzkum. Brno.
[9] ČERNOUŠKOVÁ, D.–BORSKÝ, P., 2002: Kostel sv. Kunhuty v Brně-Zábrdovicích. Stavebněhistorický průzkum – dodatek. Brno.
[10] DVOŘÁK, J., 2001: Stavební materiál kláštera Rosa Coeli v Dolních Kounicích, JM 30, 274–275.
[11] FOLTÝN, D. a kol., 2005: Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha.
[12] HAŠEK, V.–KONEČNÝ, L., 2014: Dosavadní průzkumy kláštera Rosa coeli v Dolních Kounicích, JM 50, 362–371.
[13] HEJNA, A., 1977: Opevněná venkovská sídla doby Přemyslovské v Čechách – Befestigte Landsitze Přemyslidenzeit in Böhmen, AH 2, 69–79.
[14] HEJNA, A., 1983: Příspěvek ke studiu malých opevněných sídel doby Přemyslovské v Čechách, PA LXXIV, 366–435.
[15] HOLUB, P.–KOLAŘÍK, V.–MERTA, D.–PEŠKA, M., 2010: Středověká brněnská architektura z cihel – Mittelalterliche Ziegelbauten in Brünn. In: Dějiny staveb. Sborník příspěvků z konference Dějiny staveb 2010, 139–159. Plzeň.
[16] KEBRLOVÁ, E., 2005: Zřícenina kláštera s kostelem Rosa coeli, Dolní Kounice. Stavebněhistorický průzkum, ulož. v archivu Stavebního odboru Biskupství brněnského, Petrov 269/8, Brno.
[17] KLÁPŠTĚ, J., 1994: Paměť krajiny středověkého Mostecka. Most.
[18] KLÁPŠTĚ, J., 2005: Proměna českých zemí ve středověku. Praha.
[19] KOLAŘÍK, V.–MERTA, D.–PEŠKA, M., 2011: Ke stavební dispozici areálu bývalého benediktinského opatství v Třebíči – Zur Baudisposition des Areals der ehemaligen Benediktinerabtei in Třebíč, AH 36, 153–163.
[20] KONEČNÝ, L., 2011: Počátky Drnholce v kontextu regionálních dějin. In: Drnholec, 73–92. Drnholec.
[21] KONEČNÝ, L.–BORSKÝ, P.–HOŘÍNEK, J., 1994: K nejstarším stavebním dějinám kláštera Rosa coeli v Dolních Kounicích, JM 30, 264–273.
[22] KOTRBA, V., 1979: Česká barokní gotika. Praha.
[23] KOVÁŘ, J., 2014: Archeologicko-antropologický výzkum v areálu kláštera Rosa coeli v Dolních Kounicích, JM 50, 371–378.
[24] KUČA, K., 1996: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. díl A–G, Praha.
[25] LÍBAL, D., 2001: Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek. Praha.
[26] MERTA, D., 2013: Bývalý premonstrátský klášter v Brně-Zábrdovicích (poznámky ke středověkým stavebním dějinám). In: Forum Urbes Medii Aevi VII/1–2. Kláštery ve středověkých městech střední Evropy, 108–117. Brno.
[27] PEŠKA, M., 2013: Nálezová zpráva ze záchranného archeologického výzkumu, Dolní Kounice, klášter Rosa Coeli – barokní konvent, NZ čj. 65/2012, ulož. v archivu Archaia Brno, o. p. s.
[28] PLAČEK, M., 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha.
[29] PROKOP, A., 1904: Markgrafschaft Mähren in kunstgeschichtlicher Beziehung. Wien.
[30] SAMEK, B., 1994: Umělecké památky Moravy a Slezska. Díl 1. A–I. Praha.
[31] SEDLÁK, J., 2000: Architektura na Moravě a ve Slezsku za vlády lucemburských markrabat – Architektur in Mähren und Schlesien unter der Herrschaft der Luxemburger Markgrafen. In: Moravští Lucemburkové, 167–188. Brno.
[32] STUDENÍK, J., 2010: Klášter Rosa Coeli – nejstarší šlechtická fundace na Moravě, diplomová práce, Ústav dějin křesťanského umění KTF UK.
[33] ŠIROKÝ, R.–NOVÁČEK, K., 2011: První etapa výzkumu v areálu premonstrátské kanonie v Teplé, Památky západních Čech I, 37–47.
[34] UNGER, J., 2002: Dolní Kounice 2002. Klášter Rosa coeli – odvodnění, NZ č. j. 195/02, ulož. v archivu Ústavu archeologické památkové péče v Brně.
[35] UNTERMANN, M., 1996: Das "Mönschshaus" in der früh- und hochmittelalterlichen Klosteranlage. Beobachtungen zu Lage und Raumaufteilung des Klausur-Ostflügels. In: Wohn- und Wirtschaftsbauten frühmittelalterlichen Klöster (Sennhauser, H. R., ed.), 233–258. Zürich.
[36] VARHANÍK, J., 2007: K interpretaci výsledků archeologického výzkumu v Týnci nad Sázavou (o. Benešov). In: Archeologica Pragensia 2006, 228–243. Praha.
[37] VLČEK, P.–SOMMER, P.–FOLTÝN, D., 1998: Encyklopedie českých klášterů. Praha.
[2] BARZ, D., 1993: Das "Feste Haus" – ein früher Bautyp der Adelsburg, Burgen und Schlösser 93/I, 10–24.
[3] BARZ, D., 2006: Zur baulichen Entwicklung der "Adelsburg" im 10. und 11. Jahrhundert in Mittel- und Westeuropa. Forschungen zu Burgen und Schlössern. Band 9. Neue Forschungen zum frühen Burgenbau, 67–84. München – Berlin.
[4] BINDING, G.–UNTERMANN, M., 2001: Kleine Kunstgeschichte der mittelalterlichen Ordensbaukunst in Deutschland. Darmstadt.
[5] BISTŘICKÝ, J. a kol., 1991: Bystřický, J.–Spurný, F.–Václavek, L.–Zemek, M., Moravské a slezské listiny liechtenštejnského archivu ve Vaduzu 1173–1380. Brno.
[6] BOROVSKÝ, T., 2005: Kláštery, panovník a zakladatelé na středověké Moravě. Brno.
[7] BŘICHÁČEK, P., 2009: Archeologický výzkum jádra premonstrátského kláštera v Milevsku (okr. Písek). In: Vladislav II. Druhý král z Přemyslova rodu, k 850. výročí jeho korunovace (Mašek, M., ed.), 91–106. Praha.
[8] ČERNOUŠKOVÁ, D.–BORSKÝ, P., 1999: Kostel sv. Kunhuty v Brně-Zábrdovicích. Stavebněhistorický průzkum. Brno.
[9] ČERNOUŠKOVÁ, D.–BORSKÝ, P., 2002: Kostel sv. Kunhuty v Brně-Zábrdovicích. Stavebněhistorický průzkum – dodatek. Brno.
[10] DVOŘÁK, J., 2001: Stavební materiál kláštera Rosa Coeli v Dolních Kounicích, JM 30, 274–275.
[11] FOLTÝN, D. a kol., 2005: Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha.
[12] HAŠEK, V.–KONEČNÝ, L., 2014: Dosavadní průzkumy kláštera Rosa coeli v Dolních Kounicích, JM 50, 362–371.
[13] HEJNA, A., 1977: Opevněná venkovská sídla doby Přemyslovské v Čechách – Befestigte Landsitze Přemyslidenzeit in Böhmen, AH 2, 69–79.
[14] HEJNA, A., 1983: Příspěvek ke studiu malých opevněných sídel doby Přemyslovské v Čechách, PA LXXIV, 366–435.
[15] HOLUB, P.–KOLAŘÍK, V.–MERTA, D.–PEŠKA, M., 2010: Středověká brněnská architektura z cihel – Mittelalterliche Ziegelbauten in Brünn. In: Dějiny staveb. Sborník příspěvků z konference Dějiny staveb 2010, 139–159. Plzeň.
[16] KEBRLOVÁ, E., 2005: Zřícenina kláštera s kostelem Rosa coeli, Dolní Kounice. Stavebněhistorický průzkum, ulož. v archivu Stavebního odboru Biskupství brněnského, Petrov 269/8, Brno.
[17] KLÁPŠTĚ, J., 1994: Paměť krajiny středověkého Mostecka. Most.
[18] KLÁPŠTĚ, J., 2005: Proměna českých zemí ve středověku. Praha.
[19] KOLAŘÍK, V.–MERTA, D.–PEŠKA, M., 2011: Ke stavební dispozici areálu bývalého benediktinského opatství v Třebíči – Zur Baudisposition des Areals der ehemaligen Benediktinerabtei in Třebíč, AH 36, 153–163.
[20] KONEČNÝ, L., 2011: Počátky Drnholce v kontextu regionálních dějin. In: Drnholec, 73–92. Drnholec.
[21] KONEČNÝ, L.–BORSKÝ, P.–HOŘÍNEK, J., 1994: K nejstarším stavebním dějinám kláštera Rosa coeli v Dolních Kounicích, JM 30, 264–273.
[22] KOTRBA, V., 1979: Česká barokní gotika. Praha.
[23] KOVÁŘ, J., 2014: Archeologicko-antropologický výzkum v areálu kláštera Rosa coeli v Dolních Kounicích, JM 50, 371–378.
[24] KUČA, K., 1996: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. díl A–G, Praha.
[25] LÍBAL, D., 2001: Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek. Praha.
[26] MERTA, D., 2013: Bývalý premonstrátský klášter v Brně-Zábrdovicích (poznámky ke středověkým stavebním dějinám). In: Forum Urbes Medii Aevi VII/1–2. Kláštery ve středověkých městech střední Evropy, 108–117. Brno.
[27] PEŠKA, M., 2013: Nálezová zpráva ze záchranného archeologického výzkumu, Dolní Kounice, klášter Rosa Coeli – barokní konvent, NZ čj. 65/2012, ulož. v archivu Archaia Brno, o. p. s.
[28] PLAČEK, M., 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha.
[29] PROKOP, A., 1904: Markgrafschaft Mähren in kunstgeschichtlicher Beziehung. Wien.
[30] SAMEK, B., 1994: Umělecké památky Moravy a Slezska. Díl 1. A–I. Praha.
[31] SEDLÁK, J., 2000: Architektura na Moravě a ve Slezsku za vlády lucemburských markrabat – Architektur in Mähren und Schlesien unter der Herrschaft der Luxemburger Markgrafen. In: Moravští Lucemburkové, 167–188. Brno.
[32] STUDENÍK, J., 2010: Klášter Rosa Coeli – nejstarší šlechtická fundace na Moravě, diplomová práce, Ústav dějin křesťanského umění KTF UK.
[33] ŠIROKÝ, R.–NOVÁČEK, K., 2011: První etapa výzkumu v areálu premonstrátské kanonie v Teplé, Památky západních Čech I, 37–47.
[34] UNGER, J., 2002: Dolní Kounice 2002. Klášter Rosa coeli – odvodnění, NZ č. j. 195/02, ulož. v archivu Ústavu archeologické památkové péče v Brně.
[35] UNTERMANN, M., 1996: Das "Mönschshaus" in der früh- und hochmittelalterlichen Klosteranlage. Beobachtungen zu Lage und Raumaufteilung des Klausur-Ostflügels. In: Wohn- und Wirtschaftsbauten frühmittelalterlichen Klöster (Sennhauser, H. R., ed.), 233–258. Zürich.
[36] VARHANÍK, J., 2007: K interpretaci výsledků archeologického výzkumu v Týnci nad Sázavou (o. Benešov). In: Archeologica Pragensia 2006, 228–243. Praha.
[37] VLČEK, P.–SOMMER, P.–FOLTÝN, D., 1998: Encyklopedie českých klášterů. Praha.