Title: Oni a my: ruská literárněvědná bohemistika a česká literatura : (několik reflexí recentního stavu)
Variant title:
- They and we: Russian Czech literary studies and the Czech literature : (several reflections of the recent state)
- Oni i my: russkaja literaturovedčeskaja bogemistika i češskaja literatura : (neskol'ko razmyšlenij o nedavnem sostojanii)
-
- Они и мы: русская литературоведческая богемистика и чешская литература : (несколько размышлений о недавнем состоянии)
- Oni i my: russkaja literaturovedčeskaja bogemistika i češskaja literatura : (neskol'ko razmyšlenij o nedavnem sostojanii)
-
Source document: Новая русистика. 2015, vol. 8, iss. 2, pp. [33]-52
Extent
[33]-52
-
ISSN1803-4950 (print)2336-4564 (online)
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/134566
Type: Article
Language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
The author of the present article tries to demonstrate — in connection with several Russian team publications and three significant personalities of Russian Czech literary studies — the specific features of the Russian research of Czech literature, its positive features and pitfalls. The latter ones are often linked with the excessive dependence on the opinions of the Czech literary establishment in any historical period and with a less intensive integration of genuine Russian and — in a wider sense — East-Slavonic cultural experience. The studies by Sergey Nikolsky, Lyudmila Budagova, and Svetlana Sherlaimova, however, also represent relatively independent reflections of Czech literature as a whole and, above all, its leading personalities.
В настоящей статье автор пытается в связи с несколькими русскими коллективными изданиями на чешские темы и тремя выразительными деятелями русской литературоведческой богемистики продемонстрировать спефицику русского исследования чешской литературы, ее поло жительные и отрицательные стороны. Именно последние в любое время связаны, по его мнению, со слишком тесной зависимостью от взгля дов чешского литературного истеблишмента и с менее интенсивной интеграцией собственного русского — или шире — восточнославянского культурного опыта. Исследования Сергея Никольского, Людмилы Будаговой и Светланы Шерлаимовой представляют, однако, и сравнителлно самостоятельные рефлексии чешской литературы в целом и ее ведущих представителей.
References
[1] ANDREJEV, L. G. (1972): Sjurrealizm. Moskva.
[2] BUDAGOVA, L. N. (1967): Vitezslav Nezval, 1900–1958. Očerk žizni i tvorčestva. Moskva.
[3] BUDAGOVA, L. N. (2011) (red.): Slavjanskij mir v glazach Rossii. Dinamika vosprijatija i otraženija v chudožestvennom tvorčestve, dokumental'noj i naučnoj literature. Moskva.
[4] BUDAGOVOVÁ, L. (2012): O literatuře a kultuře. Texty pro Šrámkovu Sobotku. Sobotka.
[5] BULGAKOV, M. (1989): Sobranije sočinenij v 5 tomach. T. 2. Moskva.
[6] ČAPEK, K. (1952): Kak èto delajetsja. Izbrannyje rasskazy i očerki. Moskva.
[7] DNEPROV, V. (1961): Problémy realismu. Praha.
[8] CHOREV, V. A. (1995) (red.): Istorija literatur Vostočnoj Jevropy posle vtoroj mirovoj vojny. Moskva.
[9] IL'JINA, G. J., ŠERLAIMOVA, S. A. (2006) (red.): Itogi literaturnogo razvitija v XX veke v problemno-tipologičeskom osveščenii. Moskva.
[10] KUNDERA, M. (1953): Člověk zahrada širá. Praha.
[11] KUNDERA, M. (1955): Poslední máj. Báseň o Juliu Fučíkovi. Praha.
[12] KUNDERA, M. (1957): Monology: Kniha o lásce. Praha.
[13] KUNDERA, M. (1960): Umění románu: cesta Vladislava Vančury za velkou epikou. Praha.
[14] KUNDERA, M. (1961a): Poslední máj. Báseň o Juliu Fučíkovi. Praha.
[15] KUNDERA, M. (1961b): Umění románu: cesta Vladislava Vančury za velkou epikou. Praha.
[16] KUNDERA, M. (1963): Poslední máj. Báseň o Juliu Fučíkovi. Praha.
[17] KUNDERA, M. (1964): Monology: Kniha o lásce. Praha.
[18] KUNDERA, M. (1965): Monology: Kniha o lásce. Praha.
[19] KUNDERA, M. (1966): Monology: Kniha o lásce. Praha.
[20] KUNDERA, M. (1989): L'Art du Roman. Paris.
[21] KUNDERA, M. (2014): Slova, pojmy, situace. Brno.
[22] KULIKOVA, I. S. (1970): Sjurrealizm v iskusstve. Moskva.
[23] MURAŠKO, G. P. (2010) (red.): 1968 god. Pražskaja vesna. Istoričeskaja retrospektiva. Sbornik statej. Moskva.
[24] NIKOLSKIJ, S. (1952): Karel Čapek. Praha.
[25] NIKOL'SKIJ, S. (1968): Roman K. Čapeka «Vojna s salamandrami». (Struktura i žanr). Moskva.
[26] NIKOL'SKIJ, S. (1971): Satiričeskije utopii K. Čapeka: avtoref. diss. doktora fil. nauk. Moskva.
[27] NIKOL'SKIJ, S. (1973): Karel Čapek — fantast i satirik. Moskva.
[28] NIKOL'SKIJ, S. (1981): Dve èpochi češskoj literatury. Moskva.
[29] NIKOL'SKIJ, S. (1986): Dvě epochy české literatury. Praha.
[30] NIKOL'SKIJ, S. (1990): Karel Čapek: Sto let so dnja roždenija. Moskva.
[31] NIKOL'SKIJ, S. (1997): Istorija obraza Švejka. Novoje o Jaroslave Gašeke i jego geroje. Moskva.
[32] NIKOL'SKIJ, S. (2001): Nad stranicami antiutopij K. Čapeka i M. Bulgakova. Poetika skrytych motivov. Moskva, s. 29–41.
[33] NIKOL'SKIJ, S. (2012a): Poètika zašifrovannych motivov i parallel'nych semantičeskich polej. Novaja rusistika 2012, 1, s. 55–67.
[34] NIKOL'SKIJ, S. (2012b): V Haškových stopách za Josefem Švejkem. České Budějovice.
[35] PAZDERKA, J. (2011) (ed.): Invaze 1968: Ruský pohled. Praha.
[36] POSPÍŠIL, I. (1990): Jedna česko-ruská literární spirála (Dostojevskij–Čapek–Těndrjakov). Československá rusistika 1990, 5, s. 257–267.
[37] POSPÍŠIL, I. (1996): Sergij Vilinskij an der Masaryk-Universität in Brünn: Fakten und Zusammenhänge. In: Wiener Slavistisches Jahrbuch, Bd. 42, 1996, s. 223–230.
[38] POSPÍŠIL, I. (1998): Existence, struktura, rozpětí a transcendence staroruské literatury. (Poznámky k některým metodologickým problémům). Slavica Litteraria, 1998, X1, s. 27–37.
[39] POSPÍŠIL, I. (2001a): Existuje moravská literárněvědná rusistika a ukrajinistika? In: MALÍŘ, J., VLČEK, R.: (eds): Morava a české národní vědomí od středověku po dnešek. Brno, s. 152–173.
[40] POSPÍŠIL, I. (2001b) (ed.): Slovník ruských, ukrajinských a běloruských spisovatelů. Praha 2001.
[41] POSPÍŠIL, I. (2001c): Ztracená stránka česko-ruských literárních vztahů nebyla publikována jen z piety. Univerzitní noviny 2001, č. 11, s. 59–60.
[42] POSPÍŠIL, I. (2002a): Česko-ruské literárne vzťahy: niekoľko okruhov a úskalí. In: Slovensko-ruské jazykové, literárne a kultúrne súvislosti. Bratislava–Nitra, s. 134–162.
[43] POSPÍŠIL, I. (2002b): Dvě zasvěcené knihy nestárnoucího ruského bohemisty. Slavica Litteraria, X5, 2002, s. 123–124.
[44] POSPÍŠIL, I. (2002c): My a oni: ve středu i na okraji. Poznámky k česko-ruským literárním vztahům. In: Dialog kultur I. Sborník příspěvků z odborného semináře – Hradec Králové 14. 11. 2001. Hradec Králové – Ústí nad Orlicí, s. 13–39.
[45] POSPÍŠIL, I. (2004): Studie o literárních směrech a žánrech. Banská Bystrica.
[46] POSPÍŠIL, I. (2005): Puškin glazami čechov: tri koncepcii. In: Boldinskije čtenija. Nižnij Novgorod, s. 227–235.
[47] POSPÍŠIL, I. (2007): A. S. Puškin v antologii Františeka Vymazala "Slavjanskaja poezija". In: Boldinskije čtenija. Nižnij Novgorod, s. 264–269.
[48] POSPÍŠIL, I. (2008a): Česká literatura a její mezinárodní souvislosti. K českému vydání knihy Hany Voisine-Jechové Dějiny české literatury. Slavica Litteraria (roč. 11), č. 1, s. 107–114.
[49] POSPÍŠIL, I. (2008b): Pátrání po nové identitě. Rusistické a vztahové reflexe. Brno.
[50] POSPÍŠIL, I. (2008c): Srovnávací studie (Komparatistika, slavistika, rusistika a česko-slovenské souvislosti). Trnava.
[51] POSPÍŠIL, I. (2009): Josef Jirásek jako rusista, slovakista a umělec slova. (Spoluautor Vladimír Franta). In: POSPÍŠIL, I. (ed.): Brněnské texty z filologicko-areálových studií, sv. 2. Autor části Souvislosti brněnské rusistiky a Josef Jirásek, s. 6–32, Josef Jirásek jako rusista, s. 33–67, a Josef Jirásek jako slovakista, s. 68–90. Brno.
[52] POSPÍŠIL, I. (2010a): Fenomen Central'noj Jevropy i russkij kul'turnyj èlement v češskoj srede. (Neskol'ko zametok po povodu metamorfoz češskoj recepcii). In: Rossija i russkije glazami inoslavjanskich narodov: jazyk, literatura, kul'tura 1, Slavic Eurasia Papers No. 3. Sapporo, s. 69–102.
[53] POSPÍŠIL, I. (2010b): Rossija i Central'naja Jevropa s osobym učetom češsko-russkich literaturnych svjazej. In: FAUSTOV, A. A. (ed.): Universalii russkoj literatury 2, sbornik statej. Voronež, s. 606–628.
[54] POSPÍŠIL, I. (2012a): Izmenenije temy i metoda — Sergij Vilinskij v Universitete im. Masarika. In: Russkij jazyk kak inoslavjanskij, vypusk IV. Sovremennoje izučenije russkogo jazyka i russkoj kul'tury v inoslavjanskom okruženii. Beograd, s. 7–19.
[55] POSPÍŠIL, I. (2012b): Rusko, Slované a žhavé body dějin. Novaja rusistika 2012, 2, s. 68–71.
[56] POSPÍŠIL, I. (2013): Jukstapozicionnaja poètika N. S. Leskova (konstruirovanije obraza pravednika, skazovo-anekdotičeskaja cep', èkzotizm i obrazy inostrancev). In: Universalii russkoj literatury 5. Sbornik statej. Voronež, s. 170–176.
[57] POSPÍŠIL, I. (2014): Milan Kundera: Slova, pojmy, situace. Proudy 2 (2014). [online]. http://www.phil.muni.cz/journal/proudy/filologie/recenze/2014/2/pospisil_kundera_slova.php#articleBegin.
[58] POSPÍŠIL, I. (2015a): Alois Augustin Vrzal i Josef Jirasek i ich ocenka tvorčestva russkoj literaturnoj èmigracii. Olomouc. [V tisku.]
[59] POSPÍŠIL, I. (2015b): Autoritativní obrazy Ruska jako vzorek českého prostoru a času (Martin C. Putna: Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity. Vyšehrad, Praha 2015). Novaja rusistika 2015, 1, s. 48–61.
[60] POSPÍŠIL, I. (2015c): Fenomen svjazi literaturovedenija i literaturnogo tvorčestva: Jevgenij Ljackij i Jevgenij Vodolazkin na kontekstual'nom fone. In: Universalii russkoj literatury 6. Sbornik statej. Voronež, s. 227–244.
[61] POSPÍŠIL, I. (2015d): Milan Kundera: Slova, pojmy, situace. Atlantis, Brno 2014. Slovenské pohľady 2015, 7-8, s. 308–312.
[62] POSPÍŠIL, I. (2015e): Ruská bohemistka a česká literatura: poněkud opožděná recenze. Slavica Litteraria 2015, č. 1. [V tisku.]
[63] PULMAN, M. (2011): Konec experimentu. Přestavba a pád komunismu v Československu. Praha.
[64] PYPIN, A. N., SPASOVIČ, V. D. (1881): Istorija slavjanskich literatur. Sankt-Peterburg.
[65] ŠERLAIMOVA, S. A. (1959): S. K. Nejman, českij poèt-kommunist. Moskva.
[66] ŠERLAIMOVA, S. A. (1965): Irži Vol'ker i novyje puti češskoj poèzii XX veka. Moskva.
[67] ŠERLAIMOVA, S. A. (1968): Vitezslav Nezval. Moskva.
[68] ŠERLAIMOVA, S. A. (1973): Češskaja poèzia: 20–30-je gody. Moskva.
[69] ŠERLAIMOVA, S. A. (2002): Literatura «Pražskoj vesny». Moskva.
[70] ŠERLAIMOVA, S. A. (2014): Milan Kundera i jego romannaja filosofija. Moskva.
[71] UZENEVA, Je. S. (2012) (red.): Slavjanskij mir v tre'tjem tysjačeletii. Obraz Rossii v slavjanskich stranach. Moskva.
[72] VOISINE-JECHOVÁ, H. (2005): Dějiny české literatury. Jinočany.
[2] BUDAGOVA, L. N. (1967): Vitezslav Nezval, 1900–1958. Očerk žizni i tvorčestva. Moskva.
[3] BUDAGOVA, L. N. (2011) (red.): Slavjanskij mir v glazach Rossii. Dinamika vosprijatija i otraženija v chudožestvennom tvorčestve, dokumental'noj i naučnoj literature. Moskva.
[4] BUDAGOVOVÁ, L. (2012): O literatuře a kultuře. Texty pro Šrámkovu Sobotku. Sobotka.
[5] BULGAKOV, M. (1989): Sobranije sočinenij v 5 tomach. T. 2. Moskva.
[6] ČAPEK, K. (1952): Kak èto delajetsja. Izbrannyje rasskazy i očerki. Moskva.
[7] DNEPROV, V. (1961): Problémy realismu. Praha.
[8] CHOREV, V. A. (1995) (red.): Istorija literatur Vostočnoj Jevropy posle vtoroj mirovoj vojny. Moskva.
[9] IL'JINA, G. J., ŠERLAIMOVA, S. A. (2006) (red.): Itogi literaturnogo razvitija v XX veke v problemno-tipologičeskom osveščenii. Moskva.
[10] KUNDERA, M. (1953): Člověk zahrada širá. Praha.
[11] KUNDERA, M. (1955): Poslední máj. Báseň o Juliu Fučíkovi. Praha.
[12] KUNDERA, M. (1957): Monology: Kniha o lásce. Praha.
[13] KUNDERA, M. (1960): Umění románu: cesta Vladislava Vančury za velkou epikou. Praha.
[14] KUNDERA, M. (1961a): Poslední máj. Báseň o Juliu Fučíkovi. Praha.
[15] KUNDERA, M. (1961b): Umění románu: cesta Vladislava Vančury za velkou epikou. Praha.
[16] KUNDERA, M. (1963): Poslední máj. Báseň o Juliu Fučíkovi. Praha.
[17] KUNDERA, M. (1964): Monology: Kniha o lásce. Praha.
[18] KUNDERA, M. (1965): Monology: Kniha o lásce. Praha.
[19] KUNDERA, M. (1966): Monology: Kniha o lásce. Praha.
[20] KUNDERA, M. (1989): L'Art du Roman. Paris.
[21] KUNDERA, M. (2014): Slova, pojmy, situace. Brno.
[22] KULIKOVA, I. S. (1970): Sjurrealizm v iskusstve. Moskva.
[23] MURAŠKO, G. P. (2010) (red.): 1968 god. Pražskaja vesna. Istoričeskaja retrospektiva. Sbornik statej. Moskva.
[24] NIKOLSKIJ, S. (1952): Karel Čapek. Praha.
[25] NIKOL'SKIJ, S. (1968): Roman K. Čapeka «Vojna s salamandrami». (Struktura i žanr). Moskva.
[26] NIKOL'SKIJ, S. (1971): Satiričeskije utopii K. Čapeka: avtoref. diss. doktora fil. nauk. Moskva.
[27] NIKOL'SKIJ, S. (1973): Karel Čapek — fantast i satirik. Moskva.
[28] NIKOL'SKIJ, S. (1981): Dve èpochi češskoj literatury. Moskva.
[29] NIKOL'SKIJ, S. (1986): Dvě epochy české literatury. Praha.
[30] NIKOL'SKIJ, S. (1990): Karel Čapek: Sto let so dnja roždenija. Moskva.
[31] NIKOL'SKIJ, S. (1997): Istorija obraza Švejka. Novoje o Jaroslave Gašeke i jego geroje. Moskva.
[32] NIKOL'SKIJ, S. (2001): Nad stranicami antiutopij K. Čapeka i M. Bulgakova. Poetika skrytych motivov. Moskva, s. 29–41.
[33] NIKOL'SKIJ, S. (2012a): Poètika zašifrovannych motivov i parallel'nych semantičeskich polej. Novaja rusistika 2012, 1, s. 55–67.
[34] NIKOL'SKIJ, S. (2012b): V Haškových stopách za Josefem Švejkem. České Budějovice.
[35] PAZDERKA, J. (2011) (ed.): Invaze 1968: Ruský pohled. Praha.
[36] POSPÍŠIL, I. (1990): Jedna česko-ruská literární spirála (Dostojevskij–Čapek–Těndrjakov). Československá rusistika 1990, 5, s. 257–267.
[37] POSPÍŠIL, I. (1996): Sergij Vilinskij an der Masaryk-Universität in Brünn: Fakten und Zusammenhänge. In: Wiener Slavistisches Jahrbuch, Bd. 42, 1996, s. 223–230.
[38] POSPÍŠIL, I. (1998): Existence, struktura, rozpětí a transcendence staroruské literatury. (Poznámky k některým metodologickým problémům). Slavica Litteraria, 1998, X1, s. 27–37.
[39] POSPÍŠIL, I. (2001a): Existuje moravská literárněvědná rusistika a ukrajinistika? In: MALÍŘ, J., VLČEK, R.: (eds): Morava a české národní vědomí od středověku po dnešek. Brno, s. 152–173.
[40] POSPÍŠIL, I. (2001b) (ed.): Slovník ruských, ukrajinských a běloruských spisovatelů. Praha 2001.
[41] POSPÍŠIL, I. (2001c): Ztracená stránka česko-ruských literárních vztahů nebyla publikována jen z piety. Univerzitní noviny 2001, č. 11, s. 59–60.
[42] POSPÍŠIL, I. (2002a): Česko-ruské literárne vzťahy: niekoľko okruhov a úskalí. In: Slovensko-ruské jazykové, literárne a kultúrne súvislosti. Bratislava–Nitra, s. 134–162.
[43] POSPÍŠIL, I. (2002b): Dvě zasvěcené knihy nestárnoucího ruského bohemisty. Slavica Litteraria, X5, 2002, s. 123–124.
[44] POSPÍŠIL, I. (2002c): My a oni: ve středu i na okraji. Poznámky k česko-ruským literárním vztahům. In: Dialog kultur I. Sborník příspěvků z odborného semináře – Hradec Králové 14. 11. 2001. Hradec Králové – Ústí nad Orlicí, s. 13–39.
[45] POSPÍŠIL, I. (2004): Studie o literárních směrech a žánrech. Banská Bystrica.
[46] POSPÍŠIL, I. (2005): Puškin glazami čechov: tri koncepcii. In: Boldinskije čtenija. Nižnij Novgorod, s. 227–235.
[47] POSPÍŠIL, I. (2007): A. S. Puškin v antologii Františeka Vymazala "Slavjanskaja poezija". In: Boldinskije čtenija. Nižnij Novgorod, s. 264–269.
[48] POSPÍŠIL, I. (2008a): Česká literatura a její mezinárodní souvislosti. K českému vydání knihy Hany Voisine-Jechové Dějiny české literatury. Slavica Litteraria (roč. 11), č. 1, s. 107–114.
[49] POSPÍŠIL, I. (2008b): Pátrání po nové identitě. Rusistické a vztahové reflexe. Brno.
[50] POSPÍŠIL, I. (2008c): Srovnávací studie (Komparatistika, slavistika, rusistika a česko-slovenské souvislosti). Trnava.
[51] POSPÍŠIL, I. (2009): Josef Jirásek jako rusista, slovakista a umělec slova. (Spoluautor Vladimír Franta). In: POSPÍŠIL, I. (ed.): Brněnské texty z filologicko-areálových studií, sv. 2. Autor části Souvislosti brněnské rusistiky a Josef Jirásek, s. 6–32, Josef Jirásek jako rusista, s. 33–67, a Josef Jirásek jako slovakista, s. 68–90. Brno.
[52] POSPÍŠIL, I. (2010a): Fenomen Central'noj Jevropy i russkij kul'turnyj èlement v češskoj srede. (Neskol'ko zametok po povodu metamorfoz češskoj recepcii). In: Rossija i russkije glazami inoslavjanskich narodov: jazyk, literatura, kul'tura 1, Slavic Eurasia Papers No. 3. Sapporo, s. 69–102.
[53] POSPÍŠIL, I. (2010b): Rossija i Central'naja Jevropa s osobym učetom češsko-russkich literaturnych svjazej. In: FAUSTOV, A. A. (ed.): Universalii russkoj literatury 2, sbornik statej. Voronež, s. 606–628.
[54] POSPÍŠIL, I. (2012a): Izmenenije temy i metoda — Sergij Vilinskij v Universitete im. Masarika. In: Russkij jazyk kak inoslavjanskij, vypusk IV. Sovremennoje izučenije russkogo jazyka i russkoj kul'tury v inoslavjanskom okruženii. Beograd, s. 7–19.
[55] POSPÍŠIL, I. (2012b): Rusko, Slované a žhavé body dějin. Novaja rusistika 2012, 2, s. 68–71.
[56] POSPÍŠIL, I. (2013): Jukstapozicionnaja poètika N. S. Leskova (konstruirovanije obraza pravednika, skazovo-anekdotičeskaja cep', èkzotizm i obrazy inostrancev). In: Universalii russkoj literatury 5. Sbornik statej. Voronež, s. 170–176.
[57] POSPÍŠIL, I. (2014): Milan Kundera: Slova, pojmy, situace. Proudy 2 (2014). [online]. http://www.phil.muni.cz/journal/proudy/filologie/recenze/2014/2/pospisil_kundera_slova.php#articleBegin.
[58] POSPÍŠIL, I. (2015a): Alois Augustin Vrzal i Josef Jirasek i ich ocenka tvorčestva russkoj literaturnoj èmigracii. Olomouc. [V tisku.]
[59] POSPÍŠIL, I. (2015b): Autoritativní obrazy Ruska jako vzorek českého prostoru a času (Martin C. Putna: Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity. Vyšehrad, Praha 2015). Novaja rusistika 2015, 1, s. 48–61.
[60] POSPÍŠIL, I. (2015c): Fenomen svjazi literaturovedenija i literaturnogo tvorčestva: Jevgenij Ljackij i Jevgenij Vodolazkin na kontekstual'nom fone. In: Universalii russkoj literatury 6. Sbornik statej. Voronež, s. 227–244.
[61] POSPÍŠIL, I. (2015d): Milan Kundera: Slova, pojmy, situace. Atlantis, Brno 2014. Slovenské pohľady 2015, 7-8, s. 308–312.
[62] POSPÍŠIL, I. (2015e): Ruská bohemistka a česká literatura: poněkud opožděná recenze. Slavica Litteraria 2015, č. 1. [V tisku.]
[63] PULMAN, M. (2011): Konec experimentu. Přestavba a pád komunismu v Československu. Praha.
[64] PYPIN, A. N., SPASOVIČ, V. D. (1881): Istorija slavjanskich literatur. Sankt-Peterburg.
[65] ŠERLAIMOVA, S. A. (1959): S. K. Nejman, českij poèt-kommunist. Moskva.
[66] ŠERLAIMOVA, S. A. (1965): Irži Vol'ker i novyje puti češskoj poèzii XX veka. Moskva.
[67] ŠERLAIMOVA, S. A. (1968): Vitezslav Nezval. Moskva.
[68] ŠERLAIMOVA, S. A. (1973): Češskaja poèzia: 20–30-je gody. Moskva.
[69] ŠERLAIMOVA, S. A. (2002): Literatura «Pražskoj vesny». Moskva.
[70] ŠERLAIMOVA, S. A. (2014): Milan Kundera i jego romannaja filosofija. Moskva.
[71] UZENEVA, Je. S. (2012) (red.): Slavjanskij mir v tre'tjem tysjačeletii. Obraz Rossii v slavjanskich stranach. Moskva.
[72] VOISINE-JECHOVÁ, H. (2005): Dějiny české literatury. Jinočany.