Title: Hudební kultura v Krnově do poloviny 17. století
Variant title:
- Musical culture in Krnov till second half of the seventeenth century
Source document: Musicologica Brunensia. 2015, vol. 50, iss. 2, pp. [15]-27
Extent
[15]-27
-
ISSN1212-0391 (print)2336-436X (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/MB2015-2-2
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/134694
Type: Article
Language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
The focus of this paper is on musical culture of Krnov during Renaissance, because the musicologists haven't turned attention to this subject yet. The list of schoolmasters, organists and trumpeters was reconstructed on the basis of source research and literature. We have discovered the first mention of the organ and the reparations, too. There is also a part about composer Martin Kinner von Schefferstein.
References
[1] Státní okresní archiv Bruntál, fond Archiv města Krnova, i. č. 35: Městská kniha 1520–1802.
[2] Státní okresní archiv Bruntál, fond Archiv města Krnova, i. č. 36: Městská kniha 1544–1558.
[3] Státní okresní archiv Bruntál, fond Archiv města Krnova, kart. 1, i. č. 832, sign. 40: Povolení Jiřího Friedricha, 1566.
[4] Státní okresní archiv Bruntál, fond Farní úřad Krnov, i. č. 14, sign. II/c: Kniha kostelních účtů §§1671§§.
[5] Státní okresní archiv Bruntál, fond Farní úřad Krnov, i. č. 15, sign. II/c: Kniha kostelních účtů §§1672§§.
[6] Zemský archiv v Opavě, fond Matriky, i. č. 807, sig. Kr I 1: Krnov 1640–1674.
[7] Zemský archiv v Opavě, pob. Olomouc, fond Arcibiskupská konzistoř (ACO), kniha č. 188: Děkanská matrika Krnov, 1672.
[8] BACH, Alois. Kirchen-Geschichte Der Grafschaft Glaz: Von Der Urzeit Bis Auf Unsere Tage. Breslau: Gustav Fritz, 1841.
[9] BAŤA, Jan. Hudba a hudební kultura na Starém Městě pražském 1526–1620. Disertační práce. Karlova univerzita. Filozofická fakulta. Praha, 2011.
[10] EITNER, Robert. Kinner von Scherffenstein, Martin. In: Allgemeine Deutsche Biographie. Leipzig: Duncker & Humblot, 1882, Bd. 15, S. 770 f.
[11] FUCHS, Gottlieb. Materialien zur evangelischen Religionsgeschichte von Oberschlesien. Breslau: Kron, 1774.
[12] FUKAČ, Jiří. Krnov. In: Fukač, Jiří – Macek, Petr – Vysloužil, Jiří (edd.) Slovník české hudební kultury. Praha, 1997, s. 476.
[13] FUKALA, Radek. Náboženství a protestantské školství za krnovského knížete Jiřího Friedricha. In: Sborník bruntálského muzea Bruntál: Muzeum v Bruntále, 2000. s. 25–39.
[14] HORYNA, Martin. Hudba a hudební život v Českém Krumlově do poloviny 16. století. In Miscellanea musicologica XXXI, 1984, s. 265–306.
[15] INDRA, Bohumír. Archivní materiály k starším hudebním dějinám Slezska. In: Slezský Sborník, 1958, č. 56, s. 109–124.
[16] KAHLERT, August. Schlesien Antheil an Deutscher Poesie: Ein Beitrag Zur Literaturgeschichte. Breslau: A. Schulz, 1835.
[17] LÖSCHE, Georg. Zur Gegenreformation in Schlesien. Leizpig: Verein für Reformationsgeschichte, 1915.
[18] MAŇAS, Vladimír. Hudba v Hlučíně v období raného novověku. In Opus musicum. Brno: Opus musicum, 2002, roč. 34, č. 5, s. 4–12.
[19] MAŇAS, Vladimír. Tušení souvislostí. Hudba na dvoře Karla I. z Lichtenštejna na počátku 17. století ve středoevropském kontextu. In Časopis matice moravské, Brno: Matice moravská, 2013, roč. 132, 5 suppl., s. 127–137.
[20] MARTINEK, Libor. Latinská humanistická škola v 16. století na Krnovsku. In Sborník bruntálského muzea. Bruntál: Muzeum v Bruntále, 2003. s. 41–52.
[21] MUSIOL, Karol. Rozvoj slezské hudby umělé od středověku do klasicismu. In: ČSM, serie B, 1973/2, s. 97–117.
[22] MÜNTZELL, Julius. Geistliche Lieder der evangelischen Kirche aus dem sechszehnten Jahrhundert: Nach den ältesten Drucken. Berlin: Euslin, 1855.
[23] POLOCHOVÁ, Markéta. Ozvuky anglického divadla a dramatu v raně novověké epoše na evropském kontinentu: anglické cestující společnosti. [online]. Brno, 2015 [cit. 2015-09-20]. Disertační práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Eva Stehlíková. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/75090/ff_d/.
[24] PRASEK, Vincenc. Historická topografie země Opavské. Opava: Vlastivěda slezská II, 1889.
[25] SCHLUSCHE, Herbert. Stadtpfeifer und Instrumentenbauer in Olmütz im 16. Jahrhunderts. disertace Univerzity Karlovy, Praha, 1942.
[26] SCHULIG, Heinrich. Ein Heimatbuch für die Bezirke Jägerndorf u. Olbersdorf. Troppau: Dreschler, 1923.
[27] TROJAN, Jan. Kantoři na Moravě a ve Slezsku v 17. – 19. století: jejich sociální postavení, společenská funkce a význam ve vývoji národní hudební kultury. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2000.
[28] TRUHLÁŘ, Antonín. HRDINA, Karel. HEJNIC, Josef a MARTÍNEK, Jan. Rukověť humanistického básnictví v Čechách a na Moravě: Enchiridion renatae poesis Latinae in Bohemia et Moravia cultae. Praha: Academia, 1966–2011.
[29] WACKERNAGEL, Philipp. Das deutsche Kirchenlied von der ältesten Zeit bis zu Anfang des XVII. Jahrhunderts, Leipzig: Teubner, 1877.
[30] WOLNY, Gregor. Kirchliche Topographie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften. Brünn: Selbstverlag, 1863.
[31] ZUBER, Rudolf. Osudy moravské církve v 18. století. II. Olomouc: Matice cyrilometodějská, 2003.
[2] Státní okresní archiv Bruntál, fond Archiv města Krnova, i. č. 36: Městská kniha 1544–1558.
[3] Státní okresní archiv Bruntál, fond Archiv města Krnova, kart. 1, i. č. 832, sign. 40: Povolení Jiřího Friedricha, 1566.
[4] Státní okresní archiv Bruntál, fond Farní úřad Krnov, i. č. 14, sign. II/c: Kniha kostelních účtů §§1671§§.
[5] Státní okresní archiv Bruntál, fond Farní úřad Krnov, i. č. 15, sign. II/c: Kniha kostelních účtů §§1672§§.
[6] Zemský archiv v Opavě, fond Matriky, i. č. 807, sig. Kr I 1: Krnov 1640–1674.
[7] Zemský archiv v Opavě, pob. Olomouc, fond Arcibiskupská konzistoř (ACO), kniha č. 188: Děkanská matrika Krnov, 1672.
[8] BACH, Alois. Kirchen-Geschichte Der Grafschaft Glaz: Von Der Urzeit Bis Auf Unsere Tage. Breslau: Gustav Fritz, 1841.
[9] BAŤA, Jan. Hudba a hudební kultura na Starém Městě pražském 1526–1620. Disertační práce. Karlova univerzita. Filozofická fakulta. Praha, 2011.
[10] EITNER, Robert. Kinner von Scherffenstein, Martin. In: Allgemeine Deutsche Biographie. Leipzig: Duncker & Humblot, 1882, Bd. 15, S. 770 f.
[11] FUCHS, Gottlieb. Materialien zur evangelischen Religionsgeschichte von Oberschlesien. Breslau: Kron, 1774.
[12] FUKAČ, Jiří. Krnov. In: Fukač, Jiří – Macek, Petr – Vysloužil, Jiří (edd.) Slovník české hudební kultury. Praha, 1997, s. 476.
[13] FUKALA, Radek. Náboženství a protestantské školství za krnovského knížete Jiřího Friedricha. In: Sborník bruntálského muzea Bruntál: Muzeum v Bruntále, 2000. s. 25–39.
[14] HORYNA, Martin. Hudba a hudební život v Českém Krumlově do poloviny 16. století. In Miscellanea musicologica XXXI, 1984, s. 265–306.
[15] INDRA, Bohumír. Archivní materiály k starším hudebním dějinám Slezska. In: Slezský Sborník, 1958, č. 56, s. 109–124.
[16] KAHLERT, August. Schlesien Antheil an Deutscher Poesie: Ein Beitrag Zur Literaturgeschichte. Breslau: A. Schulz, 1835.
[17] LÖSCHE, Georg. Zur Gegenreformation in Schlesien. Leizpig: Verein für Reformationsgeschichte, 1915.
[18] MAŇAS, Vladimír. Hudba v Hlučíně v období raného novověku. In Opus musicum. Brno: Opus musicum, 2002, roč. 34, č. 5, s. 4–12.
[19] MAŇAS, Vladimír. Tušení souvislostí. Hudba na dvoře Karla I. z Lichtenštejna na počátku 17. století ve středoevropském kontextu. In Časopis matice moravské, Brno: Matice moravská, 2013, roč. 132, 5 suppl., s. 127–137.
[20] MARTINEK, Libor. Latinská humanistická škola v 16. století na Krnovsku. In Sborník bruntálského muzea. Bruntál: Muzeum v Bruntále, 2003. s. 41–52.
[21] MUSIOL, Karol. Rozvoj slezské hudby umělé od středověku do klasicismu. In: ČSM, serie B, 1973/2, s. 97–117.
[22] MÜNTZELL, Julius. Geistliche Lieder der evangelischen Kirche aus dem sechszehnten Jahrhundert: Nach den ältesten Drucken. Berlin: Euslin, 1855.
[23] POLOCHOVÁ, Markéta. Ozvuky anglického divadla a dramatu v raně novověké epoše na evropském kontinentu: anglické cestující společnosti. [online]. Brno, 2015 [cit. 2015-09-20]. Disertační práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Eva Stehlíková. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/75090/ff_d/.
[24] PRASEK, Vincenc. Historická topografie země Opavské. Opava: Vlastivěda slezská II, 1889.
[25] SCHLUSCHE, Herbert. Stadtpfeifer und Instrumentenbauer in Olmütz im 16. Jahrhunderts. disertace Univerzity Karlovy, Praha, 1942.
[26] SCHULIG, Heinrich. Ein Heimatbuch für die Bezirke Jägerndorf u. Olbersdorf. Troppau: Dreschler, 1923.
[27] TROJAN, Jan. Kantoři na Moravě a ve Slezsku v 17. – 19. století: jejich sociální postavení, společenská funkce a význam ve vývoji národní hudební kultury. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2000.
[28] TRUHLÁŘ, Antonín. HRDINA, Karel. HEJNIC, Josef a MARTÍNEK, Jan. Rukověť humanistického básnictví v Čechách a na Moravě: Enchiridion renatae poesis Latinae in Bohemia et Moravia cultae. Praha: Academia, 1966–2011.
[29] WACKERNAGEL, Philipp. Das deutsche Kirchenlied von der ältesten Zeit bis zu Anfang des XVII. Jahrhunderts, Leipzig: Teubner, 1877.
[30] WOLNY, Gregor. Kirchliche Topographie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften. Brünn: Selbstverlag, 1863.
[31] ZUBER, Rudolf. Osudy moravské církve v 18. století. II. Olomouc: Matice cyrilometodějská, 2003.