Title: Sídlište z mladší a pozdní doby halštatské u Lažínek (kraj Vysocina)
Variant title:
- Settlement area of the young and late Hallstatt period nearby Lažínky (Vysočina shire)
Source document: Studia archaeologica Brunensia. 2016, vol. 21, iss. 1, pp. 71-112
Extent
71-112
-
ISSN1805-918X (print)2336-4505 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/SAB2016-1-4
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/135826
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Předmětem studie je část sídlištního areálu z mladší a pozdní doby halštatské u Lažínek, která byla v roce 2008 podrobena záchrannému archeologickému výzkumu, který provedla ARCHAIA Brno. Jedná se o území na jihovýchodním okraji Českomoravské vrchoviny, které lze z klimatovegetačního hlediska označit jako periferii jihomoravské pravěké sídelní oblasti. Sídliště je specifické tím, že je monokulturní, což při jeho vyhodnocení představuje výhodu. V jeho areálu byly plošně dochované kulturní vrstvy. Zachyceny byly pozůstatky širokého spektra mělce založených stavebních struktur. Nový pohled na studovaný areál umožnilo statistické prostorové vyhodnocení keramických nálezů. Z archeologických objektů na sídlišti i z nivy v jeho sousedství byly analyzovány makrozbytky, popř. pyly, což prohlubuje naše vědomosti o životním prostředí a hospodářství komunity, která zde žila v době železné. Prostorovou infrastrukturu sídliště pomáhá osvětlit i fosfátová analýza provedená ve čtvercové síti v celé ploše výzkumu.
The paper presents a part of the settlement area of Lažínky site from Young and Late Hallstatt Period, which was excavated by ARCHAIA Brno in 2008. The area is situated on the south-east edge of Bohemian-Moravian Highlands and from a climate-vegetative point of view it can be described as a periphery of the South Moravian settlement region. The settlement is specific for its monoculture, which is an advantage for the evaluation. There were intact occupation layouts on the site. The remains of a wide spectrum of shallow based building structures were captured. The statistical spatial evaluation of the pottery finds provided new perspective on the studied site. The macrobotanical material, or pollen, was analyzed from the archaeological features at the settlement and from the adjacent water meadow, which deepens our knowledge of the environment and economy of the community living there in the Iron Age. Also, the phosphate analysis was carried out in a grid of the whole area of excavation and helps to clarify the spatial infrastructure of the site.
References
[1] Berg, F. 1976: Späthallstättische Siedlungsfunde aus Kamegg im Kamptal, NÖ. Festschr. R. Pittioni. Arch. Austriaca, Beih. 13, 546–566.
[2] Biel, J. 1995: Die Siedlung der Späthallstatt- /Frühlaténezeit von Hochdorf/Enz, Kreis Ludwigsburg. In: Fürstensitze, Höhenburgen, Talsiedlungen. Bemerkungen zum zum frühkeltischen Siedlungswesen in Baden-Württemberg. Archäologische Informationen aus Baden-Württemberg 28. Stuttgart, 30–37.
[3] Čech a kol. 2002: Čech, L. – Šumpich, J. – Zabloudil, V. a kol: Jihlavsko, Chráněná území ČR VII. svazek, Praha.
[4] Čižmář, M. 1999: K poznání Hradiska u Jaroměřic nad Rokytnou, okres Třebíč – Zur Kenntnis von Hradisko bei Jaroměřice nad Rokytnou, Pravěk, Nová řada 9/1999, 335–349.
[5] Čižmář, M. 2002: Vývoj laténského osídlení v oblasti pod pavlovskými vrchy – Entwicklung der Besiedlung in der Laténezeit im Gebiet der Pollauer Berge. In: S. Stuchlík (editor): Oblast vodního díla Nové Mlýny od pravěku do středověku.Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno, kap. II.F.1. Brno, 250–290
[6] Čižmář, M. 2004: Příspěvek k poznání pozdní doby halštatské na Moravě (s příspěvkem Z. Kratochvíla). In: Kazdová, E. – Měřínský, Z. – Šabatová, K. (editoři): K poctě Vladimíru Podborskému. Brno, 447–471.
[7] Čižmář, Z. 1995: Das hallstattzeitliche Gehöft in Kuřim (Vorläufige Ergebnisse der archäologischen Rettungsgrabung), Pravěk, Nová řada 5, 217–254.
[8] Demek, J. 1987: Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Praha.
[9] Dreslerová, D. 1995: A Late Hallstatt Settlement in Bohemia. Excavation at Jenštejn, 1984. With a contribution on the animal bones by Mark Beech. Praha.
[10] Ernée, M. 2008: Pravěké kulturní souvrství jako archeologický pramen, Památky archeologické – Supplementum 20, Praha.
[11] Fröhlich, J. 1988: Pozdně halštatské a časně laténské sídliště u Putimi – Die Späthallstatt- und frühlaténezeitliche Siedlung bei Putim, Bezirk Písek, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 5, 57–66.
[12] Fröhlich, J. 2001: Nové nálezy časně laténských polozemnic na Písecku – New discoveries of Early La Téne semi-sunken Dwellings in the surroundings of Písek (South Bohemia, Czech Republic), Archeologické výzkumy v jižních Čechách 14, 159–198.
[13] Fröhlich, J. 2005: Halštatské sídliště v Letech u Mirovic – Eine hallstattzeitliche Siedlung in Lety bei Mirovice, Archeologické výzkumy v jižních Čechách18, 21–33.
[14] Goláňová, P. 2014: K použití a provenienci grafitu v časné době laténské na Moravě. In: Čižmářová, J. a kol. (eds.): Moravské křižovatky. Střední Podunají mezi pravěkem a historií, Brno, 133–141.
[15] Golec, M. 2003: Těšetice – IV. Horákovská kultura v těšetickém mikroregionu. Brno.
[16] Griebl, M. 1997: Siedlungsobjekte der Hallstattkultur aus Horn (Niederösterreich). Mitt. Prähist. Komm. 31. Wien.
[17] Griebl, M. 2004: Die Siedlung der Hallstattkultur von Göttlesbrunn, Niederösterreich. Mitt. Prähist. Komm. 54. Wien 2004.
[18] Hejhal, P. – Hrubý, P. 2009: I/38 Obchvat Moravské Budějovice. Záchranný archeologický výzkum v trase silničního obchvatu. Číslo výzkumu A 112/2007. ARCHAIA Brno, nepublikovaný rukopis.
[19] Hlava, M. 2008: Grafit v době laténské na Moravě, Památky archeologické XCIX, 189–258.
[20] Hložek, M. a kol. 2003: Mikropetrografické rozbory halštatské grafitové keramiky z Těšetic "Suten" a Traisentalu. In: Těšetice-Kyjovice 6. Horákovská kultura v těšetickém mikroregionu, Brno, 122–129.
[21] Houzar, S. 1997: Geologická stavba, nerosty a těžba nerostných surovin. In.: Nekuda, V. (ed.), Moravskobudějovicko, Jemnicko, 27–47, Brno.
[22] Cháb a kol. 2007: Cháb, J. – Stráník, Z. – Eliáš, M.: Geologická mapa České republiky 1:500 000, Praha.
[23] Chytráček, M. – Bernat, J. 2000: Pozdně halštatské a časně laténské sídliště v Praze-Zbraslavi. Památky archeologické XCI, 255–313.
[24] Kočár a kol. 2009: Kočár, P. – Kočárová, R. – Hendrychová, L.: Archeobotanická analýza. In: Hejhal, P. – Hrubý, P.: I/38 Obchvat Moravské Budějovice. Záchranný archeologický výzkum v trase silničního obchvatu. Číslo výzkumu A 112/2007. Část V. ARCHAIA Brno, nepublikovaný rukopis, 7–38.
[25] Koštuřík a kol. 1986: Koštuřík, P. – Kovárník, J. – Měřínský, Z. – Oliva, M.: Pravěk Třebíčska, Brno.
[26] Krause, R. 1995: Ipf und Goldberg – Zentren einer eisenzeitlichen Siedlungslandschaft am Westrand des nördlicher Rieses. In: Fürstensitze, Höhenburgen, Talsiedlungen. Bemerkungen zum zum frühkeltischen Siedlungswesen in Baden-Württemberg. Archäologische Informationen aus Baden-Württemberg 28. Stuttgart, 66–79.
[27] Kurz, S. 1995: Die Außensiedlung der Heuneburg, Gemeinde Herbertingen-Hundersingen, Kreis Sigmaringen. In: Fürstensitze, Höhenburgen, Talsiedlungen. Bemerkungen zum zum frühkeltischen Siedlungswesen in Baden-Württemberg. Archäologische Informationen aus Baden-Württemberg 28. Stuttgart, 9–23.
[28] Lauermann, E. 1980: Eine Siedlungsanlage der Hallstattzeit aus Zlabern, Gem. Neudorf bei Staatz. Fundber. Österr. 19, 83–134.
[29] Lauermann, E. 1981: Eine hallstattzeitliche Siedlungsanlage aus Unterparschenbrunn, Gem. Sierndorf, Fundber. Österr. 20, 35–56.
[30] Lauermann, E 1994: Eine Siedlung der Hallstattkultur aus Unterparschenbrunn, Gemeinde Sierndorf, Niederösterreich. Arch. Austriaca 78, 127–217.
[31] Lauermann, E. 2000: Archäologische Forschungen in Michelstetten, NÖ. Zusammenfassender Vorbericht über die Grabungen des NÖ. Landesmuseums 1994–1999, Arch. Österr. 11,1, 5–35.
[32] Leidorf, K. 1990: Der späthallstattzeitliche "Herrenhof" von Osterhofen – Linzing. Archäologische Denkmäler im Landkreis Deggendorf 4. Deggendorf.
[33] Leidorf, K. 1994: "Herrenhöfe" der frühen Eisenzeit, Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West – und Südböhmen. Kelheim, 81–91.
[34] Malý, K. 2009: Plošná fosfátová analýza. In: Hejhal, P. – Hrubý, P.: I/38 Obchvat Moravské Budějovice. Záchranný archeologický výzkum v trase silničního obchvatu. Číslo výzkumu A 112/2007. Část V. ARCHAIA Brno, nepublikovaný rukopis, 39–49.
[35] Meiborg, Chr. – Müller, A. 1997: Die Urnenfelder- und hallstattzeitliche Siedlung Kanal I. und das frühhalltattzeitliche Gräberfeld Am Urnenfeldvon Kelheim, Archäologie am Main-Donau-Kanal 12. Espelkamp.
[36] Michálek, J. 2003: Halštatské nálezy na stavbě nové silnice (1994–1996) Radčice – Vodňany (okr. Strakonice) – Hallstattzeitliche Befunde und Funde von der Trasse der Umfahrungsstraße zwischen Radčice und Vodňany, Kreis Strakonice (1994–1996), Archeologické výzkumy v jižních Čechách 16, 61–116.
[37] Nekvasil, J. 1993: Před branami historie (starší doba železná – halštatská). In: V. Podborský: Pravěké dějiny Moravy. Vlastivěda moravská, země a lid. Brno, 333–379.
[38] Neuhäuslová, Z. a kol. 1998: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Praha.
[39] Neustupný, E. 2007: Metoda archeologie. Plzeň.
[40] Petřík a kol. 2015: Petřík, J. – Petr, L. – Šabatová, K. – Doláková, N. – Lukšíková, H. – Dohnalová, A. – Chadimová, L. – Blaško, D. – Milo, P.: Reflections of Prehistoric and Mediaeval human activities in floodplain deposits of the Únanovka Stream, South Moravia, Czech Republic, Zeitschrift für Geomorphologie 59/3, 393–412. | DOI 10.1127/zfg/2015/0167
[41] Podborský, V. 1970: Jihomoravská halštatská sídliště I., Sborník prací filosofické fakulty brněnské university 15, 7–102.
[42] Podborský, V. 1972: Jihomoravská halštatská sídliště II./, Sborník prací filosofické fakulty brněnské university 17, 5–54.
[43] Posluschny, A. 1997: Die Hallstattzeitliche Siedlung auf dem Kapellenberg bei Marktbreit, Unterfranken. Bayerische Vorgeschitsblätter 62, 29–113.
[44] Posluschny, A. 2002: Die hallstattzeitliche Besiedlung im Maindreieck. GIS-gestützte Fundstelleanalysen. Oxford.
[45] Preinfalk, A. 2003: Die hallstattzeitliche Siedlungsanlage von Michelstetten, NÖ. Unpubl. Diss. (Wien 2003).
[46] Prostředník, J. 2001: Nové výzkumy sídlišť lidu popelnicových polí na Turnovsku, Příspěvky z V. kolokvia Období popelnicových polí a doba halštatská. Pardubice, 97–132.
[47] Přichystal, M. – Kos, P. 2006: Doba halštatská – výsledky výzkumů. In: M. Čižmář – K. Geislerová (editoři): Výzkumy – Ausgrabungen 1999–2004. Brno, 49–54.
[48] Ramsl 1998: Peter C. Ramsl, Inzersdorf-Walpersdorf. Studien zur späthallstatt-/latènezeitlichen Besiedlung im Traisental, Niederösterreich. Fundber. Österr. Materialh. A6. Wien.
[49] Reim, H. 1995: Siedlungen der Hallstattzeit in Rottenburg a. N., Kreis Tübingen. In: Fürstensitze, Höhenburgen, Talsiedlungen. Bemerkungen zum zum frühkeltischen Siedlungswesen in BadenWürttemberg. Archäologische Informationen aus Baden-Württemberg 28. Stuttgart, 38–46.
[50] Shepard, A. 1965: Ceramics for the Archaeologist. Washington.
[51] Šabatová, K. 2008: Sídelní areál střední a mladší doby bronzové v Přáslavicích. Disertační práce.
[52] Štrof, A. 2000: Doba bronzová a doba halštatská. In: M. Čižmář – K. Geislerová – J. Unger (editoři): Výzkumy – Ausgrabungen 1993–1998. Brno, 37–44.
[53] Tetour, M. 2007: Ostrov u Stříbra – osídlení z přelomu doby bronzové a doby železné – Ostrov bei Stříbro – Die Besiedlung an der Wende von der Bronze- zur Eisenzeit, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 20. Jubilejní sborník k 60. narozeninám PhDr. Jana Michálka, 211–243.
[54] Tolasz, R. a kol. 2007: Atlas podnebí Česka – Climate atlas of Czechia. Český hydrometeorologický ústav – Univerzita Palackého v Olomouci.
[55] Trebsche, P. 2006: überlegungen zur Wirtschaftsstruktur eines hallstattzeitlichen Marktortes in Ansfelden (Oberösterreich). In: M. Chytráček – J. Michálek – M. M. Rind – K. Schmotz (Hrsg): Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostabayern/West- und Südböhmen – Archeologická pracovní skupina východní Bavorsko/západní a jižní Čechy. 15. Treffen 15. bis 18. Juni 2005 in Altdorf bei Landshut. Rahden/Westfalen, 87–106.
[56] Trebsche, P. 2007: Vorbericht über die frühlaténezeitliche Siedlung von Oberschauerberg bei Wels (Oberösterreich) – Předběžná zpráva o časně laténském sídlišti v Oberschauersberg u Welsu (Horní Rakousko), Archeologické výzkumy v jižních Čechách 20. Jubilejní sborník k 60. narozeninám PhDr. Jana Michálka, 283–290.
[57] Trebsche, P. 2008: Die Höhensiedlung "Burgwiese" in Ansfelden (Oberösterreich). Ergebnisse der Ausgrabungen von 1999 bis 2002. In: Linzer Archäologische Forschungen 38. Linz.
[58] Trebsche, P. 2011: Eisenzeitliche Graphittonkeramik im mittleren Donauraum. In: Vorträge des 29. Niederbayerischen Archäologentages, Rahden/Westf., 449–481.
[59] Venclová, N. a kol. 2008: Archeologie pravěkých Čech 6. Doba halštatská. Praha.
[60] Wamser, L. 1984: Herrenhöfe, Burgen und Grossgrabhügel der Hallstatt – und Frühlaténezeit in Meinfranken. Neue Befunde, Das archäologische Jahr in Bayern 1983, 72–77.
[61] Zuber, J. 2004: Zur eisenzeitlicher Besiedlung in Burgweinting, Stadt Regensburg, Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/ West- und Südböhmen – Archeologická pracovní skupina východní Bavorsko/ západní a jižní Čechy, 13. Treffen 25. bis 27. Juni 2003 in Pfreimd, 35–54.
[2] Biel, J. 1995: Die Siedlung der Späthallstatt- /Frühlaténezeit von Hochdorf/Enz, Kreis Ludwigsburg. In: Fürstensitze, Höhenburgen, Talsiedlungen. Bemerkungen zum zum frühkeltischen Siedlungswesen in Baden-Württemberg. Archäologische Informationen aus Baden-Württemberg 28. Stuttgart, 30–37.
[3] Čech a kol. 2002: Čech, L. – Šumpich, J. – Zabloudil, V. a kol: Jihlavsko, Chráněná území ČR VII. svazek, Praha.
[4] Čižmář, M. 1999: K poznání Hradiska u Jaroměřic nad Rokytnou, okres Třebíč – Zur Kenntnis von Hradisko bei Jaroměřice nad Rokytnou, Pravěk, Nová řada 9/1999, 335–349.
[5] Čižmář, M. 2002: Vývoj laténského osídlení v oblasti pod pavlovskými vrchy – Entwicklung der Besiedlung in der Laténezeit im Gebiet der Pollauer Berge. In: S. Stuchlík (editor): Oblast vodního díla Nové Mlýny od pravěku do středověku.Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno, kap. II.F.1. Brno, 250–290
[6] Čižmář, M. 2004: Příspěvek k poznání pozdní doby halštatské na Moravě (s příspěvkem Z. Kratochvíla). In: Kazdová, E. – Měřínský, Z. – Šabatová, K. (editoři): K poctě Vladimíru Podborskému. Brno, 447–471.
[7] Čižmář, Z. 1995: Das hallstattzeitliche Gehöft in Kuřim (Vorläufige Ergebnisse der archäologischen Rettungsgrabung), Pravěk, Nová řada 5, 217–254.
[8] Demek, J. 1987: Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Praha.
[9] Dreslerová, D. 1995: A Late Hallstatt Settlement in Bohemia. Excavation at Jenštejn, 1984. With a contribution on the animal bones by Mark Beech. Praha.
[10] Ernée, M. 2008: Pravěké kulturní souvrství jako archeologický pramen, Památky archeologické – Supplementum 20, Praha.
[11] Fröhlich, J. 1988: Pozdně halštatské a časně laténské sídliště u Putimi – Die Späthallstatt- und frühlaténezeitliche Siedlung bei Putim, Bezirk Písek, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 5, 57–66.
[12] Fröhlich, J. 2001: Nové nálezy časně laténských polozemnic na Písecku – New discoveries of Early La Téne semi-sunken Dwellings in the surroundings of Písek (South Bohemia, Czech Republic), Archeologické výzkumy v jižních Čechách 14, 159–198.
[13] Fröhlich, J. 2005: Halštatské sídliště v Letech u Mirovic – Eine hallstattzeitliche Siedlung in Lety bei Mirovice, Archeologické výzkumy v jižních Čechách18, 21–33.
[14] Goláňová, P. 2014: K použití a provenienci grafitu v časné době laténské na Moravě. In: Čižmářová, J. a kol. (eds.): Moravské křižovatky. Střední Podunají mezi pravěkem a historií, Brno, 133–141.
[15] Golec, M. 2003: Těšetice – IV. Horákovská kultura v těšetickém mikroregionu. Brno.
[16] Griebl, M. 1997: Siedlungsobjekte der Hallstattkultur aus Horn (Niederösterreich). Mitt. Prähist. Komm. 31. Wien.
[17] Griebl, M. 2004: Die Siedlung der Hallstattkultur von Göttlesbrunn, Niederösterreich. Mitt. Prähist. Komm. 54. Wien 2004.
[18] Hejhal, P. – Hrubý, P. 2009: I/38 Obchvat Moravské Budějovice. Záchranný archeologický výzkum v trase silničního obchvatu. Číslo výzkumu A 112/2007. ARCHAIA Brno, nepublikovaný rukopis.
[19] Hlava, M. 2008: Grafit v době laténské na Moravě, Památky archeologické XCIX, 189–258.
[20] Hložek, M. a kol. 2003: Mikropetrografické rozbory halštatské grafitové keramiky z Těšetic "Suten" a Traisentalu. In: Těšetice-Kyjovice 6. Horákovská kultura v těšetickém mikroregionu, Brno, 122–129.
[21] Houzar, S. 1997: Geologická stavba, nerosty a těžba nerostných surovin. In.: Nekuda, V. (ed.), Moravskobudějovicko, Jemnicko, 27–47, Brno.
[22] Cháb a kol. 2007: Cháb, J. – Stráník, Z. – Eliáš, M.: Geologická mapa České republiky 1:500 000, Praha.
[23] Chytráček, M. – Bernat, J. 2000: Pozdně halštatské a časně laténské sídliště v Praze-Zbraslavi. Památky archeologické XCI, 255–313.
[24] Kočár a kol. 2009: Kočár, P. – Kočárová, R. – Hendrychová, L.: Archeobotanická analýza. In: Hejhal, P. – Hrubý, P.: I/38 Obchvat Moravské Budějovice. Záchranný archeologický výzkum v trase silničního obchvatu. Číslo výzkumu A 112/2007. Část V. ARCHAIA Brno, nepublikovaný rukopis, 7–38.
[25] Koštuřík a kol. 1986: Koštuřík, P. – Kovárník, J. – Měřínský, Z. – Oliva, M.: Pravěk Třebíčska, Brno.
[26] Krause, R. 1995: Ipf und Goldberg – Zentren einer eisenzeitlichen Siedlungslandschaft am Westrand des nördlicher Rieses. In: Fürstensitze, Höhenburgen, Talsiedlungen. Bemerkungen zum zum frühkeltischen Siedlungswesen in Baden-Württemberg. Archäologische Informationen aus Baden-Württemberg 28. Stuttgart, 66–79.
[27] Kurz, S. 1995: Die Außensiedlung der Heuneburg, Gemeinde Herbertingen-Hundersingen, Kreis Sigmaringen. In: Fürstensitze, Höhenburgen, Talsiedlungen. Bemerkungen zum zum frühkeltischen Siedlungswesen in Baden-Württemberg. Archäologische Informationen aus Baden-Württemberg 28. Stuttgart, 9–23.
[28] Lauermann, E. 1980: Eine Siedlungsanlage der Hallstattzeit aus Zlabern, Gem. Neudorf bei Staatz. Fundber. Österr. 19, 83–134.
[29] Lauermann, E. 1981: Eine hallstattzeitliche Siedlungsanlage aus Unterparschenbrunn, Gem. Sierndorf, Fundber. Österr. 20, 35–56.
[30] Lauermann, E 1994: Eine Siedlung der Hallstattkultur aus Unterparschenbrunn, Gemeinde Sierndorf, Niederösterreich. Arch. Austriaca 78, 127–217.
[31] Lauermann, E. 2000: Archäologische Forschungen in Michelstetten, NÖ. Zusammenfassender Vorbericht über die Grabungen des NÖ. Landesmuseums 1994–1999, Arch. Österr. 11,1, 5–35.
[32] Leidorf, K. 1990: Der späthallstattzeitliche "Herrenhof" von Osterhofen – Linzing. Archäologische Denkmäler im Landkreis Deggendorf 4. Deggendorf.
[33] Leidorf, K. 1994: "Herrenhöfe" der frühen Eisenzeit, Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West – und Südböhmen. Kelheim, 81–91.
[34] Malý, K. 2009: Plošná fosfátová analýza. In: Hejhal, P. – Hrubý, P.: I/38 Obchvat Moravské Budějovice. Záchranný archeologický výzkum v trase silničního obchvatu. Číslo výzkumu A 112/2007. Část V. ARCHAIA Brno, nepublikovaný rukopis, 39–49.
[35] Meiborg, Chr. – Müller, A. 1997: Die Urnenfelder- und hallstattzeitliche Siedlung Kanal I. und das frühhalltattzeitliche Gräberfeld Am Urnenfeldvon Kelheim, Archäologie am Main-Donau-Kanal 12. Espelkamp.
[36] Michálek, J. 2003: Halštatské nálezy na stavbě nové silnice (1994–1996) Radčice – Vodňany (okr. Strakonice) – Hallstattzeitliche Befunde und Funde von der Trasse der Umfahrungsstraße zwischen Radčice und Vodňany, Kreis Strakonice (1994–1996), Archeologické výzkumy v jižních Čechách 16, 61–116.
[37] Nekvasil, J. 1993: Před branami historie (starší doba železná – halštatská). In: V. Podborský: Pravěké dějiny Moravy. Vlastivěda moravská, země a lid. Brno, 333–379.
[38] Neuhäuslová, Z. a kol. 1998: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Praha.
[39] Neustupný, E. 2007: Metoda archeologie. Plzeň.
[40] Petřík a kol. 2015: Petřík, J. – Petr, L. – Šabatová, K. – Doláková, N. – Lukšíková, H. – Dohnalová, A. – Chadimová, L. – Blaško, D. – Milo, P.: Reflections of Prehistoric and Mediaeval human activities in floodplain deposits of the Únanovka Stream, South Moravia, Czech Republic, Zeitschrift für Geomorphologie 59/3, 393–412. | DOI 10.1127/zfg/2015/0167
[41] Podborský, V. 1970: Jihomoravská halštatská sídliště I., Sborník prací filosofické fakulty brněnské university 15, 7–102.
[42] Podborský, V. 1972: Jihomoravská halštatská sídliště II./, Sborník prací filosofické fakulty brněnské university 17, 5–54.
[43] Posluschny, A. 1997: Die Hallstattzeitliche Siedlung auf dem Kapellenberg bei Marktbreit, Unterfranken. Bayerische Vorgeschitsblätter 62, 29–113.
[44] Posluschny, A. 2002: Die hallstattzeitliche Besiedlung im Maindreieck. GIS-gestützte Fundstelleanalysen. Oxford.
[45] Preinfalk, A. 2003: Die hallstattzeitliche Siedlungsanlage von Michelstetten, NÖ. Unpubl. Diss. (Wien 2003).
[46] Prostředník, J. 2001: Nové výzkumy sídlišť lidu popelnicových polí na Turnovsku, Příspěvky z V. kolokvia Období popelnicových polí a doba halštatská. Pardubice, 97–132.
[47] Přichystal, M. – Kos, P. 2006: Doba halštatská – výsledky výzkumů. In: M. Čižmář – K. Geislerová (editoři): Výzkumy – Ausgrabungen 1999–2004. Brno, 49–54.
[48] Ramsl 1998: Peter C. Ramsl, Inzersdorf-Walpersdorf. Studien zur späthallstatt-/latènezeitlichen Besiedlung im Traisental, Niederösterreich. Fundber. Österr. Materialh. A6. Wien.
[49] Reim, H. 1995: Siedlungen der Hallstattzeit in Rottenburg a. N., Kreis Tübingen. In: Fürstensitze, Höhenburgen, Talsiedlungen. Bemerkungen zum zum frühkeltischen Siedlungswesen in BadenWürttemberg. Archäologische Informationen aus Baden-Württemberg 28. Stuttgart, 38–46.
[50] Shepard, A. 1965: Ceramics for the Archaeologist. Washington.
[51] Šabatová, K. 2008: Sídelní areál střední a mladší doby bronzové v Přáslavicích. Disertační práce.
[52] Štrof, A. 2000: Doba bronzová a doba halštatská. In: M. Čižmář – K. Geislerová – J. Unger (editoři): Výzkumy – Ausgrabungen 1993–1998. Brno, 37–44.
[53] Tetour, M. 2007: Ostrov u Stříbra – osídlení z přelomu doby bronzové a doby železné – Ostrov bei Stříbro – Die Besiedlung an der Wende von der Bronze- zur Eisenzeit, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 20. Jubilejní sborník k 60. narozeninám PhDr. Jana Michálka, 211–243.
[54] Tolasz, R. a kol. 2007: Atlas podnebí Česka – Climate atlas of Czechia. Český hydrometeorologický ústav – Univerzita Palackého v Olomouci.
[55] Trebsche, P. 2006: überlegungen zur Wirtschaftsstruktur eines hallstattzeitlichen Marktortes in Ansfelden (Oberösterreich). In: M. Chytráček – J. Michálek – M. M. Rind – K. Schmotz (Hrsg): Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostabayern/West- und Südböhmen – Archeologická pracovní skupina východní Bavorsko/západní a jižní Čechy. 15. Treffen 15. bis 18. Juni 2005 in Altdorf bei Landshut. Rahden/Westfalen, 87–106.
[56] Trebsche, P. 2007: Vorbericht über die frühlaténezeitliche Siedlung von Oberschauerberg bei Wels (Oberösterreich) – Předběžná zpráva o časně laténském sídlišti v Oberschauersberg u Welsu (Horní Rakousko), Archeologické výzkumy v jižních Čechách 20. Jubilejní sborník k 60. narozeninám PhDr. Jana Michálka, 283–290.
[57] Trebsche, P. 2008: Die Höhensiedlung "Burgwiese" in Ansfelden (Oberösterreich). Ergebnisse der Ausgrabungen von 1999 bis 2002. In: Linzer Archäologische Forschungen 38. Linz.
[58] Trebsche, P. 2011: Eisenzeitliche Graphittonkeramik im mittleren Donauraum. In: Vorträge des 29. Niederbayerischen Archäologentages, Rahden/Westf., 449–481.
[59] Venclová, N. a kol. 2008: Archeologie pravěkých Čech 6. Doba halštatská. Praha.
[60] Wamser, L. 1984: Herrenhöfe, Burgen und Grossgrabhügel der Hallstatt – und Frühlaténezeit in Meinfranken. Neue Befunde, Das archäologische Jahr in Bayern 1983, 72–77.
[61] Zuber, J. 2004: Zur eisenzeitlicher Besiedlung in Burgweinting, Stadt Regensburg, Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/ West- und Südböhmen – Archeologická pracovní skupina východní Bavorsko/ západní a jižní Čechy, 13. Treffen 25. bis 27. Juni 2003 in Pfreimd, 35–54.