Title: Paleoekologický záznam stredovekého a novovekého osídlení v nivních sedimentech na pomezí Jevišovické pahorkatiny a Dyjsko-svrateckého úvalu
Variant title:
- Palaeoecological record of medieval and modern settlement in alluvial sediments at the boundary between the Jevišovice Upland and the Dyje-Svratka Valley
Source document: Studia archaeologica Brunensia. 2016, vol. 21, iss. 1, pp. 149-184
Extent
149-184
-
ISSN1805-918X (print)2336-4505 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/SAB2016-1-7
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/135829
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Ze sedimentárních výplní v nivách Únanovky a Jevišovky byly za účelem výzkumu vývoje krajiny ve středověku a novověku odebrány vzorky pro makrozbytkovou, palynologickou a malakozoologickou analýzu. Profil Jevišovka podle získaných dat odráží vývoj od vrcholného středověku do novověku. Profil Únanovka 3 se vztahuje pouze k novověku, a to od 17. století. Z písemných a archeologických pramenů bylo zjištěno, že na přelomu raného a vrcholného středověku dochází v regionu ke stabilizaci sídelní struktury, která přetrvává do současnosti. Sedimenty vrcholného středověku ve vrtu Jevišovka obsahují velké množství makrozbytků z různých ekologických skupin, dřeviny a lesní druhy se vyskytují minimálně. Ve vrstvě datované do 14. století se vyskytla pohanka obecná. Ve vyšších vrstvách převažují ruderální a segetální druhy rostlin s mokřadními a vodními taxony, dřeviny mizí. Poslední fáze z 18.–19. století obsahuje makrozbytky všech ekologických skupin a také dřeviny, mezi nimi jehlice smrku ztepilého, jako důsledek lesního hospodářství, a pěstované druhy tabák virginský a mák. Pylový záznam ve svrchní části profilu Jevišovka, která je zřejmě z 18. století až současnosti, indikuje silně ruderalizovanou vegetaci v intravilánu vesnice. V případě vrtu Únanovka 3 se nejnižší vrstvy datované do 17. století vyznačují přítomností druhů křovin a lesních lemů rostoucích v okolí vodních toků a ruderálních stanovišť. Palynologicky byl ve vrtu Únanovka 3 zachycen nárůst borovice jako důsledek moderního lesnického hospodaření v nejmladším období. Zbytky plžů z profilu Únanovka 3 vypovídají ve spodní fázi (17. století) o prosvětlování prostředí. Střední část profilu obsahuje spíše fragmentární materiál, ve svrchní části profilu se objevují opět vodní a vlhkomilní měkkýši.
To explore the evolution of landscape in the Middle Ages and Modern Times, samples were taken from sedimentary infills in floodplains of the Únanovka and Jevišovka streams for the purpose of macroremains, palynological and malacozoological analyses. According to the data obtained, the Jevišovka section reflects the development from the High Middle Ages to the Modern Times. The Únanovka 3 section is only related to Modern Times, namely to the time span from the 17th century onward. From literary and archaeological sources it was found out that settlement structure in the region became stabilised at the turn between the Early and High Middle Ages, and this condition lasts until today. High medieval sediments in the Jevišovka borehole contain a large volume of macroremains from various ecological groups; woody species and forest plants occur sporadically. The 14th century layer contained buckwheat. Higher situated layers are dominated by ruderal and segetal plant species with wetland and water taxa; woody plants disappear. The last phase from the 18th – 19th centuries contains macroremains of all ecological groups as well as woody plants, among them Norway spruce needles as an effect of forestry, and cultivated species such as tobacco and poppy. The pollen record in the uppermost part of the Jevišovka section, which probably comes from the 18th century to the present, indicates strongly ruderalised vegetation in the built-up area of the village. In the Únanovka 3 borehole, the lowermost layers dated to the 17th century are characterised by the presence of shrubs and species of forest margins growing in the neighbourhood of watercourses and ruderal stands. Palynologically seen, the Únanovka 3 borehole exhibited an increase in pine trees as a result of modern forestry in the most recent period. Snail remains in the bottom part (17th century) of the Únanovka 3 section give evidence of loosening of the vegetation cover. The central part of the section rather contains fragmentary material, in the upper part of the section again appear hydrophilic and water molluscs.
Note
Tento příspěvek je výstupem projektu Historické využívání krajiny Českomoravské vrchoviny v pravěku a středověku, Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní kulturní identity NAKI: DF13P01OVV005.
References
[1] Anderberg, A. L. 1994: Atlas of seeds and small fruits of Northwest-European plant species (Sweden, Norway, Denmark, East Fennoscandia, and Iceland) with morphlogical descriptions. Part 4. Resedaceae – Umbelliferae. Stockholm.
[2] Beijerinck, W. 1947: Zadenatlas der Nederlandsche flora. Ten behoeve van de botanie, palaeontologie, bodemcultuur en warenkennis. Wageningen.
[3] Berggren, G. 1981: Atlas of seeds and small fruits of Northwest-European plant species (Sweden, Norway, Denmark, East Fennoscandia, and Iceland) with morphlogical descriptions. Part 3. Salicaceae – Cruciferae. Stockholm.
[4] Beug H. J. 2004: Leitfaden der Pollenbestimmung für Mitteleuropa und angrenzende Gebiete. Munich.
[5] Bojňanský, V. – Fargašová, A. 2007: Atlas of Seeds and Fruits of Central and East-European Flora. The Carpathian Mountains Region. Dordrecht, 1046 pp.
[6] Bronk Ramsey, C. 2009: Bayesian analysis of radiocarbondates. Radiocarbon, 51, 1, 337–360. | DOI 10.1017/S0033822200033865
[7] Čulíková, V. 1995: Zpráva o prvním archeobotanickém nálezu tabáku (r. Nicotiana L.) ve střední Evropě. Archaeologia historica 20, 615–619.
[8] Cappers, R. T. J. – Bekker, R. M. – Jans, J. E. A. 2006: Digital Seed Atlas of the Netherlands, Eelde. [online]. [31.1.2016]. URL:http://seeds.eldoc.ub.rug.nl/
[9] Čulíková, V. 1997: Rostlinné makrozbytky ze středověké České Lípy. Život v archeologii středověku – Sborník příspěvků věnovaných Miroslavu Richterovi a Zdeňku Smetánkovi, 130–139.
[10] Demek, J. – Mackovčin, P. a kol. 2006: Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČR. Brno.
[11] Dreslerová, D. – Pokorný, P. 2004: Vývoj osídlení a struktury pravěké krajiny na středním Labi. Pokus o přímé srovnání archeologické a palynologické evidence, Archeologické rozhledy 56, 739–762.
[12] Doláková, N. – Roszková, A. – Přichystal, A. 2010: Palynology and natural environment in the Pannonian to Holocene sediments of the Early Medieval centre Pohansko near Břeclav (Czech Republic), Journal of Archaeological Science 37, 10, 2538–2550. | DOI 10.1016/j.jas.2010.05.014
[13] Hrubý, P. – Hejhal, P. – Hoch, A. – Kočár, P. – Maký, K. – Macháňová, L. – Petr, L. – Štelcl, J. 2012: Středověký úpravnický a hornický areál Cvilínek u Černova na Pelhřimovsku – Das mittelalterliche Aufbereitungs – und Bergbauareal Cvilínek bei Černov in der Gegend Pelhřimov, Památky archeologické 103, 339–418.
[14] Hrubý, P. – Hejhal, P. – Malý, K. – Kočár, P. – Petr, L. 2014: Centrální Českomoravská vrchovina na prahu vrcholného středověku Archeologie, geochemie a rozbory sedimentárních výplní niv – Central Bohemian – Moravian Highlands on the threshold of the High Middle Ages Archaeology, geochemistry and the analyses of alluvial sediments. Spisy Masarykovy univerzity v Brně. Filozofická fakulta 422. Brno.
[15] Horsák, M. – Juřičková, L. – Beran, L. – Čejka, T. – Dvořák, L. 2010: Komentovaný seznam měkkýšů zjištěných ve volné přírodě České a Slovenské republiky, Malacologica Bohemoslovaca, Suppl. 1, 1–37.
[16] Horsák, M. – Juřičková, L. – Picka, J. 2013: Měkkýši České a Slovenské republiky. Zlín.
[17] Hosák, L. – Šrámek, R. 1980: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II. Praha.
[18] Hudec, A. – Pernička, R. M. 1956: Nálezy u rotundy v Plavči, Vlastivědný věstník moravský 11, 79–82.
[19] Jäger, K. – D. 1962: Über Alter und Ursachen der Auelehmablagerung thüringischer Flüße, Praehistorische Zeitschrift 40, 1–59. | DOI 10.1515/prhz.1962.40.1-2.1
[20] Kadlec, J. – Grygar, T. – Světlík, I. – Ettler, V. – Mihaljevič, . – Diehl, J. F. – Beske–Diehl, S. – Svitavská-Svobodová, H. 2009: Morava River flood plain development during the last millennium, Strážnické Pomoraví, Czech Republic. Holocene 19, 499–509. | DOI 10.1177/0959683608101398
[21] Kalicki T., 1996. Overbank deposits as indicators of the changes in discharges and supply of sediments in the upper Vistula valley – the role of climate and human impact. In: Starkel L, ed, Evolution of the Vistula River valley during the last 15000 years. Part VI. Geographical Studies 9, 43–60.
[22] Kalicki, T. – Sauchyk, S. – Calderoni, G. – Simakova, G. 2008: Climatic versus human impact on the Holocenese dimentation in river valleys of different order: Examples from the upper Dnieper basin, Belarus, Quaternary International 189, 1, 91–105. | DOI 10.1016/j.quaint.2007.09.028
[23] Kalis, A. J. – Merkt, J. – Wunderlich, J. 2003: Environmental changes during the holocene climatic optimum in central Europe – human impact and natural causes, Quarternary science reviews 22, 33–79. | DOI 10.1016/S0277-3791(02)00181-6
[24] Katz, N. Ja. – Katz, S. V. – Kipiani, M. G. 1965: Atlas and keys of fruits and seeds occuring in the quaternary deposits of the USSR. Moscow, 366 pp.
[25] Klimek, T. 2014: Krajiny českého středověku. Praha.
[26] Lisický, M. J. 1991: Mollusca Slovenska. Bratislava.
[27] Ložek, V. 1998: Postglacial Development of Bohemia River Valleys in the Light of Malacology, Geo-Archeo Rhein, Festschr. W. Schirner, A. Ikinger, Münster, 81–89.
[28] Lyman, R. L. 2008: Quantitative Paleozoology. New York.
[29] Macháček, J. – Doláková, N. – Dresler, P. – Havlíček, P. – Hladilová, Š. – Přichystal, A. – Rozsková, A. – Smolíková, L. 2007: Raně středověké centrum na Pohansku u Břeclavi a jeho přírodní prostředí. Archeologické rozhledy 59, 278–314.
[30] Měřínský, Z. 1969: Lokalizace a povrchový průzkum zaniklé osady Psáry u Tvořihráze (okres Znojmo), Vlastivědný věstník moravský XXI, 8–12.
[31] Moore P. D. – Webb J. A. – Collingson M. E. 1991: Pollen analysis. Blackwell Scientific Publications, Oxford. Second edition.
[32] Nekuda, V. 1961: Zaniklé osady na Moravě v období feudalismu. Brno.
[33] Neustupný, E. 1985: K holocénu Komořanského jezera. On the Holocene period in the Komořany Lake area, Památky archeologické 76, 9–70.
[34] Opravil, E. 1962: Paleobotanický výzkum slovanského hradiska Na valech u Mikulčic, Archeologické rozhledy 14, 475–484.
[35] Opravil, E. 1974: Z historie pohanky. Vlastivědný sborník okr. Nový Jičín 14, 51–55.
[36] Opravil, E. 1978: Rostlinná společenstva v okolí Mikulčic v období předvelkomoravském a velkomoravském, Archeologické rozhledy 30, 67–75.
[37] Opravil, E. 1983: Údolní niva v době hradištní. In: Studie Archeologického ústavu Československé akademie věd Brno 11, 2, 1–77.
[38] Opravil, E. 1985: Rostlinné zbytky z odpadní jímky v Táboře č. p. 6. Archeologické rozhledy 37, 186–194.
[39] Opravil, E. 1986: Archeobotanické nálezy z areálu Jaktařské brány v Opavě (býv. hotel Koruna). Časopis Slezského muzea A35, 227–253.
[40] Opravil, E. 1994: Synantropní vegetace ze středověku a počátku novověku města Olomouce. Zprávy České botanické společnosti 11, 15–36.
[41] Petr, L. – Novák, J. 2014: High vegetation and environmental diversity during the Late Glacial and Early Holocene on the example of low lands in the Czech Republic, Biologia 69, 6, 847–862. | DOI 10.2478/s11756-014-0381-9
[42] Peřinka, F. 1904: Vlastivěda moravská, II. Místopis Moravy, VI. Znojemský okres. Brno.
[43] Petřík, J. – Petr, L. – Šabatová, K. – Doláková, N. – Lukšíková, H. – Dohnalová, A. – Chadimová, L. – Blaško D. – Milo, P. 2015: Reflections of Prehistoric and Medieval human activities in flood plain deposits of the Únanovka Stream, South Moravia, Czech Republic. Zeitschrift für Geomorphologie 59, č. 2, 393–412. | DOI 10.1127/zfg/2015/0167
[44] Plaček, M. 1985: K počátku hradu Lapikus, Jižní Morava 21, 263–266.
[45] Plaček, M. 1986: Zbytky středověké tvrze v Němčičkách (okres Znojmo), Jižní Morava 22, 258–260.
[46] Plaček, M. – Dejmal M. (eds.) 2015: Veselí nad Moravou – středověký hrad v říční nivě. Brno.
[47] Poláček, L. 1997: Údolní niva a sídelně – archeologický výzkum velkomoravských mocenských center. In: Niva z multidisciplinárního pohledu II, Brno, 52–55.
[48] Poláček, L. 2001: K poznání přírodního prostředí velkomoravských nížinných hradišť. In: Velká Morava mezi východem a západem, Spisy AÚ AVČR Brno 17, 315–325.
[49] Poláček, L. 2014: Grabungen im Bereich der ehemaligen Flussarme in Mikulčice. Brno: Archäologisches Institut der Akademie der Wissenschaften der Tschechischen Republik, Brno, v. v. i.
[50] Rulf, J. 1994: Pravěké osídlení střední Evropy a niva. In: Beneš, J. – Brůna, V.: Archeologie a krajinná ekologie. Most. 55–64.
[51] Sádlo, J. – Pokorný, P. – Hájek, P. – Dreslerová, D. – Cílek, V. 2008: Krajina a revoluce. Malá Skála: Brno.
[52] Slavík, B. (ed.) 2000: Květena České republiky. Sv. 6. Praha: Academia.
[53] Schermann, S. 1967: Magismeret II., Akadémiaikiadó, Budapest. 208 pp.
[54] Svobodová, H. 1990: Vegetace jižní Moravy v druhé polovině prvního tisíciletí – Vegetation of Southern Moravia between 500–1,000 A.D., Archeologické rozhledy 42, 170–205.
[55] Šabatová, K. 2013: Archeologické doklady lidských aktivit v prostoru Tvořihrázského lesa, Studia Archaeologica Brunensia 18, 21–38.
[56] Vlček, V. 1984: Zeměpisný lexikon ČSR – Vodní toky a nádrže. Academia: Praha.
[57] Walanus, A. – Nalepka, D. 1999: POLPAL. Program for counting pollen grains, diagrams plotting and numerical analysis. Acta Paleobotanica., Suppl. 2, 659–661.
[58] Wójcicki, k. J. 2010: The valley–fill deposits of the Kłodnica river (southern Poland): environmental drivers of facies changes from the late vistulian through the holocene. Geochronometria 35, 49–66. | DOI 10.2478/v10003-010-0005-5
[59] Zolitschka, B. – Behre, K. E. – Schneider, J. 2003: Human and climatic impact on the environment as derived from colluvial, fluvial and lacustrine archives – examples from the Bronze Age to the Migration period, Germany. – Quarternary Science Review 22, 1, 1021–1052.
[60] Těšetice – obec a okolí [11.3.2016] URL:http://www.tesetice.cz/index.php?page=obec-a-okoli.
[2] Beijerinck, W. 1947: Zadenatlas der Nederlandsche flora. Ten behoeve van de botanie, palaeontologie, bodemcultuur en warenkennis. Wageningen.
[3] Berggren, G. 1981: Atlas of seeds and small fruits of Northwest-European plant species (Sweden, Norway, Denmark, East Fennoscandia, and Iceland) with morphlogical descriptions. Part 3. Salicaceae – Cruciferae. Stockholm.
[4] Beug H. J. 2004: Leitfaden der Pollenbestimmung für Mitteleuropa und angrenzende Gebiete. Munich.
[5] Bojňanský, V. – Fargašová, A. 2007: Atlas of Seeds and Fruits of Central and East-European Flora. The Carpathian Mountains Region. Dordrecht, 1046 pp.
[6] Bronk Ramsey, C. 2009: Bayesian analysis of radiocarbondates. Radiocarbon, 51, 1, 337–360. | DOI 10.1017/S0033822200033865
[7] Čulíková, V. 1995: Zpráva o prvním archeobotanickém nálezu tabáku (r. Nicotiana L.) ve střední Evropě. Archaeologia historica 20, 615–619.
[8] Cappers, R. T. J. – Bekker, R. M. – Jans, J. E. A. 2006: Digital Seed Atlas of the Netherlands, Eelde. [online]. [31.1.2016]. URL:http://seeds.eldoc.ub.rug.nl/
[9] Čulíková, V. 1997: Rostlinné makrozbytky ze středověké České Lípy. Život v archeologii středověku – Sborník příspěvků věnovaných Miroslavu Richterovi a Zdeňku Smetánkovi, 130–139.
[10] Demek, J. – Mackovčin, P. a kol. 2006: Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČR. Brno.
[11] Dreslerová, D. – Pokorný, P. 2004: Vývoj osídlení a struktury pravěké krajiny na středním Labi. Pokus o přímé srovnání archeologické a palynologické evidence, Archeologické rozhledy 56, 739–762.
[12] Doláková, N. – Roszková, A. – Přichystal, A. 2010: Palynology and natural environment in the Pannonian to Holocene sediments of the Early Medieval centre Pohansko near Břeclav (Czech Republic), Journal of Archaeological Science 37, 10, 2538–2550. | DOI 10.1016/j.jas.2010.05.014
[13] Hrubý, P. – Hejhal, P. – Hoch, A. – Kočár, P. – Maký, K. – Macháňová, L. – Petr, L. – Štelcl, J. 2012: Středověký úpravnický a hornický areál Cvilínek u Černova na Pelhřimovsku – Das mittelalterliche Aufbereitungs – und Bergbauareal Cvilínek bei Černov in der Gegend Pelhřimov, Památky archeologické 103, 339–418.
[14] Hrubý, P. – Hejhal, P. – Malý, K. – Kočár, P. – Petr, L. 2014: Centrální Českomoravská vrchovina na prahu vrcholného středověku Archeologie, geochemie a rozbory sedimentárních výplní niv – Central Bohemian – Moravian Highlands on the threshold of the High Middle Ages Archaeology, geochemistry and the analyses of alluvial sediments. Spisy Masarykovy univerzity v Brně. Filozofická fakulta 422. Brno.
[15] Horsák, M. – Juřičková, L. – Beran, L. – Čejka, T. – Dvořák, L. 2010: Komentovaný seznam měkkýšů zjištěných ve volné přírodě České a Slovenské republiky, Malacologica Bohemoslovaca, Suppl. 1, 1–37.
[16] Horsák, M. – Juřičková, L. – Picka, J. 2013: Měkkýši České a Slovenské republiky. Zlín.
[17] Hosák, L. – Šrámek, R. 1980: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II. Praha.
[18] Hudec, A. – Pernička, R. M. 1956: Nálezy u rotundy v Plavči, Vlastivědný věstník moravský 11, 79–82.
[19] Jäger, K. – D. 1962: Über Alter und Ursachen der Auelehmablagerung thüringischer Flüße, Praehistorische Zeitschrift 40, 1–59. | DOI 10.1515/prhz.1962.40.1-2.1
[20] Kadlec, J. – Grygar, T. – Světlík, I. – Ettler, V. – Mihaljevič, . – Diehl, J. F. – Beske–Diehl, S. – Svitavská-Svobodová, H. 2009: Morava River flood plain development during the last millennium, Strážnické Pomoraví, Czech Republic. Holocene 19, 499–509. | DOI 10.1177/0959683608101398
[21] Kalicki T., 1996. Overbank deposits as indicators of the changes in discharges and supply of sediments in the upper Vistula valley – the role of climate and human impact. In: Starkel L, ed, Evolution of the Vistula River valley during the last 15000 years. Part VI. Geographical Studies 9, 43–60.
[22] Kalicki, T. – Sauchyk, S. – Calderoni, G. – Simakova, G. 2008: Climatic versus human impact on the Holocenese dimentation in river valleys of different order: Examples from the upper Dnieper basin, Belarus, Quaternary International 189, 1, 91–105. | DOI 10.1016/j.quaint.2007.09.028
[23] Kalis, A. J. – Merkt, J. – Wunderlich, J. 2003: Environmental changes during the holocene climatic optimum in central Europe – human impact and natural causes, Quarternary science reviews 22, 33–79. | DOI 10.1016/S0277-3791(02)00181-6
[24] Katz, N. Ja. – Katz, S. V. – Kipiani, M. G. 1965: Atlas and keys of fruits and seeds occuring in the quaternary deposits of the USSR. Moscow, 366 pp.
[25] Klimek, T. 2014: Krajiny českého středověku. Praha.
[26] Lisický, M. J. 1991: Mollusca Slovenska. Bratislava.
[27] Ložek, V. 1998: Postglacial Development of Bohemia River Valleys in the Light of Malacology, Geo-Archeo Rhein, Festschr. W. Schirner, A. Ikinger, Münster, 81–89.
[28] Lyman, R. L. 2008: Quantitative Paleozoology. New York.
[29] Macháček, J. – Doláková, N. – Dresler, P. – Havlíček, P. – Hladilová, Š. – Přichystal, A. – Rozsková, A. – Smolíková, L. 2007: Raně středověké centrum na Pohansku u Břeclavi a jeho přírodní prostředí. Archeologické rozhledy 59, 278–314.
[30] Měřínský, Z. 1969: Lokalizace a povrchový průzkum zaniklé osady Psáry u Tvořihráze (okres Znojmo), Vlastivědný věstník moravský XXI, 8–12.
[31] Moore P. D. – Webb J. A. – Collingson M. E. 1991: Pollen analysis. Blackwell Scientific Publications, Oxford. Second edition.
[32] Nekuda, V. 1961: Zaniklé osady na Moravě v období feudalismu. Brno.
[33] Neustupný, E. 1985: K holocénu Komořanského jezera. On the Holocene period in the Komořany Lake area, Památky archeologické 76, 9–70.
[34] Opravil, E. 1962: Paleobotanický výzkum slovanského hradiska Na valech u Mikulčic, Archeologické rozhledy 14, 475–484.
[35] Opravil, E. 1974: Z historie pohanky. Vlastivědný sborník okr. Nový Jičín 14, 51–55.
[36] Opravil, E. 1978: Rostlinná společenstva v okolí Mikulčic v období předvelkomoravském a velkomoravském, Archeologické rozhledy 30, 67–75.
[37] Opravil, E. 1983: Údolní niva v době hradištní. In: Studie Archeologického ústavu Československé akademie věd Brno 11, 2, 1–77.
[38] Opravil, E. 1985: Rostlinné zbytky z odpadní jímky v Táboře č. p. 6. Archeologické rozhledy 37, 186–194.
[39] Opravil, E. 1986: Archeobotanické nálezy z areálu Jaktařské brány v Opavě (býv. hotel Koruna). Časopis Slezského muzea A35, 227–253.
[40] Opravil, E. 1994: Synantropní vegetace ze středověku a počátku novověku města Olomouce. Zprávy České botanické společnosti 11, 15–36.
[41] Petr, L. – Novák, J. 2014: High vegetation and environmental diversity during the Late Glacial and Early Holocene on the example of low lands in the Czech Republic, Biologia 69, 6, 847–862. | DOI 10.2478/s11756-014-0381-9
[42] Peřinka, F. 1904: Vlastivěda moravská, II. Místopis Moravy, VI. Znojemský okres. Brno.
[43] Petřík, J. – Petr, L. – Šabatová, K. – Doláková, N. – Lukšíková, H. – Dohnalová, A. – Chadimová, L. – Blaško D. – Milo, P. 2015: Reflections of Prehistoric and Medieval human activities in flood plain deposits of the Únanovka Stream, South Moravia, Czech Republic. Zeitschrift für Geomorphologie 59, č. 2, 393–412. | DOI 10.1127/zfg/2015/0167
[44] Plaček, M. 1985: K počátku hradu Lapikus, Jižní Morava 21, 263–266.
[45] Plaček, M. 1986: Zbytky středověké tvrze v Němčičkách (okres Znojmo), Jižní Morava 22, 258–260.
[46] Plaček, M. – Dejmal M. (eds.) 2015: Veselí nad Moravou – středověký hrad v říční nivě. Brno.
[47] Poláček, L. 1997: Údolní niva a sídelně – archeologický výzkum velkomoravských mocenských center. In: Niva z multidisciplinárního pohledu II, Brno, 52–55.
[48] Poláček, L. 2001: K poznání přírodního prostředí velkomoravských nížinných hradišť. In: Velká Morava mezi východem a západem, Spisy AÚ AVČR Brno 17, 315–325.
[49] Poláček, L. 2014: Grabungen im Bereich der ehemaligen Flussarme in Mikulčice. Brno: Archäologisches Institut der Akademie der Wissenschaften der Tschechischen Republik, Brno, v. v. i.
[50] Rulf, J. 1994: Pravěké osídlení střední Evropy a niva. In: Beneš, J. – Brůna, V.: Archeologie a krajinná ekologie. Most. 55–64.
[51] Sádlo, J. – Pokorný, P. – Hájek, P. – Dreslerová, D. – Cílek, V. 2008: Krajina a revoluce. Malá Skála: Brno.
[52] Slavík, B. (ed.) 2000: Květena České republiky. Sv. 6. Praha: Academia.
[53] Schermann, S. 1967: Magismeret II., Akadémiaikiadó, Budapest. 208 pp.
[54] Svobodová, H. 1990: Vegetace jižní Moravy v druhé polovině prvního tisíciletí – Vegetation of Southern Moravia between 500–1,000 A.D., Archeologické rozhledy 42, 170–205.
[55] Šabatová, K. 2013: Archeologické doklady lidských aktivit v prostoru Tvořihrázského lesa, Studia Archaeologica Brunensia 18, 21–38.
[56] Vlček, V. 1984: Zeměpisný lexikon ČSR – Vodní toky a nádrže. Academia: Praha.
[57] Walanus, A. – Nalepka, D. 1999: POLPAL. Program for counting pollen grains, diagrams plotting and numerical analysis. Acta Paleobotanica., Suppl. 2, 659–661.
[58] Wójcicki, k. J. 2010: The valley–fill deposits of the Kłodnica river (southern Poland): environmental drivers of facies changes from the late vistulian through the holocene. Geochronometria 35, 49–66. | DOI 10.2478/v10003-010-0005-5
[59] Zolitschka, B. – Behre, K. E. – Schneider, J. 2003: Human and climatic impact on the environment as derived from colluvial, fluvial and lacustrine archives – examples from the Bronze Age to the Migration period, Germany. – Quarternary Science Review 22, 1, 1021–1052.
[60] Těšetice – obec a okolí [11.3.2016] URL:http://www.tesetice.cz/index.php?page=obec-a-okoli.