Title: Příspěvek k datování zrcadlových kachlů
Variant title:
- A contribution to the dating of mirror tiles
- Ein Beitrag zur Datierung von Spiegelkacheln
Source document: Archaeologia historica. 2017, vol. 42, iss. 2, pp. 875-889
Extent
875-889
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2017-2-23
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/137060
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Článek se v souvislosti s datováním zrcadlových kachlů zabývá analýzou nálezů ze šlechtického sídla Vikštejna na Opavsku, které byly chronologicky zařazeny prostřednictvím heraldicky zdobených fragmentů s aliančními znaky Adama Oderského z Lidéřova a Barbary z Herbersteinu. Kamna, v nichž byly sledované kusy zabudovány, byla vyrobena v opavské hrnčířské dílně v Jaktařském předměstí jako speciální kamnářská zakázka realizovaná v rámci stavebních úprav sídla po roce 1600.
This article examines, in relation to the dating of mirror tiles, the finds from the aristocratic seat of Vikštejn in the Opava region. The tiles were dated on the basis of fragments decorated with heraldic symbols of Adam Oderský of Lidéřov and Barbara of Herberstein. The stove that originally contained the tiles was made in a pottery workshop in the Jaktařské předměstí suburb in Opava, as a special commission executed within the building modifications to the residence after 1600.
Note
Příspěvek vznikl s podporou grantového projektu GA17-13967S Zdroje a šíření vybraných komodit keramické produkce vrcholného a pozdního středověku.
References
[1] ANSORGE, J.–SCHÄFER, H., 2009: Die Ausgrabungen im Stralsunder Johanniskloster in den Jahren 2006 und 2007 unter besonderer Berücksichtigung der spätgotischen und renaissancezeitlichen Ofenkacheln, Archäologische Berichte aus Mecklenburg-Vorpommern 16, 136–176.
[2] BARTOŠKOVÁ, Š., 2008: Habáni v Dambořicích na Ždánicku, nepubl. rkp. bakalářské práce na KH PF MU v Brně, vedoucí práce doc. PhDr. B. Klíma, CSc.
[3] BIELEC-MCIEJEWSKA, B., 2008: Piece kaflowe z Zamku Dybowskiego w Toruniu (początek XVII wieku), Rocznik Toruński, tom 35, 141–156.
[4] BRYCH, V., 2004: Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národního muzea v Praze. Praha.
[5] BRYCH, V.–STEHLÍKOVÁ, D.–ŽEGKLITZ, J., 1990: Pražské kachle doby gotické a renesanční. Katalog výstavy. Praha.
[6] DIVILEKOVÁ, D., 2007: Renesančné kachlice z hradu Devín – Die Renaissance-Ofenkacheln der Burg Devín, Zborník Filozofickej fakulty UK. Musaica XXV, 219–235.
[7] DIVILEKOVÁ, D., 2008: Vykurovanie na hrade Devín – Wie auf der Burg Devín (Theben) geheizt wurde, AH 33, 185–198.
[8] DYMEK, K., 1995: Średinowieczne i renesansowe kafle śłaskie. Wrocław.
[9] FURMANEK, M.–KULPA, S., 2003: Zamek Wodzisławi i jego właściciele. Wodzisław Śłaski.
[10] GOŠ, V.– KAREL, J., 2011: Renesanční kachle ze zámku Janovice u Rýmařova. In: Quod bene notandum – Co je třeba poznamenat (Pohanka, J.–Pohanka, V.–Stanzel, V., edd.), 71–91. Bruntál.
[11] HAZLBAUER, Z., 2003: Vývoj stavební podoby a funkce kachlových kamen ve středověku a raném novověku – Entwicklung der Bauform und Funktion von Kachelofen im Mittelalter und in der frühen Neuzeit. In: Svorník 1, 153–168. Praha.
[12] HAZLBAUER, Z.–HLAVÁČEK, Z., 1997: Početný pozdně renesanční kachlový soubor z hradu Rýzmburku, okr. Náchod, ZMHK 23, 123–135.
[13] HLUBEK, L., 2017: Kachle s pěti kruhovými prohlubněmi z areálu města Litovle – Kacheln mit fünf kreisförmigen Vertiefungen aus dem Areal der Stadt Litovel, AH 42, 863–873.
[14] HOFFMANN, C., 2005: "…leth ick den nign Kachelauen maken…". Renaissancezeitliche Ofenkacheln aus der Hansestadt Stralsund – Eine Auswahl. In: Bemerkungen zur Renaissance in Stralsund. Heft 2 (Brüggemann, S., ed.), 59–66. Stralsund.
[15] HOLL, I., 1993: Renaissance-Öfen. Mittelalterliche Ofenkacheln in Ungarn, Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungaricae 45, 247–299.
[16] HOLOUBKOVÁ, T., 2013: Gotické a renesanční kachle z hradu Rožnova – Gothic and Renaissance tiles from Rožnov castle, nepubl. rkp. bakalářské práce na Katedře dějin umění FF UP v Olomouci, vedoucí práce Mgr. P. Čehovský, PhDr.
[17] HOLUB, P.–JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2009: Early Modern period Brno stove tiles with a mosaic (tapestry) pattern. In: Studies in Post-Medieval Archaeology 3. Post-medieval ceramics. Production, assortment, usage – Novověká keramika. Výroba, sortiment, užití – Neuzeitliche Keramik. Produktion, Sortiment, Verwendung, 273–302. Prague.
[18] HUDEČEK, J. J.–HANÁK, F.–HUDEČEK, P., 2002: Bravantští z Chobřan na Přerovsku a heraldická památka na jejich rod, Sborník státního okresního archivu v Přerově, 29–35.
[19] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2010: Delfíni v renesančním Brně, BMD 23, 26–46.
[20] KALINOVÁ, A., 2016: Novokřtěnci na Moravě a jejich kulturní odkaz – Anabaptists in Moravia and their cultural legacy, Národopisná revue 4, 271–283.
[21] KOUCKÁ, A., 2015: Keramika a její dílenská, manufakturní a tovární produkce na Moravě od novověku po počátek 20. století – Keramik und ihre Herstellung in Werkstätten, Manufakturen und Fabriken in Mähren von der Neuzeit bis zum Anfang des 20. Jahrhunderts. In: Workshopy ke středověké a novověké keramice: Panská Lhota 2015 (Měřínský, Z.–Klápště, J., edd.), 46–55. Brno.
[22] KOUŘIL, P.–PRIX, D.–WIHODA, M., 2000: Hrady českého Slezska. Brno – Opava.
[23] KOUŘILOVÁ, D., 1975: Hrad Vikštejn, Vlastivědné listy 1/2, 20–22.
[24] KRASNOKUTSKÁ, T., 2004: Středověké a novověké kamnářství v Opavě na základě nálezů z archeologických výzkumů, nepubl. magisterská dipl. práce na ÚAM FF MU v Brně, vedoucí práce prof. PhDr. Z. Měřínský, CSc.
[25] KRASNOKUTSKÁ, T., 2005: Středověké a novověké kachle z Opavy. Katalog nálezů z archeologických výzkumů. Archaeologiae Regionalis Fontes 8. Olomouc.
[26] KUNCEVIČIUS, A., 1993: Die Kacheln aus dem Palast der Grossfürsten in Vilnius. In: Archäologische Schätze aus Litauen. Begleitband zur gleichnamigen Ausstellung, 82–134. Vilnius – Duisburg – Regensburg.
[27] LANDSFELD, H., 1947: Co vyráběli novokřtěnští keramikové v Podivíně, VVM II, 222–238.
[28] LANDSFELD, H., 1950: Lidové hrnčířství a džbánkařství. Besedy o řemesle džbánkařském, hrnčířském a kamnářském. Praha.
[29] LANDSFELD, H., 1953: Výroba habánské keramiky ve světle vykopávek, Český lid 40, 205–212.
[30] LANDSFELD, H., 1974: Keramická pec v Dambořicích z 15. století, Od hradské cesty. Prameny k dějinám současnosti Žarošic a okolí, 1971–1972, 84–90.
[31] LOSKOTOVÁ, I., 2008: Ornament na kachlích. In: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska – Schönheit, die wärmt. Gotische und renessainzeitliche Kacheln aus Mähren und Schlesien (Menoušková, D.–Měřínský, Z., edd.), 139–155. Uherské Hradiště.
[32] MACKŮ, P., 2007: Kachle s heraldickými motivy na Opavsku – Tiles with herladic motives in Opava region, nepubl. rkp. bakalářské práce na FPF SU v Opavě, vedoucí práce PhDr. Vladimír Goš, CSc.
[33] MAJEWSKI, M., 2015: Renesansowe kafle zachodniopomorskie. Studium z historii ogrzewania wnętrz mieszkalnych. Stargard – Szczecin.
[34] MALÍK, P.–PEŠKA, M., 1994: Soubor časně novověké keramiky z Moravského Krumlova – The collection of postmedieval pottery from the Moravský Krumlov Town, SPFFBU E 39, 93–111.
[35] MARTINEK, B.–KRAVAR, Z., 2001: Vítkov. Z historie města. Vítkov.
[36] MENOUŠKOVÁ, D., 2005: Nefigurální renesanční kachle z Dambořic, Slovácko XLVI, 161–181.
[37] MYSLIVEČEK, M., 2005: Velký erbovník. Svazek I. Plzeň.
[38] PAJER, J., 1983: Počátky novověké keramiky ve Strážnici. Strážnice.
[39] PAJER, J., 1989: Habánské keramické středisko ve Strachotíně, Sborník krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Jihomoravském kraji. 30 let KSSPOP v Brně, 190–207.
[40] PAJER, J., 1990: A hoard find of the pottery of the area of the Habaner (Anabaptist) court at Strachotín. In: Studies in Post-Medieval Archaeology 1 (Smetánka, Z.–Žegklitz, J., edd.), 169–202. Praha.
[41] PAJER, J., 1997: Novokřtěnci v Podivíně, Podivín – vlastivědný sborník jihomoravského města, 184–193.
[42] PAJER, J., 1998: Novokřtěnci ve Staré Břeclavi. (K možnostem identifikace novokřtěnských fajánsí podle archeologických nálezů) – Wiedertäufer in Stará Břeclav. (Zu den Identifikationsmöglichkeiten der Wiedertäuferfayencen nach den archäologischen Funden), JM 33, sv. 37, 53–72.
[43] PAJER, J., 1999: Novokřěnci ve Vacenovicích – The Anabaptists in Vacenovice, Slovácko XLI, 31–54.
[44] PAJER, J., 2001: Novokřtěnské fajánse ze Strachotína. Mikulov.
[45] PAJER, J., 2002: Strážnice v pozdní renesanci (Studie o městě a obyvatelích na konci 16. a začátku 17. století). In: Strážnice. Kapitoly z dějin města (Pajer, J. a kol., edd.), 147–190. Strážnice.
[46] PAJER, J., 2006: Nové výzkumy novokřtěneckých fajánsí na Moravě. In: Středověké a novověké zdroje tradiční kultury, 121–139. Brno.
[47] PAJER, J., 2006a: Studie o novokřtěncích. Strážnice.
[48] PAJER, J., 2010: Výroba novokřtěneckých fajánsí na Moravě. Souhrn podle nejnovějších archeologických výzkumů. In: Zaměřeno na středověk. Zdeňkovi Měřínskému k 60. narozeninám (Přichystalová, R.–Ungerman, Š., edd.), 496–510. Praha.
[49] PAJER, J., 2011: Novokřtěnecké fajánse z Moravy 1593–1620. Soupis dokladů z institucionálních a privátních sbírek. Strážnice.
[50] PAJER, J., 2015: Nově objevené sídlo novokřtěnců v Čermákovicích (Dvůr Alinkov, k. ú. Horní Kounice, okres Znojmo), Sborník Státního okresního archivu Znojmo, 40–59.
[51] PAVLÍK, Č.–ŠEDO, O., 2006: Soubor kachlů z obce Bulhary u Mikulova, RegioM 2006. Sborník Regionálního muzea v Mikulově, 18–45.
[52] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ikonografický atlas reliéfů na kachlích gotiky a renesance. Praha.
[53] PILNÁČEK, J., 1930: Staromoravští rodové. Vídeň.
[54] PILNÁČEK, J., 1991: Rody starého Slezska. Brno.
[55] POLLA, B., 1970: Stredoveké kachlice z Kežmarku, Východoslovenský pravek 1, 121–133.
[56] PREUSZ, M., 2011: Hmotná kultura raně novověkého měšťanského domu na příkladu hromadného nálezu ze studny domu čp. 55 na Latránu v Českém Krumlově, nepubl. rkp. seminární práce na AÚ FF JČU v Českých Budějovicích, vedoucí práce doc. PhDr. R. Krajíc, CSc.
[57] RIGASOVÁ, M., 2014: Novokřtěnci v Mikulově a okolí. Mikulov.
[58] SACHS, H., 1976: Die Welt des Hans Sachs. 400 Holschnitte des 16 Jahrhunderts. Eine Ausstellung der Stadt Nürnberg Stadtgeschichtliche Museen im Kemenatenbau der Kaiserburg 30. 7. – 3. 10. 1976. Nürnberg.
[59] SCHITTNY, H. R., 1984: Odersky. Die Geschichte einer mährischen Familie. Neustadt an der Aisch.
[60] SEĎOVÁ, M., 2011: Počátky habánského hrnčířství na Moravě se zvláštním zřetelem k její severní části – Origins of Haban's pottery in Moravia with a special view to north part, nepubl. rkp. bakalářské práce na Katedře dějin umění FF UP v Olomouci, vedoucí práce PhDr. J. Bláha.
[61] STRAUSS, K., 1940: Kacheln und Ofen der Steiermark. Studien zur Geschichte der Keramik in der Ostmark. Beiträge zur Kunstgeschichte Steiermarks and Kärtens. Graz.
[62] SUCHNOVÁ, J., 2012: Lipnický kachlový poklad – akcese, tezaurace, prezentace, nepubl. magisterská dipl. práce na ÚAM FF MU v Brně, vedoucí práce prof. PhDr. J. Dolák.
[63] ŠEBELA, L.–VANĚK, J., 1985: Hromadný nález ze studny v areálu bývalého bratrského sboru v Ivančicích. Přelom 16. a 17. století – Massenfunde aus dem Brunnen im Areal der ehemaligen Brüdergemeinde der Böhmischen Brüder in Ivančice (Wende vom 16. Jahrhundert zum 17. Jahrhundert). Ivančice.
[64] ŠIKULOVÁ, V., 1973: Nálezy z hradu Vikštejna, obec Radkov-Dubová (okr. Opava), PV 1972, 87–88. Brno.
[65] ŠIKULOVÁ, V., 2004: Habánské umyvadlo Jana Jiřího Krnovského nalezené v Opavě. In: Opava. Sborník k dějinám města 4, 19–28. Opava.
[66] TYMONOVÁ, M., 2007: Kachle s lichtenštejnskými znaky ve sbírce Slezského zemského muzea – Kacheln mit liechtensteinischen Wappen in der Sammlung der Schlesischen Landesmuseums, AH 32, 501–510.
[67] TYMONOVÁ, M., 2009: Středověké reliéfní kachle jako pramen hmotné kultury (Slezsko) – Mittelalterliche Reliefkacheln als Quelle der Sachkultur (Schlesien), AH 34, 209–223.
[68] TYMONOVÁ, M., 2011: Gotické a renesanční kachle ze slezských hradů – Gothic and Renaissance Tiles from Silesian Castles, rkp. nepubl. disertační práce na ÚAM FF MU, Brno, díl I.–III., vedoucí práce doc. PhDr. P. Kouřil, CSc.
[69] TYMONOVÁ, M., 2014: Výroba kamnářské keramiky v českých zemích a dílna v Opavě – Belege für die Herstellung von Ofenkeramik in den Ländern Böhmens und eine Werkstatt in Opava, AH 39, 155–175.
[70] TYMONOVÁ, M., 2015: Medailonové kachle z Javorníka – Die Medaillonkacheln aus Javorník, AH 40, 941–959.
[71] TYMONOVÁ, M., 2016: Kachlové soubory z Frýdku – Die Kachelkollektionen aus Frýdek, AH 41, 415–435.
[72] VITANOVSKÝ, M., 2008: Heraldické motivy. In: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska – Schönheit, die wärmt. Gotische und renaissancezeitliche Kacheln aus Mähren und Schlesien (Menoušková, D.–Měřínský, Z., edd.), 90–115. Uherské Hradiště.
[73] ZAHNÁŠ, P., 1981: Kdo byl vikštejnský pán Mikuláš Bravantský z Chohřan, Zpravodaj ostravské pobočky Genealogické a heraldické společnosti v Praze při Domu kultury pracujících Vítkovic v Ostravě III, č. 9, 2–6.
[74] ZUKAL, J., 1916: Slezské konfiskace 1620–1630. Pokutování povstalé šlechty v Krnovsku, Opavsku a Osoblažsku po bitvě bělohorské a vpádu Mansfeldově. Opava.
[75] ŻEMIGAŁA, M., 1987: Ogrzewanie piecowe na zamku w Bolesławcu nad Prosą w XIV–XVII. w. Wrocław – Warszawa – Kraków – Łódź.
[2] BARTOŠKOVÁ, Š., 2008: Habáni v Dambořicích na Ždánicku, nepubl. rkp. bakalářské práce na KH PF MU v Brně, vedoucí práce doc. PhDr. B. Klíma, CSc.
[3] BIELEC-MCIEJEWSKA, B., 2008: Piece kaflowe z Zamku Dybowskiego w Toruniu (początek XVII wieku), Rocznik Toruński, tom 35, 141–156.
[4] BRYCH, V., 2004: Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národního muzea v Praze. Praha.
[5] BRYCH, V.–STEHLÍKOVÁ, D.–ŽEGKLITZ, J., 1990: Pražské kachle doby gotické a renesanční. Katalog výstavy. Praha.
[6] DIVILEKOVÁ, D., 2007: Renesančné kachlice z hradu Devín – Die Renaissance-Ofenkacheln der Burg Devín, Zborník Filozofickej fakulty UK. Musaica XXV, 219–235.
[7] DIVILEKOVÁ, D., 2008: Vykurovanie na hrade Devín – Wie auf der Burg Devín (Theben) geheizt wurde, AH 33, 185–198.
[8] DYMEK, K., 1995: Średinowieczne i renesansowe kafle śłaskie. Wrocław.
[9] FURMANEK, M.–KULPA, S., 2003: Zamek Wodzisławi i jego właściciele. Wodzisław Śłaski.
[10] GOŠ, V.– KAREL, J., 2011: Renesanční kachle ze zámku Janovice u Rýmařova. In: Quod bene notandum – Co je třeba poznamenat (Pohanka, J.–Pohanka, V.–Stanzel, V., edd.), 71–91. Bruntál.
[11] HAZLBAUER, Z., 2003: Vývoj stavební podoby a funkce kachlových kamen ve středověku a raném novověku – Entwicklung der Bauform und Funktion von Kachelofen im Mittelalter und in der frühen Neuzeit. In: Svorník 1, 153–168. Praha.
[12] HAZLBAUER, Z.–HLAVÁČEK, Z., 1997: Početný pozdně renesanční kachlový soubor z hradu Rýzmburku, okr. Náchod, ZMHK 23, 123–135.
[13] HLUBEK, L., 2017: Kachle s pěti kruhovými prohlubněmi z areálu města Litovle – Kacheln mit fünf kreisförmigen Vertiefungen aus dem Areal der Stadt Litovel, AH 42, 863–873.
[14] HOFFMANN, C., 2005: "…leth ick den nign Kachelauen maken…". Renaissancezeitliche Ofenkacheln aus der Hansestadt Stralsund – Eine Auswahl. In: Bemerkungen zur Renaissance in Stralsund. Heft 2 (Brüggemann, S., ed.), 59–66. Stralsund.
[15] HOLL, I., 1993: Renaissance-Öfen. Mittelalterliche Ofenkacheln in Ungarn, Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungaricae 45, 247–299.
[16] HOLOUBKOVÁ, T., 2013: Gotické a renesanční kachle z hradu Rožnova – Gothic and Renaissance tiles from Rožnov castle, nepubl. rkp. bakalářské práce na Katedře dějin umění FF UP v Olomouci, vedoucí práce Mgr. P. Čehovský, PhDr.
[17] HOLUB, P.–JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2009: Early Modern period Brno stove tiles with a mosaic (tapestry) pattern. In: Studies in Post-Medieval Archaeology 3. Post-medieval ceramics. Production, assortment, usage – Novověká keramika. Výroba, sortiment, užití – Neuzeitliche Keramik. Produktion, Sortiment, Verwendung, 273–302. Prague.
[18] HUDEČEK, J. J.–HANÁK, F.–HUDEČEK, P., 2002: Bravantští z Chobřan na Přerovsku a heraldická památka na jejich rod, Sborník státního okresního archivu v Přerově, 29–35.
[19] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2010: Delfíni v renesančním Brně, BMD 23, 26–46.
[20] KALINOVÁ, A., 2016: Novokřtěnci na Moravě a jejich kulturní odkaz – Anabaptists in Moravia and their cultural legacy, Národopisná revue 4, 271–283.
[21] KOUCKÁ, A., 2015: Keramika a její dílenská, manufakturní a tovární produkce na Moravě od novověku po počátek 20. století – Keramik und ihre Herstellung in Werkstätten, Manufakturen und Fabriken in Mähren von der Neuzeit bis zum Anfang des 20. Jahrhunderts. In: Workshopy ke středověké a novověké keramice: Panská Lhota 2015 (Měřínský, Z.–Klápště, J., edd.), 46–55. Brno.
[22] KOUŘIL, P.–PRIX, D.–WIHODA, M., 2000: Hrady českého Slezska. Brno – Opava.
[23] KOUŘILOVÁ, D., 1975: Hrad Vikštejn, Vlastivědné listy 1/2, 20–22.
[24] KRASNOKUTSKÁ, T., 2004: Středověké a novověké kamnářství v Opavě na základě nálezů z archeologických výzkumů, nepubl. magisterská dipl. práce na ÚAM FF MU v Brně, vedoucí práce prof. PhDr. Z. Měřínský, CSc.
[25] KRASNOKUTSKÁ, T., 2005: Středověké a novověké kachle z Opavy. Katalog nálezů z archeologických výzkumů. Archaeologiae Regionalis Fontes 8. Olomouc.
[26] KUNCEVIČIUS, A., 1993: Die Kacheln aus dem Palast der Grossfürsten in Vilnius. In: Archäologische Schätze aus Litauen. Begleitband zur gleichnamigen Ausstellung, 82–134. Vilnius – Duisburg – Regensburg.
[27] LANDSFELD, H., 1947: Co vyráběli novokřtěnští keramikové v Podivíně, VVM II, 222–238.
[28] LANDSFELD, H., 1950: Lidové hrnčířství a džbánkařství. Besedy o řemesle džbánkařském, hrnčířském a kamnářském. Praha.
[29] LANDSFELD, H., 1953: Výroba habánské keramiky ve světle vykopávek, Český lid 40, 205–212.
[30] LANDSFELD, H., 1974: Keramická pec v Dambořicích z 15. století, Od hradské cesty. Prameny k dějinám současnosti Žarošic a okolí, 1971–1972, 84–90.
[31] LOSKOTOVÁ, I., 2008: Ornament na kachlích. In: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska – Schönheit, die wärmt. Gotische und renessainzeitliche Kacheln aus Mähren und Schlesien (Menoušková, D.–Měřínský, Z., edd.), 139–155. Uherské Hradiště.
[32] MACKŮ, P., 2007: Kachle s heraldickými motivy na Opavsku – Tiles with herladic motives in Opava region, nepubl. rkp. bakalářské práce na FPF SU v Opavě, vedoucí práce PhDr. Vladimír Goš, CSc.
[33] MAJEWSKI, M., 2015: Renesansowe kafle zachodniopomorskie. Studium z historii ogrzewania wnętrz mieszkalnych. Stargard – Szczecin.
[34] MALÍK, P.–PEŠKA, M., 1994: Soubor časně novověké keramiky z Moravského Krumlova – The collection of postmedieval pottery from the Moravský Krumlov Town, SPFFBU E 39, 93–111.
[35] MARTINEK, B.–KRAVAR, Z., 2001: Vítkov. Z historie města. Vítkov.
[36] MENOUŠKOVÁ, D., 2005: Nefigurální renesanční kachle z Dambořic, Slovácko XLVI, 161–181.
[37] MYSLIVEČEK, M., 2005: Velký erbovník. Svazek I. Plzeň.
[38] PAJER, J., 1983: Počátky novověké keramiky ve Strážnici. Strážnice.
[39] PAJER, J., 1989: Habánské keramické středisko ve Strachotíně, Sborník krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Jihomoravském kraji. 30 let KSSPOP v Brně, 190–207.
[40] PAJER, J., 1990: A hoard find of the pottery of the area of the Habaner (Anabaptist) court at Strachotín. In: Studies in Post-Medieval Archaeology 1 (Smetánka, Z.–Žegklitz, J., edd.), 169–202. Praha.
[41] PAJER, J., 1997: Novokřtěnci v Podivíně, Podivín – vlastivědný sborník jihomoravského města, 184–193.
[42] PAJER, J., 1998: Novokřtěnci ve Staré Břeclavi. (K možnostem identifikace novokřtěnských fajánsí podle archeologických nálezů) – Wiedertäufer in Stará Břeclav. (Zu den Identifikationsmöglichkeiten der Wiedertäuferfayencen nach den archäologischen Funden), JM 33, sv. 37, 53–72.
[43] PAJER, J., 1999: Novokřěnci ve Vacenovicích – The Anabaptists in Vacenovice, Slovácko XLI, 31–54.
[44] PAJER, J., 2001: Novokřtěnské fajánse ze Strachotína. Mikulov.
[45] PAJER, J., 2002: Strážnice v pozdní renesanci (Studie o městě a obyvatelích na konci 16. a začátku 17. století). In: Strážnice. Kapitoly z dějin města (Pajer, J. a kol., edd.), 147–190. Strážnice.
[46] PAJER, J., 2006: Nové výzkumy novokřtěneckých fajánsí na Moravě. In: Středověké a novověké zdroje tradiční kultury, 121–139. Brno.
[47] PAJER, J., 2006a: Studie o novokřtěncích. Strážnice.
[48] PAJER, J., 2010: Výroba novokřtěneckých fajánsí na Moravě. Souhrn podle nejnovějších archeologických výzkumů. In: Zaměřeno na středověk. Zdeňkovi Měřínskému k 60. narozeninám (Přichystalová, R.–Ungerman, Š., edd.), 496–510. Praha.
[49] PAJER, J., 2011: Novokřtěnecké fajánse z Moravy 1593–1620. Soupis dokladů z institucionálních a privátních sbírek. Strážnice.
[50] PAJER, J., 2015: Nově objevené sídlo novokřtěnců v Čermákovicích (Dvůr Alinkov, k. ú. Horní Kounice, okres Znojmo), Sborník Státního okresního archivu Znojmo, 40–59.
[51] PAVLÍK, Č.–ŠEDO, O., 2006: Soubor kachlů z obce Bulhary u Mikulova, RegioM 2006. Sborník Regionálního muzea v Mikulově, 18–45.
[52] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ikonografický atlas reliéfů na kachlích gotiky a renesance. Praha.
[53] PILNÁČEK, J., 1930: Staromoravští rodové. Vídeň.
[54] PILNÁČEK, J., 1991: Rody starého Slezska. Brno.
[55] POLLA, B., 1970: Stredoveké kachlice z Kežmarku, Východoslovenský pravek 1, 121–133.
[56] PREUSZ, M., 2011: Hmotná kultura raně novověkého měšťanského domu na příkladu hromadného nálezu ze studny domu čp. 55 na Latránu v Českém Krumlově, nepubl. rkp. seminární práce na AÚ FF JČU v Českých Budějovicích, vedoucí práce doc. PhDr. R. Krajíc, CSc.
[57] RIGASOVÁ, M., 2014: Novokřtěnci v Mikulově a okolí. Mikulov.
[58] SACHS, H., 1976: Die Welt des Hans Sachs. 400 Holschnitte des 16 Jahrhunderts. Eine Ausstellung der Stadt Nürnberg Stadtgeschichtliche Museen im Kemenatenbau der Kaiserburg 30. 7. – 3. 10. 1976. Nürnberg.
[59] SCHITTNY, H. R., 1984: Odersky. Die Geschichte einer mährischen Familie. Neustadt an der Aisch.
[60] SEĎOVÁ, M., 2011: Počátky habánského hrnčířství na Moravě se zvláštním zřetelem k její severní části – Origins of Haban's pottery in Moravia with a special view to north part, nepubl. rkp. bakalářské práce na Katedře dějin umění FF UP v Olomouci, vedoucí práce PhDr. J. Bláha.
[61] STRAUSS, K., 1940: Kacheln und Ofen der Steiermark. Studien zur Geschichte der Keramik in der Ostmark. Beiträge zur Kunstgeschichte Steiermarks and Kärtens. Graz.
[62] SUCHNOVÁ, J., 2012: Lipnický kachlový poklad – akcese, tezaurace, prezentace, nepubl. magisterská dipl. práce na ÚAM FF MU v Brně, vedoucí práce prof. PhDr. J. Dolák.
[63] ŠEBELA, L.–VANĚK, J., 1985: Hromadný nález ze studny v areálu bývalého bratrského sboru v Ivančicích. Přelom 16. a 17. století – Massenfunde aus dem Brunnen im Areal der ehemaligen Brüdergemeinde der Böhmischen Brüder in Ivančice (Wende vom 16. Jahrhundert zum 17. Jahrhundert). Ivančice.
[64] ŠIKULOVÁ, V., 1973: Nálezy z hradu Vikštejna, obec Radkov-Dubová (okr. Opava), PV 1972, 87–88. Brno.
[65] ŠIKULOVÁ, V., 2004: Habánské umyvadlo Jana Jiřího Krnovského nalezené v Opavě. In: Opava. Sborník k dějinám města 4, 19–28. Opava.
[66] TYMONOVÁ, M., 2007: Kachle s lichtenštejnskými znaky ve sbírce Slezského zemského muzea – Kacheln mit liechtensteinischen Wappen in der Sammlung der Schlesischen Landesmuseums, AH 32, 501–510.
[67] TYMONOVÁ, M., 2009: Středověké reliéfní kachle jako pramen hmotné kultury (Slezsko) – Mittelalterliche Reliefkacheln als Quelle der Sachkultur (Schlesien), AH 34, 209–223.
[68] TYMONOVÁ, M., 2011: Gotické a renesanční kachle ze slezských hradů – Gothic and Renaissance Tiles from Silesian Castles, rkp. nepubl. disertační práce na ÚAM FF MU, Brno, díl I.–III., vedoucí práce doc. PhDr. P. Kouřil, CSc.
[69] TYMONOVÁ, M., 2014: Výroba kamnářské keramiky v českých zemích a dílna v Opavě – Belege für die Herstellung von Ofenkeramik in den Ländern Böhmens und eine Werkstatt in Opava, AH 39, 155–175.
[70] TYMONOVÁ, M., 2015: Medailonové kachle z Javorníka – Die Medaillonkacheln aus Javorník, AH 40, 941–959.
[71] TYMONOVÁ, M., 2016: Kachlové soubory z Frýdku – Die Kachelkollektionen aus Frýdek, AH 41, 415–435.
[72] VITANOVSKÝ, M., 2008: Heraldické motivy. In: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska – Schönheit, die wärmt. Gotische und renaissancezeitliche Kacheln aus Mähren und Schlesien (Menoušková, D.–Měřínský, Z., edd.), 90–115. Uherské Hradiště.
[73] ZAHNÁŠ, P., 1981: Kdo byl vikštejnský pán Mikuláš Bravantský z Chohřan, Zpravodaj ostravské pobočky Genealogické a heraldické společnosti v Praze při Domu kultury pracujících Vítkovic v Ostravě III, č. 9, 2–6.
[74] ZUKAL, J., 1916: Slezské konfiskace 1620–1630. Pokutování povstalé šlechty v Krnovsku, Opavsku a Osoblažsku po bitvě bělohorské a vpádu Mansfeldově. Opava.
[75] ŻEMIGAŁA, M., 1987: Ogrzewanie piecowe na zamku w Bolesławcu nad Prosą w XIV–XVII. w. Wrocław – Warszawa – Kraków – Łódź.