Title: Několik poznámek k jižním a jihovýchodním vztahům čakanské a kalenderberské kultury
Variant title:
- Few notes on southern relations of the Čaka and Kalenderberg cultures
Source document: Studia archaeologica Brunensia. 2017, vol. 22, iss. 1, pp. 19-26
Extent
19-26
-
ISSN1805-918X (print)2336-4505 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/SAB2017-1-2
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/137854
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Příspěvek přináší několik poznámek k určitým jevům v středodunajské oblasti a Středomoří v období popelnicových polí a době halštatské. Konkrétně se zabývá paralelami mezi čakanskou a tzv. makedonskou lužickou keramikou, dále sluneční symbolikou s ptačím motivem období popelnicových polí a vazbami symbolů a ikonografie kalenderberské kultury na kultury jižní Evropy. Ačkoli byly oblasti střední Evropy a Středomoří od sebe vzdálené, musely mezi nimi existovat určité kontakty, které zformovaly základy koiné geometrických stylů starší doby železné, stejně jako daly základ k vzniku užších vazeb, zvláště těch s oblastí Jadranu a podél Jantarové stezky.
The article brings several notes discussing certain aspects of the Middle Danube region and Mediterranean in the Urnfield and Hallstatt Periods. Namely, it focuses on parallels between Čaka pottery and so-called Macedonian Lausitz Ware, the Urnfield solar symbolism with birds, and southern links of symbols and iconography of the Kalenderberg Culture. Although Central Europe and the Mediterranean were quite distant from each other, some contacts must have existed, which established the background of the koine of Early Iron Age Geometric styles in general, and also of more specific links, notably those with the Adriatic region and along the Amber Road.
cze
eng
References
[1] Ezdr.: Starý zákon, Apokryfy, 3. kniha Ezdrášova, ed. Praha 1985.
[2] Bouzek, J. 1997: Greece, Anatolia and Europe: Cultural Interrelations in the Early Iron Age. Studies in Mediterranean Archaeology 122. Jonsered.
[3] Bouzek, J. 2000: Versuch einer Rekonstruktion des Pantheons der Urnenfelderzeit. In: Gediga, B. – Piotrowska, D. (eds.), Kultura symboliczna kregu pol popielnicowych epoki brazu i wczesnej epoki zelaza w europie srodkowej / Die symbolische Kultur des Urnenfelderkreises in der Bronze- und frühen Eisenzeit Mitteleuropas. Warsaw, 345–354.
[4] Bouzek, J. 2008: Poznámky k náboženství doby bronzové po nálezech z Nebry a Bernsdorfu, Pravěk nová řada 18, 375–395.
[5] Bouzek, J. 2015: A Goddess Mother in Thrace, Istros 21, 235–263.
[6] Bouzek, J. – Domaradzka, L. 2013: Women at Pistiros. In: Schuster, C. – Cîrstina, O. – Cosac, M. – Murătoreanu, G. (eds.), Proceedings of the 12th International Congress of Thracology: The Thracians and their neighbors in the Bronze and Iron Ages: Târgovişte, 10th–14th September 2013. Vol. 1: Settlements, fortresses, artifacts. Târgovişte, 67–81.
[7] Briard, J. 1987: Mythes et symbols de l'Europe préceltique. Paris.
[8] Eibner-Persy, A. 1980: Hallstattzeitliche Grabhügel von Sopron (Ödenburg). Die Funde der Grabungen 1890–92 in der Prähistorischen Abteilung der Naturhistorischen Museums in Wien und im Burgenländischen Landesmuseum in Eisenstadt. Wissenschaftliche Arbeiten aus dem Burgenland 62, Eisenstadt.
[9] Kaul, F. 1998: Ships on bronzes. A study in Bronze Age Religion and Iconography. Copenhagen.
[10] Kilian, K. – Mühlenbruch, T. 2007: Die handgemachte geglättete Keramik Mykenischer: Zeitstellung. Tiryns XV. Wiesbaden.
[11] Kossack, H. 1954: Studien zum Symbolgut der Urnenfelder-und Hallstattzeit Mitteleuropas. Römisch-Germanische Forschungen 20. Berlin.
[12] Majerová, A. 2007: K otázke pôvodu barbarskej keramiky v Egeide na konci doby bronzovej a jej vzťah k čakanskej kultúre, Zborník Filozofickej fakulty Univerzity Komenského – Musaica 25, 29–45.
[13] Pare, Ch. 1989: From Dupljaja to Delos, Antiquity 63, 80–100.
[14] Paulík, J. 1999: Nález hlinenej vtáčej loďky v Dvorníkoch – Posádke I. Zborník Slovenského Národného Múzea 93, Archeológia 9, 29–54.
[15] Paulík, J. 2000: Nález hlinenej vtáčej loďky v Dvorníkoch – Posádke II. Zborník Slovenského Národného Múzea 94, Archeológia 10, 29–60.
[16] Paulík, J. 2001: Nález hlinenej vtáčej loďky v Dvorníkoch – Posádke III. Zborník Slovenského Národného Múzea 95, Archeológia 11, 9–72.
[17] Studeníková, E. 2000: Motív stromu na halštatskej keramike. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, Řada archeologická M4, 207–222.
[18] Studeníková, E. 2007: K interpretácii niektorých antropomorfných vyobrazeni na kalenderberskej keramike, Zborník Filozofickej fakulty Univerzity Komenského – Musaica 25, 73–89.
[19] Uckelmann, M. 2012: Die Schilde der Bronzezeit in Nord-, West- und Zentraleuropa. Prähistorische Bronzefunde III, 4. Stuttgart.
[2] Bouzek, J. 1997: Greece, Anatolia and Europe: Cultural Interrelations in the Early Iron Age. Studies in Mediterranean Archaeology 122. Jonsered.
[3] Bouzek, J. 2000: Versuch einer Rekonstruktion des Pantheons der Urnenfelderzeit. In: Gediga, B. – Piotrowska, D. (eds.), Kultura symboliczna kregu pol popielnicowych epoki brazu i wczesnej epoki zelaza w europie srodkowej / Die symbolische Kultur des Urnenfelderkreises in der Bronze- und frühen Eisenzeit Mitteleuropas. Warsaw, 345–354.
[4] Bouzek, J. 2008: Poznámky k náboženství doby bronzové po nálezech z Nebry a Bernsdorfu, Pravěk nová řada 18, 375–395.
[5] Bouzek, J. 2015: A Goddess Mother in Thrace, Istros 21, 235–263.
[6] Bouzek, J. – Domaradzka, L. 2013: Women at Pistiros. In: Schuster, C. – Cîrstina, O. – Cosac, M. – Murătoreanu, G. (eds.), Proceedings of the 12th International Congress of Thracology: The Thracians and their neighbors in the Bronze and Iron Ages: Târgovişte, 10th–14th September 2013. Vol. 1: Settlements, fortresses, artifacts. Târgovişte, 67–81.
[7] Briard, J. 1987: Mythes et symbols de l'Europe préceltique. Paris.
[8] Eibner-Persy, A. 1980: Hallstattzeitliche Grabhügel von Sopron (Ödenburg). Die Funde der Grabungen 1890–92 in der Prähistorischen Abteilung der Naturhistorischen Museums in Wien und im Burgenländischen Landesmuseum in Eisenstadt. Wissenschaftliche Arbeiten aus dem Burgenland 62, Eisenstadt.
[9] Kaul, F. 1998: Ships on bronzes. A study in Bronze Age Religion and Iconography. Copenhagen.
[10] Kilian, K. – Mühlenbruch, T. 2007: Die handgemachte geglättete Keramik Mykenischer: Zeitstellung. Tiryns XV. Wiesbaden.
[11] Kossack, H. 1954: Studien zum Symbolgut der Urnenfelder-und Hallstattzeit Mitteleuropas. Römisch-Germanische Forschungen 20. Berlin.
[12] Majerová, A. 2007: K otázke pôvodu barbarskej keramiky v Egeide na konci doby bronzovej a jej vzťah k čakanskej kultúre, Zborník Filozofickej fakulty Univerzity Komenského – Musaica 25, 29–45.
[13] Pare, Ch. 1989: From Dupljaja to Delos, Antiquity 63, 80–100.
[14] Paulík, J. 1999: Nález hlinenej vtáčej loďky v Dvorníkoch – Posádke I. Zborník Slovenského Národného Múzea 93, Archeológia 9, 29–54.
[15] Paulík, J. 2000: Nález hlinenej vtáčej loďky v Dvorníkoch – Posádke II. Zborník Slovenského Národného Múzea 94, Archeológia 10, 29–60.
[16] Paulík, J. 2001: Nález hlinenej vtáčej loďky v Dvorníkoch – Posádke III. Zborník Slovenského Národného Múzea 95, Archeológia 11, 9–72.
[17] Studeníková, E. 2000: Motív stromu na halštatskej keramike. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, Řada archeologická M4, 207–222.
[18] Studeníková, E. 2007: K interpretácii niektorých antropomorfných vyobrazeni na kalenderberskej keramike, Zborník Filozofickej fakulty Univerzity Komenského – Musaica 25, 73–89.
[19] Uckelmann, M. 2012: Die Schilde der Bronzezeit in Nord-, West- und Zentraleuropa. Prähistorische Bronzefunde III, 4. Stuttgart.