Title: Jevišovická kultura na východní Moravě?
Variant title:
- Jevišovice Culture in East Moravia?
Source document: Studia archaeologica Brunensia. 2018, vol. 23, iss. 1, pp. 65-86
Extent
65-86
-
ISSN1805-918X (print)2336-4505 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/SAB2018-1-4
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/138193
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Mezi materiálem ze záchranného výzkumu J. Kohoutka při obchvatu města na lokalitě Otrokovice-Kvítkovice – Chmelín (2004) a při studiu eneolitické keramiky ve sbírkách zlínského muzea z téže lokality (1934) se podařilo identifikovat (překvapivě) nížinné sídliště jevišovické kultury, první svého druhu na levém břehu Moravy. Podobně datovaný materiál je k dispozici také z východních Čech. Nejbližší vazby prozrazuje keramika ke kultuře chamské v západních Čechách a ve východním Bavorsku a také k fázi Wachberg nejstarší jevišovické kultury na území Dolního Rakouska. Budeme tedy muset poněkud změnit dosud uznávanou mapu jevišovického osídlení již od jejích počátků.
A lowland settlement of the Jevišovice Culture, the first of its kind on the left bank of the river Morava, was surprisingly identified among the finds from a rescue excavation conducted by J. Kohoutek during construction of a bypass road at Otrokovice-Kvítkovice – Chmelín (2004), and by studying Eneolithic pottery from the same locality which is stored in collections of the Zlín Museum (1934). Similarly dated material is also known from East Bohemia. This pottery exhibits closest relations to the Cham Culture in West Bohemia and East Bavaria and to the Wachberg phase of the earliest Jevišovice Culture on the territory of Lower Austria. With regard to these findings we will have to change a little the existing map of Jevišovice settlement since its origins already.
References
[1] Banner, J. 1956: Die Péceler Kultur. Budapest.
[2] Burger, I. 1998: Die Siedlung der Chamer Gruppe von Dobl, Gemeinde Prutting, Landkreis Rosenheim und ihre Stellung im Endneolithikum Mitteleuropas, Materialhefte zur bayerischen Vorgeschichte 56, Reihe A, Fürth/Bay.
[3] Ciugudean, H. 2000: Eneoliticul final în Transilvania şi Banat: kultura Coţofeni, Timişoara.
[4] Čižmář, M. 2004: Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[5] Čižmář, Z. 2002: Mašovice (okr. Znojmo), Přehled výzkumů 43 (2001), Brno, 182–183.
[6] Čižmář, Z. 2003: Mašovice (okr. Znojmo), Přehled výzkumů 44, Brno, 218.
[7] Dobeš, M. – Šumberová, R. 2015: Další doklady osídlení z druhé půle středního eneolitu v trase kolínského silničního obchvatu, Archeologie ve středních Čechách 15, 515–541.
[8] Dobeš, M. – Šumberová, R. – Kyselý, R. 2013: Bošácká keramika z Kolína. Doklad kontaktu postbadenských kultur v závěru středního eneolitu, Archeologické rozhledy LXV, 382–400.
[9] Furholt, M. 2007: Radiokarbonové datování. In: Šebela, L. a kol., Hlinsko. Výšinná osada lidu badenské kultury, Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 32, Brno, 225–239.
[10] Futholt, M. 2009: Die nördlichen Badener Keramikstile im Kontext des mitteleuropäischen Spätneolithikum (3650–2900 v. Chr.), Studien zur Archäologie in Ostmitteleuropa 3. Bonn.
[11] Graser, S. 1999: Das Erdwerk von Hadersbach, Stadt Geiselhöring, Lkr. Straubing-Bogen. In: Schlichterle, H. – Strobel, M. (Hrsg.) Aktuelles zu Horgen – Cham – Goldberg III – Schnurkeramik in Süddeutschland. Rundgespräch Hemmenhofen 26. Juni 1998, Hemmenhofer Skripte 1, Geienhofen-Hemmenhofen, 49–54.
[12] Horváth, T. – Svingor, S.É. – Molnár, M. 2008: New Radiocarbon Dates for the Baden Culture, Radiocarbon 50, 447–458. | DOI 10.1017/S0033822200053546
[13] Horváth, T. 2012: Networks and Netwars: New perspectives on the Late Copper Age and Early Bronze Age. Typo-chronological relationships of the Boleraz/Baden/Kostolac finds at the site of Balatonőszöd-Temetői dűlő, Hungary, BAR International Series 2427, Oxford.
[14] Hrala, J. 1959: Několik nálezů z Kolínska, Archeologické rozhledy XI, 21–25.
[15] Jílková, E. 1957: Západní Čechy na počátku doby bronzové, Památky archeologické XLVIII, 15–57.
[16] John, J. 2010: Výšinné lokality středního eneolitu v západních Čechách. Opomíjená archeologie 1. Plzeň.
[17] Kalferst, J. 2001: Neolitické a eneolitické sídliště v pískovně "Na požárce" k.ú. Obědovice, okr. Hradec Králové. In: Otázky neolitu a eneolitu našich zemí. Sborník referátů z 18. pracovího zasedání badatelů pro výzkum neolitu a eneolitu Čech, Moravy a Slovenska, Mostkovice 14. - 17. září 1999. Pravěk, Supplementum 8. Brno, 53–63.
[18] Kalferst, J. – Prostředník, J. 1998: Nové nálezy bošácké skupiny ve východních Čechách, Archeologické rozhledy L, 586–599.
[19] Kalferst, J. – Prostředník, J. 2000: Sídlištní objekt bošácké skupiny z Obědovic (okr. Hradec Králové), Archeologické rozhledy LII, 507–515.
[20] Kalicz, N. 1968: Die Frühbronzezeit in Nordost-Ungarn. Budapest.
[21] Kohoutek, J. 1996: Počátky a rozvoj regionálního bádání na Zlínsku, Archeologické rozhledy XLVIII, 559 – 563.
[22] Kohoutek, J. 2006: Otrokovice (k.ú. Kvítkovice u Otrokovic), okr. Zlín, Přehled výzkumů 47, Brno, 110–111, 132–133, 147, 159, 271.
[23] Kohoutek, J.- Langová, J. 2001: Otrokovice, PV 2000 (42), Brno, 137,167.
[24] Kohoutek, J. – Parma, D. 2006: Otrokovice, okr. Zlín, Přehled výzkumů 47, Brno, 147–148, 159.
[25] Koštuřík, P. 2007: Eneolitické osídlení Hradiska u Kramolína ve středoevropských souvislostech. Ústav archeologie a muzeologie Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Brno. Brno.
[26] Krenn-Leeb, A. 1999: Die fazies Spielberg als Mittler zwischen der älteren und jüngeren Jevišovice-Kultur in Niederösterreich? Neue Erkenntnisse zum älteren Abschnitt des Endneolithikums, Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien 129, 45–67.
[27] Krenn-Leeb, A. 2003: Erste Radiokarbondaten vom Kleinen Anzingerberg in Meidling im Thale, VB Krems, Niederösterreich. In: Jerem, E. – Raczky, P. (Hrsg.), Morgenrot der Kulturen. Frühe Etappen der Menschheitsgeschichte in Mittel- und Südosteuropa. Festschrift für Nándor Kalicz zum 75. Geburtstag. Archaeolingua 15, Budapest, 431–444.
[28] Mayer, Ch. 1996: Die Stellung der Funde vom Grasberg bei Ossarn im Rahmen der Badener Kultur, Mitteilungen der Prähistorischen Kommission der Österreichischen Akademie der Wissenschaften Band 30, Wien.
[29] Medunová-Benešová, A. 1964: Eneolitické výšinné sídliště Staré Zámky v Brně-Líšni. Památky archeologické LV, 91–155.
[30] Medunová-Benešová, A. 1967: Eneolitické mohyly ohrozimského typu na Moravě, Památky archeologické LVIII, 341–380.
[31] Medunová-Benešová, A. 1972: Jevišovice – Starý Zámek. Schicht B – Katalog der Funde, Fontes Archaeologicae Moravicae T. VI. Brno.
[32] Medunová-Benešová, A. 1973: Grešlové Mýto, Äneolithische Höhensiedlung "Nad Mírovcem", Katalog der Funde. Fontes Archaeologicae Moravicae T. VII. Brno.
[33] Medunová-Benešová, A. 1981: Jevišovice – Starý Zámek. Schicht C2, C1, C – Katalog der Funde, Fontes Archaeologiae Moravicae XIII. Brno.
[34] Nevizánsky, G. 2001: Delené misy badenskej kultúry. In. Otázky neolitu a eneolitu našich zemí. Sborník referátů z 18. pracovního zasedání badatelů pro výzkum neolitu a eneolitu Čech, Moravy a Slovenska, Mostkovice 14.–17. září 1999, Pravěk Supplementum 8, Brno, 311–324.
[35] Němejcová-Pavúková, V. 1981: Náčrt periodizácie badenskej kultúry a jej chronologických vzťahov k juhovýchodnej Európe, Slovenská Archeológia XXIX, 261–296.
[36] Parma, D. – Šmíd, M. 2007: Ossarnský hrnec ze Sudoměřic, okr. Hodonín, In: Otázky neolitu a eneolitu našich zemí. Sborník referátů z 25. zasedání badatelů pro výzkum neolitu Čech, Moravy a Slovenska, Hradec Králové 30. 10.–2. 11. 2006, Archeologické studie Univerzity Hradec Králové svazek 1, 131–146.
[37] Pavelčík, J. 1964: Eneolitická skupina s keramikou bošáckého typu na Moravě, Památky archeologické LV, 279–293.
[38] Pavelčík, J. 1993: Bošácká kulturní skupina. In: Podborský, V. a kol.: Pravěké dějiny Moravy, Brno, 200–204.
[39] Pavelčík, J. 2004: Stratigrafická situace výšinné osady Bánov-Hrad In: Hänsel, B. – Studeníková, E. (Hrsg.) Zwischen Karpaten und Agäis. Neolithikum und ältere Bronzezeit. Gedenkschrift für Viera Němejcová-Pavúková. Internationale Archäologie, Studia honoraria 21. Rahden/Westf., 251–270.
[40] Peška, J. 2000: K vybraným problémům relativní chronologie v období mladého a pozdního eneolitu na Moravě, Pravěk NŘ 9, Brno, 243–268.
[41] Peška, J. 2001: Das Besiedlungsbild des Spätneolithikums un der Frühbronzezeit in Südmähren. In: Lippert, A. - Schultz, M. - Shennan, S. - Teschler - Nicola, M. red.: Mensch und Umwelt während des Neolithikums und Frühbronzezeit in Mitteleuropa, Intenationalee Workshop vom 9.–12. November 1995, Wien, Internationale Archäologie 2, Rahden/Westf., 139–148.
[42] Peška, J. 2011: Nové poznatky o jevišovickém osídlení v regionu střední Moravy. In: Popelka, M. - Šmidtová, R. (eds.), Otázky neolitu a eneolitu našich zemí. Sborník referátů z 28. zasedání badatelů pro výzkum neolitu a eneolitu (nejen) Čech, Moravy a Slovenska, Mělník 28. 9.–1. 10. 2009, Praehistorica XXIX, Praha, 297–322.
[43] Peška, J. 2013: Morava na konci eneolitu. Olomouc.
[44] Peška, J. 2015: A small contribution to the knowledge of Baden culture in Moravia and the present state of research. In: Zastawny, A. – Nowak, M. (eds.), The Baden Culture around the Western Carpathians, Via Archaeologica. Źródła z badań wykopaliskowych na trasie autostrády A4 w Małopolsce, Kraków, 95–118.
[45] Peška, J. – Tajer, A. 2009: Příspěvek k poznání jevišovického osídlení na střední Moravě. In: M. Bém – J. Peška (eds.): Ročenka 2008, Olomouc, 59–107.
[46] Pleslová-Štiková, E. 1973: Die Kultur mit kannelierter Keramik in Böhmen. In: Symposium über die Entstehung und Chronologie der Badener Kultur, Bratislava, 393–425.
[47] Prostředník, J. 2001: Chamská kultura v západních Čechách, Praehistorica XXV–XXVI, 9–177.
[48] Ruttkay, E. 1987: Die Chamer Gruppe in Niederöstrreich? Siedlungsfunde von Kicking, Annales des Naturhistorisches Museum in Wien, 88, 163–181.
[49] Ruttkay, E. 2001: Wachberg bei Melk – eine Siedlung der frühen Jevišovice-Kultur. Überlegungen zur Chronologie des älteren Endneolithikums in Ostösterreich. In: Gohlitz, T.H. – Reisch, L. (Hrsg.) Die Stellung der endneolithischen Chamer Kultur in ihren räumlichen und zeitlichen Kontext. Kolloquien des Institutes für Ur- und Frühgeschichte Erlangen 1, 56–85.
[50] Schmitsberger, O. 2005: Eine Siedlung der klassischen Badener Kultur in Stoitzendorf im Weinviertel, Fundberichte aus Österreich 43, 2004, Wien, 135–196.
[51] Schwamennhöfer, H. 1991: Endneolithische Besiedlung am Wachberg bei Melk, Fundberichte aus Österreich 29, 1990, Wien, 97–152.
[52] Sachsse, C. 2010: Untersuchungen zu den Bestattungssitten der Badener Kultur, Universitätsforschungen zur Prähistorischen Archäologie 179, Bonn.
[53] Šebela, L. 1989: Nález sekeromlatu typu Halfing-Linz na Moravě, Archeologické rozhledy XLI, 193–196.
[54] Šmíd, M. 2003: Výzkum mohylového pohřebiště v poloze "Džbán" u Náměště na Hané, okr. Olomouc, Pravěk NŘ 13, 91–112.
[55] Šmíd, M. 2008: Příspěvek k poznání vývoje kultury s kanelovanou keramikou na střední Moravě, Pravěk NŘ 17, 2007, Brno, 89–119.
[56] Šmíd, M. – Přichystal, A. 2015: Eneolitická hradiska na Prostějovsku Ohrozim – Čubernice a Prostějov Čechovice – Čechovsko, Pravěk Supplementum 29, Brno.
[57] Štrof, A. 1994: Eneolitické osídlení Hradiska u Svitávky, okr. Blansko, Pravěk NŘ 2, 1992, Brno, 159–181.
[58] Šuteková, J. 2008: Bošácka skupina a jevišovická kultúra na Slovensku. Disertačná práca. Filozofická fakulta, Univerzita Komenského v Bratislave. Bratislava.
[59] Vokolek, V. 1982: Neolitické sídliště v Cerekvici nad Loučnou, Zpravodaj Krajského muzea východních Čech IX/1, Hradec Králové, 61–80.
[60] Vokolek, V. – Zápotocký, M. 1990: Východní Čechy ve středním eneolitu (otázka zásahu bošácké skupiny), Památky archeologické 81, 24–58. Výroční zpráva ÚAPP Brno 2000, Brno 2001.
[61] Zastawny, A. 2011: Chronologia i formy oddziaływań kompleksu badeńskiego w Małopolsce, In: Popelka, M. - Šmidtová, R. (eds.), Otázky neolitu a eneolitu našich zemí. Sborník referátů z 28. zasedání badatelů pro výzkum neolitu a eneolitu (nejen) Čech, Moravy a Slovenska, Mělník 28. 9.–1. 10. 2009, Praehistorica XXIX, Praha, 431–450.
[62] Zápotocký, M. – Zápotocká, M. 2008: Kutná hora – Denemark. Hradiště řivnáčské kultury (ca 3000–2800 př.n.l.). Památky archeologické – Supplementum 18. Praha.
[2] Burger, I. 1998: Die Siedlung der Chamer Gruppe von Dobl, Gemeinde Prutting, Landkreis Rosenheim und ihre Stellung im Endneolithikum Mitteleuropas, Materialhefte zur bayerischen Vorgeschichte 56, Reihe A, Fürth/Bay.
[3] Ciugudean, H. 2000: Eneoliticul final în Transilvania şi Banat: kultura Coţofeni, Timişoara.
[4] Čižmář, M. 2004: Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[5] Čižmář, Z. 2002: Mašovice (okr. Znojmo), Přehled výzkumů 43 (2001), Brno, 182–183.
[6] Čižmář, Z. 2003: Mašovice (okr. Znojmo), Přehled výzkumů 44, Brno, 218.
[7] Dobeš, M. – Šumberová, R. 2015: Další doklady osídlení z druhé půle středního eneolitu v trase kolínského silničního obchvatu, Archeologie ve středních Čechách 15, 515–541.
[8] Dobeš, M. – Šumberová, R. – Kyselý, R. 2013: Bošácká keramika z Kolína. Doklad kontaktu postbadenských kultur v závěru středního eneolitu, Archeologické rozhledy LXV, 382–400.
[9] Furholt, M. 2007: Radiokarbonové datování. In: Šebela, L. a kol., Hlinsko. Výšinná osada lidu badenské kultury, Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 32, Brno, 225–239.
[10] Futholt, M. 2009: Die nördlichen Badener Keramikstile im Kontext des mitteleuropäischen Spätneolithikum (3650–2900 v. Chr.), Studien zur Archäologie in Ostmitteleuropa 3. Bonn.
[11] Graser, S. 1999: Das Erdwerk von Hadersbach, Stadt Geiselhöring, Lkr. Straubing-Bogen. In: Schlichterle, H. – Strobel, M. (Hrsg.) Aktuelles zu Horgen – Cham – Goldberg III – Schnurkeramik in Süddeutschland. Rundgespräch Hemmenhofen 26. Juni 1998, Hemmenhofer Skripte 1, Geienhofen-Hemmenhofen, 49–54.
[12] Horváth, T. – Svingor, S.É. – Molnár, M. 2008: New Radiocarbon Dates for the Baden Culture, Radiocarbon 50, 447–458. | DOI 10.1017/S0033822200053546
[13] Horváth, T. 2012: Networks and Netwars: New perspectives on the Late Copper Age and Early Bronze Age. Typo-chronological relationships of the Boleraz/Baden/Kostolac finds at the site of Balatonőszöd-Temetői dűlő, Hungary, BAR International Series 2427, Oxford.
[14] Hrala, J. 1959: Několik nálezů z Kolínska, Archeologické rozhledy XI, 21–25.
[15] Jílková, E. 1957: Západní Čechy na počátku doby bronzové, Památky archeologické XLVIII, 15–57.
[16] John, J. 2010: Výšinné lokality středního eneolitu v západních Čechách. Opomíjená archeologie 1. Plzeň.
[17] Kalferst, J. 2001: Neolitické a eneolitické sídliště v pískovně "Na požárce" k.ú. Obědovice, okr. Hradec Králové. In: Otázky neolitu a eneolitu našich zemí. Sborník referátů z 18. pracovího zasedání badatelů pro výzkum neolitu a eneolitu Čech, Moravy a Slovenska, Mostkovice 14. - 17. září 1999. Pravěk, Supplementum 8. Brno, 53–63.
[18] Kalferst, J. – Prostředník, J. 1998: Nové nálezy bošácké skupiny ve východních Čechách, Archeologické rozhledy L, 586–599.
[19] Kalferst, J. – Prostředník, J. 2000: Sídlištní objekt bošácké skupiny z Obědovic (okr. Hradec Králové), Archeologické rozhledy LII, 507–515.
[20] Kalicz, N. 1968: Die Frühbronzezeit in Nordost-Ungarn. Budapest.
[21] Kohoutek, J. 1996: Počátky a rozvoj regionálního bádání na Zlínsku, Archeologické rozhledy XLVIII, 559 – 563.
[22] Kohoutek, J. 2006: Otrokovice (k.ú. Kvítkovice u Otrokovic), okr. Zlín, Přehled výzkumů 47, Brno, 110–111, 132–133, 147, 159, 271.
[23] Kohoutek, J.- Langová, J. 2001: Otrokovice, PV 2000 (42), Brno, 137,167.
[24] Kohoutek, J. – Parma, D. 2006: Otrokovice, okr. Zlín, Přehled výzkumů 47, Brno, 147–148, 159.
[25] Koštuřík, P. 2007: Eneolitické osídlení Hradiska u Kramolína ve středoevropských souvislostech. Ústav archeologie a muzeologie Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Brno. Brno.
[26] Krenn-Leeb, A. 1999: Die fazies Spielberg als Mittler zwischen der älteren und jüngeren Jevišovice-Kultur in Niederösterreich? Neue Erkenntnisse zum älteren Abschnitt des Endneolithikums, Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien 129, 45–67.
[27] Krenn-Leeb, A. 2003: Erste Radiokarbondaten vom Kleinen Anzingerberg in Meidling im Thale, VB Krems, Niederösterreich. In: Jerem, E. – Raczky, P. (Hrsg.), Morgenrot der Kulturen. Frühe Etappen der Menschheitsgeschichte in Mittel- und Südosteuropa. Festschrift für Nándor Kalicz zum 75. Geburtstag. Archaeolingua 15, Budapest, 431–444.
[28] Mayer, Ch. 1996: Die Stellung der Funde vom Grasberg bei Ossarn im Rahmen der Badener Kultur, Mitteilungen der Prähistorischen Kommission der Österreichischen Akademie der Wissenschaften Band 30, Wien.
[29] Medunová-Benešová, A. 1964: Eneolitické výšinné sídliště Staré Zámky v Brně-Líšni. Památky archeologické LV, 91–155.
[30] Medunová-Benešová, A. 1967: Eneolitické mohyly ohrozimského typu na Moravě, Památky archeologické LVIII, 341–380.
[31] Medunová-Benešová, A. 1972: Jevišovice – Starý Zámek. Schicht B – Katalog der Funde, Fontes Archaeologicae Moravicae T. VI. Brno.
[32] Medunová-Benešová, A. 1973: Grešlové Mýto, Äneolithische Höhensiedlung "Nad Mírovcem", Katalog der Funde. Fontes Archaeologicae Moravicae T. VII. Brno.
[33] Medunová-Benešová, A. 1981: Jevišovice – Starý Zámek. Schicht C2, C1, C – Katalog der Funde, Fontes Archaeologiae Moravicae XIII. Brno.
[34] Nevizánsky, G. 2001: Delené misy badenskej kultúry. In. Otázky neolitu a eneolitu našich zemí. Sborník referátů z 18. pracovního zasedání badatelů pro výzkum neolitu a eneolitu Čech, Moravy a Slovenska, Mostkovice 14.–17. září 1999, Pravěk Supplementum 8, Brno, 311–324.
[35] Němejcová-Pavúková, V. 1981: Náčrt periodizácie badenskej kultúry a jej chronologických vzťahov k juhovýchodnej Európe, Slovenská Archeológia XXIX, 261–296.
[36] Parma, D. – Šmíd, M. 2007: Ossarnský hrnec ze Sudoměřic, okr. Hodonín, In: Otázky neolitu a eneolitu našich zemí. Sborník referátů z 25. zasedání badatelů pro výzkum neolitu Čech, Moravy a Slovenska, Hradec Králové 30. 10.–2. 11. 2006, Archeologické studie Univerzity Hradec Králové svazek 1, 131–146.
[37] Pavelčík, J. 1964: Eneolitická skupina s keramikou bošáckého typu na Moravě, Památky archeologické LV, 279–293.
[38] Pavelčík, J. 1993: Bošácká kulturní skupina. In: Podborský, V. a kol.: Pravěké dějiny Moravy, Brno, 200–204.
[39] Pavelčík, J. 2004: Stratigrafická situace výšinné osady Bánov-Hrad In: Hänsel, B. – Studeníková, E. (Hrsg.) Zwischen Karpaten und Agäis. Neolithikum und ältere Bronzezeit. Gedenkschrift für Viera Němejcová-Pavúková. Internationale Archäologie, Studia honoraria 21. Rahden/Westf., 251–270.
[40] Peška, J. 2000: K vybraným problémům relativní chronologie v období mladého a pozdního eneolitu na Moravě, Pravěk NŘ 9, Brno, 243–268.
[41] Peška, J. 2001: Das Besiedlungsbild des Spätneolithikums un der Frühbronzezeit in Südmähren. In: Lippert, A. - Schultz, M. - Shennan, S. - Teschler - Nicola, M. red.: Mensch und Umwelt während des Neolithikums und Frühbronzezeit in Mitteleuropa, Intenationalee Workshop vom 9.–12. November 1995, Wien, Internationale Archäologie 2, Rahden/Westf., 139–148.
[42] Peška, J. 2011: Nové poznatky o jevišovickém osídlení v regionu střední Moravy. In: Popelka, M. - Šmidtová, R. (eds.), Otázky neolitu a eneolitu našich zemí. Sborník referátů z 28. zasedání badatelů pro výzkum neolitu a eneolitu (nejen) Čech, Moravy a Slovenska, Mělník 28. 9.–1. 10. 2009, Praehistorica XXIX, Praha, 297–322.
[43] Peška, J. 2013: Morava na konci eneolitu. Olomouc.
[44] Peška, J. 2015: A small contribution to the knowledge of Baden culture in Moravia and the present state of research. In: Zastawny, A. – Nowak, M. (eds.), The Baden Culture around the Western Carpathians, Via Archaeologica. Źródła z badań wykopaliskowych na trasie autostrády A4 w Małopolsce, Kraków, 95–118.
[45] Peška, J. – Tajer, A. 2009: Příspěvek k poznání jevišovického osídlení na střední Moravě. In: M. Bém – J. Peška (eds.): Ročenka 2008, Olomouc, 59–107.
[46] Pleslová-Štiková, E. 1973: Die Kultur mit kannelierter Keramik in Böhmen. In: Symposium über die Entstehung und Chronologie der Badener Kultur, Bratislava, 393–425.
[47] Prostředník, J. 2001: Chamská kultura v západních Čechách, Praehistorica XXV–XXVI, 9–177.
[48] Ruttkay, E. 1987: Die Chamer Gruppe in Niederöstrreich? Siedlungsfunde von Kicking, Annales des Naturhistorisches Museum in Wien, 88, 163–181.
[49] Ruttkay, E. 2001: Wachberg bei Melk – eine Siedlung der frühen Jevišovice-Kultur. Überlegungen zur Chronologie des älteren Endneolithikums in Ostösterreich. In: Gohlitz, T.H. – Reisch, L. (Hrsg.) Die Stellung der endneolithischen Chamer Kultur in ihren räumlichen und zeitlichen Kontext. Kolloquien des Institutes für Ur- und Frühgeschichte Erlangen 1, 56–85.
[50] Schmitsberger, O. 2005: Eine Siedlung der klassischen Badener Kultur in Stoitzendorf im Weinviertel, Fundberichte aus Österreich 43, 2004, Wien, 135–196.
[51] Schwamennhöfer, H. 1991: Endneolithische Besiedlung am Wachberg bei Melk, Fundberichte aus Österreich 29, 1990, Wien, 97–152.
[52] Sachsse, C. 2010: Untersuchungen zu den Bestattungssitten der Badener Kultur, Universitätsforschungen zur Prähistorischen Archäologie 179, Bonn.
[53] Šebela, L. 1989: Nález sekeromlatu typu Halfing-Linz na Moravě, Archeologické rozhledy XLI, 193–196.
[54] Šmíd, M. 2003: Výzkum mohylového pohřebiště v poloze "Džbán" u Náměště na Hané, okr. Olomouc, Pravěk NŘ 13, 91–112.
[55] Šmíd, M. 2008: Příspěvek k poznání vývoje kultury s kanelovanou keramikou na střední Moravě, Pravěk NŘ 17, 2007, Brno, 89–119.
[56] Šmíd, M. – Přichystal, A. 2015: Eneolitická hradiska na Prostějovsku Ohrozim – Čubernice a Prostějov Čechovice – Čechovsko, Pravěk Supplementum 29, Brno.
[57] Štrof, A. 1994: Eneolitické osídlení Hradiska u Svitávky, okr. Blansko, Pravěk NŘ 2, 1992, Brno, 159–181.
[58] Šuteková, J. 2008: Bošácka skupina a jevišovická kultúra na Slovensku. Disertačná práca. Filozofická fakulta, Univerzita Komenského v Bratislave. Bratislava.
[59] Vokolek, V. 1982: Neolitické sídliště v Cerekvici nad Loučnou, Zpravodaj Krajského muzea východních Čech IX/1, Hradec Králové, 61–80.
[60] Vokolek, V. – Zápotocký, M. 1990: Východní Čechy ve středním eneolitu (otázka zásahu bošácké skupiny), Památky archeologické 81, 24–58. Výroční zpráva ÚAPP Brno 2000, Brno 2001.
[61] Zastawny, A. 2011: Chronologia i formy oddziaływań kompleksu badeńskiego w Małopolsce, In: Popelka, M. - Šmidtová, R. (eds.), Otázky neolitu a eneolitu našich zemí. Sborník referátů z 28. zasedání badatelů pro výzkum neolitu a eneolitu (nejen) Čech, Moravy a Slovenska, Mělník 28. 9.–1. 10. 2009, Praehistorica XXIX, Praha, 431–450.
[62] Zápotocký, M. – Zápotocká, M. 2008: Kutná hora – Denemark. Hradiště řivnáčské kultury (ca 3000–2800 př.n.l.). Památky archeologické – Supplementum 18. Praha.