Title: Don Quijote jako žitá metafora
Contributor
Horyna, Břetislav (Translator)
Source document: Pro-Fil. 2010, vol. 11, iss. 1, pp. [3]-9
Extent
[3]-9
-
ISSN1212-9097
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/pf11-1-14
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/139002
Type: Chapter
Language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Kapitola X., Zánik středověku, v které běží o otázku, zda je náš rytíř figurou potvrzující středověk. Don Quijote začíná jako retro-rytíř. Krámuje kusy brnění svých prarodičů. Jeho cíl je, zdá se, inspirován středověce. Ve středověku existovali rytíři, v době Dona Quijote již ne. Přesto se v tomto románu bezúspěšně pátrá po potvrzení věku zvaného "medium aevum". Je tento věk potvrzen alespoň skrytě? Anebo zjistíme, podíváme-li se na jádro našeho caballero andante, že je jen středověkým převlekem pro opuštění středověku? Následující, zeširoka pojatá "dřevořezba", dává na tuto otázku jednoznačnou odpověď.
Note
Bernhard H. F. Taureck, Don Quijote als gelebte Metapher. München: Wilhelm Fink Verlag 2008, s. 131-138. -- Ukázku přeložil s laskavým svolením autora a nakladatele Břetislav Horyna.