Hooker, C. A. (ed.) - Handbook of The Philosophy of Science. Philosophy of Complex Systems

Ačkoli pojmy pro vyjádření komplexity v běžném jazyce jsou známy již od antiky, západní způsob přemýšlení o světě je ve své podstatě doménově specifický. Věda se rozdělila do mnoha specifických oblastí a suboblastí, mezi nimiž panovala jen velmi slabá spolupráce. Svět byl nahlížen jako soustava částí na sobě nezávislých, a tedy hierarchicky uspořádaných. Tento přístup je vhodný tehdy, jestliže pracujeme s velmi jednoduchými systémy, kde interakce mezi komponenty nejsou relevantní (jestli takové vůbec existují). Jestliže se ovšem chceme skutečně pokusit porozumět světu kolem nás je nevyhnutelně nutný komplexně systémový přístup. Pojmy jako objekty, struktury, prostředí, emergence, univerzalita, interakce, měřítko nebo evoluce dnes plní články předních odborníků v každé vědecké oblasti. Předkládaná kritická stať má dvě části: deskriptivní, kde se zaměřuji na jednu vybranou esej v rámci každého jednotlivého tématu a kritickou, v níž jedno vybrané téma analyzuji podrobněji.

Although there have been terms for complexity in ordinary language since antiquity, western way of thinking about the world is intrinsically domain-specific. Science is ramified into different fields and subfields among which there was only a very weak cooperation. The world was seen as made of the independent parts, and therefore hierarchical. This approach is useful when focused on very simple systems where the interactions between components are not relevant (if such exist at all). If, however, we really try to understand the world around us is inevitably required a complex system approach. Currently, concepts such as objects, structures, environment, emergence, universality, interaction, scale, or the evolution fills of articles leading experts in every scientific field. The submitted critical essay has two parts: descriptive, with focus on a selected essay within each theme and critical, in which a selected theme analyze in more details.