Title: Lokalita z pozdní doby římské – Bír Šovíš, el-Héz, Bahréja, Egypt
Variant title:
- Late Roman Period site of Bir el-Showish, El-Hayz, Bahariya, Egypt
Source document: Studia archaeologica Brunensia. 2019, vol. 24, iss. 1, pp. 5-23
Extent
5-23
-
ISSN1805-918X (print)2336-4505 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/SAB2019-1-1
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/142460
Type: Article
Language
Summary language
License: CC BY-SA 4.0 International
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
K největšímu rozkvětu oázy el-Héz (Bahréja) v egyptské Západní poušti došlo v pozdní době římské. Výzkumem římského osídlení lokality Bír Šovíš v oáze el-Héz se od roku 2003 zabýval Český egyptologický ústav, později se připojil také Ústav pro klasickou archeologii FF UK a další instituce. Byly objeveny keramické pece, výrobní okrsky, půdorysy polí i rozsáhlý systém podzemních kanálů pro rozvod vody. Několika expedicím se podařilo lokalizovat tři samostatné oblasti s různou hustotou osídlení, celkově o rozloze cca 20 ha, a identifikovat zde čtyři obytné domy. Podrobněji byl prozkoumán především zánikový horizont tzv. Domu 3. Článek se věnuje zvláště historii výzkumů a prozkoumaným pecím.
The El-Hayz (Bahariya) Oasis in the Western Desert of Egypt flourished most in the Late Roman Period. Archaeological research on the Roman settlement at Bir el-Showish in the El-Hayez Oasis has been conducted since 2003 by the Czech Institute of Egyptology, later also by the Institute of Classical Archaeology of the Faculty of Arts of the Charles University and by other institutions. Discovered were pottery kilns, craft production areas, outlines of old fields and an extensive system of underground water supply channels (manawars). Several expeditions localised three separate areas with different population density, covering a total area of ca. 20 hectares, and identified here four houses. The destruction horizon of so-called House 3 was examined in detail. The article pays a great deal of attention to the history of research and to the explored kilns.
References
[1] Bagnall, R. S. – Rathbone, D. W. 2004: Egypt from Alexander to the Copts. An Archaeological and Historical Guide. London.
[2] Ballet, P. – Bonifay, M. – Marchand, S. 2012: Africa vs Aegyptus: routes, rythmes et adaptations de la céramique africaine en Egypte. In: S. Guédon ed., Entre Afrique et Égypte: relations et échanges entre les espaces au sud de la Maditerranée à l'époque romaine. Bordeaux, 87–117.
[3] Bárta, M. – Brůna, V. – Svoboda, J. – Verner, M. 2003: El-Hayz, Bahariya Oasis, Egypt: 1st survey report by the Czech Institute of Egyptology, Přehled výzkumů 44, 11–16.
[4] Bárta, M. 2004: Report on the first season in El-Hayz, Western Desert Egypt, Annales du Service des Antiquités, 179–186.
[5] Bárta, M. – Brůna, V. – Svoboda, J. – Verner, M. 2004a: Průzkum oázy el-Héz, oáza Baharíja, Pražské egyptologické studie 2, 24–33.
[6] Bárta, M. – Brůna, V. – Musil, J. – Svoboda, J. – Verner, M. 2004b: El-Hayz, Bahariya oasis, Egypt. 2nd survey report by the Czech Institute of Egyptology, Přehledy výzkumů 45, 11–16.
[7] Bárta, M. – Brůna, V. – Černý, V. – Musil, J. – Svoboda, J. – Verner, M. 2004c: Průzkum oázy el-Héz, oáza Baharíja, Pražské egyptologické studie 3, 183–202.
[8] Bárta, M. – Brůna, V.– Černý, V. – Musil, J. – Tomášek, M. 2009: Průzkum oázy el-Héz. In: M. Bárta (ed.): Ostrovy zapomnění. Praha, 143–174.
[9] Bonifay, M. 2007: Observations préliminaires sur les amphores africaines de l'oasis de Bahariya. In: IFAO 8, 451–462.
[10] Brůna, V. 2005: Mapování oázy El-Hajéz v egyptské západní poušti. In: H. Svatoňová ed., Geografické aspekty středoevropského prostoru, Geographical aspects of central European space. Brno, 642–651.
[11] Brůna, V. 2007: Mapování oázy El-Hajéz, Studia oecologica 1, 36–42.
[12] Cailliaud, F. 1826: Voyage à Méroé, au fleuve Blanc: au-delà de Fâzoql dans le midi du royaume de Sennâr, à Syouah et dans cinq autres oasis, fait dans les années 1819, 1820, 1821 et 1822 : accompagné de cartes géographiques, de planches représentant les monumens de ces contrées, avec des détails relatifs à l'état moderne et à l'histoire naturelle. Paris.
[13] Colin F. ed. 2012: Bahariya I. Le fort romaine de Qaret el-Toub I. Fouilles de l'Ifao 62. Le Caire.
[14] Dospěl, M. – Suková L. eds. 2013: Bahriya Oasis: Recent research into the past of an Egyptian oasis. Prague.
[15] Fakhry, A. 1974, 2003: The Oases of Egypt. Vol. 2. Bahryiah and Farafra Oases. Cairo.
[16] Hawass, Z. 2000: Valey of the Golden Mummies. Cairo.
[17] Hayes, J. W. 1972: Late Roman Pottery. London.
[18] Hölbl, G. 2005: Altägypten im Römischen Reich. Der Römische Pharao und seine Tempel III. Heiligtümer und religiöses Leben in den ägyptischen Wüsten und Oasen. Mainz am Rhein.
[19] Kobierská, M. 2012: Profánní architektura oázy Baharíja v době římské. Bakalářská práce, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav pro klasickou archeologii.
[20] Kolejka, J. – Misáková, L. – Brůna, V. 2008: Czech Landscape Experience transfer into desert environment to support archaeological research. In: H. Svatoňová et al. ed., Geography in Czechia and Slovakia. Theory and practice at the oneset 21st Century, 187–191.
[21] Kučová, S. 2013a: Obchodní kontakty oázy Bahréja v egyptské Západní poušti v době římské. In: L. Pecha ed., Tradice a inovace v kulturách starého Východu. Plzeň, 143–149.
[22] Kučová, S. 2013b: První badatelé v egyptské Západní poušti: Oázy Bahréja a Faráfra, Kuděj, časopis pro kulturní dějiny 14/1, 90–100.
[23] Kučová, S. 2013c: Trade routes of the Egyptian Western Desert in the Roman period (Bahariya Oasis), Studia Hercynia XVII/2, 17–24, Pls. 8–10.
[24] Kučová, S. – Smoláriková, K. 2014: Roman transport Amphorae from Bir Showish, el-Hayz, Bahariya Oasis, Bulletin de liaison de céramique egyptienne 24, 153–160.
[25] Musil, J. 2009: Egyptské oázy v době římské. In: M. Bárta ed., Ostrovy zapomnění, Praha, 197–216.
[26] Musil, J. – Tomášek, M. 2009: Archeologický výzkum pozdně římského osídlení na lokalitě Bír Šovíš. In: M. Bárta ed., Ostrovy zapomnění. Praha, 217–248.
[27] Musil, J. – Tomášek, M. 2011: Pozdně římská spona s cibulovitými knoflíky z Bír Šovíše (oáza El-Héz, Egypt), Archeologie ve středních Čechách 15, 515–521.
[28] Musil, J. – Tomášek, M. – Kučová, S. – Šanderová, J. 2013: Egyptian Western Desert in the Roman Period. Al-Hayz – Bahariya; The Survey of Development of the Landscape and its Settlement, Památky archeologické CIV, 5–58.
[29] Musil, J. – Kučová, S. – Titz, P. 2014: El-Hayz Project in 2014: Study Season in Bawiti Archaeological Museum, Bahariya Oasis, Western Desert, Egypt, Studia Hercynia XVIII/1–2, 25–28, Pls. 8–10.
[30] Paprocki, M. 2019: Roads in the Deserts of Roman Egypt: Analysis, Atlas, Commentary. Oxford & Philadelphia.
[31] Raposo, J. – Fabião, C. – Guerra, A. – Bugalhão, J. – Duarte, A. L. – Sabrosa, A. – Dias, M. I. – Prudênico, M. I. – Gouveia, M. Â. 2005: Orest Project: Late Roman Productions from the lower Tejo. In: J. Ma. Gurt i Esparraguera, J. Buxeda i Garrigós, M. A. Cau Ontiveros, BAR S 1340, LRCW I. Oxford, 37–41.
[32] Svoboda, J. 2004: The Middle Paleolithic of Southern Bahariya Oasis, Western Desert, Egypt, Anthropologie XLII, 227–241.
[33] Svoboda, J. 2006: Prehistory of the southern Bahariya Oasis, Western Desert, Egypt. An outline, Archaeology, Ethnology and Anthropology of Eurasia, 28, No 4, 18–30.
[34] Tomášek, M. 2009: Egyptská Západní poušť ve středověku. In: M. Bárta ed., Ostrovy zapomnění. Praha, 249–276.
[35] Verner, M. 2008: Objevování starého Egypta. Praha.
[36] Vivian, C. 2000: The Western Desert of Egypt. An Explorer's Handbook. Cairo.
[37] Willeitner, J. 2003: Die ägyptischen Oasen. Städte, Tempel und Gräber in der Libyschen Wüste. Mainz am Rhein.
[2] Ballet, P. – Bonifay, M. – Marchand, S. 2012: Africa vs Aegyptus: routes, rythmes et adaptations de la céramique africaine en Egypte. In: S. Guédon ed., Entre Afrique et Égypte: relations et échanges entre les espaces au sud de la Maditerranée à l'époque romaine. Bordeaux, 87–117.
[3] Bárta, M. – Brůna, V. – Svoboda, J. – Verner, M. 2003: El-Hayz, Bahariya Oasis, Egypt: 1st survey report by the Czech Institute of Egyptology, Přehled výzkumů 44, 11–16.
[4] Bárta, M. 2004: Report on the first season in El-Hayz, Western Desert Egypt, Annales du Service des Antiquités, 179–186.
[5] Bárta, M. – Brůna, V. – Svoboda, J. – Verner, M. 2004a: Průzkum oázy el-Héz, oáza Baharíja, Pražské egyptologické studie 2, 24–33.
[6] Bárta, M. – Brůna, V. – Musil, J. – Svoboda, J. – Verner, M. 2004b: El-Hayz, Bahariya oasis, Egypt. 2nd survey report by the Czech Institute of Egyptology, Přehledy výzkumů 45, 11–16.
[7] Bárta, M. – Brůna, V. – Černý, V. – Musil, J. – Svoboda, J. – Verner, M. 2004c: Průzkum oázy el-Héz, oáza Baharíja, Pražské egyptologické studie 3, 183–202.
[8] Bárta, M. – Brůna, V.– Černý, V. – Musil, J. – Tomášek, M. 2009: Průzkum oázy el-Héz. In: M. Bárta (ed.): Ostrovy zapomnění. Praha, 143–174.
[9] Bonifay, M. 2007: Observations préliminaires sur les amphores africaines de l'oasis de Bahariya. In: IFAO 8, 451–462.
[10] Brůna, V. 2005: Mapování oázy El-Hajéz v egyptské západní poušti. In: H. Svatoňová ed., Geografické aspekty středoevropského prostoru, Geographical aspects of central European space. Brno, 642–651.
[11] Brůna, V. 2007: Mapování oázy El-Hajéz, Studia oecologica 1, 36–42.
[12] Cailliaud, F. 1826: Voyage à Méroé, au fleuve Blanc: au-delà de Fâzoql dans le midi du royaume de Sennâr, à Syouah et dans cinq autres oasis, fait dans les années 1819, 1820, 1821 et 1822 : accompagné de cartes géographiques, de planches représentant les monumens de ces contrées, avec des détails relatifs à l'état moderne et à l'histoire naturelle. Paris.
[13] Colin F. ed. 2012: Bahariya I. Le fort romaine de Qaret el-Toub I. Fouilles de l'Ifao 62. Le Caire.
[14] Dospěl, M. – Suková L. eds. 2013: Bahriya Oasis: Recent research into the past of an Egyptian oasis. Prague.
[15] Fakhry, A. 1974, 2003: The Oases of Egypt. Vol. 2. Bahryiah and Farafra Oases. Cairo.
[16] Hawass, Z. 2000: Valey of the Golden Mummies. Cairo.
[17] Hayes, J. W. 1972: Late Roman Pottery. London.
[18] Hölbl, G. 2005: Altägypten im Römischen Reich. Der Römische Pharao und seine Tempel III. Heiligtümer und religiöses Leben in den ägyptischen Wüsten und Oasen. Mainz am Rhein.
[19] Kobierská, M. 2012: Profánní architektura oázy Baharíja v době římské. Bakalářská práce, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav pro klasickou archeologii.
[20] Kolejka, J. – Misáková, L. – Brůna, V. 2008: Czech Landscape Experience transfer into desert environment to support archaeological research. In: H. Svatoňová et al. ed., Geography in Czechia and Slovakia. Theory and practice at the oneset 21st Century, 187–191.
[21] Kučová, S. 2013a: Obchodní kontakty oázy Bahréja v egyptské Západní poušti v době římské. In: L. Pecha ed., Tradice a inovace v kulturách starého Východu. Plzeň, 143–149.
[22] Kučová, S. 2013b: První badatelé v egyptské Západní poušti: Oázy Bahréja a Faráfra, Kuděj, časopis pro kulturní dějiny 14/1, 90–100.
[23] Kučová, S. 2013c: Trade routes of the Egyptian Western Desert in the Roman period (Bahariya Oasis), Studia Hercynia XVII/2, 17–24, Pls. 8–10.
[24] Kučová, S. – Smoláriková, K. 2014: Roman transport Amphorae from Bir Showish, el-Hayz, Bahariya Oasis, Bulletin de liaison de céramique egyptienne 24, 153–160.
[25] Musil, J. 2009: Egyptské oázy v době římské. In: M. Bárta ed., Ostrovy zapomnění, Praha, 197–216.
[26] Musil, J. – Tomášek, M. 2009: Archeologický výzkum pozdně římského osídlení na lokalitě Bír Šovíš. In: M. Bárta ed., Ostrovy zapomnění. Praha, 217–248.
[27] Musil, J. – Tomášek, M. 2011: Pozdně římská spona s cibulovitými knoflíky z Bír Šovíše (oáza El-Héz, Egypt), Archeologie ve středních Čechách 15, 515–521.
[28] Musil, J. – Tomášek, M. – Kučová, S. – Šanderová, J. 2013: Egyptian Western Desert in the Roman Period. Al-Hayz – Bahariya; The Survey of Development of the Landscape and its Settlement, Památky archeologické CIV, 5–58.
[29] Musil, J. – Kučová, S. – Titz, P. 2014: El-Hayz Project in 2014: Study Season in Bawiti Archaeological Museum, Bahariya Oasis, Western Desert, Egypt, Studia Hercynia XVIII/1–2, 25–28, Pls. 8–10.
[30] Paprocki, M. 2019: Roads in the Deserts of Roman Egypt: Analysis, Atlas, Commentary. Oxford & Philadelphia.
[31] Raposo, J. – Fabião, C. – Guerra, A. – Bugalhão, J. – Duarte, A. L. – Sabrosa, A. – Dias, M. I. – Prudênico, M. I. – Gouveia, M. Â. 2005: Orest Project: Late Roman Productions from the lower Tejo. In: J. Ma. Gurt i Esparraguera, J. Buxeda i Garrigós, M. A. Cau Ontiveros, BAR S 1340, LRCW I. Oxford, 37–41.
[32] Svoboda, J. 2004: The Middle Paleolithic of Southern Bahariya Oasis, Western Desert, Egypt, Anthropologie XLII, 227–241.
[33] Svoboda, J. 2006: Prehistory of the southern Bahariya Oasis, Western Desert, Egypt. An outline, Archaeology, Ethnology and Anthropology of Eurasia, 28, No 4, 18–30.
[34] Tomášek, M. 2009: Egyptská Západní poušť ve středověku. In: M. Bárta ed., Ostrovy zapomnění. Praha, 249–276.
[35] Verner, M. 2008: Objevování starého Egypta. Praha.
[36] Vivian, C. 2000: The Western Desert of Egypt. An Explorer's Handbook. Cairo.
[37] Willeitner, J. 2003: Die ägyptischen Oasen. Städte, Tempel und Gräber in der Libyschen Wüste. Mainz am Rhein.