Title: Kopcovité útvary z hlíny a kamene jako prostředek k vymezení hranic území v písemných pramenech kláštera Hradisko u Olomouce
Variant title:
- Hill-shaped formations of earth and rock as means to determine land borders in the written records of the Hradisko monastery near Olomouc
- Hügelartige Gebilde aus Lehm und Stein als Mittel zur Absteckung von Gebietsgrenzen in den schriftlichen Quellen des Klosters Hradisch bei Olmütz
Source document: Archaeologia historica. 2020, vol. 45, iss. 1, pp. 255-277
Extent
255-277
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2020-1-12
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/142967
Type: Article
Language
License: CC BY-NC-ND 4.0 International
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Do souboru falz kláštera Hradisko, která vznikala v závěru 13. a na počátku 14. století, se řadí šest listin, které detailně popisují hranice klášterních území na Konicku, Hranicku, Šternbersku, Olomoucku a v lese Velká Střelná. Vedle přirozených hraničních bodů jsou v listinách rovněž zmiňovány takzvané kopce. Tyto objekty byly na Šternbersku rozpoznávány ještě v průběhu 50., 60. a 70. let minulého století, kdy proběhl i doposud na Moravě ojedinělý archeologický výzkum jednoho z hraničních kopců. Od té doby jim historiografie nevěnovala bližší pozornost. Ve svém příspěvku představím výsledky terénní prospekce z let 2017–2019, díky které se podařilo v terénu identifikovat nové a dosud neznámé objekty.
A series of counterfeits from the Hradisko monastery dating from the late 13th century and the early 14th century includes six documents which describe in detail the borders of the monastery holdings in the Konice, Hranice, Šternberk and Olomouc regions, as well as in the Velká Střelná forest. Apart from natural border markers, the documents also mention "hills”. These features could be still observed in the Šternberk region in the course of the 1950s, 1960s and 1970s when unique archaeological research into one of the border hills was conducted. Since then they have been marginalized by historiography. The article presents the results of field survey held in 2017–2019, thanks to which it was possible to identify new and unknown features in the landscape.
Note
Příspěvek vznikl za podpory MŠMT ČR udělené UP v Olomouci (IGA_FF_2019_011) v rámci projektu Společnost v historickém vývoji od pravěku po moderní věk V.
Der vorliegende Beitrag entstand im Rahmen des vom Ministerium für Schulwesen, Jugend und Leibeserziehung der Tchechischen Republik an die Palacký-Universität vergebenen Förderprojekts (IGA_FF_2019_011), Die Gesellschaft in der historischen Entwicklung von der Urzeit bis zum Zeitalter der Moderne V.
References
[1] BENEŠ, J.–LUTOVSKÝ, M., 1997: Mohylovité útvary u Nebahov na Prachaticku, Výběr. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech 34, 219–221.
[2] BERGER, K., 1915: Der Grosse Strelnawald, Zeitschrift des Vereines für Geschichte Mährens und Schlesiens 19, 125–174.
[3] BISTŘICKÝ, J., 1993: Zakládací listiny kláštera Hradiska u Olomouce a počátky české panovnické listiny – Die Gründundsurkunden des Klosters Hradisch bei Olmütz und die Anfänge der böhmischen Herrscherurkunde, VVM 45, 131–136.
[4] BOHÁČ, Z., 1974: Újezdy a Lhoty. Příspěvek k dějinám osídlení středověkých Čech – Orte Namens Újezd und Lhota. Ein Beitrag zur Siedlungsgeschichte Böhmens im Frühmittelalter, HG 12, 3–25.
[5] BOLINA, P., 2002: Pokus o modelové řešení některých problému kolonizace a vzniku hradů v Nízkém Jeseníku – Der Versuch, einige mit der Kolonisation und mit der Entstehung der Burgen in Nízký Jeseník zusammenhängende Probleme mit Hilfe Modellsituationen zu lösen, AH 27, 163–178.
[6] BOLINA, P.–ŠLÉZAR, P., 2006: K problematice falz vzniklých při majetkových sporech hradišťského kláštera na severu Drahanské vrchoviny – Zur Problematik der bei Eigentumsstreitigkeiten des Klosters Hradischt im Norden der Drahaner Höhe entstandenen Fälschungen, ČMM 125, 307–342.
[7] BURIAN, B., 1939: Konický okres. Vlastivěda Moravská. Brno.
[8] CDB II: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae II, 1198–1230 (Friedrich, G., ed.). Pragae 1912.
[9] CDB VI/1: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V/1, 1253–1266 (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1974.
[10] CDB V/2: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V/2, 1267–1278 (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1981.
[11] DOHNAL,V.–MORAV, K., 1978: Nálezová zpráva – zjišťovací sonda hraniční značky na území Domašova u Šternberka, ulož. ve Vlastivědném muzeu Olomouc (př. č. 375/77).
[12] DOHNAL, M.–ŠÍDA, P., 2007: Historické způsoby značení pozemkových hranic a problematika tzv. mohylovitých útvarů – Historical methods for marking territorial boundaries and the problem of "tumulus" formations, ASČ 11, 635–652.
[13] DOLEŽEL, J., 2003: K etnické struktuře středověké kolonizace Drahanské vrchoviny – Zur ethnischen Struktur mittelalterlichen Kolonisation des Drahanská vrchovina (Drahaner Höhe), AH 28, 123–173.
[14] DOLISTA, K., 1971: Ještě k listinám hradišťského kláštera z roku 1078, ČsČH 19 (69), 111–118.
[15] ELBEL, P., 2002: Hospodářské zázemí kláštera Hradiště u Olomouce v 11. a 12. století – The Economic Base of the Monastery Hradiště u Olomouce in the Eleventh and Twelfth Centuries. In: Ve stopách sv. Benedikta (Jan, L.–Obšusta, P., edd.), 39–56. Brno.
[16] FERULÍK, A., 1966: Hranice domašovského lesa, VVM 18, 106–109.
[17] GEISLEROVÁ, K.–PARMA, D. a kol., 2018: Výzkumy 2011–2016 – Ausgrabungen 2011–2016. Brno.
[18] HAWELKA, E., 1898: Die Besiedlung des politischen Bezirkes Sternberg, Zeitschrift des Vereines für Geschichte Mährens und Schlesiens 2, 72–122.
[19] HIKL, R., 1962: Cesta Konická a otázky kolem ní, Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci 98, 1–8.
[20] HOSÁK, L., 1969: Počátky a vývoj města do válek husitských. In: Hranice: dějiny města I. Od nejstarších dob do války třicetileté (Hosák, L.–Indra, B.–Jašková, M., edd.), 23–37. Hranice.
[21] HRUBÝ, F., 1947: Severní Morava v dějinách. Brno.
[22] JANIŠ, D.–ŠENKÝŘOVÁ, J., 2004: Hranice statků a pozemků – jejich zachycení v písemných (právních) pramenech – Grenze der Güter und Grundstücke – ihre Dokumentation in den schriftlichen (juristischen) Quellen, AH 29, 193–202.
[23] KIERSNOWSKI, R., 1960: Znaki graniczne w Polsce średniowiecznej, Archeologia Polski 5, 257–289.
[24] KLÁPŠTĚ, J., 2012: Proměna českých zemí ve středověku. 2. vyd. Praha.
[25] MALINIAK, P., 2010: The use of border signs in the Carpathian region: Contribution to the understanding of borders in the Middle and Early Modern Age. In: Historiography in Motion (Holec, R.–Kožiak, R., edd.), 62–76. Bratislava – Banská Bystrica.
[26] MARKOVÁ, M., 2008: Vymezování hranic a jejich značení v přírodě ve středověku. In: Regiony – časoprostorové průsečíky? (Šimůnek, R., ed.), 98–106. Praha.
[27] MARKOVÁ, M., 2017: Hranice a hraničení ve středověké střední Evropě – Borders and their delineating in medieval Central Europe. Disertační práce, ulož. na FF UK, Praha.
[28] MACKERLE, J., 1957: Provincie Úsobrnská, Severní Morava 2, 23–26.
[29] MACKERLE, J., 1958: Letopis města Jevíčka. Brno.
[30] MODZELEWSKI, K., 2010: Barbarská Evropa. Praha.
[31] NOVÁK, J., 2019: Vymezování panství kláštera Hradisko u Olomouce ve středověku – The demarcation of the dominion of the Hradisko monastery near Olomouc in the Middle Ages. Diplomová práce, ulož. na FF UP, Olomouc.
[32] PINKAVA, V., 1909: O některých podvržených listinách kláštera Hradišťského, ČMM 33, 392–400.
[33] PINKAVA, V., 1993: Dějiny města Konice I. Konice.
[34] PIŠTĚLÁK, J., 2003: Úsobrno a úsobrnská provincie. In: Sborník muzea Blansko 2003, 3–21. Blansko.
[35] PRUCEK, J., 1972: "… meta que vulgo dicitur kopecz", Zprávy vlastivědného ústavu v Olomouci 154, 8–10.
[36] RICHTER, V., 1955: Krajina Moravského Třebovska, ČSPS 63, 40–49.
[37] SCHULZ, J.–HOSÁK, L., 1966: Příspěvek k lokalizaci lesa Střelná, VVM 18, 235–244.
[38] SLIVKA, M., 2004: Hranice v mentálnom chápání středovekého člověka – Grenze in der Mentalwahrnehmung des mittelalterlichen Menschen, AH 29, 9–36.
[39] ŠEBÁNEK, J.–DUŠKOVÁ, S., 1952: Kritický komentář k moravskému diplomatáři. Zpracování látky z III. svazku Bočkova moravského kodexu. Praha.
[40] ŠEBÁNEK, J.–DUŠKOVÁ, S., 1953: Studie k českému diplomatáři, SPFFBU 2, 262–307.
[41] ŠEBÁNEK, J.–DUŠKOVÁ, S., 1956: Česká listina doby přemyslovské (Listina nižších feudálů duchovních – listina feudálů světských) – Die Urkunde der Přemyslidenzeit in Böhmen (Die Urkunde der niederen geistlichen Feudalen – die Urkunde der niederen Laienfeudalen), Sborník archivních prací 6, 136–211.
[42] ŠEDIVÝ, J., 2018: Historické nápisy a ich nosiče. Bratislava.
[43] ŠÍDA, P.–PROSTŘEDNÍK, J., 2006: Změny v zemědělském využívání podhůří Jizerských hor ve světle archeologických a etnografických pramenů, Z Českého ráje a Podkrkonoší 19, 104–120.
[44] ŠLÉZAR, P., 2007: Sády, kopy a výprask "na pamětnou". Hranice ve středověké krajině Drahanské vrchoviny – Grenzsteine, Erdhaufen und Prügel zum Gedächtnis. Grenzen in der mittelalterlichen Region des Drahaner Höhenzugs, VVM 59, 155–161.
[45] ŠTĚPÁN, V., 1986: Listina hradišťského kláštera údajně z roku 1269, Z dějin hutnictví 15, 18–41.
[46] TEIGE, J., 1895: Zpráva o pramenech dějin kláštera Hradišťského u Olomouce (až do r. 1300), Věstník Královské české Společnosti nauk v Praze 12, 1–80.
[47] TEPLÝ, J., 1997: Příspěvek k problematice okrsku zvaného v listinných pramenech "circuitus" – Beitrag zur Problematik des Gebietes, das in den Urkundenquellen "circuitus" genannt wurde, Východočeský sborník historický 6, 9–32.
[48] THEIMER, J., 1930: Heimatbuch für den Bezirk Bärn. Beroun.
[49] VELÍMSKÝ, T., 1998: Trans montes, ad fontes! (Přes hory k pramenům!). K roli újezdů při středověké kolonizaci středních a vyšších poloh na území severozápadních Čech – Trans montes ad fontes! Zur Deutung der nittelalterlichen Kolonisation von mittel- und hochgelegengen Gebieten in Norswestböhmen. Most.
[50] WIHODA, M., 2011: Klášter Panny Marie a svatého Jiří ve Střelné. Pokus o návrat k jednou již spatřenému. In: Co můj kostel má, nemůže kníže odníti. Věnováno Petru Sommerovi k životnímu jubileu (Doležalová, E.–Meduna, P., edd.), 138–144. Praha.
[51] ZAORAL, P., 1968: K zakládací listině hradišťského kláštera z roku 1078, ČsČH 16 (66), 275–283.
[2] BERGER, K., 1915: Der Grosse Strelnawald, Zeitschrift des Vereines für Geschichte Mährens und Schlesiens 19, 125–174.
[3] BISTŘICKÝ, J., 1993: Zakládací listiny kláštera Hradiska u Olomouce a počátky české panovnické listiny – Die Gründundsurkunden des Klosters Hradisch bei Olmütz und die Anfänge der böhmischen Herrscherurkunde, VVM 45, 131–136.
[4] BOHÁČ, Z., 1974: Újezdy a Lhoty. Příspěvek k dějinám osídlení středověkých Čech – Orte Namens Újezd und Lhota. Ein Beitrag zur Siedlungsgeschichte Böhmens im Frühmittelalter, HG 12, 3–25.
[5] BOLINA, P., 2002: Pokus o modelové řešení některých problému kolonizace a vzniku hradů v Nízkém Jeseníku – Der Versuch, einige mit der Kolonisation und mit der Entstehung der Burgen in Nízký Jeseník zusammenhängende Probleme mit Hilfe Modellsituationen zu lösen, AH 27, 163–178.
[6] BOLINA, P.–ŠLÉZAR, P., 2006: K problematice falz vzniklých při majetkových sporech hradišťského kláštera na severu Drahanské vrchoviny – Zur Problematik der bei Eigentumsstreitigkeiten des Klosters Hradischt im Norden der Drahaner Höhe entstandenen Fälschungen, ČMM 125, 307–342.
[7] BURIAN, B., 1939: Konický okres. Vlastivěda Moravská. Brno.
[8] CDB II: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae II, 1198–1230 (Friedrich, G., ed.). Pragae 1912.
[9] CDB VI/1: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V/1, 1253–1266 (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1974.
[10] CDB V/2: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V/2, 1267–1278 (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1981.
[11] DOHNAL,V.–MORAV, K., 1978: Nálezová zpráva – zjišťovací sonda hraniční značky na území Domašova u Šternberka, ulož. ve Vlastivědném muzeu Olomouc (př. č. 375/77).
[12] DOHNAL, M.–ŠÍDA, P., 2007: Historické způsoby značení pozemkových hranic a problematika tzv. mohylovitých útvarů – Historical methods for marking territorial boundaries and the problem of "tumulus" formations, ASČ 11, 635–652.
[13] DOLEŽEL, J., 2003: K etnické struktuře středověké kolonizace Drahanské vrchoviny – Zur ethnischen Struktur mittelalterlichen Kolonisation des Drahanská vrchovina (Drahaner Höhe), AH 28, 123–173.
[14] DOLISTA, K., 1971: Ještě k listinám hradišťského kláštera z roku 1078, ČsČH 19 (69), 111–118.
[15] ELBEL, P., 2002: Hospodářské zázemí kláštera Hradiště u Olomouce v 11. a 12. století – The Economic Base of the Monastery Hradiště u Olomouce in the Eleventh and Twelfth Centuries. In: Ve stopách sv. Benedikta (Jan, L.–Obšusta, P., edd.), 39–56. Brno.
[16] FERULÍK, A., 1966: Hranice domašovského lesa, VVM 18, 106–109.
[17] GEISLEROVÁ, K.–PARMA, D. a kol., 2018: Výzkumy 2011–2016 – Ausgrabungen 2011–2016. Brno.
[18] HAWELKA, E., 1898: Die Besiedlung des politischen Bezirkes Sternberg, Zeitschrift des Vereines für Geschichte Mährens und Schlesiens 2, 72–122.
[19] HIKL, R., 1962: Cesta Konická a otázky kolem ní, Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci 98, 1–8.
[20] HOSÁK, L., 1969: Počátky a vývoj města do válek husitských. In: Hranice: dějiny města I. Od nejstarších dob do války třicetileté (Hosák, L.–Indra, B.–Jašková, M., edd.), 23–37. Hranice.
[21] HRUBÝ, F., 1947: Severní Morava v dějinách. Brno.
[22] JANIŠ, D.–ŠENKÝŘOVÁ, J., 2004: Hranice statků a pozemků – jejich zachycení v písemných (právních) pramenech – Grenze der Güter und Grundstücke – ihre Dokumentation in den schriftlichen (juristischen) Quellen, AH 29, 193–202.
[23] KIERSNOWSKI, R., 1960: Znaki graniczne w Polsce średniowiecznej, Archeologia Polski 5, 257–289.
[24] KLÁPŠTĚ, J., 2012: Proměna českých zemí ve středověku. 2. vyd. Praha.
[25] MALINIAK, P., 2010: The use of border signs in the Carpathian region: Contribution to the understanding of borders in the Middle and Early Modern Age. In: Historiography in Motion (Holec, R.–Kožiak, R., edd.), 62–76. Bratislava – Banská Bystrica.
[26] MARKOVÁ, M., 2008: Vymezování hranic a jejich značení v přírodě ve středověku. In: Regiony – časoprostorové průsečíky? (Šimůnek, R., ed.), 98–106. Praha.
[27] MARKOVÁ, M., 2017: Hranice a hraničení ve středověké střední Evropě – Borders and their delineating in medieval Central Europe. Disertační práce, ulož. na FF UK, Praha.
[28] MACKERLE, J., 1957: Provincie Úsobrnská, Severní Morava 2, 23–26.
[29] MACKERLE, J., 1958: Letopis města Jevíčka. Brno.
[30] MODZELEWSKI, K., 2010: Barbarská Evropa. Praha.
[31] NOVÁK, J., 2019: Vymezování panství kláštera Hradisko u Olomouce ve středověku – The demarcation of the dominion of the Hradisko monastery near Olomouc in the Middle Ages. Diplomová práce, ulož. na FF UP, Olomouc.
[32] PINKAVA, V., 1909: O některých podvržených listinách kláštera Hradišťského, ČMM 33, 392–400.
[33] PINKAVA, V., 1993: Dějiny města Konice I. Konice.
[34] PIŠTĚLÁK, J., 2003: Úsobrno a úsobrnská provincie. In: Sborník muzea Blansko 2003, 3–21. Blansko.
[35] PRUCEK, J., 1972: "… meta que vulgo dicitur kopecz", Zprávy vlastivědného ústavu v Olomouci 154, 8–10.
[36] RICHTER, V., 1955: Krajina Moravského Třebovska, ČSPS 63, 40–49.
[37] SCHULZ, J.–HOSÁK, L., 1966: Příspěvek k lokalizaci lesa Střelná, VVM 18, 235–244.
[38] SLIVKA, M., 2004: Hranice v mentálnom chápání středovekého člověka – Grenze in der Mentalwahrnehmung des mittelalterlichen Menschen, AH 29, 9–36.
[39] ŠEBÁNEK, J.–DUŠKOVÁ, S., 1952: Kritický komentář k moravskému diplomatáři. Zpracování látky z III. svazku Bočkova moravského kodexu. Praha.
[40] ŠEBÁNEK, J.–DUŠKOVÁ, S., 1953: Studie k českému diplomatáři, SPFFBU 2, 262–307.
[41] ŠEBÁNEK, J.–DUŠKOVÁ, S., 1956: Česká listina doby přemyslovské (Listina nižších feudálů duchovních – listina feudálů světských) – Die Urkunde der Přemyslidenzeit in Böhmen (Die Urkunde der niederen geistlichen Feudalen – die Urkunde der niederen Laienfeudalen), Sborník archivních prací 6, 136–211.
[42] ŠEDIVÝ, J., 2018: Historické nápisy a ich nosiče. Bratislava.
[43] ŠÍDA, P.–PROSTŘEDNÍK, J., 2006: Změny v zemědělském využívání podhůří Jizerských hor ve světle archeologických a etnografických pramenů, Z Českého ráje a Podkrkonoší 19, 104–120.
[44] ŠLÉZAR, P., 2007: Sády, kopy a výprask "na pamětnou". Hranice ve středověké krajině Drahanské vrchoviny – Grenzsteine, Erdhaufen und Prügel zum Gedächtnis. Grenzen in der mittelalterlichen Region des Drahaner Höhenzugs, VVM 59, 155–161.
[45] ŠTĚPÁN, V., 1986: Listina hradišťského kláštera údajně z roku 1269, Z dějin hutnictví 15, 18–41.
[46] TEIGE, J., 1895: Zpráva o pramenech dějin kláštera Hradišťského u Olomouce (až do r. 1300), Věstník Královské české Společnosti nauk v Praze 12, 1–80.
[47] TEPLÝ, J., 1997: Příspěvek k problematice okrsku zvaného v listinných pramenech "circuitus" – Beitrag zur Problematik des Gebietes, das in den Urkundenquellen "circuitus" genannt wurde, Východočeský sborník historický 6, 9–32.
[48] THEIMER, J., 1930: Heimatbuch für den Bezirk Bärn. Beroun.
[49] VELÍMSKÝ, T., 1998: Trans montes, ad fontes! (Přes hory k pramenům!). K roli újezdů při středověké kolonizaci středních a vyšších poloh na území severozápadních Čech – Trans montes ad fontes! Zur Deutung der nittelalterlichen Kolonisation von mittel- und hochgelegengen Gebieten in Norswestböhmen. Most.
[50] WIHODA, M., 2011: Klášter Panny Marie a svatého Jiří ve Střelné. Pokus o návrat k jednou již spatřenému. In: Co můj kostel má, nemůže kníže odníti. Věnováno Petru Sommerovi k životnímu jubileu (Doležalová, E.–Meduna, P., edd.), 138–144. Praha.
[51] ZAORAL, P., 1968: K zakládací listině hradišťského kláštera z roku 1078, ČsČH 16 (66), 275–283.