Title: Archeometrické studium raně novověké keramiky ze severozápadního Slovenska (Žilina, Budatín a Lietava)
Variant title:
- Archaeometric study of early modern age pottery from north-western Slovakia (Žilina, Budatín and Lietava)
- Archäometrisches Studium frühneuzeitlicher Keramik aus der Nordwest-Slowakei (Žilina, Budatín und Lietava)
Source document: Archaeologia historica. 2020, vol. 45, iss. 1, pp. 405-428
Extent
405-428
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2020-1-19
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/142974
Type: Article
Language
Summary language
License: CC BY-NC-ND 4.0 International
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Postmedievální glazovaná keramika byla dosud ve střední Evropě zkoumána jen okrajově. Soubor hrnčiny ze Žiliny, Budatína a Lietavy umožňuje unikátní komparaci písemných pramenů a výsledků archeometrických analýz, které byly provedeny pomocí optické mikroskopie a energiově-disperzní rtg. fluorescenční spektrometrie (ED-XRF). S keramikou byly srovnány vzorky surovin – hlín – ze dvou historicky doložených hliníků (Bytčica, Trnové) a písčitého sedimentu z Váhu. U keramiky byl potvrzen lokální původ. Nádoby starší – vrcholně středověké – tradice vykázaly větší regionální odlišnost. Mladší – novověká – keramika byla v regionu distribuována z dílen hrnčířského cechu v Žilině. Vzorek z Trnové – Hrnčiarsky vrch se chemickým složením blíží keramice dvou určených produkčních skupin. Toto zjištění koresponduje s obsahem artikul hrnčířského cechu v Žilině, podle nichž měli hrnčíři jako surovinu využívat hlínu z Trnového a jako ostřivo písek z Váhu. Analyzované křemité glazury jsou vysoce olovnaté, většinou s přídavkem mědi nebo manganu jako pigmentu.
Post-medieval glazed pottery has only been studied marginally in Central Europe. A pottery series from Žilina, Budatín and Lietava enables a unique comparison of written sources and the results of archaeometric analyses conducted by means of optical microscopy and energy-dispersive X-ray fluorescence spectrometry (ED-XRF). The pottery was compared with samples of clays from two historically confirmed clay deposits (Bytčica, Trnové) and sand sediments from the River Váh. The pottery proved to be of local origin. Older vessels from the high Middle Ages showed greater regional differences. Pottery from the modern age period was distributed in the region from the workshops of the potters' guild in Žilina. The chemical composition of a sample from Trnové – Hrnčiarsky vrch is close to the pottery of two determined production groups. This finding corresponds to the statutes of the potters' guild in Žilina, according to which potters were to use clay from Trnové as the raw material and sand from the Váh as temper. The analysed silica glazes have a high content of lead, and typically contain copper or manganese added as pigments.
References
[1] AUCH, M., 2012: Wczesnośredniowieczne naczynia szkliwione z terenu zachodniej Małopolski, Archeologia Polski 57, 199–246.
[2] BIELICH, M., v tisku: Predbežné výsledky archeologického výzkumu Lietavského hradu v rokoch 2008–2019, Oravský zborník XXXVI.
[3] BEDNÁR, P.–STANEKOVÁ, Z., 2009: Výsledky archeologického výskumu Budatínskeho zámku, Archeologické výzkumy a nálezy na Slovensku 2007, 29–31.
[4] BLAŽKOVÁ, G., 2013: Vývoj raně novověké kuchyňské a stolní keramiky v Čechách na základě souborů z Pražského hradu – The development of Early Modern ceramic kitchenware and tableware in Bohemia based on assemblages from Prague Castle, PA CIV, 183–230.
[5] BLAŽKOVÁ, G.–MATĚJKOVÁ, K., 2016: Novovĕká odpadní jímka z Pražského hradu – A Modern Period Waste Pit from Prague Castle. In: Castrum Pragense 13. Katalog hmotné kultury z renesančních odpadních jímek z Pražského hradu. Díl II. Studie (Blažková, G.–Vepřeková, J., edd.), 115–204. Praha.
[6] BOTOŠ, A., 2012: Novoveká studňa z Rimavskej Soboty, ZbSNM CVI Archeológia 22, 235–249.
[7] ČAPEK, L. et al., 2018: Čapek, L.–Těsnohlídková, K.–Slavíček, K.–Všianský, D.–Pracný, P., Technologie výroby a archeometrické studium středověké keramiky. Plzeň – Brno.
[8] ČURNÝ, M., 2004: Keramika zo 16.–18. stor. na juhozápadnom Slovensku na príklade nálezov z kaštieľa v Lukáčovciach. Rkp. disertační práce, ulož. na Univerzitě Konštantína Filozofa v Nitre.
[9] FEKETE-NAGY, A., 1941: Trencsén vármegye. Budapest.
[10] GREGEROVÁ, M. a kol., 2010: Petroarcheologie keramiky v historické minulosti Moravy a Slezska. Brno.
[11] GYÖRKÖS, D. et al., 2018: Györkös, D.–Bajnóczi, B.–Szakmány, G.–Szabó, M.–Balogh-László, E.–Tóth, M., A besztercebányai (banská bystrica) típusú kályhacsempék archeometriai kutatásának előzetes eredményei – Preliminary results of the archeometric investigation on the so-called Besztercebánya / Banská Bystrica type stove tiles, Archeometriai Műhely 15, č. 1, 45–56.
[12] HOŠŠO, J., 1983: Prehľad vývoja stredovekej keramiky na Slovensku – Entwicklungsübersicht der mittelalterlichen Keramik in der Slowakei, AH 8, 215–231.
[13] HOŠŠO, J., 1988: Hrnčiarstvo, remeslo stredovekej dediny a mesta vo svetle archeologických prameňov, Historica 35–36, 105–139.
[14] HOŠŠO, J., 2004: Hranica medzi stredovekom a novovekom vo svetle archeologických nálezov keramiky – Die Grenze zwischen dem Mittelalter und der Neuzeit im Lichte der archäologischen Keramikfunde, AH 29, 569–580.
[15] JANÍK, M., 2018: Kysucké Nové Mesto – Najstaršie mesto na Kysuciach. Dostupné z: https://www.kysuckenovemesto.sk/historia-mesta.html, cit. 22. 3. 2020.
[16] JERŠOVÁ, M., 1960: Príspevok k dejinám hrnčiarstva a keramiky na Slovensku, Historické štúdie 6, 311–319.
[17] JERŠOVÁ, M., 1970: Z dejín hrnčiarstva v Žiline, Vlastivedný zborník Považia X, 67–75.
[18] KAVULIAK, A., 1941: Rajecký kraj. Historicko-hospodárska štúdia, Sborník muzeálnej slovenskej spoločnosti XXXIV–XXXV, 1940–41.
[19] KURUCÁROVÁ, J., 2012: Rod Thurzovcov a Štátny archív v Bytči. In: Thurzovci a ich historický význam (Lengyelová, T., ed.), 227–238. Bratislava.
[20] LENGYELOVÁ, T., 2012: Hospodárske pomery na thurzovských panstvách na prelome 16. a 17. storočí. In: Thurzovci a ich historický význam (Lengyelová, T., ed.), 119–134. Bratislava.
[21] MACKIEWICZ, M.–STOKSIK, H., 2012: Nowożitna keramika artystyczna z badań archeologicznych przy Kościele św. Piotra i Pawla na Ostrowie Tumskim we Wrocławiu. In: Wratislavia Antiqua 17 – Ze studiów nad życiem codziennym w średnioweiczmym mieśce, Nowożytny cmentar przy Kościele W. Piotra i Pawła na Ostrowie tumskim we Wrocławiu (1621–1670) (Pankiewicz, A., ed.), 129–160. Wrocław.
[22] MÁJSKY, R., 2003: Záchranný výskum v intraviláne Púchova, AVANS 2002, 87–88.
[23] MATĚJKOVÁ, K., 2011: Contribution of Scientific Analyses to the Archaeological Assessment of Pottery Production in Turnov, Czech Republic, Interdisciplinaria archaeologica 2, č. 2, 125–138.
[24] MORAVČÍK, J., 1970: Najnovšie archeologické nálezy v okrese Žilina, Vlastivedný zborník Považia X, 5–26.
[25] PAJER, J., 1983: Počátky novovĕké keramiky ve Strážnici. Strážnice.
[26] PETŘÍK, J.–SLAVÍČEK, K.–SEDLÁČKOVÁ, L., 2015: Petrografie keramiky. In: Veselí nad Moravou. Středověký hrad v říční nivě (Plaček, M.–Dejmal, M., edd.), 102–112. Brno.
[27] PLICKOVÁ, E.–SCHEUFLER, V., 1966: Lidová hrnčina v Československu. Kultura a tradice 6. Uherské Hradištĕ.
[28] POLLA, B., 1962: Stredoveká zaniknutá osada na Spiši (Zalužany). Bratislava.
[29] POLLA, B., 1986: Košice Krásna. K stredovekým dejinám Krásnej nad Hornádom. Košice.
[30] QUINN, P., 2013: Ceramic Petrography – The Interpretation of Archaeological Pottery and Related Artefacts in Thin Section. Oxford.
[31] R CORE TEAM 2014: R: A language and environment for statistical computing. R Foundation for Statistical Computing. Vienna.
[32] RZEŹNIK, P.–STOKSIK, H., 2011: Problem of the glazed ceramics production in the pottery of Medieval Silesia, AR LXIII, 466–484.
[33] SZWED, R., 2004: Wczesnonowożytna ceramika naczyniowa z ulicy św. Antoniego we Wrocławiu. In: Wratislavia Antiqua 6 – Wrocław na przełome średniowiecza i czasów nowożytnych. Materialne przejawy życia codziennego (Piekalski, J.–Wachowski, K., edd.), 331–383. Wrocław.
[34] ŠIMKOVIC, M., 2014: Architektonicko-historický výskum a metodika konzervácie a čiastočnej obnovy hradu Lietava 2003–2013. In: Zborník z vedeckej konferencie 20.–21. júla 2014. Hrad Lietava 2003–2013 (Chobot, L., ed.), 22–29. Lietava.
[35] ŠPANIHEL, S., 2014: Stredoveká a novoveká keramika severozápadného Slovenska, ŠZ AÚ SAV 55, 141–179.
[36] ŠPANIHEL, S., 2015: Nálezy keramiky z obranných priekop mesta Žilina – Keramikfunde aus Verteidigungsgräben der Stadt Žilina, AH 40, 857–875.
[37] ŠPANIHEL, S., 2017: Keramika a jej možnosti pri periodizácii raného novoveku na Slovensku, Pravěk NŘ 25, 293–314.
[38] ŠPANIHEL, S., 2019: Novoveká stolová a kuchynská keramika zo severozápadného Slovenska na príklade nálezov z hradu Lietava. Rkp. disertační práce, ulož. na MU, Brno.
[39] ŠPIESZ, A., 1972: Remeslo na Slovensku v období existencie cechov. Bratislava.
[40] TĚSNOHLÍDKOVÁ, K.–SLAVÍČEK, K.–VŠIANSKÝ, D., 2019: Keramický soubor z trati Ohrada u hradu Lichnice – Die Keramikkollektion von der Lage Ohrada bei Burg Lichnice, AH 44, 383–419.
[41] THERNEAU, T.–ATKINSON, B., 2019: Rpart: Recursive Partitioning and Regression Trees. R package version 4.1-15. Dostupné z: https://CRAN.R-project.org/package=rpart.
[42] TITE, M. S.–FREESTONE, I.–MASON, R., 1998: Lead Glazes in Antiquity – Methods of Production Methods of Production and Reasons for Use, Archaeometry 40, 241–260.
[43] VANGEL, J.–DECKÝ, M.–REMIŠOVÁ, E., 2007: Mining and application history of nature asphalt at area of Nezbudská Lúčka, Civil and environmental engineering 3(2), 102–108.
[44] VITKÓOVÁ, A., 2015: Živnostenská správa v období dualizmu, Visegrad Journal on Human Rights (1867–1918), 2/2014, 82–86.
[45] VOZÁR, J.–KÁČER, Š. a kol., 1998: Geologická mapa Slovenskej republiky, M 1 : 1 000 000.
[46] ULIČNÝ, M., 2004: Premeny východoslovenskej keramiky v 13.–17. storočí (Na podklade analýzy keramického fondu z hradu Šariš). Rkp. disertační práce, ulož. v Archeologickém ústavu SAV v Nitre.
[47] ZDANIEWICZ, R., 2012: The ceramic series from the town Square in Gliwice. In: Wratislavia antiqua 16 – Archaeology of a pre-industrial town in Silesia. Case study Gliwice (Michnik, M.–Piekalski, J., edd.), 82–101. Wrocław.
[48] ŽEGKLITZ, J., 1990: Topografie pražských hrnčířských den a jejich podoba v 16.–17. století – The topografy and outlook of pottery workshops on Prague in the 16th and incident 17th century. In: Studies in Post-Medieval Archaeology 1 (Smetánka, Z.–Žegklitz, J., edd.), 215–230. Praha.
[49] ŽEGKLITZ, J.–ZAVŘEL, J., 1990: Geochemical and petrographical studies of the post-mediaeval pottery of the Prague and Beroun regions. On the questions of raw-material sources and prohnance. In: Studies in Post-Medieval Archaeology 1 (Smetánka, Z.–Žegklitz, J., edd.), 95–126. Praha.
[2] BIELICH, M., v tisku: Predbežné výsledky archeologického výzkumu Lietavského hradu v rokoch 2008–2019, Oravský zborník XXXVI.
[3] BEDNÁR, P.–STANEKOVÁ, Z., 2009: Výsledky archeologického výskumu Budatínskeho zámku, Archeologické výzkumy a nálezy na Slovensku 2007, 29–31.
[4] BLAŽKOVÁ, G., 2013: Vývoj raně novověké kuchyňské a stolní keramiky v Čechách na základě souborů z Pražského hradu – The development of Early Modern ceramic kitchenware and tableware in Bohemia based on assemblages from Prague Castle, PA CIV, 183–230.
[5] BLAŽKOVÁ, G.–MATĚJKOVÁ, K., 2016: Novovĕká odpadní jímka z Pražského hradu – A Modern Period Waste Pit from Prague Castle. In: Castrum Pragense 13. Katalog hmotné kultury z renesančních odpadních jímek z Pražského hradu. Díl II. Studie (Blažková, G.–Vepřeková, J., edd.), 115–204. Praha.
[6] BOTOŠ, A., 2012: Novoveká studňa z Rimavskej Soboty, ZbSNM CVI Archeológia 22, 235–249.
[7] ČAPEK, L. et al., 2018: Čapek, L.–Těsnohlídková, K.–Slavíček, K.–Všianský, D.–Pracný, P., Technologie výroby a archeometrické studium středověké keramiky. Plzeň – Brno.
[8] ČURNÝ, M., 2004: Keramika zo 16.–18. stor. na juhozápadnom Slovensku na príklade nálezov z kaštieľa v Lukáčovciach. Rkp. disertační práce, ulož. na Univerzitě Konštantína Filozofa v Nitre.
[9] FEKETE-NAGY, A., 1941: Trencsén vármegye. Budapest.
[10] GREGEROVÁ, M. a kol., 2010: Petroarcheologie keramiky v historické minulosti Moravy a Slezska. Brno.
[11] GYÖRKÖS, D. et al., 2018: Györkös, D.–Bajnóczi, B.–Szakmány, G.–Szabó, M.–Balogh-László, E.–Tóth, M., A besztercebányai (banská bystrica) típusú kályhacsempék archeometriai kutatásának előzetes eredményei – Preliminary results of the archeometric investigation on the so-called Besztercebánya / Banská Bystrica type stove tiles, Archeometriai Műhely 15, č. 1, 45–56.
[12] HOŠŠO, J., 1983: Prehľad vývoja stredovekej keramiky na Slovensku – Entwicklungsübersicht der mittelalterlichen Keramik in der Slowakei, AH 8, 215–231.
[13] HOŠŠO, J., 1988: Hrnčiarstvo, remeslo stredovekej dediny a mesta vo svetle archeologických prameňov, Historica 35–36, 105–139.
[14] HOŠŠO, J., 2004: Hranica medzi stredovekom a novovekom vo svetle archeologických nálezov keramiky – Die Grenze zwischen dem Mittelalter und der Neuzeit im Lichte der archäologischen Keramikfunde, AH 29, 569–580.
[15] JANÍK, M., 2018: Kysucké Nové Mesto – Najstaršie mesto na Kysuciach. Dostupné z: https://www.kysuckenovemesto.sk/historia-mesta.html, cit. 22. 3. 2020.
[16] JERŠOVÁ, M., 1960: Príspevok k dejinám hrnčiarstva a keramiky na Slovensku, Historické štúdie 6, 311–319.
[17] JERŠOVÁ, M., 1970: Z dejín hrnčiarstva v Žiline, Vlastivedný zborník Považia X, 67–75.
[18] KAVULIAK, A., 1941: Rajecký kraj. Historicko-hospodárska štúdia, Sborník muzeálnej slovenskej spoločnosti XXXIV–XXXV, 1940–41.
[19] KURUCÁROVÁ, J., 2012: Rod Thurzovcov a Štátny archív v Bytči. In: Thurzovci a ich historický význam (Lengyelová, T., ed.), 227–238. Bratislava.
[20] LENGYELOVÁ, T., 2012: Hospodárske pomery na thurzovských panstvách na prelome 16. a 17. storočí. In: Thurzovci a ich historický význam (Lengyelová, T., ed.), 119–134. Bratislava.
[21] MACKIEWICZ, M.–STOKSIK, H., 2012: Nowożitna keramika artystyczna z badań archeologicznych przy Kościele św. Piotra i Pawla na Ostrowie Tumskim we Wrocławiu. In: Wratislavia Antiqua 17 – Ze studiów nad życiem codziennym w średnioweiczmym mieśce, Nowożytny cmentar przy Kościele W. Piotra i Pawła na Ostrowie tumskim we Wrocławiu (1621–1670) (Pankiewicz, A., ed.), 129–160. Wrocław.
[22] MÁJSKY, R., 2003: Záchranný výskum v intraviláne Púchova, AVANS 2002, 87–88.
[23] MATĚJKOVÁ, K., 2011: Contribution of Scientific Analyses to the Archaeological Assessment of Pottery Production in Turnov, Czech Republic, Interdisciplinaria archaeologica 2, č. 2, 125–138.
[24] MORAVČÍK, J., 1970: Najnovšie archeologické nálezy v okrese Žilina, Vlastivedný zborník Považia X, 5–26.
[25] PAJER, J., 1983: Počátky novovĕké keramiky ve Strážnici. Strážnice.
[26] PETŘÍK, J.–SLAVÍČEK, K.–SEDLÁČKOVÁ, L., 2015: Petrografie keramiky. In: Veselí nad Moravou. Středověký hrad v říční nivě (Plaček, M.–Dejmal, M., edd.), 102–112. Brno.
[27] PLICKOVÁ, E.–SCHEUFLER, V., 1966: Lidová hrnčina v Československu. Kultura a tradice 6. Uherské Hradištĕ.
[28] POLLA, B., 1962: Stredoveká zaniknutá osada na Spiši (Zalužany). Bratislava.
[29] POLLA, B., 1986: Košice Krásna. K stredovekým dejinám Krásnej nad Hornádom. Košice.
[30] QUINN, P., 2013: Ceramic Petrography – The Interpretation of Archaeological Pottery and Related Artefacts in Thin Section. Oxford.
[31] R CORE TEAM 2014: R: A language and environment for statistical computing. R Foundation for Statistical Computing. Vienna.
[32] RZEŹNIK, P.–STOKSIK, H., 2011: Problem of the glazed ceramics production in the pottery of Medieval Silesia, AR LXIII, 466–484.
[33] SZWED, R., 2004: Wczesnonowożytna ceramika naczyniowa z ulicy św. Antoniego we Wrocławiu. In: Wratislavia Antiqua 6 – Wrocław na przełome średniowiecza i czasów nowożytnych. Materialne przejawy życia codziennego (Piekalski, J.–Wachowski, K., edd.), 331–383. Wrocław.
[34] ŠIMKOVIC, M., 2014: Architektonicko-historický výskum a metodika konzervácie a čiastočnej obnovy hradu Lietava 2003–2013. In: Zborník z vedeckej konferencie 20.–21. júla 2014. Hrad Lietava 2003–2013 (Chobot, L., ed.), 22–29. Lietava.
[35] ŠPANIHEL, S., 2014: Stredoveká a novoveká keramika severozápadného Slovenska, ŠZ AÚ SAV 55, 141–179.
[36] ŠPANIHEL, S., 2015: Nálezy keramiky z obranných priekop mesta Žilina – Keramikfunde aus Verteidigungsgräben der Stadt Žilina, AH 40, 857–875.
[37] ŠPANIHEL, S., 2017: Keramika a jej možnosti pri periodizácii raného novoveku na Slovensku, Pravěk NŘ 25, 293–314.
[38] ŠPANIHEL, S., 2019: Novoveká stolová a kuchynská keramika zo severozápadného Slovenska na príklade nálezov z hradu Lietava. Rkp. disertační práce, ulož. na MU, Brno.
[39] ŠPIESZ, A., 1972: Remeslo na Slovensku v období existencie cechov. Bratislava.
[40] TĚSNOHLÍDKOVÁ, K.–SLAVÍČEK, K.–VŠIANSKÝ, D., 2019: Keramický soubor z trati Ohrada u hradu Lichnice – Die Keramikkollektion von der Lage Ohrada bei Burg Lichnice, AH 44, 383–419.
[41] THERNEAU, T.–ATKINSON, B., 2019: Rpart: Recursive Partitioning and Regression Trees. R package version 4.1-15. Dostupné z: https://CRAN.R-project.org/package=rpart.
[42] TITE, M. S.–FREESTONE, I.–MASON, R., 1998: Lead Glazes in Antiquity – Methods of Production Methods of Production and Reasons for Use, Archaeometry 40, 241–260.
[43] VANGEL, J.–DECKÝ, M.–REMIŠOVÁ, E., 2007: Mining and application history of nature asphalt at area of Nezbudská Lúčka, Civil and environmental engineering 3(2), 102–108.
[44] VITKÓOVÁ, A., 2015: Živnostenská správa v období dualizmu, Visegrad Journal on Human Rights (1867–1918), 2/2014, 82–86.
[45] VOZÁR, J.–KÁČER, Š. a kol., 1998: Geologická mapa Slovenskej republiky, M 1 : 1 000 000.
[46] ULIČNÝ, M., 2004: Premeny východoslovenskej keramiky v 13.–17. storočí (Na podklade analýzy keramického fondu z hradu Šariš). Rkp. disertační práce, ulož. v Archeologickém ústavu SAV v Nitre.
[47] ZDANIEWICZ, R., 2012: The ceramic series from the town Square in Gliwice. In: Wratislavia antiqua 16 – Archaeology of a pre-industrial town in Silesia. Case study Gliwice (Michnik, M.–Piekalski, J., edd.), 82–101. Wrocław.
[48] ŽEGKLITZ, J., 1990: Topografie pražských hrnčířských den a jejich podoba v 16.–17. století – The topografy and outlook of pottery workshops on Prague in the 16th and incident 17th century. In: Studies in Post-Medieval Archaeology 1 (Smetánka, Z.–Žegklitz, J., edd.), 215–230. Praha.
[49] ŽEGKLITZ, J.–ZAVŘEL, J., 1990: Geochemical and petrographical studies of the post-mediaeval pottery of the Prague and Beroun regions. On the questions of raw-material sources and prohnance. In: Studies in Post-Medieval Archaeology 1 (Smetánka, Z.–Žegklitz, J., edd.), 95–126. Praha.