A guest from the unknown : Antigone and Jan Patočka's cultural criticism

Jan Patočka is often seen as an apolitical philosopher who did not step onto the public stage until the end of his life, when he chose to support underground musicians who were put on trial by the Communist government in 1976. This view, seen for example in the obituary issued by Charter 77 shortly after Patočka's death, ignores his long career of cultural criticism and his many essays that use Czech literature and culture as a springboard to discuss social and political concerns. One such essay is Patočka's review of Milan Uhde's 1967 play "The Whore of Thebes," a modernization of Antigone that Patočka castigates for misunderstanding the mysteries of this classic play. A reading of Patočka's review points to a different genealogy for his support of the music underground, and his understanding of the relationship between philosophy and action more generally. Patočka's many writings on art and culture constitute an ongoing commentary on the social and political world around him, painting a much different picture than the conventional image of an abstruse philosopher who did not enter the world of politics until the very end of his life.

Jan Patočka je často považován za filozofa, který se nezajímal o politiku a který vstoupil na veřejnou scénu až na konci života, když se rozhodl podpořit undergroundové hudebníky během jejich stíhání a soudu v roce 1976. Tento přístup k Patočkovi je vidět například v nekrologu, který o něm zveřejnila Charta 77 krátce po jeho smrti v roce 1977. Takové pojetí jeho života a díla však ignoruje celou jednu stránku jeho aktivit na poli kulturní kritiky, například jeho četné eseje a recenze, které vycházejí z české literatury a kultury, aby traktovaly sociální a politické otázky. Jedním z těchto textů je i Patočkova recenze hry Milana Uhde "Děvka z města Théby" z roku 1967. Uhde chtěl modernizovat klasický příběh Antigony; Patočka ho podrobuje zdrcující kritice a ukazuje, že Uhde nerozumí záhadám této klasické hry. Když čteme pozorně Patočkův rozbor Uhdeho hry i původní hry Antigona, rozpoznáme jak jinou "genealogii" jeho podpory pro hudební underground v roce 1977, tak jiný výklad vztahu mezi myšlením a jednáním obecněji v jeho díle. Patočkovy eseje o umění a kultuře představují soustavný komentář k okolnímu sociálnímu a kulturnímu světu a ukazují, že se jeho život se značně liší od od ustáleného obrazu abstraktního filozofa, který vstoupil do světa politiky až na konci života.