Title: Ivan Dorovský a rusistika
Variant title:
- Ivan Dorovský and Russian studies
Source document: Новая русистика. 2021, vol. 14, iss. 2, pp. 59-69
Extent
59-69
-
ISSN1803-4950 (print)2336-4564 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/NR2021-2-5
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/144517
Type: Anniversary article; Obituary
Language
Summary language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Note
Obsahuje: Pospíšil, Ivo. Básník, jeho vykladač a souvislosti: (juvenilie Ivana Dorovského jako zárodek badatelské dráhy), s. 61-67
References
[1] BODEN, D. (1968): Das Amerikabild im russischen Schrifttum bis zum Ende des 19. Jahrhunderts. Hamburg.
[2] DOROVSKÝ, I. (1985): Odjíždím do Austrálie, neoplakávejte mne. Brno.
[3] DOROVSKÝ, I. (1988): Rajko Žinzifov. Vozdejstvije russkoj i ukrainskoj literatury na jego tvorčestvo. Brno.
[4] DOROVSKÝ, I. (2010): Oda "Voľnosť" A. S. Puškina (seminarnaja rabota). Ed.: Ivo Pospíšil. Brno.
[5] DOROVSKÝ, I. (2014): S domovem v srdci. Brno.
[6] HENRI, M. (1995): Alexis de Tocqueville a úskalí demokracie. Praha.
[7] JERJOMIN, M. (1963): Puškin publicist. Moskva.
[8] MEJLACH, B. S. (1949): Putešestvije iz Moskvy v Peterburg Puškina. In: Izvestija AN SSSR, otdelenije literatury i jazyka, 1949, t. VIII, vyp. 3, ijun' – maj, s. 216–228.
[9] Mémoires de John TANNER, ou trente années dans les déserts de l'Amérique du Nord (1835). Paris.
[10] MISIRKOV, K. (2012): O makedonských záležitostech. Přel. Ivan Dorovský. Brno.
[11] POSPÍŠIL, I. (1973): Dynamika rusko-amerických literárních vztahů od počátku do konce 19. století. Universitas, 1973, č. 5, s. 28–35.
[12] POSPÍŠIL, I. (1986): Puškinův "John Tanner" – jeho kontext, smysl a funkce. Československá rusistika, 1986, č. 3, s. 106–111.
[13] POSPÍŠIL, I. (1988): Problém autorského typu: Fadděj Bulgarin. Slavica Slovaca, 1988, č. 4, s. 366–384.
[14] POSPÍŠIL, I. (1993a): Hořce ironická science fiction Fadděje Bulgarina. Svět literatury, 1993, 5, s. 22–28.
[15] POSPÍŠIL, I. (1993b): Metodologičeskoje značenije tvorčestva literaturnych autsajderov. In: Litteraria Humanitas II, Brno, 347–354.
[16] POSPÍŠIL, I. (1995): Fenomén šílenství v ruské literatuře 19. a 20. století. Brno.
[17] POSPÍŠIL, I. (2002): Až se vyčasí… Úvahy – kritiky – glosy – eseje. Brno.
[18] POSPÍŠIL, I. (2010): Básník, jeho vykladač a souvislosti (Juvenilie Ivana Dorovského jako zárodek badatelské dráhy). In: DOROVSKÝ, I.: Oda "Voľnosť" A. S. Puškina (seminarnaja rabota). Ed.: Ivo Pospíšil. Brno, s. 3–12.
[19] POSPÍŠIL, I. (1998): Fadděj Bulgarin jako literární inspirátor. In: Biele miesta II. Univerzita Konštantína Filozofa, Fakulta humanitných vied (katedra rusistiky), Nitra, s. 29–44.
[20] POSPÍŠIL, I. (1999): Na výspě Evropy. Skici a meditace k 200. výročí narození A. S. Puškina. Brno.
[21] POSPÍŠIL, I. (2005): Ruský román znovu navštívený. Historie, uzlové body vývoje, teorie a mezinárodní souvislosti: Od počátků k výhledu do současnosti. Brno.
[22] POSPÍŠIL, I. (2006): Problém tzv. cestopisu: statika/dynamika prostoru a lidská existence. In: SPFFBU, Slavica Litteraria, X 9, s. 155–170.
[23] POSPÍŠIL, I. (2006): Romannaja oderžimosť Aleksandra Puškina. Zagadnienia Rodzajów Literackich, 2006, 49, z. 1–2, s. 5–22.
[24] POSPÍŠIL, I. (2016): On the Margin of Genre Typology or The Hidden Pioneer of Russian Science Fiction (Faddey Bulgarin). Na margo žánrovej typológie skrytého priekopníka ruskej science fiction (Faddej Bulgarin). Slavica Nitriensia, 2016, 1, s. 27–40.
[25] POSPÍŠIL, I. (2018): Žanrovyje innovacii i recepcija Faddeja Venediktovicha Bulgarina v češskoj srede. Pytannja literaturoznavstva / Problems of Literary Criticism, 2018, № 97, s. 191–208.
[26] POSPÍŠIL, I. (2021): Odešel slavista, balkanista, básník a prozaik, makedonský akademik prof. Ivan Dorovský. Proudy, 2021, 1. https://www.phil.muni.cz/journal/proudy/portrety/vzpominky/2021/1/pospisil_odesel_slavista_ivan_dorovsky.php. [online]. [cit. 17. 10. 2021].
[27] PUŠKIN, A. S. (1958): Džon Tenner. In: Polnoje sobranije sočinenij v desjati tomach. Tom seďmoj, Moskva, s. 434–435.
[28] RAYNAL, G. T. (1780): Histoire philosophique et politique des établissemens et du commerce des Européens dans les deux Indes. Geneva.
[29] ROTHE, H. (1968): N. M. Karamzins europäische Reise: der Beginn des russischen Romans. Bad Homburg, Berlin und Zürich.
[30] SHAW, J. (1966): Puškin on America: His "John Tanner". In: Orbis scriptus. München, s. 739–756.
[31] SVIN'IN, P. P. (1815, 1818): Opyt živopisnogo putešestvija po Severnoj Amerike. Sankt-Peterburg.
[32] SVIN'IN, P. P. (1813): Sketches of Moscow and St. Petersburg. Philadelphia.
[33] SVIN'IN, P. P. (1814): Sketches of Russia, illustrated with fifteen engravings (1814) by Pavel SVINYIN. London.
[34] TANNER, J. (1940): Narrative of the Captivity and Adventures of John Tanner during Thirty Years Residence among the Indians in the Interior of North America. San Francisco.
[35] TANNER, J. (1830): Narrative of the Captivity and Adventures of John Tanner during Thirty Years Residence among the Indians in the Interior of North America. Prepared for the Press by Edwin James, M. D. New York.
[36] TANNER, J. (1956): V indiánském zajetí. Život a příběhy Johna Tannera. Přel. Josef Cincibus. Praha.
[37] TOCQUEVILLE de, A. (2000): Demokracie v Americe. Praha.
[38] TOJBIN, J. M. (1980): Puškin i filosofsko-istoričeskaja mysľ v Rossii na rubeže 1820 i 1830 godov. Voronež.
[2] DOROVSKÝ, I. (1985): Odjíždím do Austrálie, neoplakávejte mne. Brno.
[3] DOROVSKÝ, I. (1988): Rajko Žinzifov. Vozdejstvije russkoj i ukrainskoj literatury na jego tvorčestvo. Brno.
[4] DOROVSKÝ, I. (2010): Oda "Voľnosť" A. S. Puškina (seminarnaja rabota). Ed.: Ivo Pospíšil. Brno.
[5] DOROVSKÝ, I. (2014): S domovem v srdci. Brno.
[6] HENRI, M. (1995): Alexis de Tocqueville a úskalí demokracie. Praha.
[7] JERJOMIN, M. (1963): Puškin publicist. Moskva.
[8] MEJLACH, B. S. (1949): Putešestvije iz Moskvy v Peterburg Puškina. In: Izvestija AN SSSR, otdelenije literatury i jazyka, 1949, t. VIII, vyp. 3, ijun' – maj, s. 216–228.
[9] Mémoires de John TANNER, ou trente années dans les déserts de l'Amérique du Nord (1835). Paris.
[10] MISIRKOV, K. (2012): O makedonských záležitostech. Přel. Ivan Dorovský. Brno.
[11] POSPÍŠIL, I. (1973): Dynamika rusko-amerických literárních vztahů od počátku do konce 19. století. Universitas, 1973, č. 5, s. 28–35.
[12] POSPÍŠIL, I. (1986): Puškinův "John Tanner" – jeho kontext, smysl a funkce. Československá rusistika, 1986, č. 3, s. 106–111.
[13] POSPÍŠIL, I. (1988): Problém autorského typu: Fadděj Bulgarin. Slavica Slovaca, 1988, č. 4, s. 366–384.
[14] POSPÍŠIL, I. (1993a): Hořce ironická science fiction Fadděje Bulgarina. Svět literatury, 1993, 5, s. 22–28.
[15] POSPÍŠIL, I. (1993b): Metodologičeskoje značenije tvorčestva literaturnych autsajderov. In: Litteraria Humanitas II, Brno, 347–354.
[16] POSPÍŠIL, I. (1995): Fenomén šílenství v ruské literatuře 19. a 20. století. Brno.
[17] POSPÍŠIL, I. (2002): Až se vyčasí… Úvahy – kritiky – glosy – eseje. Brno.
[18] POSPÍŠIL, I. (2010): Básník, jeho vykladač a souvislosti (Juvenilie Ivana Dorovského jako zárodek badatelské dráhy). In: DOROVSKÝ, I.: Oda "Voľnosť" A. S. Puškina (seminarnaja rabota). Ed.: Ivo Pospíšil. Brno, s. 3–12.
[19] POSPÍŠIL, I. (1998): Fadděj Bulgarin jako literární inspirátor. In: Biele miesta II. Univerzita Konštantína Filozofa, Fakulta humanitných vied (katedra rusistiky), Nitra, s. 29–44.
[20] POSPÍŠIL, I. (1999): Na výspě Evropy. Skici a meditace k 200. výročí narození A. S. Puškina. Brno.
[21] POSPÍŠIL, I. (2005): Ruský román znovu navštívený. Historie, uzlové body vývoje, teorie a mezinárodní souvislosti: Od počátků k výhledu do současnosti. Brno.
[22] POSPÍŠIL, I. (2006): Problém tzv. cestopisu: statika/dynamika prostoru a lidská existence. In: SPFFBU, Slavica Litteraria, X 9, s. 155–170.
[23] POSPÍŠIL, I. (2006): Romannaja oderžimosť Aleksandra Puškina. Zagadnienia Rodzajów Literackich, 2006, 49, z. 1–2, s. 5–22.
[24] POSPÍŠIL, I. (2016): On the Margin of Genre Typology or The Hidden Pioneer of Russian Science Fiction (Faddey Bulgarin). Na margo žánrovej typológie skrytého priekopníka ruskej science fiction (Faddej Bulgarin). Slavica Nitriensia, 2016, 1, s. 27–40.
[25] POSPÍŠIL, I. (2018): Žanrovyje innovacii i recepcija Faddeja Venediktovicha Bulgarina v češskoj srede. Pytannja literaturoznavstva / Problems of Literary Criticism, 2018, № 97, s. 191–208.
[26] POSPÍŠIL, I. (2021): Odešel slavista, balkanista, básník a prozaik, makedonský akademik prof. Ivan Dorovský. Proudy, 2021, 1. https://www.phil.muni.cz/journal/proudy/portrety/vzpominky/2021/1/pospisil_odesel_slavista_ivan_dorovsky.php. [online]. [cit. 17. 10. 2021].
[27] PUŠKIN, A. S. (1958): Džon Tenner. In: Polnoje sobranije sočinenij v desjati tomach. Tom seďmoj, Moskva, s. 434–435.
[28] RAYNAL, G. T. (1780): Histoire philosophique et politique des établissemens et du commerce des Européens dans les deux Indes. Geneva.
[29] ROTHE, H. (1968): N. M. Karamzins europäische Reise: der Beginn des russischen Romans. Bad Homburg, Berlin und Zürich.
[30] SHAW, J. (1966): Puškin on America: His "John Tanner". In: Orbis scriptus. München, s. 739–756.
[31] SVIN'IN, P. P. (1815, 1818): Opyt živopisnogo putešestvija po Severnoj Amerike. Sankt-Peterburg.
[32] SVIN'IN, P. P. (1813): Sketches of Moscow and St. Petersburg. Philadelphia.
[33] SVIN'IN, P. P. (1814): Sketches of Russia, illustrated with fifteen engravings (1814) by Pavel SVINYIN. London.
[34] TANNER, J. (1940): Narrative of the Captivity and Adventures of John Tanner during Thirty Years Residence among the Indians in the Interior of North America. San Francisco.
[35] TANNER, J. (1830): Narrative of the Captivity and Adventures of John Tanner during Thirty Years Residence among the Indians in the Interior of North America. Prepared for the Press by Edwin James, M. D. New York.
[36] TANNER, J. (1956): V indiánském zajetí. Život a příběhy Johna Tannera. Přel. Josef Cincibus. Praha.
[37] TOCQUEVILLE de, A. (2000): Demokracie v Americe. Praha.
[38] TOJBIN, J. M. (1980): Puškin i filosofsko-istoričeskaja mysľ v Rossii na rubeže 1820 i 1830 godov. Voronež.