Title: Zaniklá ves Březová Lhota u Berouna
Variant title:
- The deserted village of Březová Lhota near Beroun
- Gräberfeld in Nesvětice (Bezirk Most) : Grabung der Jahre 1984–1988 und 2013–2020
Source document: Archaeologia historica. 2022, vol. 47, iss. 1, pp. 247-262
Extent
247-262
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2022-1-11
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.76647
Type: Article
Language
Summary language
License: CC BY-NC-ND 4.0 International
Rights access
open access
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Na katastru obce Chrustenice byl lokalizován areál zaniklé vesnice Březová Lhota. Jde o ves založenou na počátku 14. století a zaniklou nejspíš během třicetileté války v první polovině 17. století. Studie přibližuje vývoj zapomenuté vesnice a držitele jednotlivých usedlostí před třicetiletou válkou, zároveň uvádí dochované informace o zániku vsi a relokaci v novou Lhotku u Berouna. V rámci prvního nedestruktivního průzkumu areálu zaniklé vsi bylo provedeno geodetické zaměření reliktů jednotlivých parcel a staveb, které byly podrobně popsány a funkčně zařazeny. Sociálně-ekonomická interpretace následně přispívá k odhadu maximální velikosti usazených rodin a množství tažného či chovného dobytka.
The deserted village of Březová Lhota was located in the cadastre of the village Chrustenice. The village was established at the beginning of the 14th century and probably ceased to exist during the Thirty Years' War, in the first half of the 17th century. This paper introduces the development of the forgotten village and the holders of the individual homesteads before the Thirty Years' War. It also presents the surviving information about the desertion of the village and its relocation to a new Lhotka near Beroun. The first non-destructive survey of the area of the former village involved a geodetic survey of the remains of the individual plots and buildings; they were described in detail and functionally classified. A socio-economic interpretation subsequently contributed to the estimation of the maximum size of local families and the amount of working and breeding livestock.
Note
Článek vznikl za podpory grantu SGS-2020-031: Aplikace databází v historické archeologii (2020–2021).
Der vorliegende Beitrag entstand im Rahmen des Förderprogramms SGS-2020-031: Die Anwendung von Datenbanken in der historischen Archäologie (2020–2021).
References
[1] BENKOVÁ, I., 2014: Beroun, okr. Beroun. In: Terénní výzkumy Ústavu archeologické památkové péče středních Čech v roce 2013 (Lutovský, M., ed.), ASČ 18, 937–941.
[2] BURDOVÁ, P., 1970: Tereziánský katastr český. Sv. 3. Dominkál. Praha.
[3] DIEDERICH, V.–PREUSZ, M., 2022: Entlang der Goldenen Straße vom Mittelalter bis zur Neuzeit. Ein Beitrag zur Archäologie der bayerischböhmischen Grenzlandschaft (Bereich Bärnau–Tachau/Tachov), Siedlungsforschung, Archäologie – Geschichte – Geographie 39, 257–288.
[4] HRADECKÝ, E., ed., 1952: Berní rula. 26. Kraj Podbrdský. Praha.
[5] KILIÁN, J., 2020: Pichlové z Pichlsberka a sourozenecký spor o dědictví, Bohemiae Occidentalis Historica 1, 5–22.
[6] KLÍMOVÁ, H., ed., 2007: Soupis poddaných podle víry z roku 1651. Berounsko. Praha.
[7] KLÍR, T.–BERÁNEK, M., 2012: A social-economic interpretation of the layouts of deserted villages. An example of a deserted village at the "V Žáku" site in Klánovice forest in Prague, Studies in Post-Medieval Archaeology 4, 289–364.
[8] MATOUŠEK, V.–SCHEUFLER, V., 1980: Nálezy novověké keramiky v Berouně, Vlastivědný sborník Podbrdska 18, 53–57.
[9] MATOUŠEK, V.–SCHEUFLER, V., 1983: Raně novověké keramické zboží ve světle archeologických výzkumů v Berouně – Frühneuzeitliche Berouner Ware Im Lichte archäologischer Forschungen, AH 8, 189–196.
[10] MATOUŠEK, V.–SCHEUFLER, V.–ŠTAJNOCHR, V., 1985: Berounské majoliky, ČNM A CLIV, 126.
[11] NOVÁK, D.–VAŘEKA, P., 2013: Tvrze na Berounsku – Festen in der Region Beroun, AH 38, 491–506.
[12] PREUSZ, M., 2019: Historicko-archeologický výzkum doby třicetileté války (1618–1648): současný stav studia a perspektivy – Historisch-archäologische Erforschung der Zeit des Dreißigjährigen Krieges (1618–1648). Derzeitiger Stand und Perspektiven des Studiums, AH 44, 151–183. https://doi.org/10.5817/AH2019-1-7
[13] RBM III: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. Pars III (Annorum 1311–1333) (Emler, J., ed.). Pragae 1890.
[14] RBM IV: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. Pars III (Annorum 1311–1333) (Emler, J., ed.). Pragae 1892.
[15] RICHTEROVÁ, J., 1981: Německá Lhota, ZSO, k. o. Kamenné Žehrovice, okr. Kladno. Historie a výzkum – Německá Lhota, eine mittelalterliche Ortswüstung, Kai-Gemeinde Žehrovice, Bez. Kladno. Historie und Erforschung, AH 6, 475–479.
[16] RICHTEROVÁ, J., 1982: Geodeticko-topografický průzkum na lokalitě Německá Lhota, okr. Kladno – Geodetisch-topographische Erkundung auf der Lokalität Německá Lhota, AH 7, 247–252.
[17] SEYDL, J. A., 2003: Kronika královského města Berouna. Kronika čili ouplné a obšírné popsání všech památností královského krajského města Berouna. Praha.
[18] SMETÁNKA, Z., 1970: Zpráva o zjišťovacím výzkumu – ZSO Německá Lhota (4525/70), ulož. v Archivu ARÚ AV ČR.
[19] SMETÁNKA, Z., 1970a: Závěrečná zpráva o výzkumu – ZSO Německá Lhota (5987/70), ulož. v Archivu ARÚ AV ČR.
[20] SMETÁNKA, Z., 1988: Život středověké vesnice. Zaniklá Svídna. Praha.
[21] ŠKABRADA, J.–EBEL, M., 2014: Chalupy v Čechách na historických stavebních plánech 1. Praha.
[22] TOŠNEROVÁ, M., 2008: Beroun. Dějiny českých měst. Praha.
[23] VAŘEKA, P., 2004: Výrobní (hrnčířský?) areál z časného novověku v Berouně – České ulici č.p. 56, Archeologia technica 15, 78–85.
[24] VAŘEKA, P., 2014: Zaniklá středověká a časně novověká ves Rovný na Zbirožsku (okr. Rokycany), AZČ 7, 131–143.
[25] VAŘEKA, P., 2016: Zaniklá středověká a časně novověká vesnice Bukov na Zbirožsku (okr. Rokycany), AZČ 10, 156–167.
[26] VAŘEKA, P. a kol., 2010: Vařeka, P.–Kostrouch, F.–Kočár, P.–Sůvová, Z., Příspěvek ke studiu žijících vsí středověkého původu. Pozůstatky zástavby z pozdního středověku na parcele č.p. 121 v Mikulčicích, PV 51, 249–265.
[27] VÁVRA, I., 1973: Řezenská a Norimberská cesta, HG 11, 31–100.
[28] VÁVRA, J., 1899: Paměti královského města Berouna. Beroun.
[29] VESELÁ, R., 2006: Zaniklá ves Cetkov, In: Vařeka, P. a kol., Archeologie zaniklých středověkých vesnic na Rokycansku I., 67–98. Plzeň.
[30] VYŠOHLÍD, M., 2015: Hrnčířské předměstí v Berouně: První etapa archeologického výzkumu na parcele ppč. 296, ASČ 19, 411–430.
[31] VYŠOHLÍD, M.–ZAVŘEL, J., 2016: Souvrství povodňových a antropogenních uloženin z Hrnčířského předměstí v Berouně, Český kras 42, 41–48.
[32] ŽEGKLITZ, J., 2007: Renaissance glassworks Broumy, Studies in Post-Medieval Archaeology 2, 145–180.
[33] ŽEGKLITZ, J., 2015: K počátkům tzv. malhornware v Čechách. In: V za(u)jetí malostranských stratigrafií. Sborník k životnímu jubileu Jarmily Čihákové (Podliska, J., ed.), 110–123. Praha.
[34] ŽEGKLITZ, J.–HAZLBAUER, Z.–CHOTĚBOR, P., 1992: Pokus o rekonstrukci kachlových kamen ze zaniklé renesanční sklárny v Broumech, AR XLVI, 94–108.
[2] BURDOVÁ, P., 1970: Tereziánský katastr český. Sv. 3. Dominkál. Praha.
[3] DIEDERICH, V.–PREUSZ, M., 2022: Entlang der Goldenen Straße vom Mittelalter bis zur Neuzeit. Ein Beitrag zur Archäologie der bayerischböhmischen Grenzlandschaft (Bereich Bärnau–Tachau/Tachov), Siedlungsforschung, Archäologie – Geschichte – Geographie 39, 257–288.
[4] HRADECKÝ, E., ed., 1952: Berní rula. 26. Kraj Podbrdský. Praha.
[5] KILIÁN, J., 2020: Pichlové z Pichlsberka a sourozenecký spor o dědictví, Bohemiae Occidentalis Historica 1, 5–22.
[6] KLÍMOVÁ, H., ed., 2007: Soupis poddaných podle víry z roku 1651. Berounsko. Praha.
[7] KLÍR, T.–BERÁNEK, M., 2012: A social-economic interpretation of the layouts of deserted villages. An example of a deserted village at the "V Žáku" site in Klánovice forest in Prague, Studies in Post-Medieval Archaeology 4, 289–364.
[8] MATOUŠEK, V.–SCHEUFLER, V., 1980: Nálezy novověké keramiky v Berouně, Vlastivědný sborník Podbrdska 18, 53–57.
[9] MATOUŠEK, V.–SCHEUFLER, V., 1983: Raně novověké keramické zboží ve světle archeologických výzkumů v Berouně – Frühneuzeitliche Berouner Ware Im Lichte archäologischer Forschungen, AH 8, 189–196.
[10] MATOUŠEK, V.–SCHEUFLER, V.–ŠTAJNOCHR, V., 1985: Berounské majoliky, ČNM A CLIV, 126.
[11] NOVÁK, D.–VAŘEKA, P., 2013: Tvrze na Berounsku – Festen in der Region Beroun, AH 38, 491–506.
[12] PREUSZ, M., 2019: Historicko-archeologický výzkum doby třicetileté války (1618–1648): současný stav studia a perspektivy – Historisch-archäologische Erforschung der Zeit des Dreißigjährigen Krieges (1618–1648). Derzeitiger Stand und Perspektiven des Studiums, AH 44, 151–183. https://doi.org/10.5817/AH2019-1-7
[13] RBM III: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. Pars III (Annorum 1311–1333) (Emler, J., ed.). Pragae 1890.
[14] RBM IV: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. Pars III (Annorum 1311–1333) (Emler, J., ed.). Pragae 1892.
[15] RICHTEROVÁ, J., 1981: Německá Lhota, ZSO, k. o. Kamenné Žehrovice, okr. Kladno. Historie a výzkum – Německá Lhota, eine mittelalterliche Ortswüstung, Kai-Gemeinde Žehrovice, Bez. Kladno. Historie und Erforschung, AH 6, 475–479.
[16] RICHTEROVÁ, J., 1982: Geodeticko-topografický průzkum na lokalitě Německá Lhota, okr. Kladno – Geodetisch-topographische Erkundung auf der Lokalität Německá Lhota, AH 7, 247–252.
[17] SEYDL, J. A., 2003: Kronika královského města Berouna. Kronika čili ouplné a obšírné popsání všech památností královského krajského města Berouna. Praha.
[18] SMETÁNKA, Z., 1970: Zpráva o zjišťovacím výzkumu – ZSO Německá Lhota (4525/70), ulož. v Archivu ARÚ AV ČR.
[19] SMETÁNKA, Z., 1970a: Závěrečná zpráva o výzkumu – ZSO Německá Lhota (5987/70), ulož. v Archivu ARÚ AV ČR.
[20] SMETÁNKA, Z., 1988: Život středověké vesnice. Zaniklá Svídna. Praha.
[21] ŠKABRADA, J.–EBEL, M., 2014: Chalupy v Čechách na historických stavebních plánech 1. Praha.
[22] TOŠNEROVÁ, M., 2008: Beroun. Dějiny českých měst. Praha.
[23] VAŘEKA, P., 2004: Výrobní (hrnčířský?) areál z časného novověku v Berouně – České ulici č.p. 56, Archeologia technica 15, 78–85.
[24] VAŘEKA, P., 2014: Zaniklá středověká a časně novověká ves Rovný na Zbirožsku (okr. Rokycany), AZČ 7, 131–143.
[25] VAŘEKA, P., 2016: Zaniklá středověká a časně novověká vesnice Bukov na Zbirožsku (okr. Rokycany), AZČ 10, 156–167.
[26] VAŘEKA, P. a kol., 2010: Vařeka, P.–Kostrouch, F.–Kočár, P.–Sůvová, Z., Příspěvek ke studiu žijících vsí středověkého původu. Pozůstatky zástavby z pozdního středověku na parcele č.p. 121 v Mikulčicích, PV 51, 249–265.
[27] VÁVRA, I., 1973: Řezenská a Norimberská cesta, HG 11, 31–100.
[28] VÁVRA, J., 1899: Paměti královského města Berouna. Beroun.
[29] VESELÁ, R., 2006: Zaniklá ves Cetkov, In: Vařeka, P. a kol., Archeologie zaniklých středověkých vesnic na Rokycansku I., 67–98. Plzeň.
[30] VYŠOHLÍD, M., 2015: Hrnčířské předměstí v Berouně: První etapa archeologického výzkumu na parcele ppč. 296, ASČ 19, 411–430.
[31] VYŠOHLÍD, M.–ZAVŘEL, J., 2016: Souvrství povodňových a antropogenních uloženin z Hrnčířského předměstí v Berouně, Český kras 42, 41–48.
[32] ŽEGKLITZ, J., 2007: Renaissance glassworks Broumy, Studies in Post-Medieval Archaeology 2, 145–180.
[33] ŽEGKLITZ, J., 2015: K počátkům tzv. malhornware v Čechách. In: V za(u)jetí malostranských stratigrafií. Sborník k životnímu jubileu Jarmily Čihákové (Podliska, J., ed.), 110–123. Praha.
[34] ŽEGKLITZ, J.–HAZLBAUER, Z.–CHOTĚBOR, P., 1992: Pokus o rekonstrukci kachlových kamen ze zaniklé renesanční sklárny v Broumech, AR XLVI, 94–108.