Cejch Zdeňka Šmída

Šmídův román jedná o Krušnohoří, o německém a českém obyvatelstvu této oblasti. Kompoziční osu prózy vytváří tzv. Polední kámen, závažný zejména pro Jakoba Schmelzera. Román je vystavěn na paradoxním principu, jehož součástí je i paradoxní motiv. Paradoxní ráz má zejména závěr prózy. Román je dále protkán prospekcemi a retrospekcemi, nemalou roli hrají i anticipace a synchronní moment. Cejch je dále prostoupen pověrečnou složkou v podobě záhadné, mytické postavy. Román Šmíd zarámoval obdobnou scénou. Tektonicky je dílo spřízněno s prózou I. Olbrachta a K. H. Máchy.

Šmíd's novel talks about the Ore Mountains, and focuses on the German and Czech population of this region. The compositional axis of the prose is formed by the so-called Noon Stone, which is significant particularly for Jakob Schmelzer. The novel is built on a paradoxical principle, which includes a paradoxical motif. The paradoxical nature is especially evident in the conclusion of the prose. The novel is further interwoven with prospectives and retrospectives, with anticipation and synchronous moments playing a significant role. The novel is imbued with a superstitious element in the from of a mysterious, mythical character. Šmíd framed the novel with a similar scene. Tectonically, the work is related to the prose of I. Olbracht and K. H. Mácha.