Title: Ke změnám ve vývoji hmotné kultury 10. století v Čechách
Variant title:
- Changes in the development of material culture in 10th-century Bohemia
- Zu den Veränderungen in der Entwicklung der Sachkultur des 10. Jahrhunderts in Böhmen
Source document: Archaeologia historica. 2013, vol. 38, iss. 1, pp. 27-44
Extent
27-44
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/128307
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Při změnách ve vývoji hmotné kultury zjišťujeme několik krátkých zlomových úseků. Jeden z důležitých probíhal od konce 9. po polovinu 10. století, doplněný ještě o zaražení mince v 60. či na přelomu 60. a 70. let 10. století. Nejprve dochází pod západním vlivem k proměně ostruh a rozšíření spektra mečů, hlavně o typ Y. Poté následuje výrazná proměna ženského luxusního šperku, té se věnujeme nejpodrobněji. Řada nových typů šperků v animálním stylu, trojkošíčkových náušnic, perel s vypnulinami a košíčkovitých, náušnice hvězdicovitě uspořádanými košíčky apod. vznikla právě v Čechách díky svébytnému ztvárnění velkomoravských a méně i západních vlivů. Nově se objevují křížky související s šířením křesťanství. Až ve 40. letech 10. století se mění keramika ve středních Čechách, nastupuje tzv. šedá škála s krupicovitým povrchem a kalichovitými okraji. Tyto změny nepřímo souvisejí jak s proměnami sociální struktury obyvatel (proměnami a ustanovováním elit), tak se změnou náboženství (882–883) v křesťanské (jsou zakládány nové křesťanské hřbitovy u kostelů – Budeč, rotunda sv. Petra a Pavla – či uvnitř – rotunda sv. Víta, hroby K1 až K3) ale i s mocenskými proměnami při vytváření nového přemyslovského státu.
Changes in the development of material culture involve several turning points. One of the most principal changes took place between the late 9th century and the mid-10th century extending, through minting, into the 60s or the late 60s and early 70s of the 10th century. Changes in spurs and the expansion of the range of swords, especially by the "Y" type, that were the first to arrive, were spawned by Western influences. This development was followed by distinct changes in women's luxury jewellery, conveyed in detail by the article. A number of new types of jewellery in the zoomorphic style, triple-basket earrings, pearls with bulges and basket-shaped pearls, earrings with baskets arranged into stars and others originated in Bohemia thanks to the craftsmen's original approach to Greater Moravian and, to a certain extent, Western influences. New items included crosses associated with the dissemination of Christianity. Pottery in central Bohemia saw some changes in the 40s of the 10th century, with the introduction of "grey scale" pottery with coarse surface and goblet-shaped rims. These changes were indirectly connected with those in the society structure (changes in social elites and their establishment), as well as with the arrival of a new religion, Christianity (882–883). Christian cemeteries were established both outside churches (Budeč, the Rotunda of Sts. Peter and Paul) and inside them (Rotunda of St. Vítus, graves K1-K3). Further changes occurred in power structures and were related to the shaping of the new Przemyslide state.
References
[1] BARTOŠKOVÁ, A., 2012: Basic Horizont of development at the foregrounds of the Early Medieval hillfort of Budeč – Základní horizonty vývoje na předhradí raně středověkého hradiště Budeč, AR LXIV, 59–88.
[2] BOHÁČOVÁ, I., 2001: Pražský hrad a jeho nejstarší opevňovací systémy – Der Prager Burg und ihre ältesten Befestigungssysteme. In: Pražský hrad a Malá Strana. Mediaevalia archaeologica 3. 179–301. Praha.
[3] BRAVERMANOVÁ, M., 2007: Pochází korunovační meč zv. Svatováclavský z pokladu po Přemyslovcích a je jeho čepel dokonce památkou po sv. Václavu. In : Od knížat ke králům (Doležalová, E.–Šimůnek, R., ed.), 105–123. Praha.
[4] BUBENÍK, J.–MEDUNA, P., 1994: Zur frühmittelalterlichen Keramik in Nord-West-Böhmen. In: Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis zum 11. Jahrhundert (Staňa, Č., ed.), 183–192. Brno.
[5] ČAPLOVIČ, D., 1954: Slovanské pohřebiště v Nitre pod Zoborom, SlArch XIV, 5–50.
[6] ČECH, P., 2000: Saatz um 1000. In: Europas Mitte um 1000 (Wieczorek, A.–Hinz, H. M., edd.), 393–394. Stuttgart.
[7] ČIHÁKOVÁ, J., 2001: Raně středověké fortifikace na jižním okraji pražského levobřežního podhradí. Mediaevalia archaeologica 3, 29–135. Praha.
[8] DOSTÁL, B., 1966: Slovanská pohřebiště ze střední doby hradištní na Moravě – Slawische Begräbnisstätten der mittleren in Mähren. Praha.
[9] DUCZKO, W., 1985: Birka V. The Filigree and Granulation work of the Viking Period. Uppsala.
[10] FROLÍK, J., 2002: Zamyšlení nad třetím svazkem sborníku "Mediaevalia archaeologica". AR LIV, 705–727.
[11] FROLÍK, J., 2005: Hroby přemyslovských knížat na Pražském hradě – Die Gruber der Přemyslidenfürsten auf der Prager Burg. In: Pohřbívání na Pražském hradě a jeho předpolích – Das Bestatten auf der Prager Burg und ihren Vorfeldern. Díl I.1. Castrum Pragense 7 (Tomková, K., ed.), 25–46. Praha.
[12] FROLÍK, J., 2006: Chrudim – raně středověké centrum jižní části východních Čech – Chrudim – frühmittelalterliches Centrum des südlichen Teils Ostböhmens, AH 31, 7–19.
[13] GALUŠKA, L., 2000: Neznámé slovanské pohřebiště u Vranovic (o. Břeclav) a jediné nálezy z něj pocházející. In: Konference Pohansko 1999, SPFFBU M (Měřínský, Z., ed.), 185–197. Brno.
[14] GARAM, E., 2001: Funde byzantinischen Herkunft in der Awarenzeit vom Ende des 6. bis zum Ende des 7. Jahrhunderts. Budapest.
[15] HEISIG, M.–KIERSNOWSKI, R.–REYMAN, J., 1966: Wczesnośredniowieczne skarby srebrne z Małopolski, Śląska, Warmii i Mazur. Wrocław – Warszawa – Kraków.
[16] HOŠEK, J.–KOŠTA, J., 2012: Nálezy raně středověkých mečů v aglomeraci raně středověkého hradiště v Libici nad Cidlinou, SbNM A 66, 71–87, 91–96.
[17] HOŠEK, J.–MAŘÍK, J.–ŠILHOVÁ, A., 2008: Kanín, hrob 54. Průzkum hrobové výbavy – Kanín, Grave Nr. 54. Research on the grave contents, AR LX, 310–328.
[18] HUML,V.–STAREC, P., 1994: Raně středověké pohřebiště na Václavském náměstí čp.784 v Praze – Das frühmittelalterliche Gräberfeld auf dem Wenzelsplatz in Prag, AR XLVI, 454–463.
[19] JAKIMOWICZ, R., 1933: O pochodzeniu ozdób srebrnych znajdowanych w skarbach wczesnohistorycznych, Wiadomości archeolog. XII, 103–136.
[20] JUSTOVÁ, J., 1992: Hradištní keramika z Libice n/C. (keramické typy a hledání jejich původu), SZM – Historie 8, 142–155.
[21] KABÁT, J., 1950: Slovanské nálezy na Příbramsku – Trouvailles slaves de la région de Příbram, AR II, 74–75, 141.
[22] KLÁPŠTĚ, J., 1994: Změna. Středověká transformace a její předpoklady. PA – Supplementum 2. Mediaevalia Archaeologica Bohemica 1993, 9–59. Praha.
[23] KLÁPŠTĚ, J., 2006: Proměna českých zemí ve středověku. Praha.
[24] KÓCKA-KRENZ, H., 1993: Bižuteria pólnocno-zachodnio-slowiańska we wczesnym średniowieczu. Poznań.
[25] KOPERKIEWITZ, A.–KRASNODEBSKI, D., 2006: Wczesnośredniowieczne cmentarzysko w Danilowie Małym, gm. Łapy. In: Stan i potrzeby badań nad wczesnym średniwieczem w Polsce – 15 lat później (Chudziak, W.–Moździoch, S., ed d.), 465–485. Toruń–Wrocław–Warszawa.
[26] KOŠTA, J., 2005: Kollektion Frühmittelalterlicher Schwerter aus dem Grosmährischen Zentrum in Mikulčicei. In: Die frühmittelalterliche Elite bei den Völkern des östliches Mitteleuropas – Raně středověké elity ve střední Evropě (Kouřil, P., ed.), 157–191. Brno.
[27] KOŠTA, J., 2005a: Přehled vývoje mečů karolinského typu, Středočeský sborník historický 23, 159–172.
[28] KOŠTA, J.–TOMKOVÁ, K., 2011: Olivovité korálky v raně středověkých Čechách a jejich postavení ve středoevropském kontextu – Olivenperlen im frühmittelalterlichen Böhmen und ihre Stellung im mitteleuropäischen Kontex, PA CII, 307–354.
[29] KOVÁŘÍK, J., 1991: Slovanské kostrové pohřebiště v Praze 5-Motole – Das slawische Skeletgräberfeld in Prag 5-Motol. Praha.
[30] KRUMPHANZLOVÁ, Z., 1974: Chronologie pohřebního inventáře vesnických hřbitovů 9.–11. věku v Čechách – Die Chronologie des Inventars aus Dorffriedhöfen des 9.–11. Jh. in Böhmen, PA LXV, 34–110.
[31] LUKAS, J., 2012: K činnosti bavorských řezačů kolků v pražské mincovně v 70. a 80. letech 10. století, Numismatické listy 67, 62–66.
[32] LUTOVSKÝ, M.–MATOUŠEK, V., 2003: Raně středověké pohřebiště v Karlštějně – Poučníku, Archeologie ve středních Čechách 7, 605–615.
[33] LUTOVSKÝ, M.–STOLZ, D., 2001: Hradiště Šance u Březnice (okr. Příbram) ve světle nových nálezů, Archeologie ve středních Čechách 5, 565–578.
[34] MACHÁČEK, J., 2001: Studie k velkomoravské keramice. Metody, analýzy a syntézy, modely. Brno.
[35] MATIEGKA, J., 1893: Pohřebiště lovosické z pozdní doby předhistorické, Český lid 2, 706–707.
[36] MEDUNA, P., 2009: K počátkům Litoměřic (The onset of the Litoměřice). In: Litoměřická kapitula. 950 let od založení (Hrubá, M., ed.), 23–32. Ústí nad Labem.
[37] MICHÁLEK, J.–LUTOVSKÝ, M., 2000: Hradec u Němětic. Sídlo halštatské a raně středověké nobility v česko-bavorském kontaktním prostoru – Hradec bei Němětice. Ein Herrensitz der Hallstattzeit und des frühen Mittelalters im böhmisch-bayerischen Kontaktraum. Strakonice – Praha.
[38] MILITKÝ, J., 2000: Grab der "Fürstin von Libice". In: Europas Mitte um 1000. Katalog (Wieczorek, A.–Hinz, H. M., edd.), 299–302.
[39] NOWOTNY, E., v tisku: Wafen und Reitzubehör im Gräberfeld von Thunau, Obere Holzwiese. Neue absolute Daten zu Petersens Typ Y-Schwerten. In: Bewaffnung und Reiterausrüstung des 8. bis 10. Jahrhunderts in Mitteleuropa. ITM 9 (Poláček, L.–Kouřil, P., edd.). Brno.
[40] PANKIEWICZ, A., 2012: Relace kulturowe południowego Śląska i północznych Moraw i Czech w IX–X wieku w świetle źródeł ceramicznych. Wrocław.
[41] PARISE, M., 1999: Kanonissen. In: Lexikon des Mittelalters 5, 907–908. Stuttgart – Weimar.
[42] PETRÁŇ, Z., 1998: První české mince. Praha.
[43] PÍČ, J. L., 1909: Čechy za doby knížecí. Praha.
[44] POLANSKÝ, L.–TOMKOVÁ, K., 2006: Hromadný nález denárů a šperků z Čistěvsi. Revize popisu dochované části depotu, Numismatický sborník 21, 83–121.
[45] PREIDEL, H., 1939: Der Silberschatz von Saaz. Mannus 31, 538–589.
[46] PRINCOVÁ, J., 2000: /Kap. 12.02.07. In: Europas Mitte um 1000. Katalog (Wieczorek, A.–Hinz, H. M., edd.), 296–297. Stuttgart.
[47] PRINCOVÁ-JUSTOVÁ, J., 1997: Tisíciletá Libice – ústředí slavníkovské domény a pravděpodobné rodiště svatého Vojtěcha. In: Śląsk i Czechy a kultura wielkomorawska (Wachowski, K., ed.), 103–112. Wrocław.
[48] PROFANTOVÁ, N., 2000: Stará Kouřim. In: Europas Mitte um 1000. Katalog (Wieczorek, A.–Hinz, H. M., edd.), 215–218. Stuttgart.
[49] PROFANTOVÁ, N., 2005: Hrob vznešené Češky v Řezně: Neznámá Přemyslovna?, Dějiny a současnost 7/5, 6.
[50] PROFANTOVÁ, N., 2008: Problém interpretace staromaďarských nálezů v Čechách – Problem of interpretation of old Magyar finds in Bohemia. In: Bitka pri Bratislave v roku 907 a jej význam pre vývoj stredného Podunajska (Štefanovičová, T.– Hulínek, J., edd.), 149–168. Bratislava.
[51] PROFANTOVÁ, N., 2010: Klecany. Raně středověká pohřebiště I. Praha.
[52] PROFANTOVÁ, N., 2011: New Evidence concerning Dating, Importance and Hinterland of Early Medieval Hillfort of Klecany, district of Prague-East. In: Praktische Funktion, gesellschaftliche Bedeutung und symbolischer Sinn der frühgeschichtlichen Zentralorte in Mitteleuropa. Studien zur Archäologie Europas (Macháček, J., ed.), 299–314. Bonn.
[53] PROFANTOVÁ, N., 2011a: Karolínské importy a jejich napodobování v Čechách (konec 8–10. stol.) – Karolingische Importe und ihre Nachamung in Böhmen, (Das ausgehende 8.–10. Jahrhundert. In: Karolínská doba a Slovensko. Sborník SNM – Supplementum (Turčan, V., ed.), 71–104. Bratislava.
[54] PROFANTOVÁ, N., 2011b: "Obětuj tyto náušnice..." Lidská gesta a problém "oběti" osobních šperků, Dějiny a současnost 9/011, 20–21.
[55] PROFANTOVÁ, N., 2012: Examples of the most important results of technological analyse of swords in the Czech Republic. In: Die Archäologie der frühen Ungarn. Chronologie, Technologie und Methodik. Internationaler Workshop des Archäologischen Instituts der Ungarischen Akademie der Wissenschaften und des Römisch-Germanischen Zentralmuseums Mainz am 4. und 5. Dezember 2009. RGZM Tagungen (Tobias, B., ed.), 169–190. Meinz.
[56] PROFANTOVÁ, N., 2012a: Tausiertes Steigbügel aus dem Gegend Dobruška. In: Die Archäologie der frühen Ungarn. Chronologie, Technologie und Methodik. Internationaler Workshop des Archäologischen Instituts der Ungarischen Akademie der Wissenschaften und des Römisch-Germanischen Zentralmuseums Mainz am 4. und 5. Dezember 2009. RGZM Tagungen (Tobias, B., ed.), 295–308. Meinz.
[57] PROFANTOVÁ, N., 2013: Archeologický doklad kulturních styků Bavorska a Čech v 10. století, Archeologie ve středních Čechách 17, 207–214.
[58] PROFANTOVÁ, N., v tisku: Strukturální společenská změna konce 8. a 1. poloviny 9. století. Evropa v pohybu. Věnováno J. Klápštěmu k narozeninám. Praha.
[59] PROFANTOVÁ, N., v tisku a: Neue Waffen- und Reitausrüstungfunde aus Mittle- und Östböhmen, Bewaffnung und Reiterausrüstung des 8. bis 10. Jahrhunderts in Mitteleuropa. ITM 9 (Poláček, L.–Kouřil, P., edd.). Brno.
[60] PROFANTOVÁ, N. a kol., 2011: Klecany. Raně středověká pohřebiště II. – Klecany. Die frühmittelalterlichen Gräberfelder. Praha.
[61] PROFANTOVÁ, N.–STOLZ, D., 2006: Kovové nálezy z hradiště v Tismicích a pokus o interpretaci významu hradiště – Metal finds from the hillfort of Tismice and attampt to the interpretation of importance of the hillfort in the Early Middle Age, Archeologie ve Středních Čechách 10, 793–838.
[62] PROFANTOVÁ, N.–STOLZ, D., 2007: Nový nález relikviářového křížku z Kouřimi. In Doležalová, E.–Šimůnek, R., edd.): Od knížat ke králům. Sborník u příležitosti 60. narozenin Josefa Žemličky, 124–130, 604. Praha.
[63] PROFANTOVÁ, N.–ŠILHOVÁ, A., 2010: K problematice kaptorg v Čechách. Na základě detailního studia hrobu 22 z Klecan II. – Frühmittelalterlichen Kaptorgen in Böhmen. Analyse eines Fundes aus Grab Nr. 22 auf dem Gräberfeld Klecany II, PA CI, 283–310.
[64] RJAPCEVA, S., 2005: Drevnerusskij juvelirnyj ubor. Sankt-Peterburg.
[65] RUTTKAY, A., 1996: Mittelalterlicher Friedhof in Ducové, Flur Kostelec, Bez. Trnava. Beitrag zum Studium der Beziehungen zwischen den sog. Reihengräberfeldern und Kirchenfriedhofen vor dem 13. Jh. In: Ethni sche und Kulturelle Vehältnisse an der mittleren Donau vom 6. bis zum 11. Jhdt. (Bialeková, D.–Zábojník, J., edd.), 391–408. Bratislava.
[66] SCHÄTZE DER KALIFEN, 1998: Schätze der Kalifen. Islamische Kunst zur Fatimidenzeit (Seipel, W., ed.). Wien.
[67] SCHWARZ, K., 1975: Das spätmerowingerzeitliche Grab des heiligen Bischofs Erhard im Niedermünster zu Regensburg, Ausgrabungen in Deutschland 2, 129–164. Mainz.
[68] SCHWARZ, K., 1984: Frühmittelalter Landesbau im östlichen Franken zwischen Steigerwald, Frankenwald und Oberpfälzer Wald. Mainz.
[69] SLÁMA, J., 1977: Mittelböhmen im frühen Mittelalter I. Katalog der Grabfunde. Praehistorica V. Praha.
[70] SKRUŽNÝ, L., 1980: K některým zvláštnostem pohřebního ritu na slovanském pohřebišti v obci Bášť (o. Praha-východ) – Zu einigen Besonderheiten des bestattungsritus auf der slawischen Grabstätte in der Bášť (Kr. Prag-Ost). In: Slované 6.–10. století. Břeclav-Pohansko 1978 (Dostál, B.–Vignatiová, J., edd.), 211–225. Brno.
[71] SMETÁNKA, Z., 1994: Příspěvek ke studiu karolinského vlivu na velkomoravský šperk v Čechách a na Moravě – The Carolingian Influence on the Great Moravian Jewellery, Praehistorica XXI, 105–115.
[72] SMETÁNKA, Z., 1994a: Archaelogical Excavations in the Lumbe Garden of Prague Castle and their Implications for the Study of the Early Czech State. In: 25 Years of archaeological Research in Bohemia. PA – Supplementum 1, 162–167. Praha.
[73] SMETÁNKA, Z.–HRDLIČKA, L.–BLAJEROVÁ, M., 1973: Výzkum slovanského pohřebiště za Jízdárnou Pražského hradě. Předběžná zpráva – Die Ausgrabungen des slawischen Friedhofs hinter dem Reithaus der Prager Burg, AR XXV, 265–270, 369.
[74] SMETÁNKA, Z.–HRDLIČKA, L.–BLAJEROVÁ, M., 1974: Výzkum slovanského pohřebiště za Jízdárnou Pražského hradu r. 1973 – Die Ausgrabungen des slawischen Friedhofs hinter dem Reithaus der Prager Burg 1973, AR XXVI, 386–405, 433–438.
[75] ŠOLLE, M., 1966: Stará Kouřim a projevy velkomoravské hmotné kultury v Čechách – Alt Kouřim und die großmährische Kultur in Böhmen. Praha.
[76] ŠOLLE, M., 1982: Slovanská pohřebiště pod Budčí – Slawische Gräberfelder unterhalb Budeč? PA LXXIII, 174–216.
[77] ŠTEFAN, I., 2005: Kaptorgy: pokus o kontextuální analýzu. Studia Mediaevalia Pragensia 5, 21–60. Praha.
[78] TOMKOVÁ, K., 1998: Bernstein im frühmittelalterlichen Böhmen, PA LXXXIX, 64–103.
[79] TOMKOVÁ, K., 2005: Hmotná kultura raně středověkých pohřebišť Pražského hradu a jeho předpolí – Das Grabinventar auf den Frühmittelalterlichen Gräberfeldern der Prager Burg und ihren Vorfeldern. In: Pohřbívání na Pražském hradě a jeho předpolích – Das Bestatten auf der Prager Burg und ihren Vorfeldern. Díl I.1. Castrum Pragense 7 (Tomková, K., ed.), 217–304. Praha.
[80] TOMKOVÁ, K., 2008: Emma šperk její doby v kontextu vývoje raně středověkého šperku. In: Emma Regina – civitas Melnic (Kulián, J.–Polanský, L., edd.), 89–105. Mělník–Praha.
[81] TOMKOVÁ, K. a kol., 2012: Levý Hradec v zrcadle archeologických výzkumů. Pohřebiště I. Praha.
[82] TUREK, R., 1976: Libice. Pohřebiště na vnitřním hradišti – Das Gräberfeld im inneren Burgwall, SbNM A XXX. Praha
[83] TUREK, R., 1978: Libice. Hroby na vnitřním hradisku – Libice – Die Gräber im inneren Burgwall, SbNM A XXXII. Praha.
[84] VÁŇA, Z., 1954: Maďaři a Slované ve světle archeologických nálezů X.–XII. století, SlArch XIV, 51–99. – 1995: Přemyslovská Budeč. Archeologický výzkum hradiště v l. 1972–86. Praha.
[85] VARADZIN, L., 2010: K vývoji hradišť v jádru Čech se zřetelem k přemyslovské doméně (příspěvek do diskuse) – On the development of strongholds in the heart of Bohemia in regard to the Přemyslid domain, AR LXII, 535–554.
[86] ZÁPOTOCKÝ, M., 1965: Slovanské osídlení na Litoměřicku – Die slawische Besiedlung in der Litoměřiceer Gegend, PA LVI, 205–391.
[2] BOHÁČOVÁ, I., 2001: Pražský hrad a jeho nejstarší opevňovací systémy – Der Prager Burg und ihre ältesten Befestigungssysteme. In: Pražský hrad a Malá Strana. Mediaevalia archaeologica 3. 179–301. Praha.
[3] BRAVERMANOVÁ, M., 2007: Pochází korunovační meč zv. Svatováclavský z pokladu po Přemyslovcích a je jeho čepel dokonce památkou po sv. Václavu. In : Od knížat ke králům (Doležalová, E.–Šimůnek, R., ed.), 105–123. Praha.
[4] BUBENÍK, J.–MEDUNA, P., 1994: Zur frühmittelalterlichen Keramik in Nord-West-Böhmen. In: Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis zum 11. Jahrhundert (Staňa, Č., ed.), 183–192. Brno.
[5] ČAPLOVIČ, D., 1954: Slovanské pohřebiště v Nitre pod Zoborom, SlArch XIV, 5–50.
[6] ČECH, P., 2000: Saatz um 1000. In: Europas Mitte um 1000 (Wieczorek, A.–Hinz, H. M., edd.), 393–394. Stuttgart.
[7] ČIHÁKOVÁ, J., 2001: Raně středověké fortifikace na jižním okraji pražského levobřežního podhradí. Mediaevalia archaeologica 3, 29–135. Praha.
[8] DOSTÁL, B., 1966: Slovanská pohřebiště ze střední doby hradištní na Moravě – Slawische Begräbnisstätten der mittleren in Mähren. Praha.
[9] DUCZKO, W., 1985: Birka V. The Filigree and Granulation work of the Viking Period. Uppsala.
[10] FROLÍK, J., 2002: Zamyšlení nad třetím svazkem sborníku "Mediaevalia archaeologica". AR LIV, 705–727.
[11] FROLÍK, J., 2005: Hroby přemyslovských knížat na Pražském hradě – Die Gruber der Přemyslidenfürsten auf der Prager Burg. In: Pohřbívání na Pražském hradě a jeho předpolích – Das Bestatten auf der Prager Burg und ihren Vorfeldern. Díl I.1. Castrum Pragense 7 (Tomková, K., ed.), 25–46. Praha.
[12] FROLÍK, J., 2006: Chrudim – raně středověké centrum jižní části východních Čech – Chrudim – frühmittelalterliches Centrum des südlichen Teils Ostböhmens, AH 31, 7–19.
[13] GALUŠKA, L., 2000: Neznámé slovanské pohřebiště u Vranovic (o. Břeclav) a jediné nálezy z něj pocházející. In: Konference Pohansko 1999, SPFFBU M (Měřínský, Z., ed.), 185–197. Brno.
[14] GARAM, E., 2001: Funde byzantinischen Herkunft in der Awarenzeit vom Ende des 6. bis zum Ende des 7. Jahrhunderts. Budapest.
[15] HEISIG, M.–KIERSNOWSKI, R.–REYMAN, J., 1966: Wczesnośredniowieczne skarby srebrne z Małopolski, Śląska, Warmii i Mazur. Wrocław – Warszawa – Kraków.
[16] HOŠEK, J.–KOŠTA, J., 2012: Nálezy raně středověkých mečů v aglomeraci raně středověkého hradiště v Libici nad Cidlinou, SbNM A 66, 71–87, 91–96.
[17] HOŠEK, J.–MAŘÍK, J.–ŠILHOVÁ, A., 2008: Kanín, hrob 54. Průzkum hrobové výbavy – Kanín, Grave Nr. 54. Research on the grave contents, AR LX, 310–328.
[18] HUML,V.–STAREC, P., 1994: Raně středověké pohřebiště na Václavském náměstí čp.784 v Praze – Das frühmittelalterliche Gräberfeld auf dem Wenzelsplatz in Prag, AR XLVI, 454–463.
[19] JAKIMOWICZ, R., 1933: O pochodzeniu ozdób srebrnych znajdowanych w skarbach wczesnohistorycznych, Wiadomości archeolog. XII, 103–136.
[20] JUSTOVÁ, J., 1992: Hradištní keramika z Libice n/C. (keramické typy a hledání jejich původu), SZM – Historie 8, 142–155.
[21] KABÁT, J., 1950: Slovanské nálezy na Příbramsku – Trouvailles slaves de la région de Příbram, AR II, 74–75, 141.
[22] KLÁPŠTĚ, J., 1994: Změna. Středověká transformace a její předpoklady. PA – Supplementum 2. Mediaevalia Archaeologica Bohemica 1993, 9–59. Praha.
[23] KLÁPŠTĚ, J., 2006: Proměna českých zemí ve středověku. Praha.
[24] KÓCKA-KRENZ, H., 1993: Bižuteria pólnocno-zachodnio-slowiańska we wczesnym średniowieczu. Poznań.
[25] KOPERKIEWITZ, A.–KRASNODEBSKI, D., 2006: Wczesnośredniowieczne cmentarzysko w Danilowie Małym, gm. Łapy. In: Stan i potrzeby badań nad wczesnym średniwieczem w Polsce – 15 lat później (Chudziak, W.–Moździoch, S., ed d.), 465–485. Toruń–Wrocław–Warszawa.
[26] KOŠTA, J., 2005: Kollektion Frühmittelalterlicher Schwerter aus dem Grosmährischen Zentrum in Mikulčicei. In: Die frühmittelalterliche Elite bei den Völkern des östliches Mitteleuropas – Raně středověké elity ve střední Evropě (Kouřil, P., ed.), 157–191. Brno.
[27] KOŠTA, J., 2005a: Přehled vývoje mečů karolinského typu, Středočeský sborník historický 23, 159–172.
[28] KOŠTA, J.–TOMKOVÁ, K., 2011: Olivovité korálky v raně středověkých Čechách a jejich postavení ve středoevropském kontextu – Olivenperlen im frühmittelalterlichen Böhmen und ihre Stellung im mitteleuropäischen Kontex, PA CII, 307–354.
[29] KOVÁŘÍK, J., 1991: Slovanské kostrové pohřebiště v Praze 5-Motole – Das slawische Skeletgräberfeld in Prag 5-Motol. Praha.
[30] KRUMPHANZLOVÁ, Z., 1974: Chronologie pohřebního inventáře vesnických hřbitovů 9.–11. věku v Čechách – Die Chronologie des Inventars aus Dorffriedhöfen des 9.–11. Jh. in Böhmen, PA LXV, 34–110.
[31] LUKAS, J., 2012: K činnosti bavorských řezačů kolků v pražské mincovně v 70. a 80. letech 10. století, Numismatické listy 67, 62–66.
[32] LUTOVSKÝ, M.–MATOUŠEK, V., 2003: Raně středověké pohřebiště v Karlštějně – Poučníku, Archeologie ve středních Čechách 7, 605–615.
[33] LUTOVSKÝ, M.–STOLZ, D., 2001: Hradiště Šance u Březnice (okr. Příbram) ve světle nových nálezů, Archeologie ve středních Čechách 5, 565–578.
[34] MACHÁČEK, J., 2001: Studie k velkomoravské keramice. Metody, analýzy a syntézy, modely. Brno.
[35] MATIEGKA, J., 1893: Pohřebiště lovosické z pozdní doby předhistorické, Český lid 2, 706–707.
[36] MEDUNA, P., 2009: K počátkům Litoměřic (The onset of the Litoměřice). In: Litoměřická kapitula. 950 let od založení (Hrubá, M., ed.), 23–32. Ústí nad Labem.
[37] MICHÁLEK, J.–LUTOVSKÝ, M., 2000: Hradec u Němětic. Sídlo halštatské a raně středověké nobility v česko-bavorském kontaktním prostoru – Hradec bei Němětice. Ein Herrensitz der Hallstattzeit und des frühen Mittelalters im böhmisch-bayerischen Kontaktraum. Strakonice – Praha.
[38] MILITKÝ, J., 2000: Grab der "Fürstin von Libice". In: Europas Mitte um 1000. Katalog (Wieczorek, A.–Hinz, H. M., edd.), 299–302.
[39] NOWOTNY, E., v tisku: Wafen und Reitzubehör im Gräberfeld von Thunau, Obere Holzwiese. Neue absolute Daten zu Petersens Typ Y-Schwerten. In: Bewaffnung und Reiterausrüstung des 8. bis 10. Jahrhunderts in Mitteleuropa. ITM 9 (Poláček, L.–Kouřil, P., edd.). Brno.
[40] PANKIEWICZ, A., 2012: Relace kulturowe południowego Śląska i północznych Moraw i Czech w IX–X wieku w świetle źródeł ceramicznych. Wrocław.
[41] PARISE, M., 1999: Kanonissen. In: Lexikon des Mittelalters 5, 907–908. Stuttgart – Weimar.
[42] PETRÁŇ, Z., 1998: První české mince. Praha.
[43] PÍČ, J. L., 1909: Čechy za doby knížecí. Praha.
[44] POLANSKÝ, L.–TOMKOVÁ, K., 2006: Hromadný nález denárů a šperků z Čistěvsi. Revize popisu dochované části depotu, Numismatický sborník 21, 83–121.
[45] PREIDEL, H., 1939: Der Silberschatz von Saaz. Mannus 31, 538–589.
[46] PRINCOVÁ, J., 2000: /Kap. 12.02.07. In: Europas Mitte um 1000. Katalog (Wieczorek, A.–Hinz, H. M., edd.), 296–297. Stuttgart.
[47] PRINCOVÁ-JUSTOVÁ, J., 1997: Tisíciletá Libice – ústředí slavníkovské domény a pravděpodobné rodiště svatého Vojtěcha. In: Śląsk i Czechy a kultura wielkomorawska (Wachowski, K., ed.), 103–112. Wrocław.
[48] PROFANTOVÁ, N., 2000: Stará Kouřim. In: Europas Mitte um 1000. Katalog (Wieczorek, A.–Hinz, H. M., edd.), 215–218. Stuttgart.
[49] PROFANTOVÁ, N., 2005: Hrob vznešené Češky v Řezně: Neznámá Přemyslovna?, Dějiny a současnost 7/5, 6.
[50] PROFANTOVÁ, N., 2008: Problém interpretace staromaďarských nálezů v Čechách – Problem of interpretation of old Magyar finds in Bohemia. In: Bitka pri Bratislave v roku 907 a jej význam pre vývoj stredného Podunajska (Štefanovičová, T.– Hulínek, J., edd.), 149–168. Bratislava.
[51] PROFANTOVÁ, N., 2010: Klecany. Raně středověká pohřebiště I. Praha.
[52] PROFANTOVÁ, N., 2011: New Evidence concerning Dating, Importance and Hinterland of Early Medieval Hillfort of Klecany, district of Prague-East. In: Praktische Funktion, gesellschaftliche Bedeutung und symbolischer Sinn der frühgeschichtlichen Zentralorte in Mitteleuropa. Studien zur Archäologie Europas (Macháček, J., ed.), 299–314. Bonn.
[53] PROFANTOVÁ, N., 2011a: Karolínské importy a jejich napodobování v Čechách (konec 8–10. stol.) – Karolingische Importe und ihre Nachamung in Böhmen, (Das ausgehende 8.–10. Jahrhundert. In: Karolínská doba a Slovensko. Sborník SNM – Supplementum (Turčan, V., ed.), 71–104. Bratislava.
[54] PROFANTOVÁ, N., 2011b: "Obětuj tyto náušnice..." Lidská gesta a problém "oběti" osobních šperků, Dějiny a současnost 9/011, 20–21.
[55] PROFANTOVÁ, N., 2012: Examples of the most important results of technological analyse of swords in the Czech Republic. In: Die Archäologie der frühen Ungarn. Chronologie, Technologie und Methodik. Internationaler Workshop des Archäologischen Instituts der Ungarischen Akademie der Wissenschaften und des Römisch-Germanischen Zentralmuseums Mainz am 4. und 5. Dezember 2009. RGZM Tagungen (Tobias, B., ed.), 169–190. Meinz.
[56] PROFANTOVÁ, N., 2012a: Tausiertes Steigbügel aus dem Gegend Dobruška. In: Die Archäologie der frühen Ungarn. Chronologie, Technologie und Methodik. Internationaler Workshop des Archäologischen Instituts der Ungarischen Akademie der Wissenschaften und des Römisch-Germanischen Zentralmuseums Mainz am 4. und 5. Dezember 2009. RGZM Tagungen (Tobias, B., ed.), 295–308. Meinz.
[57] PROFANTOVÁ, N., 2013: Archeologický doklad kulturních styků Bavorska a Čech v 10. století, Archeologie ve středních Čechách 17, 207–214.
[58] PROFANTOVÁ, N., v tisku: Strukturální společenská změna konce 8. a 1. poloviny 9. století. Evropa v pohybu. Věnováno J. Klápštěmu k narozeninám. Praha.
[59] PROFANTOVÁ, N., v tisku a: Neue Waffen- und Reitausrüstungfunde aus Mittle- und Östböhmen, Bewaffnung und Reiterausrüstung des 8. bis 10. Jahrhunderts in Mitteleuropa. ITM 9 (Poláček, L.–Kouřil, P., edd.). Brno.
[60] PROFANTOVÁ, N. a kol., 2011: Klecany. Raně středověká pohřebiště II. – Klecany. Die frühmittelalterlichen Gräberfelder. Praha.
[61] PROFANTOVÁ, N.–STOLZ, D., 2006: Kovové nálezy z hradiště v Tismicích a pokus o interpretaci významu hradiště – Metal finds from the hillfort of Tismice and attampt to the interpretation of importance of the hillfort in the Early Middle Age, Archeologie ve Středních Čechách 10, 793–838.
[62] PROFANTOVÁ, N.–STOLZ, D., 2007: Nový nález relikviářového křížku z Kouřimi. In Doležalová, E.–Šimůnek, R., edd.): Od knížat ke králům. Sborník u příležitosti 60. narozenin Josefa Žemličky, 124–130, 604. Praha.
[63] PROFANTOVÁ, N.–ŠILHOVÁ, A., 2010: K problematice kaptorg v Čechách. Na základě detailního studia hrobu 22 z Klecan II. – Frühmittelalterlichen Kaptorgen in Böhmen. Analyse eines Fundes aus Grab Nr. 22 auf dem Gräberfeld Klecany II, PA CI, 283–310.
[64] RJAPCEVA, S., 2005: Drevnerusskij juvelirnyj ubor. Sankt-Peterburg.
[65] RUTTKAY, A., 1996: Mittelalterlicher Friedhof in Ducové, Flur Kostelec, Bez. Trnava. Beitrag zum Studium der Beziehungen zwischen den sog. Reihengräberfeldern und Kirchenfriedhofen vor dem 13. Jh. In: Ethni sche und Kulturelle Vehältnisse an der mittleren Donau vom 6. bis zum 11. Jhdt. (Bialeková, D.–Zábojník, J., edd.), 391–408. Bratislava.
[66] SCHÄTZE DER KALIFEN, 1998: Schätze der Kalifen. Islamische Kunst zur Fatimidenzeit (Seipel, W., ed.). Wien.
[67] SCHWARZ, K., 1975: Das spätmerowingerzeitliche Grab des heiligen Bischofs Erhard im Niedermünster zu Regensburg, Ausgrabungen in Deutschland 2, 129–164. Mainz.
[68] SCHWARZ, K., 1984: Frühmittelalter Landesbau im östlichen Franken zwischen Steigerwald, Frankenwald und Oberpfälzer Wald. Mainz.
[69] SLÁMA, J., 1977: Mittelböhmen im frühen Mittelalter I. Katalog der Grabfunde. Praehistorica V. Praha.
[70] SKRUŽNÝ, L., 1980: K některým zvláštnostem pohřebního ritu na slovanském pohřebišti v obci Bášť (o. Praha-východ) – Zu einigen Besonderheiten des bestattungsritus auf der slawischen Grabstätte in der Bášť (Kr. Prag-Ost). In: Slované 6.–10. století. Břeclav-Pohansko 1978 (Dostál, B.–Vignatiová, J., edd.), 211–225. Brno.
[71] SMETÁNKA, Z., 1994: Příspěvek ke studiu karolinského vlivu na velkomoravský šperk v Čechách a na Moravě – The Carolingian Influence on the Great Moravian Jewellery, Praehistorica XXI, 105–115.
[72] SMETÁNKA, Z., 1994a: Archaelogical Excavations in the Lumbe Garden of Prague Castle and their Implications for the Study of the Early Czech State. In: 25 Years of archaeological Research in Bohemia. PA – Supplementum 1, 162–167. Praha.
[73] SMETÁNKA, Z.–HRDLIČKA, L.–BLAJEROVÁ, M., 1973: Výzkum slovanského pohřebiště za Jízdárnou Pražského hradě. Předběžná zpráva – Die Ausgrabungen des slawischen Friedhofs hinter dem Reithaus der Prager Burg, AR XXV, 265–270, 369.
[74] SMETÁNKA, Z.–HRDLIČKA, L.–BLAJEROVÁ, M., 1974: Výzkum slovanského pohřebiště za Jízdárnou Pražského hradu r. 1973 – Die Ausgrabungen des slawischen Friedhofs hinter dem Reithaus der Prager Burg 1973, AR XXVI, 386–405, 433–438.
[75] ŠOLLE, M., 1966: Stará Kouřim a projevy velkomoravské hmotné kultury v Čechách – Alt Kouřim und die großmährische Kultur in Böhmen. Praha.
[76] ŠOLLE, M., 1982: Slovanská pohřebiště pod Budčí – Slawische Gräberfelder unterhalb Budeč? PA LXXIII, 174–216.
[77] ŠTEFAN, I., 2005: Kaptorgy: pokus o kontextuální analýzu. Studia Mediaevalia Pragensia 5, 21–60. Praha.
[78] TOMKOVÁ, K., 1998: Bernstein im frühmittelalterlichen Böhmen, PA LXXXIX, 64–103.
[79] TOMKOVÁ, K., 2005: Hmotná kultura raně středověkých pohřebišť Pražského hradu a jeho předpolí – Das Grabinventar auf den Frühmittelalterlichen Gräberfeldern der Prager Burg und ihren Vorfeldern. In: Pohřbívání na Pražském hradě a jeho předpolích – Das Bestatten auf der Prager Burg und ihren Vorfeldern. Díl I.1. Castrum Pragense 7 (Tomková, K., ed.), 217–304. Praha.
[80] TOMKOVÁ, K., 2008: Emma šperk její doby v kontextu vývoje raně středověkého šperku. In: Emma Regina – civitas Melnic (Kulián, J.–Polanský, L., edd.), 89–105. Mělník–Praha.
[81] TOMKOVÁ, K. a kol., 2012: Levý Hradec v zrcadle archeologických výzkumů. Pohřebiště I. Praha.
[82] TUREK, R., 1976: Libice. Pohřebiště na vnitřním hradišti – Das Gräberfeld im inneren Burgwall, SbNM A XXX. Praha
[83] TUREK, R., 1978: Libice. Hroby na vnitřním hradisku – Libice – Die Gräber im inneren Burgwall, SbNM A XXXII. Praha.
[84] VÁŇA, Z., 1954: Maďaři a Slované ve světle archeologických nálezů X.–XII. století, SlArch XIV, 51–99. – 1995: Přemyslovská Budeč. Archeologický výzkum hradiště v l. 1972–86. Praha.
[85] VARADZIN, L., 2010: K vývoji hradišť v jádru Čech se zřetelem k přemyslovské doméně (příspěvek do diskuse) – On the development of strongholds in the heart of Bohemia in regard to the Přemyslid domain, AR LXII, 535–554.
[86] ZÁPOTOCKÝ, M., 1965: Slovanské osídlení na Litoměřicku – Die slawische Besiedlung in der Litoměřiceer Gegend, PA LVI, 205–391.