Title: Raně středověká keramika z Hradiště Kněží Hora u Katovic (okres Strakonice)
Variant title:
- Early medieval pottery from the Kněží hora hillfort, near Katovice (Strakonice district)
- Frühmittelalterliche Keramik vom Burgwall Kněží hora (Pfaffenberg) bei Katovice (Bezirk Strakonice)
Source document: Archaeologia historica. 2019, vol. 44, iss. 1, pp. 357-381
Extent
357-381
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2019-1-15
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/141306
Type: Article
Language
Summary language
License: CC BY-NC-ND 4.0 International
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Kněží hora u Katovic (okr. Strakonice) patří mezi největší jihočeská raně středověká hradiště z 9. až počátku 10. století. Dosavadní poznání tohoto hradiště vycházelo především z výzkumu B. Dubského z roku 1946. V posledních letech je hradiště systematicky zkoumáno pracovníky Katedry archeologie Západočeské univerzity v Plzni prostřednictvím nedestruktivních a málo destruktivních metod. V letech 2016–2017 proběhly na akropoli hradiště vzorkovací sondáže vyvolané porušením lokality lesním hospodářstvím a nelegálními aktivitami hledačů kovů. Z výzkumu byly získány početněji výraznější soubory raně středověké keramiky, jejíž podrobný rozbor významně přispívá k datování lokality do středohradištního období s těžištěm v 9. století, které podporuje i radiokarbonové datování uhlíků pocházejících z horní destrukce dřevohlinité hradby.
Kněží hora near Katovice (Strakonice district) is one of the largest south-Bohemian early medieval hillforts, dating from the 9th – early 10th century. The existing information about the hillfort was chiefly based on research carried out by B. Dubský in 1946. In recent years the hillfort has been systematically investigated by experts from the Department of Archaeology of the University of West Bohemia, Plzeň by means of non-destructive and the least destructive methods. Test digs were conducted on the hillfort acropolis in 2016–2017, triggered by intrusion in the form of forestry work and illicit metal detecting. The excavations yielded large series of early medieval pottery, the detailed analysis of which significantly contributed to the dating of the site to the Middle Hillfort period with its heyday in the 9th century, also supported by the radiocarbon dating of cinders from the destructed upper section of the timber and earth rampart.
Note
Článek byl podpořen projekty SGS-2018-010: Hradiště "Kněží Hora" u Katovic, okr. Strakonice. Výpovědní potenciál lokality na základě multidisciplinárního výzkumu a NAKI II DG18P02OVV020: Vrcholně středověká keramika jako součást movitého kulturního dědictví.
Der vorliegende Beitrag wurde gefördert von den Projekten SGS-2018-010: Burgwall "Kněží Hora" bei Katovice, Bez. Strakonice. Das Aussagepotenzial der Fundstelle auf Grundlage multidisziplinärer Forschung und NAKI II DG18PO2OVV020: Hochmittelalterliche Keramik als Bestandteil des beweglichen Kulturerbes.
References
[1] BENEŠ, A., 1970: Katovice v pravěku. Pevnost na Kněží hoře. In: A věky jdou. Minulost a přítomnost jihočeského městečka Katovic a okolí (Kolář, E., ed.), 223–226. Katovice.
[2] BOHÁČOVÁ, I., 2001: Pražský hrad a jeho nejstarší fortifikační systémy – Die Prager Burg und ihre ältesten Befestigungssysteme. In: Mediaevalia archaeologica 3 (Ježek, M.–Klápště, J., edd.), 179–301. Praha.
[3] BUBENÍK, J.–MEDUNA, P., 1994: Zur frühmittelalterlichen Keramik in Nord-West-Böhmen. In: Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis zum 11. Jahrhundert, Internationale Tagungen in Mikulčice I (Staňa, Č., ed.), 183–192. Brno.
[4] BUCHVALDEK, M.–SLÁMA, J.–ZEMAN, J., 1978: Slovanské hradiště u Kozárovic. Praehistorica VI. Praha.
[5] DUBSKÝ, B., 1928: Slovanský kmen na střední Otavě. Řepice.
[6] DUBSKÝ, B., 1949: Pravěk jižních Čech. Blatná.
[7] EIGNER, J.–FRÖHLICH, J.–LUTOVSKÝ, M., 2009: Nové doklady raně středověkého osídlení Horního Pootaví, ASČ 13, 881–893.
[8] FRÖHLICH, J., 1990: Archeologické toulky po jižních Čechách. České Budějovice.
[9] FRÖHLICH, J.–LUTOVSKÝ, M.–MICHÁLEK, M., 2004: Raně středověké osídlení v povodí Blanice na Vodňansku a Protivínsku – Die frühmittelalterliche Besiedlung entlang der Blanice im Raum von Vodňany und Protivín, AVJČ 17, 207–230.
[10] FRÖHLICH, J.–LUTOVSKÝ, M.–PARKMAN, M., 2002: Raně středověké osídlení v Písku a jeho okolí, AVJČ 15, 117–138.
[11] JOHN, J.–RYTÍŘ, L., 2007: Kněží hora (Priest Mound) – South Bohemian Fuji Yama. In: Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West- und Südböhmen, 16. Treffen, 21. bis 24. Juni 2006 in Plzeň-Křimice (Chytráček, M.–Gruber, H.–Michálek, J.–Rind, M. M.–Schmotz, K., edd.), 267–273. Rahden/Westf.
[12] KOUŘIL, P., 2016: Staří Maďaři a jejich podíl na kolapsu a pádu Velké Moravy aneb Spojenci, sousedé, nepřátelé. In: Pád Velké Moravy aneb Kdo byl pohřben v hrobu 153 na Pohansku u Břeclavi (Macháček, J.–Wihoda, M., edd.), 102–143. Praha.
[13] KRAJÍC, R., 2010: Hradiště Chýnov u Tábora. Archeologický výzkum 2007–2008 – Die archäologische Untersuchung am Burgwall Chýnov bei Tábor in den Jahren 2007–2008, AVJČ 23, 155–190.
[14] KRATOCHVÍL, V.–ROST, J., 2000: Analýzy a metodika použitá k rozborům surové tuhy a tuhové keramiky z Němětic. In: Hradec u Němětic. Sídlo halštatské a raně středověké nobility v českobavorském kontaktním prostoru (Michálek, J.–Lutovský, M., edd.), 243–249. Strakonice – Praha.
[15] KUNA, M.–PROFANTOVÁ, N. a kol., 2005: Počátky raného středověku v Čechách. Archeologický výzkum sídelní aglomerace kultury pražského typu v Roztokách. Praha.
[16] LUTOVSKÝ, M., 1990: Zjišťovací výzkum na hradišti u Kuklova, o. Brloh, okr. Český Krumlov – Feststellungsgrabung auf dem Burgwall bei Kuklov, Gemeinde Brloh, Bezirk Český Krumlov, AVJČ 7, 83–96.
[17] LUTOVSKÝ, M., 1990a: Slovanské pohřebiště v Bělčicích, okr. Strakonice, AVJČ 9, 49–68.
[18] LUTOVSKÝ, M., 1993: Raně středověké nálezy z jižních Čech ve sbírkách Národního muzea v Praze. Zprávy ČAS – Supplément 21. Praha.
[19] LUTOVSKÝ, M., 1995: Zur südböhmischen Keramik des Frühmittelalters: Quellenbestand und Fragestellung. In: Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 9. bis zum 11. Jahrhundert – Terminologie und Beschreibung. II. Internationale Tagungen in Mikulčice (Poláček, L., ed.), 223–230. Brno.
[20] LUTOVSKÝ, M., 1999: Odraz mocenských změn 10. století ve struktuře jihočeských hradišť, ASČ 3, 283–291.
[21] LUTOVSKÝ, M., 2011: Jižní Čechy v raném středověku. Slovanské osídlení mezi Práchní a Chýnovem. Příbram.
[22] LUTOVSKÝ, M.–MICHÁLEK, J., 1999: Nové nálezy z hradiště u Libětic, okr. Strakonice, AVJČ 12, 61–67.
[23] MENŠÍK, P.–KRÁL, V., 2017: "Kněží hora" u Katovic. Raně středověká pevnost nad řekou Otavou z pohledu archeologického bádání. Strakonice.
[24] MENŠÍK, P.–PLZÁK, J., 2018: Grodzisko "Kněží hora" koło Katovic (region południowych Czech) w świetle lotniczego skaningu laserowego. In: Lotnicze skanowanie laserowe jako narzędzie archeologie. Archaeologica Hereditas 11 (Gojda, M.–Kobyliński, Z., edd.), 279–288. Warszawa.
[25] MENŠÍK, P.–PROCHÁZKA, M.–KRÁL, V., 2018: Der frühmittelalterliche Burgwall "Kněží hora" bei Katovice (Bezirk Strakonice/CZ). Ein übergemeinschaftliches Zentrum mit Hinweisen auf "fremde" Kontakte, Fines Transire 27, 265–275.
[26] MENŠÍK, P. et al., v přípravě: Menšík, P.–Čapek, L.–Hložek, J.–Kočár, P.–Sůvová, Z.–Hošek, J., Die Höhensiedlung und der Burgwall Katovice "Kněží Hora". Ein überregionales Zentrum im urzeitlichen und frühmittelalterlichen Südböhmen, Archaeologische Korrespondenzblatt.
[27] MICHÁLEK, J., 1981: Muzeum středního Pootaví ve Strakonicích. Katalog pravěké sbírky. Zprávy ČAS 22. Praha.
[28] MICHÁLEK, J., 1983: Záchranný výzkum ve Vodňanech, okres Strakonice, část 1 – výzkum v roce 1979 – Die Rettungsgrabung in Vodňany, Bezirk Strakonice (Teil 1 – Grabung 1979), AVJČ 1, 29–53.
[29] MICHÁLEK, J., 1986: Záchranný výzkum ve Vodňanech, okres Strakonice (část 2 – pokračování výzkumu v roce 1981) – Die Rettungsgrabung in Vodňany, Bezirk Strakonice (Teil 2 – Fortsetzung der Grabung im Jahre 1981), AVJČ 3, 17–73.
[30] MICHÁLEK, J.–LUTOVSKÝ, M., 2000: Hradec u Němětic. Sídlo halštatské a raně středověké nobility v českobavorském kontaktním prostoru. Strakonice – Praha.
[31] PÍČ, J. L., 1909: Starožitnosti země České III/1. Čechy za doby knížecí. Praha.
[32] PRINCOVÁ-JUSTOVÁ, J., 1994: Die burgwallzeitliche Keramik aus Libice nad Cidlinou. In: Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis zum 11. Jahrhundert, Internationale Tagungen in Mikulčice I (Staňa, Č., ed.), 193–205. Brno.
[33] PROFANTOVÁ, N., 1997: K novějším nálezům z hradiště Libětice, okr. Strakonice – Neueste archäologische Funde vom Burgwall Hradiště bei Libětice, Kreis Strakonice, AVJČ 10, 26–38.
[34] PROFANTOVÁ, N., 2016: Chronologie časně slovanského a starohradištního osídlení Čech na příkladu Prahy a jejího zázemí. In: Praha archeologická (Boháčová, I.–Šmolíková, M., edd.), 129–146. Praha.
[35] SKLENÁŘ, K., 2007: August Česlav Ludikar, průkopník archeologie na Strakonicku, AVJČ 20, 45–64.
[36] SKLENÁŘ, K., 2011: Pravěké a raně středověké nálezy v Čechách do roku 1870. Pramenná základna romantického období české archeologie. Fontes Archaeologici Pragenses 36. Praha.
[37] SKLENÁŘ, K., 2012: Hradiště jako předmět studia v počátcích české archeologie, ASČ 16, 497–611.
[38] ŠPAČEK, K., 1861: O předhistorických hradištích a valích v Čechách, PA VI, 254–263.
[39] SVĚTLÍK, I., 2018: Zpráva o výsledku radiokarbonového datování na základě dvou zuhelnatělých dřev dubu. Zpráva ulož. v archivu KAR ZČU v Plzni, Praha.
[40] THOMOVÁ, Z., 1998: Frühmittelalterliche Graphittonkeramik aus Südböhmen. In: Frühmittelalterliche Graphittonkeramik in Mitteleuropa – Naturwissenschaftliche Keramikuntersuchungen. IV. Internationale Tagungen in Mikulčice (Poláček, L., ed.), 213–215. Brno.
[41] VOCEL, J. E., 1865. Keltické ohrady, PA VI, 254–263.
[42] WIHODA, M., 2016: Druhý život mojmírovských knížat. In: Pád Velké Moravy aneb Kdo byl pohřben v hrobu 153 na Pohansku u Břeclavi (Macháček, J.–Wihoda, M., edd.), 144–165. Praha.
[43] WOLDŘICH, J. N., 1874. Verschlackte Steinwälle und andere urgeschichtliche Bauten in der Gegend von Strakonic, Mittheilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien 4, 189–201.
[44] ZAVŘEL, P., 1999: Současný stav výzkumu doby římské a doby stěhování národů v jižních Čechách – Der gegenwärtige Foschungsstand der römischen Kaiserzeit und der Völkerwanderungszeit in Südböhmen, AR LI, 468–516.
[45] ZEHETMAYER, R., 2016: Rakouské Podunají kolem roku 900. In: Pád Velké Moravy aneb Kdo byl pohřben v hrobu 153 na Pohansku u Břeclavi (Macháček, J.–Wihoda, M., edd.), 73–101. Praha.
[2] BOHÁČOVÁ, I., 2001: Pražský hrad a jeho nejstarší fortifikační systémy – Die Prager Burg und ihre ältesten Befestigungssysteme. In: Mediaevalia archaeologica 3 (Ježek, M.–Klápště, J., edd.), 179–301. Praha.
[3] BUBENÍK, J.–MEDUNA, P., 1994: Zur frühmittelalterlichen Keramik in Nord-West-Böhmen. In: Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis zum 11. Jahrhundert, Internationale Tagungen in Mikulčice I (Staňa, Č., ed.), 183–192. Brno.
[4] BUCHVALDEK, M.–SLÁMA, J.–ZEMAN, J., 1978: Slovanské hradiště u Kozárovic. Praehistorica VI. Praha.
[5] DUBSKÝ, B., 1928: Slovanský kmen na střední Otavě. Řepice.
[6] DUBSKÝ, B., 1949: Pravěk jižních Čech. Blatná.
[7] EIGNER, J.–FRÖHLICH, J.–LUTOVSKÝ, M., 2009: Nové doklady raně středověkého osídlení Horního Pootaví, ASČ 13, 881–893.
[8] FRÖHLICH, J., 1990: Archeologické toulky po jižních Čechách. České Budějovice.
[9] FRÖHLICH, J.–LUTOVSKÝ, M.–MICHÁLEK, M., 2004: Raně středověké osídlení v povodí Blanice na Vodňansku a Protivínsku – Die frühmittelalterliche Besiedlung entlang der Blanice im Raum von Vodňany und Protivín, AVJČ 17, 207–230.
[10] FRÖHLICH, J.–LUTOVSKÝ, M.–PARKMAN, M., 2002: Raně středověké osídlení v Písku a jeho okolí, AVJČ 15, 117–138.
[11] JOHN, J.–RYTÍŘ, L., 2007: Kněží hora (Priest Mound) – South Bohemian Fuji Yama. In: Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West- und Südböhmen, 16. Treffen, 21. bis 24. Juni 2006 in Plzeň-Křimice (Chytráček, M.–Gruber, H.–Michálek, J.–Rind, M. M.–Schmotz, K., edd.), 267–273. Rahden/Westf.
[12] KOUŘIL, P., 2016: Staří Maďaři a jejich podíl na kolapsu a pádu Velké Moravy aneb Spojenci, sousedé, nepřátelé. In: Pád Velké Moravy aneb Kdo byl pohřben v hrobu 153 na Pohansku u Břeclavi (Macháček, J.–Wihoda, M., edd.), 102–143. Praha.
[13] KRAJÍC, R., 2010: Hradiště Chýnov u Tábora. Archeologický výzkum 2007–2008 – Die archäologische Untersuchung am Burgwall Chýnov bei Tábor in den Jahren 2007–2008, AVJČ 23, 155–190.
[14] KRATOCHVÍL, V.–ROST, J., 2000: Analýzy a metodika použitá k rozborům surové tuhy a tuhové keramiky z Němětic. In: Hradec u Němětic. Sídlo halštatské a raně středověké nobility v českobavorském kontaktním prostoru (Michálek, J.–Lutovský, M., edd.), 243–249. Strakonice – Praha.
[15] KUNA, M.–PROFANTOVÁ, N. a kol., 2005: Počátky raného středověku v Čechách. Archeologický výzkum sídelní aglomerace kultury pražského typu v Roztokách. Praha.
[16] LUTOVSKÝ, M., 1990: Zjišťovací výzkum na hradišti u Kuklova, o. Brloh, okr. Český Krumlov – Feststellungsgrabung auf dem Burgwall bei Kuklov, Gemeinde Brloh, Bezirk Český Krumlov, AVJČ 7, 83–96.
[17] LUTOVSKÝ, M., 1990a: Slovanské pohřebiště v Bělčicích, okr. Strakonice, AVJČ 9, 49–68.
[18] LUTOVSKÝ, M., 1993: Raně středověké nálezy z jižních Čech ve sbírkách Národního muzea v Praze. Zprávy ČAS – Supplément 21. Praha.
[19] LUTOVSKÝ, M., 1995: Zur südböhmischen Keramik des Frühmittelalters: Quellenbestand und Fragestellung. In: Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 9. bis zum 11. Jahrhundert – Terminologie und Beschreibung. II. Internationale Tagungen in Mikulčice (Poláček, L., ed.), 223–230. Brno.
[20] LUTOVSKÝ, M., 1999: Odraz mocenských změn 10. století ve struktuře jihočeských hradišť, ASČ 3, 283–291.
[21] LUTOVSKÝ, M., 2011: Jižní Čechy v raném středověku. Slovanské osídlení mezi Práchní a Chýnovem. Příbram.
[22] LUTOVSKÝ, M.–MICHÁLEK, J., 1999: Nové nálezy z hradiště u Libětic, okr. Strakonice, AVJČ 12, 61–67.
[23] MENŠÍK, P.–KRÁL, V., 2017: "Kněží hora" u Katovic. Raně středověká pevnost nad řekou Otavou z pohledu archeologického bádání. Strakonice.
[24] MENŠÍK, P.–PLZÁK, J., 2018: Grodzisko "Kněží hora" koło Katovic (region południowych Czech) w świetle lotniczego skaningu laserowego. In: Lotnicze skanowanie laserowe jako narzędzie archeologie. Archaeologica Hereditas 11 (Gojda, M.–Kobyliński, Z., edd.), 279–288. Warszawa.
[25] MENŠÍK, P.–PROCHÁZKA, M.–KRÁL, V., 2018: Der frühmittelalterliche Burgwall "Kněží hora" bei Katovice (Bezirk Strakonice/CZ). Ein übergemeinschaftliches Zentrum mit Hinweisen auf "fremde" Kontakte, Fines Transire 27, 265–275.
[26] MENŠÍK, P. et al., v přípravě: Menšík, P.–Čapek, L.–Hložek, J.–Kočár, P.–Sůvová, Z.–Hošek, J., Die Höhensiedlung und der Burgwall Katovice "Kněží Hora". Ein überregionales Zentrum im urzeitlichen und frühmittelalterlichen Südböhmen, Archaeologische Korrespondenzblatt.
[27] MICHÁLEK, J., 1981: Muzeum středního Pootaví ve Strakonicích. Katalog pravěké sbírky. Zprávy ČAS 22. Praha.
[28] MICHÁLEK, J., 1983: Záchranný výzkum ve Vodňanech, okres Strakonice, část 1 – výzkum v roce 1979 – Die Rettungsgrabung in Vodňany, Bezirk Strakonice (Teil 1 – Grabung 1979), AVJČ 1, 29–53.
[29] MICHÁLEK, J., 1986: Záchranný výzkum ve Vodňanech, okres Strakonice (část 2 – pokračování výzkumu v roce 1981) – Die Rettungsgrabung in Vodňany, Bezirk Strakonice (Teil 2 – Fortsetzung der Grabung im Jahre 1981), AVJČ 3, 17–73.
[30] MICHÁLEK, J.–LUTOVSKÝ, M., 2000: Hradec u Němětic. Sídlo halštatské a raně středověké nobility v českobavorském kontaktním prostoru. Strakonice – Praha.
[31] PÍČ, J. L., 1909: Starožitnosti země České III/1. Čechy za doby knížecí. Praha.
[32] PRINCOVÁ-JUSTOVÁ, J., 1994: Die burgwallzeitliche Keramik aus Libice nad Cidlinou. In: Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis zum 11. Jahrhundert, Internationale Tagungen in Mikulčice I (Staňa, Č., ed.), 193–205. Brno.
[33] PROFANTOVÁ, N., 1997: K novějším nálezům z hradiště Libětice, okr. Strakonice – Neueste archäologische Funde vom Burgwall Hradiště bei Libětice, Kreis Strakonice, AVJČ 10, 26–38.
[34] PROFANTOVÁ, N., 2016: Chronologie časně slovanského a starohradištního osídlení Čech na příkladu Prahy a jejího zázemí. In: Praha archeologická (Boháčová, I.–Šmolíková, M., edd.), 129–146. Praha.
[35] SKLENÁŘ, K., 2007: August Česlav Ludikar, průkopník archeologie na Strakonicku, AVJČ 20, 45–64.
[36] SKLENÁŘ, K., 2011: Pravěké a raně středověké nálezy v Čechách do roku 1870. Pramenná základna romantického období české archeologie. Fontes Archaeologici Pragenses 36. Praha.
[37] SKLENÁŘ, K., 2012: Hradiště jako předmět studia v počátcích české archeologie, ASČ 16, 497–611.
[38] ŠPAČEK, K., 1861: O předhistorických hradištích a valích v Čechách, PA VI, 254–263.
[39] SVĚTLÍK, I., 2018: Zpráva o výsledku radiokarbonového datování na základě dvou zuhelnatělých dřev dubu. Zpráva ulož. v archivu KAR ZČU v Plzni, Praha.
[40] THOMOVÁ, Z., 1998: Frühmittelalterliche Graphittonkeramik aus Südböhmen. In: Frühmittelalterliche Graphittonkeramik in Mitteleuropa – Naturwissenschaftliche Keramikuntersuchungen. IV. Internationale Tagungen in Mikulčice (Poláček, L., ed.), 213–215. Brno.
[41] VOCEL, J. E., 1865. Keltické ohrady, PA VI, 254–263.
[42] WIHODA, M., 2016: Druhý život mojmírovských knížat. In: Pád Velké Moravy aneb Kdo byl pohřben v hrobu 153 na Pohansku u Břeclavi (Macháček, J.–Wihoda, M., edd.), 144–165. Praha.
[43] WOLDŘICH, J. N., 1874. Verschlackte Steinwälle und andere urgeschichtliche Bauten in der Gegend von Strakonic, Mittheilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien 4, 189–201.
[44] ZAVŘEL, P., 1999: Současný stav výzkumu doby římské a doby stěhování národů v jižních Čechách – Der gegenwärtige Foschungsstand der römischen Kaiserzeit und der Völkerwanderungszeit in Südböhmen, AR LI, 468–516.
[45] ZEHETMAYER, R., 2016: Rakouské Podunají kolem roku 900. In: Pád Velké Moravy aneb Kdo byl pohřben v hrobu 153 na Pohansku u Břeclavi (Macháček, J.–Wihoda, M., edd.), 73–101. Praha.