Title: Konvice s třmenovým uchem a zoomorfními výlevkami v brněnském prostředí
Variant title:
- Ewers with stirrup handles and zoomorphic spouts in the Brno milieu
- Bügelkannen mit zoomorphen Ausgüssen in der Brünner Umgebung
Source document: Archaeologia historica. 2019, vol. 44, iss. 2, pp. 1069-1097
Extent
1069-1097
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2019-2-24
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/141411
Type: Article
Language
Summary language
License: CC BY-NC-ND 4.0 International
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Konvice s třmenovým uchem obecně patří na jižní Moravě k raným projevům kulturních vlivů z rakouského Podunají, které jsme schopni v tehdejší keramické produkci rozpoznat. V brněnských nálezech se tento specifický keramický tvar objevuje od 13. století ve třech základních formách – jako "klasické" tvary třmenových konvic, miniaturní nádobky a konečně jako stolní konvice se dvěma zoomorfně ztvárněnými výlevkami. Zvláště nálezům posledně zmíněného typu bude věnována pozornost, včetně mikropetrografických rozborů vybraných exemplářů.
Ewers with stirrup handles in South Moravia count among the early manifestations of cultural influences from the Austrian Danubian Basin that can be identified in the pottery production of the period. In Brno, this specific shape first appeared in the 13th century, in three basic forms: "classic" stirrup ewers, miniature vessels and table ewers with two zoomorphically shaped spouts. This study focuses, in particular, on the finds of the last mentioned type, including micropetrographic analyses of selected specimens.
References
[1] AUCH, M.–TRZECIECZKI, M., 2007: Średniowiecze importy ceramiczne z badań na dziedzińcu głównym Pałacu Pod Blachą, Kronika Zamkowa 1–2, 127–154.
[2] BELCREDI, L., 2006: Bystřec. O založení, životě a zániku středověké vsi. Archeologický výzkum zaniklé středověké vsi na Drahanské vrchovině 1975–2005. Brno.
[3] BEUTMANN, J.–KENZLER, H., 2004: Weisse Miniaturgefässe des 12. bis 14. Jahrhunderts aus Sachsen in ihrem überregionalen Kontext, Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege 46, 485–494.
[4] BLEKTA, J., 1934: Smilovo hradisko a Starý Plumlov, Ročenka Národopisného a průmyslového musea města Prostějova na Hané XI, 9–31.
[5] CECH, B., 1984: Die Funde aus der spätmittelalterlichen Abfallgrube in Krems, Wegscheid 5, Archaeologia Austriaca 68, 279–311.
[6] CECH, B., 1987: Die mittelalterliche Keramik aus dem Kamptal und dem Horner Becken, Archaeologia Austriaca 71, 173–302.
[7] ČAPEK, L.–MILITKÝ, J. a kol., 2016: Historická radnice v Českých Budějovicích ve světle archeologických výzkumů a rozboru hmotný pramenů. Plzeň – České Budějovice.
[8] DEJMAL, M.–ZBRANEK, H., 2013: Zámecká jízdárna v Lednici – multifunkční centrum. Rkp. nálezové zprávy č. j. 22/2013, ulož. v archivu Archaia Brno.
[9] ENDRES, W., 1998: Spätmittelalterliches Tischgeschirr in Regensburg. Regensburg im Mittelalter. Beiträge zur Stadtgeschichte vom frühen Mittelalter bis zum Beginn der Neuzeit. Regensburg.
[10] FANSA, M., 1988: Zur Siedlungsgeschichte im Stadtkern von Oldenburg, Archäologische Mitteilungen aus Nordwestdeutschland, Beiheft 3, 42–53.
[11] FELGENHAUER-SCHMIEDT, S., 1982: Katalog der mittelalterlichen Keramik. In: Keramische Bodenfude aus Wien, Mittelalter – Neuzeit (Harl, O., Hrsg.), 31–126. Wien.
[12] FROLÍK, J. a kol., 1999: Frolík, J.–Hazlbauer, Z.–Charvát, P.–Šumberová, R.–Tomášek, M., Čáslav. Místo pro život. Čáslav.
[13] GABRIEL, F.–SMETANA, J., 1983: K vývoji výrobních okruhů červeně malované keramiky v severních Čechách – Zur Entwicklung der Produktionsbereiche rotbemalter Keramik in Nordböhmen, AH 8, 119–138.
[14] GREGEROVÁ, M. a kol., 2010: Gregerová, M.–Čopjaková, R.–Beránková, V.–Bibr, P.–Goš, V.–Hanuláková, D.–Hložek, M.–Holubová-Závodná, B.–Kristová, L.–Kuljovská, Z.–Macháček, J.–Mazuch, M.–Procházka, R.–Škoda, R.–Všianský, D., Petroarcheologie keramiky v historické minulosti Moravy a Slezska. Brno.
[15] GROSS, U., 1991: Die Bügelkanne, eine Hauptform der süddeutschen Keramik des Hoch- und Spätmittelalters, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 7, 69–77.
[16] GROSS, U., 1991a: Mittelalterliche Keramik zwischen Neckarmündung und Schwäbischer Alb. Bemerkungen zur räumlichen Entwicklung und zeitlichen Gliederung. Forschungen und Berichte der Archäologie des Mittelalters in Baden-Württenberg. Band 12. Stuttgart.
[17] GROSSMANNOVÁ, D.–NAVRÁTIL, A., 2016: Depot moravských středních brakteátů z obce Prštice – Depot mährischer mittlerer Brakteaten aus der Gemeinde Prštice, Folia numismatica 30, 105–118.
[18] HAVRDA, J.–MATĚJKOVÁ, K., 2014: Hrnčíři ve středověké Praze. Výsledky výzkumu výrobních zařízení z Malé Strany v kontextu dosavadních poznatků – Töpfer im mittelalterlichen Prag: Ergebnisse einer Untersuchung von Produktionsanlagen von der Prager Kleinseite im Kontext der bisherigen Erkenntnisse, AH 39, 23–51.
[19] HEINZ-MOHR, G., 1999: Lexikon symbolů. Obrazy a znaky křesťanského umění. Praha.
[20] HENTSCH, L., 2010: Hrnčířská produkce Malé Strany ve vrcholném středověku. Rkp. diplomové práce, ulož. na FF ZČU v Plzni.
[21] HLOŽEK, M.–JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2018: The provenance of raw materials for the manufacture of a knight stove from Petrov – Provenience surovin k výrobě rytířských kamen z brněnského Petrova, AH 43, 491–509.
[22] HOFFMANN, Y., 1997: Rotbemalte Irdenware des Mittelalters und der frühen Neuzeit in Sachsen. Forschungen zu Archäologie und Baugeschichte 11, 31–65.
[23] HOLL, I., 1963: Középkori cserépedények a budai várpalotából Mittelalterliche – Keramik aus dem Burgpalast von Buda, 13.–15. Jahrhundert, Budapest Régiségei 20, 335–394.
[24] HOLL, I., 1973: Sopron Közepkori Városfalai IV, Archeológiai Értesítö 100, 180–208.
[25] HOLL, I., 2005: Der gedeckte Tisch vom 13. bis 15. Jahrhundert in Buda im Lichte der archäologischen Funde. Tischgerät im spätmittelalterlichen Buda. Archäologische Angaben und deren Schranken, Acta Archaeologica Academie Scientiarum Hungarie 56, 321–384.
[26] HOLUB, P.–STANĚK, P., 2009–2014: Terénní dokumentace z výzkumu A014/2009 Brno, PD Panenská, ulož. v archivu Archaia Brno.
[27] HOŠŠO, J., 1983: Prehľad vývoja stredovekej keramiky na Slovensku – Entwicklungsübersicht der mittelalterlichen Keramik in der Slowakei, AH 8, 215–231.
[28] HOŠŠO, J., 1997: Príspevok k štúdiu materiálnej kultury na území Bratislavy v období v období stredoveku a na začiatku novoveku – Beitrag zum Studium der Sachkultur auf dem Gebiet der Stadt Bratislava im Mittelalter und am Anfang der Neuzeit, AH 22, 287–300.
[29] HOŠŠO, J., 199a: Odpadová jáma patricijského domu v Bratislave. Príspevok k výbave domácnosti v neskorom stredoveku. In: Z pravěku do středověku. Sborník k 70. narozeninám Vladimíra Nekudy (Nekuda, R.–Unger, J., edd.), 175–183. Brno.
[30] HOŠŠO, J.–LESÁK, B., 2001: Archeologický výskum horizontu 12. až 13. storočia v historickom jadre Bratislavy (Príspevok k morfologickým a technologickým zmenám v keramike a k počiatkom mestotvorného procesu) – Archäologische Erforschung des 12.–13. Jahrhundertshorizonts im Stadtkern Bratislava (Beitrag zu den morphologischen und technologischen Veränderungen in der Keramikproduktion und zum Anfang der Stadtbildung), AH 26, 241–256.
[31] HRUBÝ, P. a kol., 2006: Hrubý, P.–Jaroš, Z.–Kočár, P.–Malý, K.–Mihályiová, J.–Militký, J.–Zimola, D., Středověká hornická aglomerace na Starých Horách u Jihlavy – Das mittelalterliche Bergbauzentrum in Staré Hory (Altenberg) bei Jihlava (Iglau), PA XCVII, 171–264.
[32] HUBER, E. H., 1992: Ein Töpferofen in Wien 1, Griechengasse/Hafnersteig, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 8, 85–95.
[33] HUBER, E. H., 2011: Spielen und Form. Bügelkannen mit zoomorphen Ausgussröhren aus dem keramischen Fundgut Wiens, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 27, 91–101.
[34] HUBER, E. H.–KÜHTREIBER, K.–SCHARRER, G., 2003: Die Keramikformen des Hoch- und Spätmittelalters im Gebiet der heutigen Stadt Wien sowie der Bundesländer Niederösterreich und Burgenland. In: Beiträge vom 34. internationalen Hafnerei Symposium auf Schloss Maretsch in Bozen/ Südtirol 2001 (Spindler, K.–Stadler, H., Hrsg.), 43–66. Innsbruck.
[35] JANSSEN, H., 1983: Later medieval pottery production in the Netherlands. In: Ceramics and Trade (Davey, P.–Hodges, P., edd.), 121–185. Scheffield.
[36] KALTENBERGER, A., 2009: Keramik des Mittelalters und der Neuzeit in Oberösterreich. Band 1. Grundlagen. Studien zur Kulturgeschichte von Oberösterreich 23. Linz.
[37] KALTENBERGER, A., 2009a: Keramik des Mittelalters und der Neuzeit in Oberösterreich. Band 2. Katalog, Studien zur Kulturgeschichte von Oberösterreich 24. Linz.
[38] KELLER, Ch., 1999: Gefässkeramik aus Basel. Text, Materialhefte zur Archäologie in Basel. Heft 15a. Basel.
[39] KELLER, Ch., 1999a: Gefässkeramik aus Basel. Katalog. Materialhefte zur Archäologie in Basel. Heft 15b. Basel.
[40] KENZLER, H., 2001: Archäologische Untersuchungen zum Kornmarkt in Zwickau. Keramikchronologie – Platzgeschichte – Stadtgeschichte. Dresden.
[41] KLÁPŠTĚ, J., 1998: Die Anfänge der jüngeren mittelalterlichen Keramik in Böhmen als kulturhistorisches Problem, AR L, 138–158.
[42] KLUTTIG-ALTMANN, R., 2006: Von der Drehscheibe zum Scherbenhaufen. Leipziger Keramik des 14.–18. Jahrhunderts im Spannungsfeld von Herstellung, Gebrauch und Entsorgung. Dresden.
[43] KOUŘIL, P.–WIHODA, M., 2003: Etnické trojmezí? Výpověď písemných a hmotných pramenů k etnické struktuře moravsko-slezského pomezí v epoše vrcholného středověku – Ethnische Dreischeide? Aussage schriftlicher und materieller Quellen zur ethnischen Struktur des mährisch-schlesischen Grenzgebiets im Hochmittelalter, AH 28, 69–111.
[44] KOVÁČIK, P.–DUDKOVÁ, V.–LAFKOVÁ, H., 2016: Poznatky ke stavebnímu vývoji a k pohřbívání v kostele sv. Kříže v Javorníku-vsi na základě archeologického výzkumu – New knowledge about construction, historical development and burials in St. Cross church in Javornik based on archaeological research, PV 57, č. 2, 177–196.
[45] KRABATH, S., 2012: Die Entwicklung der Keramik im Freistaat Sachsen von späten Mittelalter bis in das 19. Jahrhundert. Ein Überblick. In: Keramik in Mitteldeutschland – Stand der Forschung und Perspektiven. 41. Internationales Hafnereisymposium des Arbeitskreises für Keramikforschung in Dresden, Deutschland vom 21. September bis 27. September 2008 (Smolnik, R., ed.), 35–171. Dresden.
[46] KRENN, M., 2011: Wüstungsforschung und Denkmalpflege in Niederösterreich. Fundberichte aus Österreich. Band 20, Materialhefte Reihe A. Wien.
[47] DIE KUENRINGER: Die Kuenringer. Das Werden des Landes Niederösterreich (Wolfram, H.–Brunner, K.–Stangler, G., edd.). Wien 1981.
[48] LOBBEDEY, U., 1968: Untersuchungen mittelalterlicher Keramik. Berlin.
[49] LÜDTKE, H., 1985: Die mittelalterliche Keramik von Schleswig. Ausgrabung Schild 1971–1975. Neumünster.
[50] MADSEN, P. K., 1991: Mittelalterliche bleiglasierte Miniaturgefässe aus Ribe. In: Töpfereiforschung archäologisch, ethnologisch, volkskundlich. Beiträge des internationalen Kolloquiums 1987 in Schleswig (Lüdtke, H.–Rüdiger, V., Hrsg.), 427–440. Bonn.
[51] MARETHOVÁ, B.–TURAKIEWICZ, R.–ZEZULA, M., 2018: Katalog vybraných archeologických nálezů z Opavy a Ratiboře. In: S knížaty u stolu. Kuchyně a kultura stolování na středověkých vévodských dvorech v Opavě a Ratiboři (Korbelářová, I.–Zezula, M., edd.), 209–233. Ostrava – Ratiboř.
[52] MERTA, D.–ZAPLETALOVÁ, D.–ZŮBEK, A., 2001: Obchodní galerie Velký Špalíček. Rkp. nálezové zprávy č. j. 18/01, ulož. v archivu Archaia Brno.
[53] MĚCHUROVÁ, Z., 1997: Konůvky – zaniklá středověká ves ve Ždánickém lese. Studie Archeologického ústavu AV ČR XVII/1. Brno.
[54] MĚŘÍNSKÝ, Z.–UNGER, J., 1987: Zaniklá ves Koválov u Žabčic (archeologické nálezy). Mikulov.
[55] MÜLLER, U., 1996: Novationsphasen und Substitutionsprozesse. Regelhafte Vorgänge am Beispiel des Handwaschgeschirrs im Hanseraum aus archäologischer Sicht. In: Nahrung und Tischkultur im Hanseraum (Wiegelmann, G.–Mohrmann, R.-E., Hrsg.), 125–165. Münster.
[56] MÜLLER, U., 2006: Zwischen Gebrauch and Bedeutung. Studien zur Funktion von Sachkultur am Beispiel mittelalterlichen Handwaschgeschirrs (5./6. bis 15./16. Jahrhundert). Bonn.
[57] ORNA, J. a kol., 2011: Keramická produkce města Plzně v období 14. a 15. století. Plzeň.
[58] PARÁDI, N., 1973: Az Esztergom – Széchenyi Téri Ásatás – Ausgrabungen in Esztergom, Széchenyi-Platz, Archaeologiai Értesitö 100, 232–249.
[59] PFROMMER, J.–GUTSCHER, D., 1999: Laufen Rathausplatz. Eine hölzerne Häuserzeile in einer mittelalterlichen Kleinstadt: Hausbau, Sachkultur und Alltag. Bern.
[60] PROCHÁZKA, R., 1996: Brněnská stolní a kuchyňská keramika 2. poloviny 14. století – počátku 15. století – Die Brünner Tisch- und Küchenkeramik aus der 2. Hälfte des 14. – Anfang des 15. Jahrhunderts, Pravěk NŘ 1994, č. 4, 323–344.
[61] PROCHÁZKA, R.–HLOŽEK, M., 2013: Opavský džbán v Brně? K otázce počátků vrcholně středověké glazované keramiky – Opavian jug in Brno? To the question of the beginnings of the Late Middle Ages glazed pottery, Časopis Slezského zemského muzea – vědy historické – série B 62, 231–244.
[62] PROCHÁZKA, R.–KOVÁČIK, P.–ZŮBEK, A., 2002: Nové poznatky k vývoji opevnění olomouckého hradu v raném a vrcholném středověku – Neue Erkenntnisse zur Entwicklung der Befestigung der Olmützer Burg im Früh- und Hochmittelalter, AH 27, 197–213.
[63] PROCHÁZKA, R.–PEŠKA, M., 2007: Základní rysy vývoje brněnské keramiky ve 12.–13./14. století – Forschungstand und bisherige Methodik des Studiums der Erforschung der Keramikproduktion des 12. Jhs.–Anfang 14. Jhs. in Mähren, PV 48, 143–299.
[64] PŘIBYLOVÁ, M., 2013: Předlokační osídlení jižní části historického jádra Brna a jeho přerod v městský organismus v archeologických pramenech získaných v rámci archeologického výzkumu parcely Orlí 19–21. Rkp. bakalářské diplomové práce, ulož. na FF MU, Brno.
[65] RICHTER, M., 1961: Nejstarší středověká polévaná keramika v Čechách – Die älteste mittelalterliche glasierte Keramik in Böhmen, PA LII, 573–579.
[66] RICHTER, M., 1982: Hradišťko u Davle – městečko ostrovského kláštera. Praha.
[67] RICHTER, M.–VOKOLEK, V., 1995: Hradec Králové. Slovanská hradiště a počátky středověkého města – Hradec Králové – ein slawischer Burgwall und Beginn einer mittelalterlichen Stadt. Hradec Králové – Praha.
[68] ROYT, J.–ŠEDINOVÁ, H., 1998: Slovník symbolů. Kosmos, příroda a člověk v křesťanské ikonografii. Praha.
[69] SCHARRER-LIŠKA, G., 2007: Die hochmittelalterliche Grafitkeramik in Mitteleuropa und ihr Beitrag zur Wirtschaftsgeschichte. Forschungsstand – Hypothesen – offene Fragen. Mainz.
[70] SCHARRER-LIŠKA, G.–SCHERRER, P., 2010: Hafner, Händler, Franziskaner. Archäologische Untersuchungen zum Mittelalter in St. Pölten, Niederösterreich. Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich. Beiheft 8. Wien.
[71] SEDLÁČKOVÁ, L., 2015: Středověká keramika. In: Veselí nad Moravou. Středověký hrad v říční nivě (Plaček, M.–Dejmal, M., edd.), 188–217. Brno.
[72] SEDLÁČKOVÁ, L.–ZŮBEK, A., 2005: Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu při výstavbě "PALACE CD", parc. č. 272/19, 272/20 a č. 637/1, k. ú. Brno-město. Etapa: Přeložka kanalizace v ulici Koliště. Rkp. nálezové zprávy č. j. 10/05, ulož. v archivu Archaia Brno.
[73] SLIVKA, M., 1991: Mittelalterliche figurale Keramik in der Slowakei – Stredoveká figurálna keramika na Slovensku, SlArch XXXIX, 331–364.
[74] ŠIKULOVÁ, V., 1985: Středověká polévaná keramika z Opavy – Mittelalterliche glasierte Keramik aus Opava (Troppau), AH 10, 230–233.
[75] STANĚK, P.–PEŠKA, M., 2014: Brno, Česká 6 rekonstrukce objektu. Rkp. nálezové zprávy, ulož. v archivu Archaia Brno.
[76] STANĚK, P.–ZŮBEK, A., 2015–2016: Terénní dokumentace z výzkumu A006/2015 Brno, Janáčkovo kulturní centrum, ulož. v archivu Archaia Brno.
[77] TURAKIEWICZ, R., 2010: Ratownicze badania na Starym Mieście w Raciborzu, województwo śląskie. In: Badania archeologiczne na Górnym Śląsku i ziemiach pogranicznych w latach 2007–2008 – Archeologické výzkumy v Horním Slezsku a na jeho pomezí v letech 2007–2008 (Tomczak, E., ed.), 142–156. Katowice.
[78] UNGER, J., 1981: Hradištní a středověká osada u Šakvic, okr. Břeclav – The hillfort and medieval settlement Near Šakvice, Břeclav dist., AR XXXIII, 55–87.
[79] UNGER, J., 1984: Základní horizonty keramiky 12.–15. stol. na soutoku Jihlavy a Svratky, okr. Břeclav – Basic pottery groups of the 12th to 15th centuries A. D. on the confluence of the Jihlava and Svratka rivers, district of Břeclav, AR XXXVI, 288–296.
[80] UNGER, J., 1984a: Zaniklá ves Topolany u Vranovic (okr. Břeclav) – Die Ortswüstung Topolany bei Vranovice, Kr. Břeclav, AH 9, 65–100.
[81] VAŘEKA, P., 1998: Proměny keramické produkce vrcholného a pozdního středověku v Čechách – The erratic character of ceramic production in the High and Later Middle Ages in Bohemia, AR L, 123–137.
[82] VESELÁ, P., 2003: Nálezy hliněných akvamanilií v Brně. Rkp. první seminární práce na ÚAM FF MU, Brno.
[83] ZATLOUKAL, R., 1999: Zpráva o archeologickém výzkumu ve Žďáře nad Sázavou, trať Staré Město, v letech 1996–1999. In: Mediaevalia archaeologica 1 (Ježek, M.–Klápště, J., edd.), 193–207. Praha – Wrocław.
[84] ZIMOLA, D., 2014: Osídlování centrální části Českomoravské vrchoviny ve vrcholném středověku. Rkp. disertační práce, ulož. na ÚAM FF MU, Brno.
[85] Antonius von Pforr, Buch der Beispiele, Univerzitní knihovna v Heidelbergu (Švábsko, kolem 1480–1490, Cod. Pal. germ. 85, fol. 128r, čerpáno z: https://digi.ub.uni-heidelberg.de/diglit/cpg85/0263/image, cit. 30. 9. 2018.
[86] Keramická závěsná konvice z Dordrechtu (Holandsko; Museum Boijmans van Beuningen), čerpáno z: http://boijmans.intermax.devurl.nl/en/object/51680/hanging-cistern/Anonymous, cit. 30. 9. 2018.
[87] Keramická závěsná konvice z Kolína nad Rýnem (Německo; Museum für Angewandte Kunst Köln, čerpáno z: https://www.kulturelles-erbe-koeln.de/documents/obj/05738392, cit. 30. 9. 2018.
[88] Keramická závěsná konvice z Leidenu (Holandsko; Museum Boijmans van Beuningen), čerpáno z: http://boijmans.intermax.devurl.nl/en/object/53239/hanging-cistern/Anonymous, cit. 30. 9. 2018.
[89] Keramická závěsná konvice z Utrechtu (Holandsko; Museum Boijmans van Beuningen), čerpáno z: http://boijmans.intermax.devurl.nl/en/object/52510/hanging-cistern/Anonymous, cit. 30. 9. 2018.
[90] Modlící se Panna Marie ve svém pokoji, Albertina muzeum ve Vídni, 1467, inv. č. DG1926/697, čerpáno z: http://sammlungenonline.albertina.at/?query=Inventarnummer=[DG1926/697]&showtype=record, cit. 30. 9. 2018.
[91] Oltář z Merode, dílna Roberta Campina, kolem 1427–1432, Holandsko, Metropolitní muzeum v New Yorku, inv. č. 56.70a–c; čerpáno z: https://www.metmuseum.org/art/collection/search/470304, cit. 30. 9. 2018.
[92] Panna Marie v očekávání z Németújváru (dnešní Güssing, Rakousko), kolem 1410, Maďarská národní galerie, inv. č. 52.656, čerpáno z: https://mng.hu/collection/maria-gravida-fragment-of-a-panel-from-nemetujvar-today-gussing-austria-34408, cit. 30. 9. 2018.
[93] Výřez z Pašijového oltáře s motivem Krista před Pilátem, Mistr Bertram z Mindenu, kolem 1390, Dolnosaské státní muzeum v Hanoveru, čerpáno z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mistr_Bertram#/media/File:Meister_Bertram_von_Minden_011.jpg, cit. 30. 9. 2018.
[2] BELCREDI, L., 2006: Bystřec. O založení, životě a zániku středověké vsi. Archeologický výzkum zaniklé středověké vsi na Drahanské vrchovině 1975–2005. Brno.
[3] BEUTMANN, J.–KENZLER, H., 2004: Weisse Miniaturgefässe des 12. bis 14. Jahrhunderts aus Sachsen in ihrem überregionalen Kontext, Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege 46, 485–494.
[4] BLEKTA, J., 1934: Smilovo hradisko a Starý Plumlov, Ročenka Národopisného a průmyslového musea města Prostějova na Hané XI, 9–31.
[5] CECH, B., 1984: Die Funde aus der spätmittelalterlichen Abfallgrube in Krems, Wegscheid 5, Archaeologia Austriaca 68, 279–311.
[6] CECH, B., 1987: Die mittelalterliche Keramik aus dem Kamptal und dem Horner Becken, Archaeologia Austriaca 71, 173–302.
[7] ČAPEK, L.–MILITKÝ, J. a kol., 2016: Historická radnice v Českých Budějovicích ve světle archeologických výzkumů a rozboru hmotný pramenů. Plzeň – České Budějovice.
[8] DEJMAL, M.–ZBRANEK, H., 2013: Zámecká jízdárna v Lednici – multifunkční centrum. Rkp. nálezové zprávy č. j. 22/2013, ulož. v archivu Archaia Brno.
[9] ENDRES, W., 1998: Spätmittelalterliches Tischgeschirr in Regensburg. Regensburg im Mittelalter. Beiträge zur Stadtgeschichte vom frühen Mittelalter bis zum Beginn der Neuzeit. Regensburg.
[10] FANSA, M., 1988: Zur Siedlungsgeschichte im Stadtkern von Oldenburg, Archäologische Mitteilungen aus Nordwestdeutschland, Beiheft 3, 42–53.
[11] FELGENHAUER-SCHMIEDT, S., 1982: Katalog der mittelalterlichen Keramik. In: Keramische Bodenfude aus Wien, Mittelalter – Neuzeit (Harl, O., Hrsg.), 31–126. Wien.
[12] FROLÍK, J. a kol., 1999: Frolík, J.–Hazlbauer, Z.–Charvát, P.–Šumberová, R.–Tomášek, M., Čáslav. Místo pro život. Čáslav.
[13] GABRIEL, F.–SMETANA, J., 1983: K vývoji výrobních okruhů červeně malované keramiky v severních Čechách – Zur Entwicklung der Produktionsbereiche rotbemalter Keramik in Nordböhmen, AH 8, 119–138.
[14] GREGEROVÁ, M. a kol., 2010: Gregerová, M.–Čopjaková, R.–Beránková, V.–Bibr, P.–Goš, V.–Hanuláková, D.–Hložek, M.–Holubová-Závodná, B.–Kristová, L.–Kuljovská, Z.–Macháček, J.–Mazuch, M.–Procházka, R.–Škoda, R.–Všianský, D., Petroarcheologie keramiky v historické minulosti Moravy a Slezska. Brno.
[15] GROSS, U., 1991: Die Bügelkanne, eine Hauptform der süddeutschen Keramik des Hoch- und Spätmittelalters, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 7, 69–77.
[16] GROSS, U., 1991a: Mittelalterliche Keramik zwischen Neckarmündung und Schwäbischer Alb. Bemerkungen zur räumlichen Entwicklung und zeitlichen Gliederung. Forschungen und Berichte der Archäologie des Mittelalters in Baden-Württenberg. Band 12. Stuttgart.
[17] GROSSMANNOVÁ, D.–NAVRÁTIL, A., 2016: Depot moravských středních brakteátů z obce Prštice – Depot mährischer mittlerer Brakteaten aus der Gemeinde Prštice, Folia numismatica 30, 105–118.
[18] HAVRDA, J.–MATĚJKOVÁ, K., 2014: Hrnčíři ve středověké Praze. Výsledky výzkumu výrobních zařízení z Malé Strany v kontextu dosavadních poznatků – Töpfer im mittelalterlichen Prag: Ergebnisse einer Untersuchung von Produktionsanlagen von der Prager Kleinseite im Kontext der bisherigen Erkenntnisse, AH 39, 23–51.
[19] HEINZ-MOHR, G., 1999: Lexikon symbolů. Obrazy a znaky křesťanského umění. Praha.
[20] HENTSCH, L., 2010: Hrnčířská produkce Malé Strany ve vrcholném středověku. Rkp. diplomové práce, ulož. na FF ZČU v Plzni.
[21] HLOŽEK, M.–JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2018: The provenance of raw materials for the manufacture of a knight stove from Petrov – Provenience surovin k výrobě rytířských kamen z brněnského Petrova, AH 43, 491–509.
[22] HOFFMANN, Y., 1997: Rotbemalte Irdenware des Mittelalters und der frühen Neuzeit in Sachsen. Forschungen zu Archäologie und Baugeschichte 11, 31–65.
[23] HOLL, I., 1963: Középkori cserépedények a budai várpalotából Mittelalterliche – Keramik aus dem Burgpalast von Buda, 13.–15. Jahrhundert, Budapest Régiségei 20, 335–394.
[24] HOLL, I., 1973: Sopron Közepkori Városfalai IV, Archeológiai Értesítö 100, 180–208.
[25] HOLL, I., 2005: Der gedeckte Tisch vom 13. bis 15. Jahrhundert in Buda im Lichte der archäologischen Funde. Tischgerät im spätmittelalterlichen Buda. Archäologische Angaben und deren Schranken, Acta Archaeologica Academie Scientiarum Hungarie 56, 321–384.
[26] HOLUB, P.–STANĚK, P., 2009–2014: Terénní dokumentace z výzkumu A014/2009 Brno, PD Panenská, ulož. v archivu Archaia Brno.
[27] HOŠŠO, J., 1983: Prehľad vývoja stredovekej keramiky na Slovensku – Entwicklungsübersicht der mittelalterlichen Keramik in der Slowakei, AH 8, 215–231.
[28] HOŠŠO, J., 1997: Príspevok k štúdiu materiálnej kultury na území Bratislavy v období v období stredoveku a na začiatku novoveku – Beitrag zum Studium der Sachkultur auf dem Gebiet der Stadt Bratislava im Mittelalter und am Anfang der Neuzeit, AH 22, 287–300.
[29] HOŠŠO, J., 199a: Odpadová jáma patricijského domu v Bratislave. Príspevok k výbave domácnosti v neskorom stredoveku. In: Z pravěku do středověku. Sborník k 70. narozeninám Vladimíra Nekudy (Nekuda, R.–Unger, J., edd.), 175–183. Brno.
[30] HOŠŠO, J.–LESÁK, B., 2001: Archeologický výskum horizontu 12. až 13. storočia v historickom jadre Bratislavy (Príspevok k morfologickým a technologickým zmenám v keramike a k počiatkom mestotvorného procesu) – Archäologische Erforschung des 12.–13. Jahrhundertshorizonts im Stadtkern Bratislava (Beitrag zu den morphologischen und technologischen Veränderungen in der Keramikproduktion und zum Anfang der Stadtbildung), AH 26, 241–256.
[31] HRUBÝ, P. a kol., 2006: Hrubý, P.–Jaroš, Z.–Kočár, P.–Malý, K.–Mihályiová, J.–Militký, J.–Zimola, D., Středověká hornická aglomerace na Starých Horách u Jihlavy – Das mittelalterliche Bergbauzentrum in Staré Hory (Altenberg) bei Jihlava (Iglau), PA XCVII, 171–264.
[32] HUBER, E. H., 1992: Ein Töpferofen in Wien 1, Griechengasse/Hafnersteig, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 8, 85–95.
[33] HUBER, E. H., 2011: Spielen und Form. Bügelkannen mit zoomorphen Ausgussröhren aus dem keramischen Fundgut Wiens, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 27, 91–101.
[34] HUBER, E. H.–KÜHTREIBER, K.–SCHARRER, G., 2003: Die Keramikformen des Hoch- und Spätmittelalters im Gebiet der heutigen Stadt Wien sowie der Bundesländer Niederösterreich und Burgenland. In: Beiträge vom 34. internationalen Hafnerei Symposium auf Schloss Maretsch in Bozen/ Südtirol 2001 (Spindler, K.–Stadler, H., Hrsg.), 43–66. Innsbruck.
[35] JANSSEN, H., 1983: Later medieval pottery production in the Netherlands. In: Ceramics and Trade (Davey, P.–Hodges, P., edd.), 121–185. Scheffield.
[36] KALTENBERGER, A., 2009: Keramik des Mittelalters und der Neuzeit in Oberösterreich. Band 1. Grundlagen. Studien zur Kulturgeschichte von Oberösterreich 23. Linz.
[37] KALTENBERGER, A., 2009a: Keramik des Mittelalters und der Neuzeit in Oberösterreich. Band 2. Katalog, Studien zur Kulturgeschichte von Oberösterreich 24. Linz.
[38] KELLER, Ch., 1999: Gefässkeramik aus Basel. Text, Materialhefte zur Archäologie in Basel. Heft 15a. Basel.
[39] KELLER, Ch., 1999a: Gefässkeramik aus Basel. Katalog. Materialhefte zur Archäologie in Basel. Heft 15b. Basel.
[40] KENZLER, H., 2001: Archäologische Untersuchungen zum Kornmarkt in Zwickau. Keramikchronologie – Platzgeschichte – Stadtgeschichte. Dresden.
[41] KLÁPŠTĚ, J., 1998: Die Anfänge der jüngeren mittelalterlichen Keramik in Böhmen als kulturhistorisches Problem, AR L, 138–158.
[42] KLUTTIG-ALTMANN, R., 2006: Von der Drehscheibe zum Scherbenhaufen. Leipziger Keramik des 14.–18. Jahrhunderts im Spannungsfeld von Herstellung, Gebrauch und Entsorgung. Dresden.
[43] KOUŘIL, P.–WIHODA, M., 2003: Etnické trojmezí? Výpověď písemných a hmotných pramenů k etnické struktuře moravsko-slezského pomezí v epoše vrcholného středověku – Ethnische Dreischeide? Aussage schriftlicher und materieller Quellen zur ethnischen Struktur des mährisch-schlesischen Grenzgebiets im Hochmittelalter, AH 28, 69–111.
[44] KOVÁČIK, P.–DUDKOVÁ, V.–LAFKOVÁ, H., 2016: Poznatky ke stavebnímu vývoji a k pohřbívání v kostele sv. Kříže v Javorníku-vsi na základě archeologického výzkumu – New knowledge about construction, historical development and burials in St. Cross church in Javornik based on archaeological research, PV 57, č. 2, 177–196.
[45] KRABATH, S., 2012: Die Entwicklung der Keramik im Freistaat Sachsen von späten Mittelalter bis in das 19. Jahrhundert. Ein Überblick. In: Keramik in Mitteldeutschland – Stand der Forschung und Perspektiven. 41. Internationales Hafnereisymposium des Arbeitskreises für Keramikforschung in Dresden, Deutschland vom 21. September bis 27. September 2008 (Smolnik, R., ed.), 35–171. Dresden.
[46] KRENN, M., 2011: Wüstungsforschung und Denkmalpflege in Niederösterreich. Fundberichte aus Österreich. Band 20, Materialhefte Reihe A. Wien.
[47] DIE KUENRINGER: Die Kuenringer. Das Werden des Landes Niederösterreich (Wolfram, H.–Brunner, K.–Stangler, G., edd.). Wien 1981.
[48] LOBBEDEY, U., 1968: Untersuchungen mittelalterlicher Keramik. Berlin.
[49] LÜDTKE, H., 1985: Die mittelalterliche Keramik von Schleswig. Ausgrabung Schild 1971–1975. Neumünster.
[50] MADSEN, P. K., 1991: Mittelalterliche bleiglasierte Miniaturgefässe aus Ribe. In: Töpfereiforschung archäologisch, ethnologisch, volkskundlich. Beiträge des internationalen Kolloquiums 1987 in Schleswig (Lüdtke, H.–Rüdiger, V., Hrsg.), 427–440. Bonn.
[51] MARETHOVÁ, B.–TURAKIEWICZ, R.–ZEZULA, M., 2018: Katalog vybraných archeologických nálezů z Opavy a Ratiboře. In: S knížaty u stolu. Kuchyně a kultura stolování na středověkých vévodských dvorech v Opavě a Ratiboři (Korbelářová, I.–Zezula, M., edd.), 209–233. Ostrava – Ratiboř.
[52] MERTA, D.–ZAPLETALOVÁ, D.–ZŮBEK, A., 2001: Obchodní galerie Velký Špalíček. Rkp. nálezové zprávy č. j. 18/01, ulož. v archivu Archaia Brno.
[53] MĚCHUROVÁ, Z., 1997: Konůvky – zaniklá středověká ves ve Ždánickém lese. Studie Archeologického ústavu AV ČR XVII/1. Brno.
[54] MĚŘÍNSKÝ, Z.–UNGER, J., 1987: Zaniklá ves Koválov u Žabčic (archeologické nálezy). Mikulov.
[55] MÜLLER, U., 1996: Novationsphasen und Substitutionsprozesse. Regelhafte Vorgänge am Beispiel des Handwaschgeschirrs im Hanseraum aus archäologischer Sicht. In: Nahrung und Tischkultur im Hanseraum (Wiegelmann, G.–Mohrmann, R.-E., Hrsg.), 125–165. Münster.
[56] MÜLLER, U., 2006: Zwischen Gebrauch and Bedeutung. Studien zur Funktion von Sachkultur am Beispiel mittelalterlichen Handwaschgeschirrs (5./6. bis 15./16. Jahrhundert). Bonn.
[57] ORNA, J. a kol., 2011: Keramická produkce města Plzně v období 14. a 15. století. Plzeň.
[58] PARÁDI, N., 1973: Az Esztergom – Széchenyi Téri Ásatás – Ausgrabungen in Esztergom, Széchenyi-Platz, Archaeologiai Értesitö 100, 232–249.
[59] PFROMMER, J.–GUTSCHER, D., 1999: Laufen Rathausplatz. Eine hölzerne Häuserzeile in einer mittelalterlichen Kleinstadt: Hausbau, Sachkultur und Alltag. Bern.
[60] PROCHÁZKA, R., 1996: Brněnská stolní a kuchyňská keramika 2. poloviny 14. století – počátku 15. století – Die Brünner Tisch- und Küchenkeramik aus der 2. Hälfte des 14. – Anfang des 15. Jahrhunderts, Pravěk NŘ 1994, č. 4, 323–344.
[61] PROCHÁZKA, R.–HLOŽEK, M., 2013: Opavský džbán v Brně? K otázce počátků vrcholně středověké glazované keramiky – Opavian jug in Brno? To the question of the beginnings of the Late Middle Ages glazed pottery, Časopis Slezského zemského muzea – vědy historické – série B 62, 231–244.
[62] PROCHÁZKA, R.–KOVÁČIK, P.–ZŮBEK, A., 2002: Nové poznatky k vývoji opevnění olomouckého hradu v raném a vrcholném středověku – Neue Erkenntnisse zur Entwicklung der Befestigung der Olmützer Burg im Früh- und Hochmittelalter, AH 27, 197–213.
[63] PROCHÁZKA, R.–PEŠKA, M., 2007: Základní rysy vývoje brněnské keramiky ve 12.–13./14. století – Forschungstand und bisherige Methodik des Studiums der Erforschung der Keramikproduktion des 12. Jhs.–Anfang 14. Jhs. in Mähren, PV 48, 143–299.
[64] PŘIBYLOVÁ, M., 2013: Předlokační osídlení jižní části historického jádra Brna a jeho přerod v městský organismus v archeologických pramenech získaných v rámci archeologického výzkumu parcely Orlí 19–21. Rkp. bakalářské diplomové práce, ulož. na FF MU, Brno.
[65] RICHTER, M., 1961: Nejstarší středověká polévaná keramika v Čechách – Die älteste mittelalterliche glasierte Keramik in Böhmen, PA LII, 573–579.
[66] RICHTER, M., 1982: Hradišťko u Davle – městečko ostrovského kláštera. Praha.
[67] RICHTER, M.–VOKOLEK, V., 1995: Hradec Králové. Slovanská hradiště a počátky středověkého města – Hradec Králové – ein slawischer Burgwall und Beginn einer mittelalterlichen Stadt. Hradec Králové – Praha.
[68] ROYT, J.–ŠEDINOVÁ, H., 1998: Slovník symbolů. Kosmos, příroda a člověk v křesťanské ikonografii. Praha.
[69] SCHARRER-LIŠKA, G., 2007: Die hochmittelalterliche Grafitkeramik in Mitteleuropa und ihr Beitrag zur Wirtschaftsgeschichte. Forschungsstand – Hypothesen – offene Fragen. Mainz.
[70] SCHARRER-LIŠKA, G.–SCHERRER, P., 2010: Hafner, Händler, Franziskaner. Archäologische Untersuchungen zum Mittelalter in St. Pölten, Niederösterreich. Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich. Beiheft 8. Wien.
[71] SEDLÁČKOVÁ, L., 2015: Středověká keramika. In: Veselí nad Moravou. Středověký hrad v říční nivě (Plaček, M.–Dejmal, M., edd.), 188–217. Brno.
[72] SEDLÁČKOVÁ, L.–ZŮBEK, A., 2005: Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu při výstavbě "PALACE CD", parc. č. 272/19, 272/20 a č. 637/1, k. ú. Brno-město. Etapa: Přeložka kanalizace v ulici Koliště. Rkp. nálezové zprávy č. j. 10/05, ulož. v archivu Archaia Brno.
[73] SLIVKA, M., 1991: Mittelalterliche figurale Keramik in der Slowakei – Stredoveká figurálna keramika na Slovensku, SlArch XXXIX, 331–364.
[74] ŠIKULOVÁ, V., 1985: Středověká polévaná keramika z Opavy – Mittelalterliche glasierte Keramik aus Opava (Troppau), AH 10, 230–233.
[75] STANĚK, P.–PEŠKA, M., 2014: Brno, Česká 6 rekonstrukce objektu. Rkp. nálezové zprávy, ulož. v archivu Archaia Brno.
[76] STANĚK, P.–ZŮBEK, A., 2015–2016: Terénní dokumentace z výzkumu A006/2015 Brno, Janáčkovo kulturní centrum, ulož. v archivu Archaia Brno.
[77] TURAKIEWICZ, R., 2010: Ratownicze badania na Starym Mieście w Raciborzu, województwo śląskie. In: Badania archeologiczne na Górnym Śląsku i ziemiach pogranicznych w latach 2007–2008 – Archeologické výzkumy v Horním Slezsku a na jeho pomezí v letech 2007–2008 (Tomczak, E., ed.), 142–156. Katowice.
[78] UNGER, J., 1981: Hradištní a středověká osada u Šakvic, okr. Břeclav – The hillfort and medieval settlement Near Šakvice, Břeclav dist., AR XXXIII, 55–87.
[79] UNGER, J., 1984: Základní horizonty keramiky 12.–15. stol. na soutoku Jihlavy a Svratky, okr. Břeclav – Basic pottery groups of the 12th to 15th centuries A. D. on the confluence of the Jihlava and Svratka rivers, district of Břeclav, AR XXXVI, 288–296.
[80] UNGER, J., 1984a: Zaniklá ves Topolany u Vranovic (okr. Břeclav) – Die Ortswüstung Topolany bei Vranovice, Kr. Břeclav, AH 9, 65–100.
[81] VAŘEKA, P., 1998: Proměny keramické produkce vrcholného a pozdního středověku v Čechách – The erratic character of ceramic production in the High and Later Middle Ages in Bohemia, AR L, 123–137.
[82] VESELÁ, P., 2003: Nálezy hliněných akvamanilií v Brně. Rkp. první seminární práce na ÚAM FF MU, Brno.
[83] ZATLOUKAL, R., 1999: Zpráva o archeologickém výzkumu ve Žďáře nad Sázavou, trať Staré Město, v letech 1996–1999. In: Mediaevalia archaeologica 1 (Ježek, M.–Klápště, J., edd.), 193–207. Praha – Wrocław.
[84] ZIMOLA, D., 2014: Osídlování centrální části Českomoravské vrchoviny ve vrcholném středověku. Rkp. disertační práce, ulož. na ÚAM FF MU, Brno.
[85] Antonius von Pforr, Buch der Beispiele, Univerzitní knihovna v Heidelbergu (Švábsko, kolem 1480–1490, Cod. Pal. germ. 85, fol. 128r, čerpáno z: https://digi.ub.uni-heidelberg.de/diglit/cpg85/0263/image, cit. 30. 9. 2018.
[86] Keramická závěsná konvice z Dordrechtu (Holandsko; Museum Boijmans van Beuningen), čerpáno z: http://boijmans.intermax.devurl.nl/en/object/51680/hanging-cistern/Anonymous, cit. 30. 9. 2018.
[87] Keramická závěsná konvice z Kolína nad Rýnem (Německo; Museum für Angewandte Kunst Köln, čerpáno z: https://www.kulturelles-erbe-koeln.de/documents/obj/05738392, cit. 30. 9. 2018.
[88] Keramická závěsná konvice z Leidenu (Holandsko; Museum Boijmans van Beuningen), čerpáno z: http://boijmans.intermax.devurl.nl/en/object/53239/hanging-cistern/Anonymous, cit. 30. 9. 2018.
[89] Keramická závěsná konvice z Utrechtu (Holandsko; Museum Boijmans van Beuningen), čerpáno z: http://boijmans.intermax.devurl.nl/en/object/52510/hanging-cistern/Anonymous, cit. 30. 9. 2018.
[90] Modlící se Panna Marie ve svém pokoji, Albertina muzeum ve Vídni, 1467, inv. č. DG1926/697, čerpáno z: http://sammlungenonline.albertina.at/?query=Inventarnummer=[DG1926/697]&showtype=record, cit. 30. 9. 2018.
[91] Oltář z Merode, dílna Roberta Campina, kolem 1427–1432, Holandsko, Metropolitní muzeum v New Yorku, inv. č. 56.70a–c; čerpáno z: https://www.metmuseum.org/art/collection/search/470304, cit. 30. 9. 2018.
[92] Panna Marie v očekávání z Németújváru (dnešní Güssing, Rakousko), kolem 1410, Maďarská národní galerie, inv. č. 52.656, čerpáno z: https://mng.hu/collection/maria-gravida-fragment-of-a-panel-from-nemetujvar-today-gussing-austria-34408, cit. 30. 9. 2018.
[93] Výřez z Pašijového oltáře s motivem Krista před Pilátem, Mistr Bertram z Mindenu, kolem 1390, Dolnosaské státní muzeum v Hanoveru, čerpáno z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mistr_Bertram#/media/File:Meister_Bertram_von_Minden_011.jpg, cit. 30. 9. 2018.