Severní část Malé Hané v archeologických pramenech 11.–13. století získaných povrchovou prospekcí

Title: Severní část Malé Hané v archeologických pramenech 11.–13. století získaných povrchovou prospekcí
Variant title:
  • The northern part of the Malá Haná region in archaeological sources from the 11th–13th century yielded by surface prospecting
  • Der nördliche Teil der Region Malá Haná in durch Oberflächenprospektion entdeckten archäologischen Quellen des 11.–13. Jahrhunderts
Author: Vích, David
Source document: Archaeologia historica. 2021, vol. 46, iss. 1, pp. 57-79
Extent
57-79
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Article
Language
Summary language
VÍCH, David. Severní část Malé Hané v archeologických pramenech 11.–13. století získaných povrchovou prospekcí. Online. Archaeologia historica. 2021, roč. 46, č. 1, s. 57-79. ISSN 0231-5823 (print). Dostupné z: https://hdl.handle.net/11222.digilib/144238. [cit. 2024-12-26].

Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.

Abstract(s)
Povrchová prospekce Malé Hané přinesla nálezy keramiky a nevelký soubor kovových předmětů. Ve shodě s písemnými prameny zde potvrdila přítomnost člověka v 11.–13. století. Rozsah osídlení v 11.–12. století kopíruje starší situaci ze střední doby hradištní, k rozmachu osídleného území došlo až ve 13. století.
Surface prospecting in the Malá Haná region yielded finds of pottery and a small series of metal objects. In accord with written sources, it confirmed human presence in the 11th–13th century. The extent of settlement in the 11th–12th century copied the situation from the Middle Hillfort period; the settlement area was only expanded in the 13th century.
References
[1] BALCÁRKOVÁ, A., 2013: Povelkomoravská a mladohradištní keramika datovaná mincemi z Kostic – Zadního hrúdu, AR LXV, 786–824.

[2] BELCREDI, L., 1997: Zaniklá ves Bystřec – usedlost číslo X. In: Z pravěku do středověku. Sborník k 70. narozeninám Vladimíra Nekudy, 108–122. Brno.

[3] BELCREDI, L., 2006: Bystřec. O založení, životě a zániku středověké vsi. Archeologický výzkum vsi Bystřece 1975–2005. Brno.

[4] BÉM, M. a kol., 2001: Archeologické zrcadlení – Archaeological reflections. Olomouc.

[5] BISTŘICKÝ, J., 1993: Zakládací listina kláštera Hradiska u Olomouce a počátky české panovnické listiny, VVM XLV, 131–136.

[6] BISTŘICKÝ, J., 1998: Zdíkovy listiny, ČČH 96, 292–306.

[7] BLÁHA, R., 2000: Doklady nádob s válcovitým hrdlem v Čechách a jejich chronologie. Nepublikovaná seminární práce, ulož. na ÚAM FF MU, Brno.

[8] BLÁHA, R.–HEJHAL, P.–SKALA, J., 2013: Raně středověké olověné artefakty z katastru Roudnice (okr. Hradec Králové). In: Argenti fossores et alii. Znaczenie gospodarcze wschodnich części Górnego Śląska i zachodnich krańców Małopolski w późnej fazie wczesnego średniowiecza (X–XIII wiek) (Boroń, P., ed.), 289–305. Wrocław.

[9] BOHÁČOVÁ, I., 2003: Doklady česko-polských kontaktů z raně středověké Staré Boleslavi – Belege der tschechisch-polnischen Kontakte im Frühmittelalter in Stará Boleslav (Alt Bunzlau), AH 28, 47–53.

[10] BODNAR, R.–ROZMUS, D.–SZMONIEWSKI, B. Sz., 2007: Wczesnośredniowieczne odważniki i ciężarki ołowiane z Dąbrowy Górniczej – Łośnia – Early mediaeval commercial weights and lead weights from Dąbrowa Górnicza – Łosień. Dąbrowa Górnicza – Kraków.

[11] BOLINA, P., 1999: K interpretaci a datování Zdíkových listin, ČČH 97, 273–292.

[12] BOLINA, P., 2003: Kde byl přepaden biskup Jindřich Zdík roku 1145 (Příspěvek k historii moravsko-českého pomezí), ČMM CXXII, 343–373.

[13] BOLINA, P.–NĚMCOVÁ, J.–ŠLÉZAR, P., 2008: K počátkům hradů na Moravskotřebovsku, CB 11, 53–88.

[14] CDB I: Codex Diplomaticus et Epistolaris regni Bohemiae (Friedrich, G., ed.). Pragae 1904–1907.

[15] CDB IV/1: Codex Diplomaticus et Epistolaris regni Bohemiae (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1962.

[16] CDB V/2: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae. (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1981.

[17] CIB I: Codex juris Bohemici. Tomus primus, aetatem Přemyslidarum continens. Pragae 1867.

[18] ČECHOVÁ, G., 1978: Úsobrnská celnice. Příspěvek k historii Trstenické stezky. In: In memoriam Zdeňka Fialy – Z pomocných věd historických, 25–40. Praha.

[19] DOLEŽEL, J., 2003: K etnické struktuře středověké kolonizace Drahanské vrchoviny – Zur ethnischen Struktur der mittelalterlichen Kolonisation des Hochlandes Drahanská vrchovina, AH 28, 123–173.

[20] DOLEŽEL, J., 2007: Biskupice (k. ú. Biskupice u Jevíčka, okr. Svitavy), PV 48, 405–410.

[21] DOLEŽEL, J.,– 2007a: Na okraj nálezů středověkých skládacích vážek z českých zemí. In: Od knížat ke králům. Sborník u příležitosti 60. narozenin Josefa Žemličky (Doležalová, E.–Šimůnek, R., edd.), 147–157, 581–582. Praha.

[22] DOLISTA, K., 1971: Ještě k listinám hradištského kláštera z roku 1078, ČČH XIX, 111–118.

[23] DURDÍK, T., 2004: Nálezy z hradů přechodného typu (Hlavačov, Angerbach, Tachov). Praha.

[24] DURDÍK, T., 2007: Hrady přechodného typu v Čechách. Praha.

[25] ELBEL, P., 2002: Hospodářské zázemí kláštera Hradiště u Olomouce v 11. a 12. století. In: Jan, L.–Obšusta, P., Ve stopách sv. Benedikta. Sborník příspěvků z konference Středověké kláštery v zemích Koruny české konané ve dnech 24.–25. května 2001 v Třebíči, 39–56. Brno.

[26] ETTLER, V. a kol., 2015: Ettler, V.–Johan, Z.–Zavřel, J.–Selmi-Wallisová, M.–Mihaljevič, M.–Šebek, O., Slag remains from the Na Slupi site (Prague, Czech Republic): Evidence for early medieval non–ferrous metal smelting, Journal of Archaeological Science 53, 72–83. https://doi.org/10.1016/j.jas.2014.10.007 | DOI 10.1016/j.jas.2014.10.007

[27] FALTÝNEK, K.–NOVÁK, J.–ŠLÉZAR, P., 2018: Raně středověké osídlení v Moravičanech na Soutoku – Early Middle Ages settlement in Moravičany at the Soutok, PV 59, č. 2, 119–159.

[28] FERULÍK, A., 1950: Nálezová zpráva ke sbírce pravěkých nálezů z Knínic a okolí, odevzdaná r. 1949 městskému museu v Boskovicích Aloisem Ferulíkem, Z dávných věků II, 222–234.

[29] FINGERLIN, I., 1971: Gürtel des hohen und späten Mittelalters. Berlin.

[30] FROLÍK, J.–SIGL, J., 1998: Chrudim v pravěku a středověku. Obrázky každodenního života. Chrudim.

[31] FROLÍK, J.–SIGL, J., 1998a: Poznámky k importům v Chrudimi a Hradci Králové – Befunde zu den "Importen" in Chrudim und Hradec Králové, AH 23, 429–434.

[32] FRB II: Fontes rerum Bohemicarum – Prameny dějin českých. Tomus II. (Emler, E.–Tomek, V. V., edd.). Praha 1874–1875.

[33] GALUŠKA, L., 2009: K otázce osídlení Starého Města – Veligradu v době po zániku Velké Moravy. Mladohradištní keramika z lokality "Na Zahrádkách" – Zur Frage der Besiedelung von Staré Město-Veligrad in der Zeit nach dem Untergang Grossmähtrns. Jungburgwallzeitliche Keramik von der Fundstätte "Na Zahrádkách", AH 34, 605–638.

[34] GOŠ, V., 1970: K poznání vývoje mladohradištní keramiky na severní Moravě, SbNM A XXIV, 39–44.

[35] GOŠ, V., 1977: Slovanská keramika 10.–13. století na severní Moravě, VVM XXIX, 291–303.

[36] GOŠ, V., 1980: Wzajemne oddziaływanie północnych Moraw i Śląska we wczesnym średniowieczu na przykładzie znalezisk ceramiki, Silesia Antiqua 22, 159–174.

[37] GOŠ, V.–KAPL, V., 1986: Slovanská osada u Palonína, okr. Šumperk, AR XXXVIII, 176–204.

[38] GOŠ, V.–KAREL, J., 1979: Slovanské a středověké zásobnice severní Moravy, AR XXXI, 163–175.

[39] GROSSMANNOVÁ, D.–VÍCH, D., 2014: Nález mincí z Křenova, Folia numismatica 28, 163–179.

[40] HEINDEL, I., 1990: Riemen- und Gürtelteile im slawischen Siedlungsgebiet. Berlin.

[41] HRDLIČKA, L.–RICHTER, M.–SMETÁNKA, Z., 1966: Výzkum v Sezimově Ústí v r. 1965, AR XVIII, 663–680.

[42] HRUBÝ, P.–HEJHAL, P., 2011: Hornické a úpravnické areály na Českomoravské vrchovině a jejich vztah k soudobým městským centrům ve 13. století, Forum urbes medii aevi VI. Surovinová základna a její využití ve středověkém městě, 128–175.

[43] CHARVÁT, P., 1997: Hrady v podlesí: středověké Vraclavsko do roku 1300, Pomezí Čech a Moravy 1, 7–41.

[44] JEŽEK, M., 2002: Odkrycia wag składanych w krajach czeskich. In: Civitas & villa. Miasto i wieś w średniowiecznej Europie środkovej (Buśko, C.–Klápště, J.–Leciejewicz, L.–Moździoch, S., edd.), 453–456. Wrocław – Praha.

[45] KLÁPŠTĚ, J., 1983: Studie o středověké studně z Mostu, PA LXXXIV, 443–492.

[46] KOŠTA, J.–TOMKOVÁ, K., 2011: Olivovité korálky v raně středověkých Čechách a jejich postavení ve středoevropském kontextu, PA CII, 307–354.

[47] KRABATH, S., 2001: Die hoch– und spätmittelalterlichen Buntmetallfunde nördlich der Alpen. Eine archäologisch– kunsthistorische Untersuchung zu ihrer Herstellungstechnik, funktionalen und zeitlichen Bestimmung. Internationale Archäologie 63. Rahden.

[48] KRISTEN, Z., 1960: Známá–neznámá listina markraběte Přemysla pro moravské statky pražského biskupství z r. 1233, Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci 88, 129–139.

[49] KRUMPHANZLOVÁ, Z., 1965: Skleněné perly doby hradištní v Čechách, PA LVI, 161–188

[50] MACKERLE, J., 1957: Provincie Úsobrnská. Severní Morava, Vlastivědný sborník, č. 2, 23–26.

[51] MACKERLE, J., 1957a: Stará sídelní oblast severozápadní Moravy. Nepublikovaný rukopis, ulož. v archivu Archeologického ústavu AV ČR Brno.

[52] MACHÁČEK, K.–MĚCHURA, R., 2013: Raně středověké olovo z jižní Moravy a hutnické centrum na Slezsko–krakovské vysočině. In: Argenti fossores et alii. Znaczenie gospodarcze wschodnich części Górnego Śląska i zachodnich krańców Małopolski w późnej fazie wczesnego średniowiecza (X–XIII wiek) (Boroń, P., ed.), 275–287. Wrocław.

[53] MACHÁŇOVÁ, L., 2007: Kovové nálezy z hornického sídliště 13.–14. století Jihlava – Staré Hory. In: Stříbrná Jihlava 2007. Studie k dějinám hornictví a důlních prací, Archeologické výzkumy na Vysočině –Suplementum 1, 270–277. Jihlava – Brno.

[54] MACHÁŇOVÁ, L., 2009: Kovové součásti středověkých oděvů získané archeologickými výzkumy v Jihlavě. In: Křížová, A., Ornament – oděv – šperk. Archaické projevy materiální kultury. Etnologické studie 5, 160–169. Brno.

[55] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986: Morava v 10. století ve světle archeologických nálezů, PA LXXVII, 18–80.

[56] MICHNA, P., 1977: Nowy przyczynek do poznania kontaktów polsko-morawskich we wczesnym średniowieczu, Acta Archaeologica Carpatica 17, 223–229.

[57] MICHNA, P., 1979: Středověké mincovní vážky z Olomouce – Die mittelalterliche Klappwaage aus Olmütz in Mähren, VVM XXXI, 38–48.

[58] NOVOTNÝ, B., 1971: Staroslovanské výšinné hradisko Mařín u Křenova na Svitavsku, SPFFBU E 16, 217–223.

[59] PRINCOVÁ-JUSTOVÁ, J., 1994: Die burgwallzeitliche Keramik aus Liboce nad Cidlinou. In: Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis zum 11. Jahrhundert. Internationale Tagungen in Mikulčice I. (Staňa, Č., ed.), 193–205. Brno.

[60] PROFANTOVÁ, N.–VÍCH, D., 2008: Raně středověké osídlení Malé Hané na pomezí Čech a Moravy, PV 49, 133–164.

[61] PROCHÁZKA, R., 1984: Pozdně hradištní keramika v některých moravských regionech, AR XXXVI, 430–442.

[62] PROCHÁZKA, R., 1994: Svitávka – Hradisko v 11.–15. století, CB 4, 231–236.

[63] PROCHÁZKA, R., 2009: Moravská keramika kolem r. 1000 – otázka kontinuity a změny. In: S. Moździoch, Stare i nowew średniowieczu: pomiędzy innowacją, 151–186. Wrocław.

[64] PROCHÁZKA, R., 2014: Raně středověké osídlení (2. pol. 6. století – 1200). In: Pravěk Boskovicka (Jarůšková, Z.–Štrof, A., edd.), 231–272. Boskovice.

[65] PROCHÁZKA, R., 2017: Hrad Přerov v raném středověku (9.–11. století) a počátky mladohradištní hmotné kultury (Archeologický výzkum na Horním náměstí, č. p. 8, 9 a 21). Brno.

[66] PROCHÁZKA, R.–PEŠKA, M., 2007: Základní rysy vývoje brněnské keramiky ve 12.–13./14. století – Grundlinien der Entwicklung der Keramik von Brno im 12.–13./14. Jahrhundert, PV 48, 143–299.

[67] PROCHÁZKA, R.–ŠTROF, A., 1983: Příspěvek k osídlení Bořitova a Černé Hory na Blanensku, VVM XXXV, 46–58.

[68] PROCHÁZKA, R.–ŠTROF, A., 1987: Z badań nad kontaktami polsko–morawskimi we wczesnym średniowieczu, Silesia antiqua XXIX, 101–109.

[69] RICHTER, M., 1963: Raně středověké bronzové skládací vážky z Čech – Frühmittelalterliche Bronzeklappwagen aus Böhmen. In: Sborník Československé společnosti archeologické (K problémům prehistorie na Moravě a v sousedních oblastech) 3 (Tichý, R., ed.), 141–148. Brno.

[70] RICHTER, M., 1982: Hradišťko u Davle. Městečko ostrovského kláštera. Praha.

[71] RICHTER, M.–VOKOLEK, V., 1995: Hradec Králové. Slovanské hradiště a počátky středověkého města. Hradec Králové.

[72] ROZMUS, D., 2016: Nowe znaleziska wczesnośredniowiecznych ciężarków ołowianych, Materiały Archeologiczne XLI, 263–272.

[73] RUTTKAY, A., 1989: Prvky gotickej módy v odeve a ozdobách dedinského obyvateľstva na území Slovenska (Horizont hrobov zo 14.–15. stor. v Ducovom, obec Moravany nad Váhom) – Elemente der gotischen Mode in Kleidung und Schmuck bei der ländlichen Bevölkerung auf dem Gebiet der Slowakei (Grabhorizont aus dem 14.–15. Jh. in Ducové, Gemeinde Moravany nad Váhom), AH 14, 355–378.

[74] STAŇA, Č., 1994: Die Entwicklung der Keramik vom 8. bis zur Mitte des 11. Jahrhunderts in Mittelmähren. In: Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis zum 11. Jahrhundert. Internationale Tagungen in Mikulčice I. (Staňa, Č., ed.), 265–286. Brno.

[75] STAŇA, Č., 1995: Příspěvek k poznání horizontu veligradského šperku, SPFFBU E 40, 37–45.

[76] STAŇA, Č., 1998: Polské prvky v raně středověké keramice na Moravě. In: Kraje slowiańskie w wiekach średnich. Profanum i sacrum (Kóčka-Krenz, H.–Losiński, W., edd.), 273–287. Poznań.

[77] STAŠŠÍKOVÁ-ŠTUKOVSKÁ, D.–UNGERMAN, Š., 2009: Sklené koráliky z včasnostredovekého pohrebiska v Dolních Věstonicích. In: Dresler, P.–Měřínský, Z., Archeologie doby hradištní v České a Slovenské republice. Sborník příspěvků přednesených na pracovním setkání Archeologie doby hradištní ve dnech 24.–26. 4. 2006, 136–149. Brno.

[78] STEUER, H., 1997: Waagen und Gewichte aus dem mittelalterlichen Schleswig. Funde des 11. bis 13. Jahrhunderts aus Europa als Quellen zur Handels- und Währungsgeschichte. Köln.

[79] ŠEMBERA, A. V., 1875: O úkladném útoku, jejž učinil Kunrat, kníže Znojemský, na Olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka roku 1145, Časopis Musea Království českého XLIX, 47–81.

[80] ŠLANCAROVÁ, V., 2018: Středověký šperk. Archeologické nálezy z jižní Moravy. Brno.

[81] ŠLANCAROVÁ, V.–KŘÍŽOVÁ, A., 2009: Podoba středověkého šperku (s přihlédnutím ke sbírkám a nálezům na jižní Moravě). In: Křížová, A., Ornament – oděv – šperk. Archaické projevy materiální kultury. Etnologické studie 5, 141–159. Brno.

[82] ŠLÉZAR, P., 2014: Nové poznatky k raně středověké fortifikaci "Hradisko nad Nectavou" na katastru obce Biskupice u Jevíčka. Historica Olomucensia – Supplementum II, 75–90. Olomouc.

[83] ŠLÉZAR, P.–FALTÝNEK, K., 2019: Románský kostel sv. Prokopa v Lošticích. Příspěvek k počátkům moravské šlechty – The Romanesque church of St. Procopius in Loštice. Contribution to the beginnings of Moravian aristocracy, PV 60, č. 2, 161–199.

[84] ŠTEFAN, I., 2010: Příspěvek k chronologii a výpovědním možnostem esovitých záušnic, Studia Mediaevalia Pragensia 9, 171–205.

[85] ŠTROF, A., 1979: Pravěké osídlení Lysické sníženiny a Malé Hané na základě nálezů hmotné kultury I–III. Nepublikovaná diplomová práce, ulož. na FF MU, Brno.

[86] ŠTROF, A., 1985: Übersicht neuer Lokalitäten und Funde in der Boskovicer Furche (Bez. Blansko), PV 1983, 91–98.

[87] TABAKA, A., 2005: Domniemane miejsce targowe na Ostrowie Lednickim, Studia Lednickie VII, 131–144.

[88] TOMKOVÁ, K., 2005: Hmotná kultura raně středověkých pohřebišť Pražského hradu a jeho předpolí. Pohřbívání na Pražském hradě a jeho předpolích. Díl I.1. In: Castrum Pragense 7 (Tomková, K., ed.), 217–304. Praha.

[89] UNGERMAN, Š., 2010: Počátky mladohradištních pohřebišť na Moravě. In: Zaměřeno na středověk. Zdeňkovi Měřínskému k 60. narozeninám, 220–239. Praha.

[90] VÁVRA, I., 1971: Trstenická stezka, HG 6, 77–132.

[91] VIDEMAN, J., 2017: K postavení tzv. imitativních ražeb v počátcích českého (a moravského) mincovnictví v 10. století, Numismatické listy 72, 10–25.

[92] VIDEMAN, J., 2018: Finds of Coins and the Beginnings of Minting in Moravia in the Tenth and Early Eleventh Centuries. In: Kouřil, P.–Procházka, R., Moravian and Silesian Strongholds of the Tenth and Eleventh Centuries in the Context of Central Europe, 215–228. Brno.

[93] VIDEMAN, J.–VÍCH, D., 2015: Moravské denáry Vratislava II. a Oty III. Dětleba z Chornice (okr. Svitavy), Numismatický sborník 29, 261–265.

[94] VIDEMAN, J.–VÍCH, D., 2020: Nález dvou mincí denárového období od Jevíčka na Malé Hané, Denarius 8, 56–58.

[95] VÍCH, D., 2001: Povrchová prospekce severní části Boskovické brázdy v letech 1997–2000, Zpravodaj muzea v Hradci Králové 27, 27–56.

[96] VÍCH, D., 2015: Příspěvek k metodice detektorové prospekce v archeologii, AVČ 7 (2014), 152–172.

[97] VÍCH, D., 2018: Relikty zaniklých cest mezi Křenovem a Hradcem nad Svitavou na Svitavsku ve světle archeologických nálezů, AVČ 12 (2016), 56–75.

[98] VÍCH, D.–ŽÁKOVSKÝ, P., 2016: Vojenské vybavení bojové družiny před husitskou revolucí. Soubor militarií z hradu Orlík u Brandýsa nad Orlicí ve východních Čechách, PA CVII, 279–351.

[99] WACHOWSKI, K., 1974: Wagi i odvażniki na Śląsku wczesnośredniowiecznym na tle porównawczym – Waagen und Gewichte in frühmettelalerlichen Schlesien, ein Vergleichstudium, Przegląd Archeologiczny 22, 173–207.

[100] WACHOWSKI, K., 1994: Profilierte Schnallen im Mittelosteuropa, Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters 22, 181–186.

[101] WIECZOREK, A.–HINZ, H.-M. et al., 2000: Europas Mitte um 1000. Katalog. Stuttgart.

[102] WIHODA, M., 2002: Benediktinská kapitola v dějinách kláštera Hradisko u Olomouce. In: Jan, L.–Obšusta, P., Ve stopách sv. Benedikta. Sborník příspěvků z konference Středověké kláštery v zemích Koruny české konané ve dnech 24.–25. května 2001 v Třebíči, 29–38. Brno.

[103] ZAORAL, P., 1968: K zakládací listině hradišťského kláštera z roku 1078, ČČH XVI, 275–283.

[104] ZIMOLA, D.–VOKÁČ, M., 2011: Archeologické výzkumy několika venkovských kostelů na Jihlavsku – Ländliche Sakralarchitektur in der Region Jihlava, AH 36, 431–453.

[105] ŽÁKOVSKÝ, P.–HOŠEK, J., 2015: Kovové artefakty. In: Veselí nad Moravou. Středověký hrad v říční nivě, 220–251. Brno.