Title: Stávání se religionistou: internalizace vědecké identity v počátcích studia religionistiky a její důsledky pro vztah studentů k náboženství
Variant title:
- Becoming scholar of the study of religions: the internalization of a scholar's identity in the beginning of the academic study of religions and its influence on students' relationship to religions
Source document: Sacra. 2015, vol. 13, iss. 1, pp. 7-23
Extent
7-23
-
ISSN1214-5351 (print)2336-4483 (online)
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/136301
Type: Article
Language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
The paper focuses on early phase of students' socialization to the academic Study of Religions and its influence on their personal relationship to religions. Based on the social constructionist perspective, academic study of religions is seen as a specific social reality where individuals internalize norms in the socialization process. In the beginning of the study, initial scholar identity starts to build and students begin to learn how they should think and act as ideal typified scholar in the field of the study of religions. The text shows how this socialization process modifies students' thinking about religions and what does it also mean for their individual lives – especially for their religious identities. The empirical part of study is based on qualitative analysis of interviews of six students from the Study of Religions at Faculty of Arts, Masaryk University in Brno.
References
[1] Berger, P. L. & Luckmann T. (1999). Sociální konstrukce reality: Pojednání o sociologii vědění. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury.
[2] Červinková, A. (2010). Nejistá sezóna: Spravování doktorského studia a ustavování počátku akademické dráhy. Biograf, 51, 64 odst. Dostupné z webu: http://www.biograf.org/clanek.php?clanek=v5101
[3] D'Andrea, L. & Montefalcone, M. (2009). The Socialisation of Scientific and Technological Research. In W. E. Bijker & L. D'Andrea (Eds.), Handbook on the Socialisation of Scientific and Technological Research: Social Science and European Research Capacities (SS-ERC) Project (pp. 18–23). Rome: Social Sciences and European Research Capacities (SS-ERC).
[4] Disman, M. (1993). Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum.
[5] Fujda, M. (2013). Proč nestudovat náboženství: K sociologickému uspořádávání skutečnosti. Sociální studia, 10(3), 13–43.
[6] Goffman, E. (1999). Všichni hrajeme divadlo: Sebeprezentace v každodenním životě. Praha: Nakladatelství studia Ypsilon.
[7] Goffman, E. (2003). Stigma: Poznámky k problému zvládání narušené identity. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON).
[8] Gorski, P. S., Kim, D. K., Torpey, J., & VanAntwerpen, J. (2012). The Post-secular in Question. In P. S. Gorski, D. K. Kim, J. Torpey, & J. VanAntwerpen (Eds.), The Postsecular in Question: Religion in Contemporary Society (pp. 1–22). New York: New York University Press.
[9] Hamar, E. (2008). Vyprávěná židovství: O narativní konstrukci druhogeneračních židovských identit. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON).
[10] Hamplová, D. & Řeháková, B. (2009). Česká religiozita na počátku 3. tisíciletí: Výsledky Mezinárodního programu výzkumu ISSP 2008 – Náboženství. Praha: Sociologický ústav AV ČR.
[11] Hill, S. C. (1995). The Formation of Identity as a Scientist. Science Studies, 8(1), 53–72.
[12] Holpuch, P. (2011). Bezdomovectví jako přístup k životu. Biograf, 54, 112 odst. Dostupné z webu: http://www.biograf.org/clanek.php?clanek=v5401.
[13] Horyna, B. (1994). Úvod do religionistiky. Praha: Oikoymenh.
[14] Horyna, B. & Pavlincová, H. (2001). Dějiny religionistiky. Olomouc: Nakladatelství Olomouc.
[15] Johansen, B. S. (2011). 'Doing the Secular': Academic Practices in the Study of Religion at Two Danish Universities. Arts and Humanities in Higher Education, 10(3), 279–93. | DOI 10.1177/1474022211408040
[16] Johansen, B. S. (2013). Post-secular Sociology. Modes, Possibilities and Challenges. Approaching Religion, 1(3), 4–15. | DOI 10.30664/ar.67518
[17] Paden, W. E. (2002). Bádání o posvátnu: Náboženství ve spektru interpretací. Brno: Masarykova univerzita.
[18] Szaló, C. (2003). Sociologie formování sociálních identit. In C. Szaló & I. Nosál, Mozaika v re-konstrukci: Formování sociálních identit v současné Střední Evropě (pp. 13–37). Brno: Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity.
[19] Strauss, A. & Corbinová, J. (1999). Základy kvalitativního výzkumu: Postupy a techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert.
[20] Trowler, P. (2014). Doing Insider Research in Universities. Lancaster: P. Trowler.
[21] Vrzal, M. (2008). Religiozita religionistů. Sacra, 6(1), 58–70.
[22] Vrzal, M. (2009). Studium religionistiky jako duchovní hledání. Sacra, 7(2), 72–81.
[23] Vrzal, M. (2014). Spiritualita a studium religionistiky: Sekulární akademické studium náboženství jakožto prostředek k vlastnímu spirituálnímu rozvoji studentů. Paidagogos, (1), 130–155.
[24] Vrzal, M. (2015). Religionistika a odkouzlení náboženství: Vliv vědecké racionalizace náboženství na osobní vztah k náboženství u studentů religionistiky. In T. Hubálek (Ed.), Sborník ze IV. mezinárodní vědecké konference studentů doktorských studijních programů v oblasti společenských věd. Olomouc, 6. května 2015 (pp. 240–248). Praha: Epocha.
[25] Wengraf, T. (2001). Qualitative Research Interviewing: Biographic Narrative and Semistructured Methods. London: Sage Publications.
[2] Červinková, A. (2010). Nejistá sezóna: Spravování doktorského studia a ustavování počátku akademické dráhy. Biograf, 51, 64 odst. Dostupné z webu: http://www.biograf.org/clanek.php?clanek=v5101
[3] D'Andrea, L. & Montefalcone, M. (2009). The Socialisation of Scientific and Technological Research. In W. E. Bijker & L. D'Andrea (Eds.), Handbook on the Socialisation of Scientific and Technological Research: Social Science and European Research Capacities (SS-ERC) Project (pp. 18–23). Rome: Social Sciences and European Research Capacities (SS-ERC).
[4] Disman, M. (1993). Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum.
[5] Fujda, M. (2013). Proč nestudovat náboženství: K sociologickému uspořádávání skutečnosti. Sociální studia, 10(3), 13–43.
[6] Goffman, E. (1999). Všichni hrajeme divadlo: Sebeprezentace v každodenním životě. Praha: Nakladatelství studia Ypsilon.
[7] Goffman, E. (2003). Stigma: Poznámky k problému zvládání narušené identity. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON).
[8] Gorski, P. S., Kim, D. K., Torpey, J., & VanAntwerpen, J. (2012). The Post-secular in Question. In P. S. Gorski, D. K. Kim, J. Torpey, & J. VanAntwerpen (Eds.), The Postsecular in Question: Religion in Contemporary Society (pp. 1–22). New York: New York University Press.
[9] Hamar, E. (2008). Vyprávěná židovství: O narativní konstrukci druhogeneračních židovských identit. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON).
[10] Hamplová, D. & Řeháková, B. (2009). Česká religiozita na počátku 3. tisíciletí: Výsledky Mezinárodního programu výzkumu ISSP 2008 – Náboženství. Praha: Sociologický ústav AV ČR.
[11] Hill, S. C. (1995). The Formation of Identity as a Scientist. Science Studies, 8(1), 53–72.
[12] Holpuch, P. (2011). Bezdomovectví jako přístup k životu. Biograf, 54, 112 odst. Dostupné z webu: http://www.biograf.org/clanek.php?clanek=v5401.
[13] Horyna, B. (1994). Úvod do religionistiky. Praha: Oikoymenh.
[14] Horyna, B. & Pavlincová, H. (2001). Dějiny religionistiky. Olomouc: Nakladatelství Olomouc.
[15] Johansen, B. S. (2011). 'Doing the Secular': Academic Practices in the Study of Religion at Two Danish Universities. Arts and Humanities in Higher Education, 10(3), 279–93. | DOI 10.1177/1474022211408040
[16] Johansen, B. S. (2013). Post-secular Sociology. Modes, Possibilities and Challenges. Approaching Religion, 1(3), 4–15. | DOI 10.30664/ar.67518
[17] Paden, W. E. (2002). Bádání o posvátnu: Náboženství ve spektru interpretací. Brno: Masarykova univerzita.
[18] Szaló, C. (2003). Sociologie formování sociálních identit. In C. Szaló & I. Nosál, Mozaika v re-konstrukci: Formování sociálních identit v současné Střední Evropě (pp. 13–37). Brno: Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity.
[19] Strauss, A. & Corbinová, J. (1999). Základy kvalitativního výzkumu: Postupy a techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert.
[20] Trowler, P. (2014). Doing Insider Research in Universities. Lancaster: P. Trowler.
[21] Vrzal, M. (2008). Religiozita religionistů. Sacra, 6(1), 58–70.
[22] Vrzal, M. (2009). Studium religionistiky jako duchovní hledání. Sacra, 7(2), 72–81.
[23] Vrzal, M. (2014). Spiritualita a studium religionistiky: Sekulární akademické studium náboženství jakožto prostředek k vlastnímu spirituálnímu rozvoji studentů. Paidagogos, (1), 130–155.
[24] Vrzal, M. (2015). Religionistika a odkouzlení náboženství: Vliv vědecké racionalizace náboženství na osobní vztah k náboženství u studentů religionistiky. In T. Hubálek (Ed.), Sborník ze IV. mezinárodní vědecké konference studentů doktorských studijních programů v oblasti společenských věd. Olomouc, 6. května 2015 (pp. 240–248). Praha: Epocha.
[25] Wengraf, T. (2001). Qualitative Research Interviewing: Biographic Narrative and Semistructured Methods. London: Sage Publications.